Český zahrádkářský svaz z.s.
Ústředí - Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3

1. návrh Zahrádkářského zákona z roku 2001

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2001

III. volební období

___________________________________________________________

 1014

 

Poslanecký návrh

 

zákon

ze dne ..........2001,

 

zahrádkářský zákon

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

(1)  Působnost tohoto zákona se vztahuje na všechny zahrádky v zahrádkových osadách, jeho cílem je vytvořit takové podmínky, aby se staly nedílnou složkou při rozvoji měst a obcí na úseku životního prostředí při zabezpečení maximální zeleně  a při rozvoji ekologických prvků v pěstební činnosti  a při pomoci vytváření krajinného vzhledu

(2)  Tento zákon vymezuje zahrádkářskou činnost, která ve městech a obcích slouží k vytváření podmínek pro zlepšení životního prostředí, zejména zvýšení ploch zeleně. Působí na dodržování zásad ochrany přírody s cílem vytvářet podmínky pro aktivní odpočinek.

(3)  Zákon upravuje postup při prodeji pozemků zahrádkářům a zahrádkovým osadám, stanoví podmínky pro nájemní vztahy a zabezpečuje ochranu zahrádkových osad , zahrádkářů, jejich majetku  i společných zařízení sloužících k provozu zahrádkové osady.

§ 2

Vymezení pojmů

(1)  Zahrádka je pozemek,

a)  který slouží uživateli (zahrádkáři) k nevýdělečnému zahrádkářskému užívání, zejména k získávání zahradních produktů pro vlastní potřebu a k rekreaci,

b)  která je umístěna v zahrádkové osadě, která spojuje více zahrádek se společnými zařízeními, na příklad cestami, hřišti a společnými stavbami a byla zřízena na základě územního rozhodnutí nebo existovala před 1. říjnem 1976,

c)  jejíž plocha nepřesahuje rozlohu maximálně do 400 m2 včetně plochy zastavěné případnými stavbami, pokud v místních podmínkách nebyla správním orgánem povolena odchylka.

(2)  Zahrádková osada jako samostatný právní subjekt musí splňovat tyto základní podmínky:

a)  spojení minimálně pěti zahrádek, které jsou umístěny obvykle v rekreační zóně či volné krajině,

b)  lokalizace jejich umístění je dána územním rozhodnutím o využití území po roce 1976. Před rokem 1976 jsou dříve založené zahrádkové osady legalizovány podle § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,

c)  osady zpravidla mají  napojení na veřejnou pozemní komunikaci, zabezpečen zdroj vody, společné oplocení mezi zahrádkami maximálně do výše 1 m, samostatné či společné sociální zařízení a případnou možnost napojení na rozvodnou elektrickou a vodovodní síť,

d)  k provozování své zahrádkářské činnosti  si mohou zřizovat společnou místnost, prostory pro zpracování plodů a sklad. Na pozemcích nejsou přípustné žádné jiné stavby včetně garáží. Musí mít vymezen prostor pro shromažďování odpadu a prostor pro parkování vozidel.

§ 3

Zahrádkářská chata

(3)  Zahrádce je přípustná zahrádkářská chata v jednoduchém provedení o půdorysné ploše maximálně 25 m² včetně zastřešeného venkovního prostoru, jež musí splňovat veškeré podmínky stanovené pro její výstavbu dle stavebního zákona.

(4)  Zahrádkářská chata nesmí být používána k trvalému bydlení, slouží k úkrytu před nepohodou, přípravě občerstvení, k uložení nářadí a k uskladnění výpěstků.

§ 4

Zahrádkářská činnost a zahrádková osada

(5)  Zahrádkářská činnost pro potřeby tohoto zákona  je společensky a ekologicky prospěšná činnost a je vykonávána jednotlivými zahrádkáři ať samostatnými či sdruženými v zahrádkových osadách, které při spojení více osad mohou tvořit samostatnou zájmovou organizaci.

(6)  Jejich činnost je dána osadním řádem či stanovami ať již osady samostatné či sdružené v zájmové organizaci. Tato organizace se stará a poskytuje zahrádkářům vzdělávací, publikační odbornou a poradenskou činnost, prosazování jejich zájmů při jednání se státními a územními orgány a zastupuje zahrádkáře v mezinárodních organizacích zahrádkářů.

