Český zahrádkářský svaz z.s.
Ústředí - Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3

Čl. 1.
Výstavy vín.

    Místní výstavy vín jsou vyvrcholením činnosti drobných pěstitelů vinné révy sdružených v ČZS a jeho vinařských spolcích. Jsou výchovně vzdělávací akcí. Mají informovat veřejnost o činnosti vinařů, jejich odborném růstu, získávat další zájemce o pěstování révy vinné a výrobu místních kvalitních vín. Vystavovaná vína nejsou určena pro prodej na výstavě, výsledky jejich hodnocení nelze použít pro údaje na etiketách pro pozdější jejich prodej. Přehlídky vín, pořádané organizačními složkami ČZS nebo jinými organizacemi, jsou na rozdíl od místních výstav jen prezentací vín bez hodnocení. Na přehlídky vín se nevztahují tyto metodické pokyny.

    Je možno požádat o spoluúčast podniky, zabývajícími se pěstováním révy vinné a zpracováním hroznů, aby bylo umožněno srovnání vín ostatních výrobců v místě. Vystavována musí být jen zdravá, kvalitní vína, vyrobená dle zákona č. 321/2004 Sb. a vyhlášky č. 323/2004 Sb. dalších navazujících předpisů Evropských společenství a příp. dalších novelizací těchto zákonů. Na vína, vyrobená v roce 2003 a dříve se vztahuje zákon 115/1995 Sb. Vína vyrobená na ostatním území ČR budou pouze pro účel zahrádkářské výstavy posuzována, jako vína vyrobená ve vinařských oblastech.

    Vína, která nejsou vhodná pro výstavy, musí být vyřazena při hodnocení vín. O vyřazení a jeho důvodu musí být vystavovatel uvědomen.

    Pořadatelská organizace oznámí datum pořádání výstavy nejpozději do 31.prosince roku předcházející výstavě, jako nutný předpoklad pro organizační zabezpečení výstav.

 

Čl. 2.
Výstavní komise

    Všechny práce spojené s výstavou provádí komise, jmenovaná výborem pořádající organizace. Výstavní komise je povinna zajistit celou výstavu po stránce odborné, administrativní, účetní a materiální. Skládá se z předsedy, tajemníka, pokladníka a dalších členů dle potřeby. Výstavní komise je pomocným orgánem výboru pořádající organizace a nemá vlastní právní subjektivitu. S výborem pořádající organizace úzce spolupracuje a předkládá mu zásadní věci k rozhodnutí nebo schválení. Předseda výstavní komise a pokladník zajišťují, aby všechny podklady a doklady finančního rázu byly včas předloženy pokladníkovi pořádající organizace, aby mohly být včas a řádně zaúčtovány a proplaceny. Výstavní komisi může být v odůvodněných případech poskytnuta přiměřená záloha. Kompenzace příjmů a vydání není přípustná. Předseda výstavní komise ve spolupráci s pokladníkem jsou povinni do dvou měsíců po ukončení výstavy předat všechny podklady k umožnění následných kontrol.

 

Čl. 3.
Delegáti výstavy

    Delegáti, kteří byli jmenováni příslušnou ÚR ČZS pro pořádání výstavy provádí odbornou poradu, dohled nad přípravou a kontrolou výstavy a ukončení výstavy. Jsou to členové, nebo pověření odborníci vinařských komisí příslušných ÚR ČZS a vinařské komise republikové rady ČZS. Povinností pořádající organizace je umožnění jejich práce, zejména sledování průběhu hodnocení vín, volný přístup na výstavu a kontrolu vzorků na výstavě. Během své činnosti je delegát povinen upozornit pořádající organizaci na případné nedostatky a doporučit možnou nápravu.

 

Čl. 4.
Spoluúčast ostatních organizací

    Výstavní komise může přizvat ke spolupráci ostatní výrobce vína, jako jsou akciové společnosti, výzkumné ústavy, svazy a občanská sdružení zabývající se výrobou a prodejem vína, členy vinařských komisí ÚR a RR ČZS a odborné školy za účelem odborné spolupráce. Vhodné je také zapojení obecních a městských úřadů, organizací v místním i republikovém turistickém ruchu uvnitř vinařských regionů.

 

Čl. 5.
Hodnocení vín

    Hodnocení předchází místní výstavě zpravidla o jeden až dva týdny. Hodnocení vín řídí vedoucí komisí s dalšími dvěma až třemi znalci. Vlastní hodnocení provádějí dílčí hodnotící komise. Do dílčích komisí jmenuje výstavní komise odborníky z řad vinařů, vinohradníků, prodejců vín, sommeliérů studentů vinařských škol a amatérských vinařů. Přednost se dává hodnotitelům, kteří absolvovali degustační zkoušky.

