Český zahrádkářský svaz z.s.
Ústředí - Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3

Stanovy Českého zahrádkářského svazu, o.s.

Účinné v letech 2006-2009.

Vstoupily v platnost schválením republikovou radou ČZS dne 10. prosince 2005.
Byly registrovány MV ČR dne 21. 12. 2005 pod čj. VSP/1- 2622/90-R.
Byly zrušeny dne 12. prosince 2009.

Stanovy 2006-2009 v PDF

STANOVY

Českého zahrádkářského svazu

ČÁST I.

 

§ 1

Název, sídlo a obvod činnosti

 1. Český zahrádkářský svaz (dále jen svaz) je dobrovolné, nepolitické, samostatné občanské sdružení zájemců o zahrádkářskou činnost.

 2. Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu s těmito stanovami a obecně závaznými právními předpisy.

 3. Český zahrádkářský svaz je členem Mezinárodní organizace zahrádkářů Sdružení evropských zahrádkářských svazů (Office International du Coin de Terre des Jardins Familiaux).

 4. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 15.

 5. Činnost svazu se vztahuje na území České republiky.

§ 2

Poslání svazu

 1. Podporovat a rozvíjet odbornou zahrádkářskou činnost, zakládat zahrádkové osady, uspokojovat a hájit zájmy členů svazu, podílet se svou činností na tvorbě a ochraně životního prostředí, krajinného vzhledu a vytvářet svým členům podmínky pro aktivní odpočinek.

 2. Vytvářet podmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin, včetně jejich zpracování a úpravy. Za tím účelem svaz zejména:

a) poskytuje odborné a organizační porady související s činností svazu. Zřizuje poradny, organizuje činnost odborných instruktorů v oboru zahrádkářské činnosti,
b) pořádá a organizuje přednášky, školení, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze, kulturní, společenské a jiné akce,
c) spolupracuje s občanskými sdruženími a vytváří zájmové kroužky mládeže,
d) propaguje zahrádkářskou činnost na veřejnosti, vydává vlastním nákladem časopisy, odbornou a organizační literaturu,
e) zřizuje potřebné fondy,
f) usiluje o získání pozemků a jejich trvalé využití pro zahrádkářskou činnost,
g) organizuje služby a další činnost v souladu s právními předpisy,
h) spolupracuje s organizacemi podobného zaměření v zahraničí.

§ 3

Členství

 1. Členství ve svazu je dobrovolné. Členem se může stát fyzická osoba starší 18 let, souhlasí-li se stanovami svazu.

 2. Člena přijímá výbor základní organizace na základě písemné přihlášky. Členství vzniká přijetím, zaplacením zápisného a členského příspěvku. Je-li přijetí odmítnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, jejíž rozhodnutí je konečné.

 3. Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu předá základní organizace.

 4. Člen svazu je zpravidla členem v jedné základní organizaci, přičemž k uspokojení svých zájmů může vyvíjet činnost i v jiných základních organizacích svazu. Pokud je uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem této organizace.

 5. Členství zaniká:

a) vystoupením - členství zaniká dnem, ve kterém bylo oznámení člena o vystoupení doručeno výboru,
b) zrušením členství pro neplacení členských příspěvků - členství zaniká k 31.12. kalendářního roku, v němž člen nezaplatil členské příspěvky,
c) vyloučením,
d) úmrtím.

 6. Člen může být vyloučen:

a) za hrubé a opakované porušení zásad soužití v organizaci,
b) byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin.

 7. Vyloučený člen se může znovu ucházet o členství po uplynutí jednoho roku ode dne pravomocného rozhodnutí o vyloučení.

 8. Členem svazu se může stát i právnická osoba, která má předpoklady podílet se na rozvoji činnosti svazu a souhlasí se stanovami svazu. Členství právnických osob vzniká a zaniká na základě písemné smlouvy s příslušným orgánem svazu.

§ 4

Práva a povinnosti člena

 1. Člen svazu má práv

a) podílet se na činnosti svazu a využívat k tomu jeho zařízení,
b) volit a být volen do orgánů svazu,
c) prostřednictvím orgánů svazu rozhodovat o jeho činnosti,
d) obracet se na orgány svazu se svými podněty, návrhy, dotazy apod. s právem na jejich vyřízení,
e) při sporných záležitostech obrátit se na revizní skupinu ZO ČZS, revizní skupinu územní rady ČZS a revizní skupinu republikové rady ČZS,
f) považuje-li rozhodnutí některých z orgánů svazu za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději do 6 měsíců od rozhodnutí, požádat soud o jeho přezkoumání.