§ 5

Majetkoprávní vztahy

(7)  Zahrádky mohou být umístěny na pozemcích ve vlastnictví

e)  státu,

f)  obcí,

g)  právnických a fyzických osob.

(8)  Zahrádkové osady hospodaří na vlastních nebo pronajatých pozemcích. Zahrádkářská chata je zpravidla ve vlastnictví zahrádkáře. Společné objekty jsou obvykle vedeny ve spoluvlastnictví členů zahrádkové osady.

§ 6

Prodej pozemků

(9)  V zájmu zajištění rozvoje společensky prospěšné činnosti zahrádkářů mohou pozemky ve vlastnictví státu, obcí, právnických nebo fyzických osob na nichž jsou umístěny zahrádkové osady, odkoupit  dosavadní nájemci. Dosavadní nájemci mají k těmto pozemkům předkupní právo. Zahrádkářské organizace mohou takto získané pozemky odprodat svým členům. Pozemky na nichž jsou umístěna společná zařízení budou převedeny do podílového spoluvlastnictví členů.

(10)  Při určování ceny za prodej pozemků v zahrádkových osadách bude postupováno tak, že cena pozemku  bude stanovena v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb.

§ 7

Pronájem pozemků

(11)  Vlastník pozemku, na němž je zřízena  zahrádková osada, v  souladu  s příslušnými právními předpisy může v případě, že nedojde k odprodeji těchto pozemků, popř. dosavadní nájemní smlouvu prodloužit na dobu neurčitou, zejména v podmínkách dvojího vlastnictví.

(12)  Nájemce je oprávněn předat  zahrádky do užívání členům zájmové organizace  a to na základě jednotlivých smluv  o podnájmu zahrádky.

§ 8

Nájemné

(13)  Jako nájemné smí být požadováno ročně nejvýše 10 % z ceny pozemku odvozené z bonitovaných půdně-ekologických jednotek vydaných vyhláškou Ministerstva zemědělství České republiky pro účely daně z nemovitosti. Nájemné u státních pozemků je stanoveno podle § 22 odst. 10 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1 % z ceny pozemku podle bonitních jednotek vyhlášky Ministerstva zemědělství České republiky. V případě nedohody s vlastníkem se nájemné stanoví podle obvyklých podmínek nájemného v téže obci či městě.

(14)  Pokud je dohodnuté nájemné vyšší nebo nižší než nejvyšší nájemné stanovené podle odstavce 1, může příslušná smluvní strana vydat druhé smluvní straně prohlášení, že nájemné bude zvýšeno nebo sníženo až do výše nejvyššího nájemného. Na základě tohoto prohlášení se bude od prvního dne platebního období následujícího po tomto prohlášení platit vyšší nebo nižší nájemné.

(15)  Pronajímatel může požadovat za jím vynaložené náklady na zahrádkovou osadu, provedl-li zlepšení půdy, za cesty, oplocení, parkovacího místa od nájemce náhradu, pokud tyto náklady nebyly kryty výkony zahrádkářů nebo jejich organizací nebo prostřednictvím příspěvku z veřejných rozpočtů, nedojde-li k jiné dohodě. Nájemce je oprávněn uhradit částku náhrady ve formě splátek a to v maximální výši  stanoveného ročního nájemného.

 

§ 9

Doba trvání smlouvy o nájmu pozemku

Smlouvu o nájmu pozemku podle § 7 tohoto zákona lze uzavírat pouze na dobu neurčitou. Na dobu určitou lze uzavírat smlouvu u zahrádkových osad zřízených na dobu dočasnou. Pak platí dohoda která bude smluvně dohodnuta mezi uživatelem a vlastníkem.

§ 10

Ukončení smlouvy dohodou

Kterákoliv ze smluvních stran může navrhnout ukončení platnosti smlouvy o nájmu pozemku druhé smluvní straně. Pokud druhá smluvní strana písemně do 30 dnů od obdržení tohoto návrhu neoznámí, že s ukončením nájmu nesouhlasí, končí nájem k poslednímu dni následujícího čtvrtletí po obdržení návrhu, přičemž ukončení platnosti smlouvy, nebrání-li tomu jiné důvody, se stanoví zpravidla na 31. říjen běžného roku.