    Místnost pro degustaci vín má být zařízena jednoduše a účelně, nejlépe se samostatnými stolky pro každého hodnotitele, což je podmínkou pro vyšší typy výstav. Místnost má být světlá, s dostatkem denního světla, plochy stolků mají být bílé, aby nezkreslovaly barvu vína. V místnosti se nesmí kouřit a hlasitě mluvit.

    Bílá tichá vína se hodnotí při teplotě vzorku 10-12 oC, červená vína při 14-15 oC šumivá vína při 6-8 oC. Vyšší i nižší teploty působí nepříznivě na některé vlastnosti vín. Degustační skleničky mají být z čirého tenkostěnného skla, v horní zúžená do tvaru tulipánu na stopce, bez ozdob na povrchu. Každý člen komise má mít k disposici alespoň tři degustační skleničky, aby mohl vína vzájemně srovnávat.

    Členové hodnotících komisí musí být v dobré zdravotní kondici, odpočatí, před hodnocením nemají používat žádné voňavky, mýdla nebo krémy. Před hodnocením nemají též konzumovat výrazná jídla a nápoje, které otupují chuťové vjemy (cibule, česnek, ostrá paprika, pepř, kořeněná jídla, silně kyselá nebo sladká jídla, atd.). V jednom dnu se doporučuje hodnotit maximálně 50 vzorků. Po ohodnocení 15 - 20 vzorků se doporučuje udělat přestávku s vycházkou na čerstvý vzduch a místnost řádně vyvětrat. Hodnotitelé mají mít k dispozici tzv. povinné sousto. To jest nezávadnou pitnou vodu nebo minerálku, bílé pečivo k neutralizaci chuti.

    Nejprve se hodnotí vína suchá, pak postupně s vyšším obsahem cukru. Je-li předloženo více odrůd, postupujeme od vín jemných k vínům buketním, červená hodnotíme po bílých. Jsou-li vína různého stáří, postupujeme od nejmladších. Je vhodné hodnotit soubor vzorků téže odrůdy jednou komisí. Při zahájení ujednotí vedoucí hodnocení náročnost dílčích komisí nultým vzorkem. Na výstavách se zpravidla používají systémy hodnocení, které jsou v dané době nejrozšířenější v souladu s okolními státy s rozvinutým vinařstvím. Tyto systémy musí být zveřejněny před podáním přihlášky do soutěže.

    K zajištění anonymity při hodnocení je podmínkou použití stejných lahví, uzávěru i nálepek u všech předkládaných vzorků. V degustační místnosti nesmí být vyvěšen seznam vystavovatelů.

    Organizátoři nebudou členy hodnotitelských komisí. Za anonymitu zodpovídá pořadatel a delegát výstavy.

    Každý člen dílčí komise po nalití vzorku vyjádří své dojmy na bodovací tabulce a buď odevzdá pořadatelům celou a podepsanou tabulku, nebo hodnocení jednotlivých vzorků přepíše na dodaný předtisk a předá ke konečnému výpočtu průměru. Průměr hodnocení všech členů dílčí komise vyjadřuje konečné ohodnocení vzorku a nelze jej již měnit, s výjimkou nejvýše a nejníže hodnocených vín. K tomu může být oprávněna komise složená z vedoucího hodnotitelských komisí a předsedů dílčích komisí v počtu alespoň sedmi.

 

Čl. 6.
Propagace

    Propagace se provádí plakáty vylepenými na veřejných místech a ve vývěskách svazu, dále oznámením ve sdělovacích prostředcích, odborném a svazovém tisku, pozvánkami na organizace, podniky a osoby. Na plakátech je nutno uvádět jako hlavního pořadatele složku ČZS, pak ostatní účastníky.

 

Čl. 7.
Potřebné tiskoviny a materiály

    Výstavní komise zajišťuje všechny technické potřeby pro pořádání výstavy, jako jsou tiskopisy, nálepky, vstupenky, zpracování a tisk katalogu výstavy. V případě zpracování výstavní evidence na počítači, jeho bezpečné uložení na disketu nebo CD.

 

Čl. 8.
Přejímání vzorků

    Místnost pro uskladnění vzorků musí být zabezpečena tak, aby znemožnila jakoukoliv manipulaci s uloženými vzorky mezi hodnocením a výstavou. Při přijímání vzorků je vhodné ihned vzorky třídit podle obcí, odrůd a pěstitelů. Ke třídění je vhodné využití PC , jednak k sestavení bodovacích listin a k sestavení katalogu.

 

Čl. 9.
Sestavení katalogu

    Redakcí katalogu je pověřeno zpravidla několik zkušených členů výstavního výboru, kteří zodpovídají za obsah, uspořádání a grafickou úpravu katalogu. Katalog musí obsahovat na přední straně upozornění, že vystavovaná vína nejsou samostatně předmětem prodeje.