 2. Člen svazu je povinen:

a) dodržovat stanovy svazu, schválený Osadní řád a plnit rozhodnutí přijatá jeho orgány,
b) účastnit se aktivně práce ve svazu a podílet se na ochraně přírody,
c) platit členské a účelové příspěvky,
d) chránit majetek svazu.

§ 5

Svazové ocenění, čestné členství

 1. Členům, funkcionářům, orgánům svazu, případně i jiným osobám, institucím a organizacím, které se zasloužili o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.

 2. Čestné členství může být uděleno zvlášť zasloužilým členům ČZS.

ČÁST II.

STRUKTURA SVAZU A ORGÁNY SVAZU

§ 6

Organizační struktura svazu

Svaz se člení na organizační jednotky, kterými jsou:

• základní organizace
• specializované základní organizace
• územní sdružení

Výkonnými a řídícími orgány svazu jsou

• územní rady
• krajské koordinační rady
• republiková rada

 1. Členové svazu se sdružují v základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů.

 2. Základní organizace ve větších územních celcích, vymezených podle potřeby republikovou radou, se sdružují v územních sdruženích.

 3. Sdružené základní organizace vytvářejí v rámci územních sdružení územní rady, které jsou jejich statutárními orgány sdružení a výkonnými a řídícími orgány svazu na území v působnosti územního sdružení.

 4. Územní rady vytvářejí pro území kraje v němž působí krajské koordinační rady a republikovou radu svazu.

 5. Všechny orgány svazu jsou voleny a rozhodují kolektivně. Vyšší orgány jsou povinny pomáhat nižším orgánům. Usnesení orgánů přijatá v rámci stanov jsou závazná.

 6. Základní organizace a územní sdružení mají právní subjektivitu. Vystupují v právních vztazích svým jménem a mají samostatnou majetkovou odpovědnost. Mohou nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu se Stanovami ČZS a obecně závaznými právními předpisy.

 7. Členská schůze volí výbor základní organizace, revi-zory a členy do územní rady, kteří jsou zástupci základních organizací v územním sdružení.

 8. Územní rada volí představenstvo územního sdružení, revizní skupinu a členy do krajské koordinační rady a republikové rady.

 9. Orgány svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami. Jednání orgánů upravuje jednací řád.

 10. Revizoři a revizní skupiny kontrolují hospodaření a činnost příslušných orgánů.

 11. Členové projednávají všechny otázky činnosti a hospodaření ve své základní organizaci přímo, případně prostřednictvím shromáždění delegátů a ve vyšších orgánech prostřednictvím zvolených zástupců.

 12. K přijetí návrhů a usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných, pokud ve stanovách není upraveno jinak.

 13. V závažných případech může členská schůze a územní rada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných odvolat svého člena ve vyšším orgánu.

 14. Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné.

 15. Orgány svazu podle potřeby ustavují pracovní a od-borné komise.

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

§ 7

Vznik - rozdělení - zánik

 1. Zájemci mohou ustavit základní organizaci při počtu alespoň 5 osob.

 2. Základní organizace s velkým počtem členů nebo různým pěstitelským zaměřením se může rozdělit. O rozdělení organizace a majetku rozhodne členská schůze. Toto ustanovení platí také v případě, že dojde k částečnému zániku zahrádkové osady.

 3. Základní organizace zanikne, usnese-li se na tom členská schůze podle 9 odst. 2 a 3 a současně členská schůze rozhodne o způsobu provedení likvidace.

 4. Vznik, rozdělení a zánik oznámí organizace územní radě a uzavře smlouvu nebo vypoví smlouvu o přistoupení do územního sdružení. Jestliže základní organizace po dobu dvou let nevyvíjí činnost a neodvádí členské příspěvky, rozhodne o zániku a likvidaci ZO územní rada. Jestliže základní organizace není zapojena v územním sdružení, navrhne územní rada zánik organizace republikové radě.

§ 8

Orgány základní organizace

Orgány základní organizace jsou:

a) členská schůze
b) výbor
c) revizoři

§ 9

Členská schůze

 1. Členskou schůzi svolává výbor základní organizace podle potřeby, nejméně 1 krát za rok. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 členů základní organizace. V případě, že nelze zajistit její svolání jinak, může svolat členskou schůzi územní rada. V základních organizacích s větším počtem členů mohou být schůze konány podle místních podmínek formou shromáždění volených delegátů.