§ 11

Výpověď bez dodržení výpovědní lhůty

Pronajímatel může vypovědět smlouvu o nájmu pozemku bez dodržení výpovědní lhůty,

h)  jestliže je nájemce v prodlení s placením nájemného minimálně 3 měsíce a neuhradí v dvouměsíční lhůtě po písemné upomínce splatnou pohledávku nájemného,

 

i)  jestliže se nájemce nebo jím trpěná osoba na pozemku zahrádky proviní tak závažným způsobem porušením povinností, obzvláště proviní-li se proti ochraně přírody, na úseku ekologie a nakládání s odpadem.

§ 12

Výpověď smlouvy o nájmu pozemku

(16)  Pronajímatel může vypovědět smlouvu o nájmu pozemku pokud

j)  nájemce přes písemnou upomínku od pronajímatele pokračuje v takovém užívání pozemku, jež nemá zahrádkářský charakter, nebo když vážně porušil povinnosti které se týkají využívání pozemku, zejména když během přiměřené lhůty neodstraní vážné nedostatky v obhospodařování,

k)  z hlediska plánovaného využití je přípustné jiné než zahrádkářské využití a vlastník by byl  pokračováním  nájemného vztahu omezován v jiném hospodářském využívání a tím by utrpěl vážnou hospodářskou ztrátu,

l)  plocha pozemků využívaných jako zahrádka je následně určena dle zastavovacího plánu k jinému využívání nebo má být pro takové využívání připravena. Výpověď je platná také před právní závazností zastavovacího plánu, pokud by obec rozhodla o vyhotovení, změně nebo doplnění zastavovacího plánu.

(17)  Výpověď je přípustná pouze k 31. října každého roku. Výpovědní lhůta v tomto případě je stanovena na 1 rok.

(18)  Pokud je smlouva o nájmu pozemku vypovězena podle § 12 odst. 1. písm. c), musí dát obec k dispozici nebo obstarat vhodný náhradní pozemek, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak.

(19)  V případě výpovědi ze smlouvy o pronájmu pozemků je pronajímatel povinen zaplatit nájemci náhradu podle právních předpisů pro oceňování nemovitostí. Pokud obec dala k dispozici nebo obstarala náhradní pozemek musí ten, který má potřebu pozemku zaplatit obci takovou částku k vyrovnání, která bude odpovídat rozdílu mezi nárokovanou zahrádkářsky využívanou plochou a náhradním pozemkem. Náhradní pozemek musí být k dispozici pro zahrádkářské využívání nejpozději 3 měsíce před likvidací zahrádky.

(20)  Výpověď smlouvy o pronájmu pozemku vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatná.

§ 13

Podnájem pozemku

(21)  Předpisy týkající se smluv o nájmu pozemku platí, pokud není uvedeno jinak, také pro další pronájem pozemků na základě jednotlivých smluv o podnájmu pozemku. Smlouva o podnájmu je neplatná, pokud nebyla uzavřena se zájmovou organizací.

(22)  Pro smlouvy o podnájmu platí, pokud není uvedeno jinak, přiměřeně ustanovení tohoto zákona o nájmu pozemku.

§ 14

Povinnost náhrady

V případě uplatnění náhrady nákladů se strany pronajímatele vůči nájemci podle § 8 odst. 3 tohoto zákona je povinnost náhrady ze strany podnájemce omezena na takový podíl nahraditelných nákladů, jež odpovídá poměru plochy zahrádky vůči ploše zahrádkové osady. Plochy připadající na společná zařízení se v poměru připočtou do plochy zahrádky. Splatnost této náhrady se řídí ustanovením § 8 odst. 3 tohoto zákona.

§ 15

Doba trvání smlouvy

Smlouvu o podnájmu zahrádky lze uzavírat pouze na dobu uvedenou v § 9 tohoto zákona při splnění podmínky, že smlouva  o podnájmu nesmí být uzavřena na dobu delší než smlouva o nájmu.

§ 16

Řádná výpověď

Nájemce může vypovědět smlouvu o podnájmu zahrádky, kromě případů uvedených v § 12 tohoto zákona též, pokud

m)  ukončení smlouvy o podnájmu zahrádky je nutné za účelem nového uspořádání zahrádky, obzvláště při omezení zahrádky na velikost předepsanou v § 1 odst. 1 písm. c) tohoto zákona,

n)  vlastník pozemků (pronajímatel) nebo některý z příslušníků jeho rodiny chce zahrádku sám zahrádkářsky využívat a nemá k dispozici jiný vhodný pozemek, zahrádka se vybere s ohledem na zájmy zahrádkářů.

