Soutěž Mladý zahrádkář

Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži. 

Soutěž se řídí závazným postupem a pravidly, která jsou zveřejněna na konci této strany.
 

předchozí následující
Mladý zahrádkář 2008 - XXI. ročník

Obr: 7

Soutěžní otázky

(kategorie A - mladší)

1/ Při komářím štípnutí nebo vosím bodnutí na poraněné místo nepřikládáme rozemnutý:
a) list jitrocele
b) list meduňky
c) květ konvalinky
d) květ měsíčníku

2/ Celkový denní příjem tekutin v potravě u dospělého člověka činí:
a) 0,2l ÷ 0,5l
b) 0,5l ÷ 1,0l
c) 1,0l ÷ 2,0l
d) 2,0l ÷ 2,5l

3/ Sušené borůvky působí:
a) projímavě
b) svíravě
c) močopudně
d) nemají podstatný účinek

4/ Co sbíráme u lípy?
a) list
b) mladé výhonky
c) květenství
d) kůru

5/ Co sbíráme u maliníku?
a) květenství
b) list
c) kořen
d) celou rostlinu

6/ Meduňka lékařská je rostlina:
a) vytrvalá
b) víceletá
c) dvouletá
d) jednoletá

7/ Rakytník rašetlákový je:
a) strom
b) tráva
c) keř
d) jednoletá bylina

8/ K odpuzování hmyzu používáme:
a) referenty
b) repelenty
c) recenzenty
e) reflexenty

9/ Proti mšicím nám pomáhají bojovat:
a) mravenci
b) chrousti
c) slunéčka sedmitečná
d) včely

10/ Plasty odkládáme po použití:
a) do kompostu
b) na skládky
c) do žlutého kontejneru
d) do modrého kontejneru

11/ Na jakou podnož roubujeme angrešt a rybíz:
a) na typovou
b) na semenáč
c) na meruzalku zlatou
d) na slabě vzrůstnou

12/ Jak si sám namnožíš jahodník?
a) dělením starých trsů
b) rozmnožování nahrnováním - kopčením
c) dceřinnou rostlinou - sazenicí, která je nejblíže k rostlině, tu odstřihneme a vysadíme
d) bylinnými odkopky

13/ Mezi jádroviny nepatří:
a) jeřáb
b) mišpule
c) mirabelka
c) kdouloň

14/ Které období je nejvhodnější pro výsadbu jahodníku
a) březen
b) konec května
c) červenec a začátek srpna
d) říjen

15/ Při výsadbě ovocného stromu dáváme do jámy:
a) dobře proleželý kompost
b) rašelinu
c) hnůj
d) zelené hnojení

16/ Jedlou částí květáku je:
a) zdužnatělá růžice listů
b) zdužnatělý stonek
c) zdužnatělé květenství
d) rozvětvený stonek

17/ Kterou částí rostliny se nejčastěji rozmnožuje česnek?
a) semeny
b) kořeny
c) stroužky
d) hlízou

18/ Mezi suché plody nepatří:
a) lusk
b) tobolka
c) bobule
d) obilka

19/ Co považujeme za osivo?
a) semena
b) cibulky
c) hlízy
d) řízky

20/ Z čeho se skládá tyčinka?
a) z nitky a čnělky
b) z nitky a blizny
c) z nitky a prašníku
d) z nitky a semeníku

21/ Humus jsou:
a) všechny živé organismy v půdě
b) rozložené zbytky organismů
c) bakterie v půdě
d) rozpadlé horniny

22/ Která z prací patří k základnímu zpracování půdy?
a) smykování
b) vláčení
c) orba
d) válení

23/ Nejrozšířenějším půdním typem u nás je:
a) ornice
b) hnědozem
c) černozem
d) podzolová půda

24/ Urči správně, která z těchto zelenin nepatří do skupiny plodových:
a) rajče
b) paprika
c) lilek
d) pórek

25/ Který prvek, či vitamin je v mrkvi:
a) železo
b) vitamin B
c) vitamin A
d) vitamin C

26/ Kterou z těchto zelenin zpravidla nepěstujeme ve skleníku nebo fóliovníku:
a) skleníkové okurky
b) papriku
c) hrách
d) salát

27/ Pojem "balíčkování" v zahradnictví znamená:
a) balení do mikrotenového sáčku
b) předpěstování zeleniny v balíčku půdy
c) dárkové balení zeleniny
d) převázání svazku (mrkve, kopru...)