 2. Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména:

a) plní usnesení územní rady a republikové rady,
b) schvaluje plán činnosti a rozpočet základní organizace a usnáší se na návrzích určených vyšším orgánům svazu,
c) projednává a schvaluje čerpání rozpočtu a jeho změny, zprávu výboru o činnosti, účetní uzávěrku a zprávu revizorů,
d) jedná o návrzích výboru a členů,
e) volí na období 5 let předsedu ZO, 2-15 členů výboru, 2-5 revizorů, u ZO s malým počtem členů 1-3 revizory,
f) volí a odvolává členy územní rady,
g) stanoví výši účelových příspěvků a jejich splatnost,
h) schvaluje osadní řády, rozsah a druh pracovní povinnosti,
i) rozhoduje o vyloučení člena,
j) s konečnou platností rozhoduje o odvolání proti nepřijetí za člena,
k) rozhoduje o doplnění výboru základní organizace a revizorů, uskutečňuje doplňující volby, rozhoduje o odvolání členů výboru a revizorů,
l) rozhoduje o zániku a rozdělení základní organizace ve smyslu ustanovení 7 odst. 2,3,
m) o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 10 tisíc Kč rozhoduje výhradně členská schůze.

 3. K rozhodnutí podle bodu 2 písm. h), i), j), l), m) je zapotřebí 2/3 hlasů z přítomných členů organizace.

§ 10

Výbor základní organizace

 1. Zajišťuje činnost základní organizace podle usnesení členské schůze v souladu se stanovami svazu. Hospodaří s finančními prostředky podle schváleného rozpočtu v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi.

 2. Schůze výboru jsou svolávány podle potřeby. Schůze výboru musí být také svolána, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výboru s uvedením účelu jednání.

 Výbor zejména:

a) zajišťuje úkoly organizace a přijímá nové členy,
b) přiděluje zahrádkové dílce členům do užívání, pokud je ZO vlastníkem nebo nájemcem pozemků,
c) zajišťuje pravidelné vybírání členských příspěvků a účelových příspěvků,
d) připravuje návrhy plánu činnosti a rozpočtu,
e) vytváří pracovní a odborné komise,
f) organizuje kroužky mládeže a pověřuje odborně vyspělé členy jejich vedením.

 3. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru základní organizace vyřizuje předseda nebo pověřený člen výboru ZO ČZS. Tato opatření musí předložit výboru základní organizace ke schválení na jeho nejbližší schůzi.

§ 11

Revizoři

 1. Revizoři provádějí podle potřeby, nejméně však jednou za rok ve smyslu 6 čl. 9 kontrolu hospodaření a činnosti základní organizace, řeší sporné záležitosti členů ve smyslu ustanovení 4 odst.1 písmene e) stanov. Členské schůzi předkládají zprávu za uplynulé období s návrhy na opatření.

 2. Revizoři mají právo zúčastňovat se jednání výboru základní organizace s hlasem poradním.

ÚZEMNÍ SDRUŽENÍ

§ 12

Ustavení, struktura a úkoly sdružení

 1. Územní sdružení vzniká na základě rozhodnutí republikové rady, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území.

 2. Orgány územního sdružení jsou

• územní rada
• představenstvo územního sdružení
• revizní skupina

 3. Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících ze Stanov, jednacího řádu, vlastních usnesení a usnesení republikových orgánů. Územní sdružení zároveň prosazuje zabezpečení zájmů sdružených základních organizací ve vztahu k mimorezortním subjektům na daném území a k republikovým orgánům svazu.

 4. Územní sdružení zanikne na základě rozhodnutí republikové rady, zaniknou-li potřeby, pro které územní sdružení vzniklo nebo na návrh dvou třetin základních organizací v něm sdružených.

ORGÁNY ÚZEMNÍHO SDRUŽENÍ

§ 13

Územní rada

  1. Územní rada je statutárním orgánem územního sdružení a řídícím a výkonným orgánem svazu na území jeho působnosti.

 2. Územní radu tvoří zástupci základních organizací sdružených v územním sdružení podle klíče a na období podle smlouvy o přidružení v územním sdružení.

 3. Územní rada se schází nejméně jednou ročně. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 sdružených základních organizací.

 4. Do působnosti územní rady přísluší zejména:

a) koordinovat činnost základních organizací,
b) jednat a usnášet se o činnosti a hospodaření územních orgánů, o zprávě revizního orgánu,
c) jednat a usnášet se o záležitostech, které jí předloží základní organizace a představenstvo sdružení,
d) usnášet se o věcech majetkových,
e) usnášet se o návrzích pro republikovou radu,
f) volit předsedu, místopředsedy a nejvýše dalších 15 členů představenstva,
g) volit předsedu a nejvýše 4 členy revizní skupiny,
h) volit a odvolávat člena do republikové rady,
i) odvolávat předsedu, místopředsedy, členy představenstva, předsedu a členy revizní skupiny, v případě nečinnosti člena územní rady navrhovat příslušné základní organizaci jeho odvolání,
j) projednávat a schvalovat plán činnosti a rozpočet územního sdružení,
k) plnit usnesení republikové rady, předkládat jí podněty a informovat o své činnosti,
l) vytvářet pracovní a odborné komise, zřizovat poradny,
m) rozhodovat o zániku ZO podle 7 odst. 4 a provedení majetkoprávního vypořádání,
n) v rámci rozvoje zahrádkářské činnosti mohou vytvářet podle svého zájmu a potřeby Krajské koordinační rady a jmenovat a odvolávat zástupce do Krajské koordinační rady.