§ 17

Odškodnění z důvodu výpovědi

Pokud je smlouva o podnájmu zahrádky vypovězena podle § 16 odst. 1 písm. b), potom  má podnájemce nárok na přiměřené odškodnění za jím provedené nebo jím úplatně převzaté rostlinné kultury a zařízení, pokud jsou tyto obvyklé v rámci zahrádkářského využívání. Při stanovení výše odškodného se použijí předpisy pro oceňování nemovitostí.

§ 18

Ukončení smlouvy o podnájmu zahrádky z důvodů úmrtí zahrádkáře

(23)  Při úmrtí zahrádkáře končí podnájem zahrádky uplynutím jednoho kalendářního měsíce následujícího po úmrtí zahrádkáře.

(24)  Ve smluvním vztahu o podnájmu zahrádky, do kterého vstoupili manželé společně, bude po úmrtí jednoho z manželů pokračovat druhý z manželů. Pokud žijící z manželů vydá nájemci během 6 měsíců prohlášení o tom že nechce pokračovat ve smlouvě o podnájmu zahrádky, končí podnájem ve lhůtě do 30 dnů od obdržení tohoto prohlášení.

§ 19

Ujednání odchylující se od znění zákona

Ujednání odchylná od znění tohoto zákona pozbývají platnost, jsou-li v neprospěch zájmové organizace nebo jednotlivého zahrádkáře a tito uplatnili jejich neplatnost nejpozději do 6 měsíců od jejich vzniku.

§ 20

Přechodná ustanovení pro zahrádkářské chaty

Zahrádkářské chaty, které byly řádně zřízeny a zkolaudovány před nabytím platnosti tohoto zákona a jejichž velikost přesahuje velikost uvedenou v tomto zákoně, je možno používat v nezměněném stavu.

§ 21

Závěrečná ustanovení

(25)  Nájemní vztahy týkající se zahrádek, které existují v době nabytí platnosti tohoto zákona, se od této doby řídí tímto zákonem.

(26)  Smlouvy o nájmu zahrádek, které byly uzavřeny před nabytím platnosti tohoto zákona, se považují za smlouvy uzavřené jak je uvedeno v § 9 tohoto zákona.

(27)  Pokud u smluv uvedených v odstavci 2 nejsou pozemky ve vlastnictví obce či státu, skončí nájemní vztah 24. červnem 2001, jde-li však o smlouvu na dobu určitou a pokud dohodnutá doba nájmu do tohoto data skončí. V ostatních případech zůstává v platnosti doba nájmu podle § 9 tohoto zákona.

(28)  Pokud je zahrádková osada před uplynutím doby nájmu uvedené v odstavci 2 určena v zastavovacím plánu jako plocha pro trvalé zahrádky,  platí smlouva jako smlouva na dobu neurčitou.

§ 22

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

 

A. Obecná část

Navrhovaný zcela nový zahrádkářský zákon je veden snahou zavést do právního řádu České republiky určitou míru vymezení a uznání společenské prospěšnosti zahrádkářského hnutí a činnosti. Současně se snaží upravit podmínky pro zahrádkáře tak, aby byla patrná i snaha tuto prospěšnost účinně chránit.

Je sice nesporné, že existuje řada dalších veřejně prospěšných občanských aktivit, u kterých se s existencí samostatného zákona nepočítá, jsou ale takové, jako kupříkladu sport, kde je příslušná zákonná úprava přirozená. Zahrádkářství náleží právě do této skupiny. Důvodem je jednak skutečnost, že jde o aktivity velmi velké skupiny občanů z nejrůznějších vrstev společnosti, o aktivity se širokým dopadem na zdraví lidí, výchovu mladé generace, rozvoj kvalitního životního prostředí a tvorbu krajiny. Jde rovněž o tradiční pozitivní životní styl a nezanedbatelné jsou rovněž ekonomické přínosy zahrádkářské činnosti.

Vedle vymezení pojmů, činností a souvislostí upravuje zákon postupy při prodeji a nájmu pozemků pro zahrádkářské účely.

