Vzorový osadní řád
Úvod
Účelem osadního řádu je upravit režim soužití ve společenství zahrádek soustředěných zpravidla v jednom nebo více místech v působnosti příslušné základní organizace ČZS (dále jen „základní organizace“).
Osadní řád nemůže v žádném případě konkurovat obecně platným právním předpisům, ani vnitřním normativním aktům vyšší právní síly. Znamená to, že osadnímu řádu nepřísluší stanovit práva a povinnosti, které jsou obsaženy v zákonech a podzákonných obecně závazných normách, např. v občanském zákoníku, který v příslušných ustanoveních upravuje činnost spolku, nebo také v přestupkovém zákoně, který např. vymezuje pojem přestupků proti občanskému soužití a stanoví pro ně i příslušné sankce.
Stejně tak nepřísluší osadnímu řádu upravovat práva a povinnosti členů ČZS, které jsou vymezeny ve Stanovách ČZS. Jde o to, že není v působnosti základní organizace stanovit v obecné rovině takové závazky, které náleží stanovit vyšším orgánům svazu jako je např. povinnost platit členské příspěvky, účastnit se členských schůzí, chránit majetek svazu, prostě povinnosti a práva obsažená v § 10 Stanov ČZS, která jsou předpokladem členství v ČZS.
Na druhé straně však základní organizace, do jejíž působnosti příslušná zahrádková osada přísluší, je jako jediná oprávněna stanovit dle místních podmínek, jak konkrétně mají být práva a povinnosti v zahrádkové osadě realizována, aby byl zajištěn žádoucí stav v zahrádkové osadě, aby byla respektována práva všech členů zahrádkové osady, aby mohla být v plném rozsahu zajištěna zahrádkářská činnost a dobré soužití všech členů zahrádkové osady. V tomto smyslu je rozhodnutí členské schůze základní organizace, která osadní řád schvaluje, v její výlučné působnosti v souladu s § 4 odst. 16 Stanov ČZS a pokud neodporuje rozhodnutím či vnitrosvazovým normám vyšších orgánů nebo obecně platným právním předpisům, nemohou je ani vyšší orgány svazu měnit nebo rušit.
Přitom je však osadní řád, pokud je řádně projednán a schválen členskou schůzí základní organizace a jsou s ním všichni členové seznámeni, vnitrosvazovou normou s působností omezenou na danou základní organizaci, která je závazná pro všechny členy zahrádkové osady. Jeho porušení je pak nejen nerespektováním rozhodnutí orgánu základní organizace, ale porušením Stanov ČZS, které mj. ukládají členům ČZS v § 10 odst. 2 písm. a) a b) plnit rozhodnutí a usnesení orgánů svazu. Pokud by docházelo k hrubému a opakovanému porušení zásad soužití v organizaci, které jsou osadním řádem upraveny, pak by mohlo přicházet v úvahu i vyloučení z ČZS ve smyslu § 7 odst. 2 Stanov ČZS.
Závaznost osadního řádu pro všechny členy ČZS v příslušné základní organizaci je zřejmá. V důsledku různosti vlastnických práv k pozemkům v zahrádkových osadách však často vzniká situace, že zahrádky v těchto zahrádkových osadách užívají i vlastníci, kteří nejsou členy ČZS. I tyto zahrádkáře, resp. vlastníky zahrádek lze k dodržování zásad upravených v osadním řádu zavázat, a to zejména prostřednictvím smlouvy o správě, údržbě a provozu společných zařízení základní organizace, jejíž vzor je publikován např. na webových stránkách ČZS. Chce-li takový občan společná zařízení, která jsou ve vlastnictví základní organizace užívat, pak by měl být povinen dodržovat i režim, který je se společnými zařízeními (např. rozvod vody a energií, ukládání odpadů, užívání místních a účelových komunikací a společných prostor) spojen. Pokud k tomu není ochota, pak s ním základní organizace uvedenou smlouvu uzavřít nemusí a užívání zahrádky pak bude stěží možné. V krajních případech je pak možné i vyžadovat plnění povinností, které ve vzájemných sousedských vztazích ukládá pro všechny vlastníky § 1013 občanského zákoníku. Dodržování těchto povinností, které lze obecně charakterizovat jako závazek zdržet se všeho, čím by vlastník nad míru obtěžoval jiného vlastníka nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv, je i správně, v krajních případech i soudně vymahatelné.
Tolik k účelu, působnosti, charakteru a závaznosti osadního řádu. Pokud jde o jeho obsah, ten vyplývá z jeho účelu. Jak již bylo uvedeno, výlučná působnost při jeho tvorbě náleží orgánům základní organizace. Protože se však ukázalo účelné stanovit alespoň určitý řád jeho tvorby, doporučuje představenstvo ČZS postupovat podle doporučení uvedených v tomto vzorovém osadním řádu.
Je pochopitelné, ale i žádoucí, aby jednotlivé základní organizace si případně osadní řád přizpůsobily svým podmínkám, protože vzorový osadní řád nemůže všechna specifika postihnout.
Vzorový osadní řád je dostupný ke stáhnutí zde, jako soubor DOC pro další úpravu dle vašich podmínek.