 5. K rozhodnutí podle bodu 4 písm. d), h), i), n), je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných členů územní rady.

§ 14

Představenstvo územního sdružení

 1. Zajišťuje činnost svazu a územního sdružení v území mezi zasedáními územní rady podle jejich usnesení. Za svoji činnost odpovídá územní radě.

 2. Schází se podle potřeby, nejméně však 4 krát ročně.

 3. Připravuje a projednává plán činnosti a rozpočet územní rady. Hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu územní rady.

 4. Plní funkci smírčího orgánu mezi základními organizacemi v území.

 5. V naléhavých případech rozhoduje o záležitostech, náležejících do působnosti územní rady. Své rozhodnutí musí předložit ke schválení územní radě na její nejbližší schůzi.

 6. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda, případně radou pověřený člen. Tato opatření musí být předložena představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

§ 15

Územní revizní skupina

 1. Územní revizní skupina provádí ve smyslu 6 ost. 9 nejméně jednou za půl roku kontrolu hospodaření a činnosti územní rady a řeší sporné záležitosti ve smyslu 4 odst.1 písm. e).

 2. Poskytuje pomoc revizorům základních organizací. Předkládá územní radě zprávu o činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.

 3. Předseda revizní skupiny se zúčastňuje jednání územních orgánů s hlasem poradním. K jednáním územních orgánů mohou být přizvání i ostatní členové revizní skupiny.

 4. Revizní skupina ÚR ČZS může provádět revizi hospodaření ZO ve spolupráci s revizory základní organizace.

KRAJSKÁ KOORDINAČNÍ RADA

§ 16

Ustavení a úkoly krajské koordinační rady

 1. Krajskou koordinační radu tvoří zástupci územních sdružení, jmenovaní územními radami podle 13 odst. 4 písm. n) Stanov. K ustanovení je třeba nejméně 1/3 územních sdružení v kraji.

 2. Do působnosti krajské koordinační rady náleží zejména:

• metodicky řídit a koordinovat činnost svazu v kraji při plnění úkolů vyplývajících ze Stanov, jednacího řádu, vlastních opatření a rozhodnutí republikových orgánů,
• hájit zájmy a potřeby organizací svazu v kraji navenek i ve vztahu k republikovým orgánům,
• vystupovat jménem organizací v kraji ve styku s orgány státní moci a správy a jinými institucemi krajského řízení.

 3. Krajská koordinační rada jedná ve sboru a schází se podle potřeby, nejméně však 1x ročně. Musí být také svolána, požádá-li o to 1/3 členů rady. K rozhodování je třeba vždy nadpoloviční většina přítomných členů.

 4. Metodicko-řídící akty ve vztahu k územním sdružením a základním organizacím mají doporučující charakter. Koordinační akty jsou pro tyto organizační jednotky závazné.

REPUBLIKOVÉ ORGÁNY

§ 17

Republikové orgány jsou:

a) republiková rada
b) představenstvo republikové rady
c) revizní skupina

§ 18

Republiková rada

 1. Republikovou radu tvoří členové zvolení územními radami na dobu 5 let. Republiková rada je nositelem právní subjektivity svazu.

 2. Je svolávána nejméně jednou za rok. Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to 1/3 členů republikové rady.