28/ Ze zelenin lze péct moučníky. Označ tu, ze které to opravdu nejde:
a) rebarbora
b) mrkev
c) křen
d) cuketa

29/ Růže jablíčková je:
a) druh růže s velkými šípky
b) kříženec růže a jabloně
c) rtěnka s jablečnou vůní a chutí
d) škůdce růžokvětých rostlin, zejména jabloní

30/ Molice je:
a) samička mola jablečného
b) škůdce skleníkových a pokojových rostlin
c) škůdce, způsobující "červivost" kořenů mrkve
d) opak demolice

31/ Vodnice je:
a) nádrž na zálivkovou vodu
b) krajový název pro leknín
c) brukvovitá zelenina
d) pojízdná nádrž na převoz vody nebo močůvky

32/ Potočnice je:
a) hadice na zalévání
b) ryba vhodná pro zahradní vodní nádrže
c) méně známá zelenina pěstovaná ve vodě
d) léčivá rostlina rostoucí na březích vodních toků

33/ Sněženka a bledule rostou nejvíce:
a) v jehličnatém lese
b) na vysluněné stráni
c) na vlhké louce
d) v písečné půdě

34/ Mezi cibulové rostliny řadíme:
a) kosatce
b) dosny
c) modřence
d) astry

35/ Africkou fialku běžně množíme:
a) listovými řízky
b) dělením trsu
c) semenem
d) šlahouny

36/ Mezi zvlášť jedovaté květiny patří:
a) řepčík královský
b) oměj šalamounek
c) astra čínská
d) srdcovka

37/ Jakou barvu květu má měsíček lékařský?
a) modrou
b) červenou
c) žlutou
d) bílou

 

(kategorie B - starší)

1/ Edém je:
a) otok - místní nahromadění tekutin v buňkách
b) otrava bylinami
c) zvýšená únava
d) modřina

2/ Věda o stavbě těla organismů se nazývá:
a) fenologie
b) fyziologie
c) anatomie
d) pedologie

3/ Nedostatek provitaminu A má za následek:
a) snížení čichu
b) zhoršení zraku, zejména šeroslepost
c) vypadávání vlasů
d) oranžové zbarvení pokožky

4/ Kapradina má postavení listů:
a) přeslenité
b) vstřícné
c) střídavé
d) přízemní růžice

5/ Řepík lékařský je rostlina:
a) víceletá
b) jednoletá
c) vytrvalá
d) dvouletá

6/ Která z těchto bylin zůstává přes zimu stálezelená:
a) šalvěj lékařská
b) bazalka
c) meduňka
d) třezalka

7/ Koření zvané hřebíček je:
a) usušená kůra
b) usušený list
c) usušený kořen
d) usušená nerozvinutá květní poupata

8/ Organismus žijící na úkor jiného je:
a) predátor
b) producent
c) parazit
d) pérovník

9/ Mšice a slimáky odpuzuje:
a) jiřina
b) brambory
c) šťovík
d) šalvěj

10/ Nauka o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím se nazývá:
a) biologie
b) ekologie
c) fyziologie
d) fenologie

11/ Jako plodné dřevo u révy vinné se označuje:
a) dvouleté dřevo které vyrůstá z kmínku
b) jednoleté dřevo které vyrůstá ze dřeva dvouletého
c) jednoleté dřevo které vyrůstá ze starého dřeva
d) dvouleté dřevo které vyrůstá ze staršího dřeva

12 / Podnož je:
a) podložka pro nářadí
b) rostlina, na kterou se roubují nebo očkují ušlechtilé odrůdy
c) kultura pěstovaná pod ovocnými stromy
d) výhon vyrostlý na ovocném stromě

