Český zahrádkářský svaz z.s.
Ústředí - Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3

Část I – Obecná ustanovení

Čl. 1

Řízení ve věcech sporných záležitostí (dále jen rozhodčí řízení) v Českém zahrádkářském svazu, z.s. (dále jen svazu) se řídí ustanoveními části sedmé zákona č. 216/1994 Sb., Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o rozhodčím řízení), ustanovením § 17 Stanov svazu a touto směrnicí vydanou ve smyslu § 40f odst. 2 zákona o rozhodčím řízení

Čl. 2

Rozhodčím orgánem oprávněným řešit sporné záležitosti ve svazu je rozhodčí komise svazu (dále jen rozhodčí komise) volená Sněmem svazu podle § 13 odst. 3 písm. d) Stanov svazu jako nezávislý orgán svazu, odpovědný pouze Sněmu svazu. Sídlem rozhodčí komise je Ústředí svazu, Rokycanova 15, 130 00 Praha Žižkov.

Čl. 3

Rozhodčí řízení se koná na základě písemného návrhu obou stran, některé z nich nebo příslušné kontrolní komise svazu, ve sporných záležitostech vymezených v § 17 odst. 3 Stanov svazu nebo na základě odvolání ve věcech vymezených v § 17 odst. 5 Stanov svazu a je zahájeno dnem, kdy návrh byl doručen na adresu rozhodčí komise.

Čl. 4

Rozhodčí komise může spornou záležitost projednat pouze za účasti většiny svých členů (dále jen rozhodců), nejméně však tří. Rozhodnutí je platné, souhlasí-li s ním většina hlasů rozhodců přítomných při rozhodování. Klesne-li počet rozhodců při rozhodování pod stanovený počet, komise řízení zastaví a poučí strany o právu podat návrh na řízení soudu.

Čl. 5

Z rozhodování je vyloučen rozhodce, jestliže se zřetelem na jeho poměr ke sporné záležitosti nebo k jeho účastníkům je důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. V takovém případě je rozhodce povinen sám se vyloučit z projednávání věci, nevyloučí-li se, rozhodne na návrh strany na jeho vyloučení rozhodčí komise.

Část II – Postup při rozhodčím řízení

Čl. 6

Rozhodčí řízení se koná v místě, které určí předseda komise s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran neprodleně. Při rozhodnutí o místě řízení předseda komise určí ve stanoveném počtu rozhodce, kteří povedou rozhodčí řízení.

Čl. 7

Strany mají v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.

Čl. 8

Jestliže některá strana až do vyhotovení rozhodčího nálezu se bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila, nebo bez své viny nevykonala některý úkon potřebný k uplatnění jejího práva, učiní rozhodci k návrhu přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

Čl. 9

O postupu rozhodčího řízení rozhodne při respektování práv stran účastných na řízení podle charakteru sporné záležitosti předseda rozhodčí komise. Zajišťovat podklady pro rozhodování mohou podle rozhodnutí předsedy komise určení rozhodci samostatně. K návrhům stran ve věci postupu rozhodčí komise se přihlédne za předpokladu zajištění všech možností objektivního posouzení sporné záležitosti a procesní ekonomie.

Čl. 10

Rozhodčí komise vede rozhodčí řízení bez zbytečných formalit. Jednání rozhodčí komise je neveřejné a zpravidla se vede na podkladě písemných materiálů, pokud rozhodci v zájmu zjištění skutkového stavu neuznají za potřebné vést řízení se stranami ústně. Svědky, znalce a strany mohou rozhodci žádat o podání vysvětlení a činit další úkony v souladu s ustanovením § 17 odst.6 Stanov ČZS. Všechny orgány svazu a jeho organizační jednotky jsou povinny poskytnout rozhodcům potřebnou součinnost.

Čl. 11

Pokud rozhodčí komise nerozhodne ve věci samé ve lhůtě nejpozději do 9 měsíců od zahájení řízení, může strana uplatnit svá práva u soudu do 3 měsíců, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy mělo být ve věci samé rozhodnuto. Jinak toto právo zaniká.

Část III – Rozhodnutí

Čl. 12

Rozhodčí řízení končí právní mocí rozhodčího nálezu nebo doručením usnesení ve věci poté, kdy se nevydává rozhodčí nález, kdy není možné rozhodnout pro nepříslušnost nebo z jiných zákonných důvodů (viz např. § 40g odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, při uzavření smíru apod.); usnesení musí být podepsáno, odůvodněno a doručeno stejně jako rozhodčí nález.

Čl. 13

Rozhodci působí během řízení na strany, aby se dohodly na smírném vyřešení sporu. Na žádost stran lze smír uzavřít ve formě rozhodčího nálezu.

Čl. 14

Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců, vyhotoven písemně a podepsán alespoň většinou rozhodců, kteří vedli řízení. Výrok rozhodčího nálezu musí být určitý.

Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže by se obě strany sporu výslovně dohodly, že odůvodnění nepožadují a poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudem.

Čl. 15

Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou právní moci.

Čl. 16

Odvolacím orgánem proti rozhodčímu nálezu je místně příslušný soud. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudu musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Důvody zrušení rozhodčího nálezu upravuje zákon o rozhodčím řízení v ustanovení § 31. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu, pokud soud nerozhodne jinak.

Část IV – Závěrečná ustanovení

Čl. 17

Tato směrnice je platná dnem jejího schválení představenstvem svazu s účinností ode dne jejího schválení republikovou radou svazu, t.j. od 21. 3. 2015.

Do doby účinnosti postupuje rozhodčí komise při rozhodčím řízení v plném rozsahu podle části sedmé zákona o rozhodčím řízení.

Tato směrnice byla projednána a schválena představenstvem svazu dne 19. 3. 2015.