 3. Do působnosti republikové rady patří zejména:

a) jednat a usnášet se o návrhu stanov a jejich změnách,
b) schvalovat jednací řád a jiné pokyny,
c) volit předsedu, 3 místopředsedy a dalších nejvýše 11 členů představenstva, předsedu a dalších nejvýše 8 členů revizní skupiny,
d) stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření svazu,
e) stanovit výši členských příspěvků a jejich rozdělení,
f) jednat a usnášet se o zprávách a návrzích územních rad, svých členů, pracovních komisí a revizní skupiny,
g) usnášet se o zániku svazu a územních sdružení a způsobu likvidace majetku,
h) odvolávat předsedu, místopředsedy, členy před-stavenstva, předsedu revizní skupiny a členy revizní skupiny,
i) v případě nečinnosti člena republikové rady navrhovat příslušné územní radě jeho odvolání,
j) vydávat členské průkazy, známky a odznaky,
k) uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost, vydávat časopisy,
l) projednávat a schvalovat plán činnosti a rozpočet, plán zahraničních styků, účetní uzávěrku republikové rady a publikovat je,
m) hospodárně spravovat majetek,
n) zřizovat svépomocný fond, případně další fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti,
o) ustavovat podle potřeby pracovní a odborné komise,
p) zřizovat "Ústředí svazu" a schvalovat jeho Statut,
r) přenést část své působnosti na představenstvo republikové rady, s výjimkou působností uvedených pod písmeny a) až i) a p).

 4. a) k rozhodnutí podle bodu 3, písm. a), e), h) je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných členů republikové rady,

   b) k rozhodnutí podle bodu 3 písm. g) je zapotřebí 2/3 hlasů z celkového počtu členů RR.

§ 19

Představenstvo republikové rady

 1. Je výkonným orgánem republikové rady. Koordinuje činnost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila, zejména:

a) projednává a předkládá návrhy k jednání republikové rady,
b) hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu,
c) v naléhavých případech rozhoduje o věcech, příslušejících do působnosti republikové rady. S rozhodnutím musí seznámit republikovou radu na jejím nejbližším zasedání.

 2. Schází se dle potřeby, nejméně však 4 krát ročně. Za svou činnost odpovídá republikové radě.

 3. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva nebo republikové rady může řešit předseda a místopředsedové. Tato opatření musí předložit představenstvu republikové rady ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

§ 20

Revizní skupina republikové rady

 1. Provádí ve smyslu 6 čl. 9 nejméně jednou za půl roku revizi hospodaření a činnosti republikové rady a řeší sporné záležitosti ve smyslu 4 odst. 1 písm. e) stanov. O výsledku revize informuje republikovou radu na jejím zasedání a mezi zasedáními republikové rady představenstvo republikové rady. Za svou činnost odpovídá republikové radě.

 2. Předseda revizní skupiny se zúčastňuje jednání republikových orgánů s hlasem poradním. K jednání republikových orgánů mohou být přizváni i ostatní členové revizní skupiny.

 3. Revizní skupina RR ČZS může provádět revizi hospodaření ÚR ve spolupráci s revizní skupinou ÚR.

§ 21

Ústředí svazu

  Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení republikových orgánů svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.

ČÁST III.

MAJETEK A HOSPODAŘENÍ

§ 22

 1. Majetek svazu tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva.

 2. Zdroji majetku základních organizací, územních sdružení a republikové rady jsou:

a) hmotný majetek a majetková práva,
b) podíl z členských příspěvků, příp. účelové příspěvky,
c) výnosy akcí svazu organizovaných v souladu s posláním svazu,
d) dary, dotace, příp. jiné příspěvky státu, obcí a dalších organizací,
e) výnosy z kapitálových vkladů a úroky.

 3. Základní organizace, územní rady a republiková rada hospodaří se svým majetkem samostatně a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět.

 4. Republiková rada spravuje finanční fondy svazu a hospodaří se svým majetkem, dotacemi a jinými příspěvky.

ČÁST IV.

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 23

Zastupování svazu

 1. Základní organizaci navenek zpravidla zastupují předseda spolu s dalším pověřeným členem výboru základní organizace jako statutární zástupci.

 2. Územní a republikovou radu zastupují navenek předseda a jeden místopředseda jako statutární zástupci, případně předseda a pověřený člen představenstva. Krajskou koordinační radu zastupují navenek zvolený vedoucí a další člen Krajské koordinační rady.

 3. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné moci jiné členy svazu, pracovníky svazu, popř. další osoby.

 4. Je-li k platnosti právních úkonů předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců.

 5. Podrobnější pravidla jednání orgánů a organizací svazu upravuje republiková rada ČZS Jednacím řádem.

§ 24

  Územní orgány svazu jsou právními nástupci okresních - městských výborů ČZS. Republiková rada je právním nástupcem ústředního výboru ČZS. Ve statutárních městech jsou nástupnickými organizacemi všechny územní rady, které vzniknou.

§ 25

 1. Stanovy Českého zahrádkářského svazu vstupují v platnost schválením republikovou radou ČZS dne 10. prosince 2005.

 2. Stanovy registrované MV ČR dne 22.12.2004 pod čj. VSP/1-2622/90-R se ruší.

Stanovy byly registrovány Ministerstvem vnitra dne 21. 12. 2005 pod čj. VSP/1-2622/90-R.

zpět