Soutěž Mladý zahrádkář

Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži. 

Soutěž se řídí závazným postupem a pravidly, která jsou zveřejněna na konci této strany.
 

předchozí následující
Mladý zahrádkář 2009 - XXII. ročník

Obr: 8
Soutěžící v páteční podvečer zaplnili školní aulu, kde je přivítali předseda Komise mládeže RR ČZS Oldřich Janků, ředitel hostitelské školy Ing. Petr Hajný, za město Kroměříž místostarostka MUDr. Jarmila Číhalová, za ČZS Kroměříž předseda ÚS Jiří Pecháček a za ústředí ČZS vedoucí ústředí doc. Josef Ernest. Večer pokračoval diskotékou.

Soutěž byla zahájena v sobotu, 13. 6. v 8 hodin. Zúčastnilo se 40 mladších žáků ze 4. - 6. tříd a 38 starších z 7. - 9. třídy. Finalisté nejprve absolvovali náročné testy ze zahradnického oboru. Praktické vědomosti si ověřili následně při poznávačce rostlin a semen.

V průběhu dopoledne účastníci navštívili zámek Buchlovice s rozsáhlým dendrologickým parkem a obrovskou sbírkou fuchsií. Slavnostní vyhodnocení soutěže se konalo v sobotu večer ve školní aule. Nejdříve si přítomní vyslechli správné odpovědi na otázky v testech. Potom následovalo s napětím očekávané vyhlášení výsledků. Ceny vítězům předával předseda ČZS MUDr. Josef Kříž dále za účasti starosty města Kroměříž Mgr. Miloše Malého a poslankyně Parlamentu České republiky Ing. Michaely Šojdrové (KDU-ČSL).

Zasoutěžit si s námi tradičně můžete i vy, neboť Vám opět nabízíme kompletní otázky, na které děti při národním kole odpovídaly a pro vaši kontrolu v závěru najdete tabulku správných odpovědí. Sami si tak můžete snadno vyhodnotit, na kterém místě byste v této soutěži skončili.

Atmosféru soutěže dokresluje malé fotoalbum


Český zahrádkářský svaz děkuje sponzorům:

kteří přispěli na konání Národního kola soutěže Mladý zahrádkář 2009:


Soutěžní otázky

(kategorie A - mladší)

1. Hřížení je:
a) totéž co křížení
b) rozmnožování částí zahrnuté větvičky
c) nemoc klíšťat

2. Ikebanou rozumíme:
a) název hnojiva
b) způsob úpravy květin
c) pěstování rostlin v živném roztoku

3. Která rostlina má stvol?
a) vlčí bob mnoholistý
b) lipnice luční
c) prvosenka jarní

4. Složené listy má:
a) jasan ztepilý
b) javor klen
c) topol osika

5. Koriandr setý je:
a) ozdobně kvetoucí letnička
b) skalnička
c) jednoletá kořeninová bylina

6. Půdním bakteriím prospívají:
a) dostatek organických látek
b) velké množství vody
c) kyselé deště

7. Chemické postřiky smí provádět:
a) pouze vedoucí kroužku
b) vybraní členové kroužku
c) kterýkoli člen kroužku

8. Okurky nakladačky vyséváme:
a) v březnu
b) od 24. Dubna
c) po 15. Květnu

9. Africkou fialku běžně množíme:
a) listovými řízky
b) dělením trsu
c) semenem

10. Na zimu vyndáváme ze země:
a) mečíky
b) tulipány
c) narcisy

11. Která z uvedených rostlin čerpá vodu s živinami nejhlouběji ze země:
a) okurka
b) celer
c) rajské jablíčko
d) tolice vojtěška

12. Pro očkování ovocných a okrasných dřevin jsou nejvýhodnější měsíce:
a) květen-červen
b) červenec-srpen
c) září-říjen

13. Při vniknutí chemického přípravku do oka:
a) oko vysušíme kapesníkem
b) vyplachujeme oko 5 -10 minut
c) oko zakryjeme a necháme v klidu

14. Po požití jedovaté látky:
a) vyvoláme zvracení
b) podáme vlažnou vodu
c) podáme mléko nebo alkohol

15. Která z uvedených rostlin je celá jedovatá?
a) lebeda lesklá
b) ocún jesenní
c) ostřice jarní
d) olše lepkavá

16. Hydroponie je:
a) druh leknínu
b) bahenní travina
c) pěstování rostlin

17. Klíčící rostliny fazolu obecného, vyrostlé v šeru mají:
a) krátkou lodyhu
b) vytáhlou lodyhu
c) krátkou lodyhu, bledé listy

