Podrobné rady do zahrady na každý den

Abyste žádný den na svou zahrádku nezapomněli, připravili jsme pro vás na každý den malou radu, ve které se dozvíte, čemu se na zahrádce právě můžete věnovat. Nejedná se o striktní rady, ale jen kalendářně rozdělené připomenutí nejčastějších činností.

Růže
Již se probouzejí ze zimního spánku.

Jakmile půda rozmrzne a trochu se oteplí je možné odstranit přikrývku z chvojí. S odhrábnutím zeminy ale počkáme až s prvním rašením oček - asi koncem března. Pro tyto práce si vybereme podmračené počasí, stromkové růže ponecháme ještě několik dní ve skloněné poloze než je přivážeme k opoře. Se zpracováním půdy přidáme základní hnojení, zpravidla po řezu - nejvhodnější je plné hnojivo bez chloru, ale s delším působením - Cererit asi 70 g/m2.

V tomto termínu je možné růže i vysazovat - po seříznutí a řádném zalití je ještě přihrneme asi 15-20 cm zeminy, kterou rozhrábneme až po jejich vyrašení (zčervenání oček), tj. asi koncem dubna.

Ve výčtu nejvhodnějších sousedů pro růže je na prvním místě uváděna levandule, která odpuzuje mšice. Pro vytvoření hezkého barevného kontrastu lze s růžemi pěstovat v létě kvetoucí ostrožky (Delphinium), lilie, hvězdnice (Aster dumosus), třapatka (Rudbeckia fulgida ´Goldsturm´), rozrazil (Veronica ´Blauriesin´). Dále jsou to i přirozené traviny - ovsíř (Helictotrichon), strdivka (Melica) a lipnice (Poa).

Pokud chceme mít i na jaře záhon něčím zajímavý, nabízí se v této době růže podsadit dvouletkami - maceškami, sedmikráskami, silenkou nebo jednoletou laločnicí (Lobularia maritimum). Z vytrvalých rostlin můžeme pak vedle růží pěstovat nízké trvalky jako jsou fialky (Viola odorata), barvínek (Vinca minor), vřesovec (Erica carnea) a z cibulovin botanické tulipány.



Rada pro: 11. BŘEZEN