Katalog zpravidla obsahuje :

• Na obálce je uvedeno: název výstavy, místo a datum konání.
• Na vnitřní straně obálky je uveden program výstavy, pořadatelé výstavy (předseda a členové výstavního výboru, členové hodnotitelských komisí), na první straně úvodní článek, na dalších stranách eventuelní odborné články
• Důležitou částí je statistika výstavy (přehled hodnocení dle odrůd, počet vystavených vzorků, nejvýše hodnocená vína a pod.). Vzorky, které získaly nejvyšší hodnocení jsou v seznamu vhodně vyznačeny.
• Doporučuje se při přijímání vzorků a sestavování katalogu uvádět cukernatost hroznů, ze kterých je víno vyrobeno.
• Nelze u vystavovaných vzorků uvádět kategorie vín dle vinařského zákona, pokud vína nebyla řádně oceněna SZPI.
• Na vhodném místě v katalogu je potřeba uvést, že vystavovaná vína nejsou určena k dalšímu prodeji.

 

Čl. 10.
Hodnocení vystavovaných vín

    Vzorky vín jsou hodnoceny v 20 bodovém, 100 bodovém, nebo jiném hodnotícím systému. Rozhodnutí, o tom, který systém bude při místní výstavě použit, je záležitostí výstavního výboru. Přesto se doporučuje postupný přechod na jednotný 100 bodový systém. V dalším metodickém pokynu pro rok 2006 bude stanovený 100 bodový systém jako závazný pro všechny zahrádkářské výstavy vín. Nejlépe ohodnocená vína se zpravidla odměňují diplomem, medailí, nebo jiným předmětem trvalé hodnoty. Nejvýše hodnocená vína mohou být také odměněna věcnými cenami, předávanými při slavnostním zahájení výstavy. Výstavní komise si také sama stanoví způsob odměňování, který je platný pro výstavu. Při tom je třeba dbát toho, aby byl zachován soutěžní charakter vystavovaných vín a nepodléhalo se inflačním tlakům při udělování diplomů za účelem co největšího počtu vystavovaných vzorků vín. Žádné z udělených hodnocení nelze uvést na etiketě na výstavě ani pro pozdější prodej, pokud soutěž není uznána MZe.

 

Čl. 11.
Výstavní místnost

    Výstavní místnost má mít denní osvětlení, má být vzdušná, prostorná, částečně opatřená stoly a židlemi. Rozmístění vzorků má být přehledné a vkusné. Občerstvení se podává v oddělené místnosti, zejména pokud je upravováno tepelným způsobem. Ve výstavní místnosti je zakázáno kouřit. Dopolední část výstavy má být bez hudby. Pokud účinkuje hudba při zahájení a odpoledne, má být přiměřená místnosti. Na čelní stěně se umísťuje emblém svazu. Při výstavě má být různými formami propagována práce svazu.

 

Čl. 12.
Zahájení výstavy.

    Výstavu zahajuje zpravidla předseda výstavního výboru, starosta obce, nebo funkcionář vyššího orgánu svazu. Při zahájení lze využít kulturní vložky. Současně s výstavou se doporučuje pořádat odbornou přednášku s vinařskou tématikou.

 

Čl. 13.
Likvidace výstavy.

    Likvidaci výstavy provádí výstavní komise, která v termínu předloží zhodnocení a vyúčtování výstavy pořádající organizaci. Právní a finanční odpovědnost za výstavu má výbor pořádající organizace. Likvidace zbylých vzorků se provede v souladu s platnými předpisy. Zbylé víno lze darovat například stárkům na hody.

 

Čl. 14.
Náhrady a odměny při zabezpečování výstavy.

    Náhrady a odměny vyplývají z § 8 stanov ČZS a příslušných směrnic ČZS. Hradí je pořádající organizace.

 

Čl. 15.
Evidence výstav.

    Pořadatel výstavy je povinen po dobu tří let uchovávat seznamy vzorků, použité tabulky pro hodnocení vín a jiné pomocné tiskoviny. Součástí uloženého svazku je též katalog. Katalog se po ukončení zašle ÚR ČZS a 3x příslušnému regionálnímu museu pověřenému shromažďováním vinařských sbírek (Mělník, Mikulov).

 

Čl. 16.
Konečné hodnocení.

    Konečné hodnocení vína se vyznačuje na diplomu buď číselnou hodnotou nebo skupinou. Např. při 20 bodovém systému:

    Vína nemocná nebo s hrubou vadou se při hodnocení vyřadí a nevystavují se. Vystavovatel musí být o důvodu vyřazení ústně nebo písemně vyrozuměn.

 

Ruší se metodický pokyn č. 25, ze dne 25.11.2000 uveřejněný ve Věstníku ČZS 3/2000.

Zpracoval: Ing. B. Ingr, pokyn je platný od 1.1.2005