13/ Žilienka je podnož, která se používá pro:
a) třešně a višně
b) slívy, meruňky, broskvoně
c) hrušně
d) drobné ovoce

14/ Základem ochrany broskvoně proti kadeřavosti broskvoní je:
a) použití fungicidů
b) použití insekticidů
c) podpora přirozených nepřátel (slunéčka, zlatoočka, pestřenky a jiné)
d) použití herbicidů

15/ Nektarinky jsou:
a) plody broskvoní s hladkou slupkou
b) renklódy
c) špendlíky
d) pološvestky

16/ Složené listy má:
a) lípa srdčitá
b) javor klen
c) jasan ztepilý
d) buk lesní

17/ Mezi dvouletky patří.
a) maceška
b) měsíček lékařský
c) slaměnka
d) sněženka

18/ Samčí pohlavní buňky v květu obsahuje:
a) semeník
b) blizna
c) čnělka
d) prašník

19/ Který pojem neoznačuje část květu:
a) tyčinka
b) řapík
c) pestík
d) květní lůžko

20/ Mezi dužnaté plody nepatří:
a) nažka
b) peckovice
c) malvice
d) bobule

21/ Co je to meliorace:
a) kypření půdy
b) totéž co rekultivace
c) úprava vodního režimu v půdě
d) hnojení půdy

22/ Co mají společného listovka a drnovka?
a) jsou to hnojiva
b) jsou to rostliny
c) jsou to cizokrajné zeleniny
d) jsou to druhy zeminy

23/ K čemu se používají brány? Je to:
a) nářadí na sklizeň
b) nářadí pro orbu
c) nářadí pro urovnání a prokypření povrchu půdy
d) nářadí pro setí a sázení

24/ Celer se pěstuje ve třech formách, určí, která z možností není správná:
a) hlávkový
b) řapíkatý
c) bulvový
d) listový

25/ Dobrou zeleninou, kterou pěstujeme pro vybělené puky je:
a) špenát
b) čekanka salátová
c) čínské zelí
d) květák

26/ Bílou nebo žlutou dužninu má:
a) meloun vodní
b) meloun cukrový
c) rajče
d) červená řepa salátová

27/ O jedné z těchto zelenin se říká, že je lékem na 98 nemocí, která to je?
a) černý kořen
b) petržel
c) česnek
d) cuketa

28/ Která z těchto zelenin je jednoletá:
a) celer
b) okurka
c) křen
d) petržel

29/ Růže jablíčková je:
a) druh růže s velkými šípky
b) kříženec růže a jabloně
c) rtěnka s jablečnou vůní a chutí
d) škůdce růžokvětých rostlin, zejména jabloní

30/ Molice je:
a) samička mola jablečného
b) škůdce skleníkových a pokojových rostlin
c) nádoba na mouku zamezující znehodnocení molem moučným
d) škůdce způsobující "červivost" kořenů mrkve

31/ Vodnice je:
a) nádrž na zálivkovou vodu
b) krajový název pro leknín
c) brukvovitá zelenina
d) pojízdná nádrž na převoz vody nebo močůvky

32/ Potočnice je:
a) zahrada zavlažovaná protékajícím potokem
b) ryba vhodná pro zahradní vodní nádrže
c) méně známá zelenina pěstovaná ve vodě
d) léčivá rostlina rostoucí na březích vodních toků

33/ Nejdříve rozkvétá:
a) třešeň
b) tavolník
c) šeřík
d) kalina

34/ Nejvhodnější doba k řezu šeříku je:
a) podzim
b) jaro
c) jaro po odkvětu
d) v létě

35/ Mezi pokojové rostliny okrasné listem patří:
a) anturie
b) primulka
c) fikus
d) brambořík

36/ K hvězdicovitým rostlinám zařaď:
a) vlčí mák
b) pcháč oset
c) svlačec rolní
d) svlačec

37/ Mezi chráněné luční rostliny zařadíme:
a) pryskyřičníky
b) vstavače
c) jetele
d) lipnice

 

Výsledky národního kola soutěže Mladý zahrádkář 2008

 

