Plzák španělský

Je všude kam se podíváš ....

Stává se velice pomalu celoevropskou pohromou. Náš starý známý plž zahradní s těžkým domečkem na zádech je proti němu dnes považován za dobráka.

Účinně zabránit jeho invazi, znamená dobře poznat jeho biologii. Plzáci španělští se páří v červnu a vajíčka kladou v VIII.-XII. s maximem na přelomu srpna/září. Z vajíček se líhnou mladí po 38-43 dnech, ale vajíčka nakladená v září a později přezimují, a z nich se plzáčci líhnou až na jaře. Mladí, kterým se podařilo přezimovat jsou 1-2 cm velcí a objeví se při prvním stabilnějším teplejším počasí, kdy je teplota i několik stupňů nad nulou. Nejpočetnější je tento, pro nás škůdce v V.-VI.

Nejúčinnější je nenechat plzáky naklást vajíčka. Dospělce můžeme sbírat již od jara a to na co největší ploše (urazí za 1 noc vzdálenost až 50 m), neposkytovat jim přirozené úkryty a útočiště (kupky posečené trávy, položené fólie ap.).

Naopak poskytnout útočiště a návnady ze zkaženého ovoce a listové zeleniny s přiklopením vlhkým, nejlépe nahnilým prkénkem na místech, kde je snadno sebereme. Na zvlášť tušených exponovaných místech vhodných ke kladeních vajíček zryjeme půdu až v zimě za prvních mrazů a to co nejhlouběji, abychom dostali na povrch nakladená přezimující vajíčka, která mráz zničí.

Nejlepší metodou boje s nimi tak, abychom neohrozili nezávadnost vlastní zahrady je použití biologických přípravků využívajících přirozeného parazita - hlístici Phasmarhabditis hermaphrodita.

0817