18. Dělením se rozmnožují:
a) mechorosty
b) rostliny nahosemenné
c) bakterie

19. Do půdy čerstvě vyhnojené chlévským hnojem vyséváme / vysazujeme:
a) hrách, fazole
b) mrkev, petržel
c) brambory, rajčata

20. Kořeninové zeleniny jsou důležité pro chuťovou úpravu v kuchyni. Ze které z těchto rostlin se používá nať a listy:
a) kmín kořenný
b) kopr vonný
c) anýz

21. Kalichem a korunou nazýváme:
a) květní lístky rozlišené
b) květní lístky nerozlišené
c) nerozvinutý květ

22. Co je to mrtvina:
a) spodní vrstva půdního profilu
b) základ půdy
c) odebraná zemina

23. Kterou z následujících zelenin můžeme ponechat na záhoně přes zimu i ke sklizni:
a) pórek
b) mrkev
c) kedlubny, celer

24. Při práci jsme se zranili a rána silně krvácí z vlásečnic. Zakroužkujte co správně uděláte u všech možností:
a) ránu vysušíme a přiložíme krycí obvaz (ano / ne)
b) ránu nejprve desinfikujeme (ano / ne)
c) ránu vypláchneme vodou a přiložíme krycí obvaz (ano / ne)
d) po desinfekci rány přiložíme krycí obvaz (ano / ne)

25. Nejvyšší tropickou bylinou je:
a) banánovník evropský
b) datlovník
c) ananasovník
d) kokosovník

26. Léčivou rostlinou může být:
a) astra
b) pivoňka
c) kopretina

27. Jedovatou zahradní rostlinou je:
a) tařička
b) náprstník
c) hvozdík
d) šalvěj

28. Kterou jedovatou rostlinu pěstujeme jako léčivku:
a) krtičník hlíznatý
b) rozrazil rozekvítek
c) náprstník červený
d) diviznu velkokvětou

29. Která z uvedených rostlin vytváří stébla s kolínky:
a) bojínek luční
b) penízek rolní
c) chrpa

30. Hlíznatou rostlinou je:
a) bledule
b) begonie
c) kosatec

31. Kamarád nešťastně upadl a máš podezření na podvrtnutí zápěstí, které ho při pohybu bolí. Co uděláš?
a) ovážeš paži až k lokti obvazem
b) zavěsíš mu zraněnou paži na šátek a dopravíš ho k lékaři
c) snažíš se kloub podložit a zpevnit
d) neuděláš nic a dopravíš kamaráda k lékaři

32. Mezi pokojové rostliny okrasné listem patří:
a) Monstera deliciosa
b) Begonie hybrida
c) Fuksia hybrida
d) Pelargonie zonale

33. Vůně některých rostlin prokazatelně odpuzují běláska zelného. Která je to například rostlina:
a) brukev zelná
b) blatouch obecný
c) kopr
d) mrkev

34. Co charakterizuje bobuli?
a) je to součást plodenství
b) dužnatý plod s blanitými pouzdry a semeny
c) dužnatý či šťavnatý plod z plodolistů
d) složený plod ze dvou částí

35. Kterou z těchto zelenin nevyséváme každoročně?
a) pórek
b) rebarboru
c) černý kořen
d) brokolici

36. Přes zimu můžeme nechat některé zeleniny na záhoně. Označ ty, které nemohou přezimovat:
a) růžičková a kadeřavá kapusta
b) pastinák, pórek
c) petržel a černý kořen
d) hrášek, fazol

37. Červivost jablek způsobuje:
a) mšice jabloňová
b) obaleč jablečný
c) sviluška ovocná
d) píďalka podzimní

38. Co je to molice?
a) samička mola jablečného
b) škůdce skleníkových a pokojových rostlin
c) nádoba na mouku zamezující znehodnocení molem moučným
d) škůdce způsobující "červivost" kořenů mrkve


(kategorie B - starší)

1. Předností zákrsků je:
a) časná plodnost
b) dlouhověkost
c) větší odolnost

2. Švestky nemocné šárkou doporučujeme:
a) ošetřit postřikem
b) vykopat a spálit
c) nekonzumovat plody

3. Hlávkový salát s ohledem na počet dusičnanů je vhodné sklízet:
a) ráno
b) v poledne
c) večer

4. Ve kterém roce byl založen ČZS?
a) 15.5.1947
b) 19.9.1957
c) 14.4.1953
d) 12.2.1955

5. Mimokořenová výživa je:
a) hnojení pozemku mimo dosah kořenů stromů
b) přidání strojených hnojiv do jámy před výsadbou
c) postřik hnojivých roztoků na listy

6. Následkem vyvázání větve ovocného stromu do vodorovné polohy je:
a) předčasné ukončení vegetace
b) urychlení růstu větve
c) zpomalení růstu a nasazování květných pupenů