Působnost zákona se vztahuje na zahrádky v zahrádkových osadách, sloužící k nevýdělečnému zahrádkářskému využívání. Upřednostněna je relaxační, rekreační a environmentální funkce a tyto funkce jsou také chráněny. Má tedy zamezit zneužívání pozemků v osadách k podnikání nebo jiným nesouvisejícím účelům, narušujícím soužití v osadách.

V rámci zákonodárství států EU je problematika velmi podobným způsobem upravena například v Německu, Rakousku, Polsku ale i na Slovensku. Návrh zákona není v rozporu se směrnicemi EU.

Zákon si nevyžádá žádné náklady ze státního rozpočtu.

 

 

B. Zvláštní část

 

K § 1

Úvodní ustanovení, vymezující působnost zákona

K § 2

K odstavci 1.: Vymezuje pojem zahrádky, její umístění v zahrádkové osadě a maximální plochu zahrádky stanoví na 400 m2 pokud není v místních podmínkách povoleno jinak.

K odstavci 2.: Definuje zahrádkovou osadu jako samostatný subjekt o minimálně pěti zahrádkách, její umístění a další podmínky vzniku a provozování osady, včetně možností umístění staveb, společných zařízení a zařízení pro ochranu životního prostředí.

K § 3

Definuje možné parametry zahrádkářské chaty, která nesmí být používána k trvalému bydlení.

K § 4

Charakterizuje možné činnosti v zahrádkové osadě, jejich sdružování do zájmové organizace a působnost této organizace.

K § 5

Vymezuje majetkoprávní vztahy, vlastnictví pozemků, zahrádkářských chat a společných zařízení.

K § 6

Hovoří o prodeji pozemků pro zahrádkářské účely. Stanoví v tomto případě možnost předkupního práva pro nájemce – zahrádkáře a určování ceny pozemků v zahrádkové osadě.

K § 7

Vymezuje podmínky pronájmu pozemků v zahrádkové osadě a jejich podnájmů.

K § 8

Stanovuje podmínky sjednávání nájemného jako nejvýše 10 % z ceny pozemku odvozené z bonitovaných půdně ekologických jednotek nebo v případě nedohody jako ceny v místě obvyklé. Určuje rovněž úhradu účelně vynaložených nákladů pronajímateli pozemků.

K § 9

Určuje dobu trvání nájemní smlouvy v zásadě na dobu neurčitou. Smlouvu na dobu určitou lze uzavírat tam kde je osada zřízena jako dočasná.

K § 10

Vymezuje postup ukončení nájemní smlouvy dohodou a stanoví termín ukončení platnosti zpravidla na 31. 10. běžného roku (ukončení hospodářského roku, sklizně výpěstků a přípravy půdy na příští období).

K § 11

Stanovuje možnosti a podmínky výpovědi nájemní smlouvy bez dodržení výpovědní lhůty pronajímatelem při nedodržení podmínek nájemcem.

K § 12

Stanovuje možnosti a podmínky výpovědi nájemní smlouvy za dodržení výpovědní lhůty, která je stanovena na 1 rok a končí k 31. 10.. Stanovuje podmínky při získání náhradního pozemku a úhrady náhrad účelně vynaložených nákladů pronajímatelem nájemci.

K § 13

Upravuje možnosti a podmínky podnájmu pozemku v osadě.

K § 14

Vymezuje podnájemci povinnost náhrad podle § 8 tohoto zákona

K § 15

Stanovuje možnou dobu trvání smlouvy o podnájmu zahrádky.

K § 16

Upravuje výpověď smlouvy o podnájmu nad možnosti uvedené v § 12 tohoto zákona.

K § 17

Stanovuje možnosti a podmínky odškodnění podnájemce při výpovědi podnájemní smlouvy.

K § 18

Stanovuje postup při ukončení podnájemní smlouvy v případě úmrtí podnájemce.

K § 19

Upravuje postup při řešení ujednání odchylných od znění zákona.

K § 20

Přechodné ustanovení, týkající se užívání chat zkolaudovaných před nabytím platnosti tohoto zákona.

K § 21

Závěrečná ustanovení, stanovící platnost dosavadních nájemních vztahů a doby trvání dosavadních smluv.

K § 22

Stanoví nabytí platnosti tohoto zákona dnem vyhlášení.

Josef  Vejvoda v.r.

Zdeňka Stránská v.r.

Pavel Kováčik v.r.

Václav Grűner v.r.

Olga Sehnalová v.r.

 

zpět