Kategorie A

Poř. Jméno ÚS Testy Poz. Suma
1. Matějka Michal Svitavy 34 35 69
2. Koberová Tereza Chrudim 34 34 68
3. Kuzmiaková Michaela Karviná 34 30 64
4. - 5. Buchtová Andrea Blansko 29 32 61
4. - 5. Stošková Jana Opava 29 32 61
6. Čejková Kristýna Plzeň-město 25 34 59
7. Stuchlíková Šárka Hradec Králová 26 27 53
8. Plšková Zuzana Brno 26 25 51
9. Valentová Denisa Karviná 28 23 51
10. Turek Petr České Budějovice 30 21 51
11. Peřinová Kateřina Břeclav 25 25 50
12. Hajžmanová Martina Plzeň-jih 26 24 50
13. Runštuková Klára Náchod 27 21 48
14. - 15. Kopecký Miloš Ústí/Orlicí 27 19 46
14. - 15. Malá Barbora Praha 27 19 46
16. Zunt Robert Ostrava 22 22 44
17. Novotná Monika Rychnov/Kněžnou 24 20 44
18. - 19. Kučabová Tereza Cheb 26 18 44
18. - 19. Matoušková Aneta Plzeň-sever 26 18 44
20. Vítková Kristýna Nový Jičín 23 19 42
21. Špačková Lucie Frýdek-Místek 22 19 41
22. Zbořilová Anna Prostějov 27 14 41
23. Soukupová Monika Kroměříž 25 15 40
24. Adámková Dominika Jihlava 27 13 40
25. Fraňková Táňa Třebíč 22 16 38
26. Smutná Sára Kolín 24 12 36
27. Entrová Alžběta Brno 22 13 35
28. Gajárek Lukáš Hodonín 18 16 34
29. - 30. Brejcha Pavel Klatovy 21 13 34
29. - 30. Rámiš René Žďár/Sázavou 21 13 34
31. Koželuhová Klára Uherské Hradiště 22 12 34
32. Horáková Kateřina Přerov 18 14 32
33. Mervartová Klára Stará Boleslav 19 13 32
34. Sýkorová Markéta Frýdek-Místek 15 15 30
35. Faltisová Lucie Kladno 18 15 30
36. Bouchalová Lucie Přerov 14 12 26

 

Kategorie B

Poř. Jméno ÚS Testy Poz. Suma
1. Šafářová Anna Frýdek-Místek 33 40 73
2. Jílková Michaela Kolín 31 40 71
3. Mravcová Soňa Opava 30 39 69
4. Mrozková Agáta Karviná 31 36 67
5. Zdráhala Radim Kroměříž 31 35 66
6. Vacková Miluše Rychnov/Kněžnou 33 32 65
7. Műller Michal Prostějov 27 36 63
8. Netolická Veronika Chrudim 30 32 62
9. Gregorová Jana Plzeň-jih 28 30 58
10. Dokoupilová Nikola Blansko 25 32 57
11. Musil Tomáš Blansko 26 30 56
12. Voch Josef Klatovy 31 25 56
13. - 14. Dlouhá Petra Karlovy Vary 26 24 50
13. - 14. Mikundová Karolína Nový Jičín 36 24 50
15. Dlabková Anna Ústí/Orlicí 27 23 50
16. Vaníček Petr Kolín 24 25 49
17. Peroutková Markéta Plzeň-město 24 24 48
18. Hanková Magdalena Tachov 25 22 47
19. Procházková Iveta Svitavy 21 25 46
20. Vítková Lada Žďár/Sázavou 25 21 46
21. Přibylová Lucie Benešov 26 19 45
22. Šejbová Tereza České Budějovice 22 21 43
23. Karafiat Petr Hradec Králové 23 20 43
24. Jiříková Monika Praha 21 18 39
25. Kotlínová Jitka Kladno 23 11 34
26. Požárová Vendula Třebíč 18 15 33
27. Taubrová Šárka Plzeň-sever 13 15 28
28. Petráš Richard Uher. Hradiště 17 11 28
29. Englmaierová Martina Praha-východ 15 12 27
30. Klímová Zdeňka Ostrava 18 9 27
31. Mikešová Lenka Jihlava 16 8 24

 


Odpovědi na uvedené soutěžní otázky

otázka A B otázka A B
1. C A 19. A B
2. D C 20. C A
3. B B 21. B C
4. C D 22. C C
5. B C 23. B C
6. A A 24. D A
7. C D 25. C B
8. B C 26. C B
9. C D 27. B C
10. C B 28. C B
11. C B 29. A A
12. C B 30. B B
13. C B 31. D C
14. C A 32. D D
15. A A 33. C A
16. C C 34. C C
17. C A 35. A C
18. C D 36. B B
      37. C B

zpět

Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.

Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.

Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.

Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.


Závazná pravidla soutěže


Soutěž je pořádaná pro tři kategorie

  1. kategorie A – mladší žáci (4. - 6.tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  2. kategorie B – starší žáci (7. - 9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  3. kategorie C – žáci středních škol


Pro kategorie A a B je soutěž tříkolová:

  1. Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
  2. Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Jsou pořádány koncem dubna nebo počátkem května.
  3. Celostátní kolo je organizováno Komisí mládeží při RR ČZS ve spolupráci s pracovníky Ústředí ČZS v Praze. Je pořádáno zpravidla ve druhé polovině června.


Pro kategorii C je soutěž dvoukolová:

  1. Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem, který obsahuje vědomostní test se 40 otázkami s volbou odpovědí a poznávačku 40 rostlinných vzorků na webových stránkách ČZS. Test je žákům k dispozici během měsíce prosince a ledna.
  2. Celostátní kolo je společné pro všechny tři kategorie. Probíhá za osobní účasti všech žáků.


Celostátní kolo je vícedenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží při RR ČZS a Ústředí ČZS.

Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je zpravidla zvolena odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. Na organizaci celostátního kola se podílí i pracovníci středních škol v místě konání a členové příslušného územního sdružení ČZS, a to přípravou především doprovodného programu zaměřeného na získávání nových znalostí a dovedností.


Vědomostní test

K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami s nabídkou odpovědí, kdy jen jedna je správná. Na vypracování testu je maximálně jedna hodina.

Správná odpověď je hodnocena jedním bodem. Chybné odpovědi se neodečítají.

Pro kategorii C je on-line test připraven Komisí pro práci s mládeží při RR ČZS. Na tento test je časový limit jedna hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.


Poznávačka

V rámci poznávačky je soutěžícím předloženo k určení 40 vzorků živých, suchých, případně obrázků nebo fotografií, rostlin, semen a plodů. U prvního a druhého kola je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně i druhový nebo latinský.

Správná odpověď je ohodnocena jedním bodem. Za uvedení správného druhového nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.

Poznávačka může být shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků nebo členy ÚS ČZS v místě konání.


Výsledné pořadí soutěžících

Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících, kdy první má bodů nejvíce. V případě shodného počtu bodů je první soutěžící ten, který má v rámci shody více bodů v poznávačce a v případě další shody ten soutěžící, který má více doplňkových bodů.


Postup v soutěži

Ze základních kol do okresního kola může postoupit různý počet finalistů. O konkrétním počtu rozhodnou jednotlivá ÚS ČZS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení maximálního počtu soutěžících dané prostorovými a ekonomickými možnostmi s s respektováním pokynů hospodářsko finanční komise při RR ČZS.

Okresní kolo lze uskutečnit při minimálním počtu tří soutěžících v každé kategorii.

Z okresních kol postupují finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé kategorii podle následujícího umístění.

ÚS ČZS jejichž soutěžící se v kategorii A a B umístí v národním kole na některém z 1. - 3. míst, mohou v následujícím ročníku vyslat navíc ještě jednoho dalšího soutěžícího. Maximálně by tedy mohlo mít jedno územní sdružení v národním kole 4 soutěžící, kteří získali první a druhé místo v okresním kole aktuálního ročníku (případně náhradníci další v pořadí).

V kategorii C postupuje prvních dvacet nejúspěšnějších řešitelů on-line testu do národního kola.


Garant soutěže

Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží při RR ČZS. Její členové mají dlouhodobě zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.