7. Kdy prořezáváme jednou plodící maliník?
a) v zimě
b) časně na jaře
c) ihned po odplození

8. Terminální výhon je:
a) výhon, který zkracujeme ve stanoveném termínu
b) prodlužující výhon větve
c) středový výhon na ose stromku

9. Drobtovitá struktura půdy obsahuje půdní částice velikosti:
a) 2-10 mm
b) menší než 2 mm
c) větší než 10 mm

10. Půda je neutrální při pH:
a) nad 6,5
b) při 6,5 až 7,5
c) nad 7

11. Vrstva nadložního humusu vzniká:
a) v lese
b) na poli
c) na louce

12. Vyber živočicha, který se živí mšicemi:
a) kovařík obecný
b) zlatoočka skvrnitá
c) květopas jabloňový

13. Je účinný superfosfát v silně železité půdě?
a) ne
b) ano
c) když se zalévá, tak ano

14. Konifery jsou:
a) zakrslé dřeviny
b) listnaté dřeviny
c) jehličnany

15. Chloroplasty v listech obsahují
a) jenom zelené barvivo - chlorofyl
b) jenom žluté barvivo - xentofyl
c) jenom červené barvivo - karoten
d) zelená, žlutá i červená barviva

16. Močovinu řadíme do hnojiv:
a) fosforečných
b) draselných
c) dusíkatých

17. Které z následujících hnojiv je vícesložkové?
a) draselná sůl
b) kainit
c) vápno
d) cererit

18. Jako pereny označujeme:
a) letničky
b) dvouletky
c) trvalky

19. Čím se podporuje vzlínání vody?
a) vláčením
b) válením
c) orbou

20. Mezi rostlinami se vyskytují některé cizopasné. Vyber je:
a) svlačec obecný
b) břečťan mnoholistý
c) podběl obecný

21. Někteří zahrádkáři zasypávají místo kompostem půdu na zeleninové zahrádce rašelinou. Je to správné?
a) Je, rašelina obsahuje hodně výživných látek
b) Není, rašelinu zelenina vůbec nepotřebuje
c) Je, rašelina okyseluje půdu a to je pro zeleninu dobré
d) Je, rašelina nahrazuje nastýlku z kůry

22. Víme, že jednotlivé rostliny vyčerpávají vždy jen určité látky z půdy. Proto se nedoporučuje pěstovat jednotlivé druhy zeleniny na stejném místě po několik let. Na kolik let by si měl např. záhonek po košťálovinách od nich odpočinout?
a) alespoň 1 rok
b) alespoň 5 let
c) alespoň 2 roky

23. Repelenty proti okusu stromů zvěří nám
a) hubí hlodavou zvěř
b) odpuzují zvěř svou nepříjemnou chutí
c) odstrašují zvěř svojí barvou

24. Co je to inkrustované osivo?
a) obalované v mořidle a látkách podporujících klíčení a růst
b) obroušené od slupek a hran
c) označené dovážené osivo

25. Jaký praktický význam mají stopové prvky
a) obvykle způsobují zpomalení růstu rostlin
b) obrazně takový, jako vitamíny pro lidi
c) nijak velký, jsou obvykle snadno nahraditelné
d) umožňují přijímání vody rostlinami

26. Na jaře nejdříve rozkvétá
a) lýkovec
b) zlatice
c) magnolie

27. Kdy ořezáváme okrasné dřeviny?
a) během vegetace
b) po odkvětu
c) jen na jaře
d) pouze na podzim

28. Rouby pro jarní roubování odebíráme ze slunečné strany
a) od prosince do února v bezmrazých dnech
b) nejlépe v březnu
c) krátce před vegetací
d) na podzim po odpadu listů

29. Nejčastější houbovitou chorobou jabloní je strupovitost. Projevuje se:
a) v době květu jabloní, kdy poupata zůstávají uzavřená a získávají rezavě hnědou barvu
b) opadem malých plůdků
c) vylučováním medovice na listech a jejich následnou černí
d) hnědými skvrnami na vrchní straně listu a na plodech

30. Kam řadíme houževnatý plevel pýr?
a) čeleď orobincovité
b) trávy - čeleď lipnicovité
c) čeleď šáchorovité
d) čeleď vstavačovité

31. Proskurník lékařský řadíme do čeledi:
a) hvězdicovité
b) slézovité
c) růžovité
d) violkovité

32. Komonice lékařská je bylina:
a) jednoletá
b) dvouletá
c) víceletá
d) vytrvalá

33. Ve kterém ročním období provádíme řez broskvoní?
a) v zimě
b) brzy z jara
c) v květu
d) po opadu listí

34. Šalvěj lékařská patří mezi byliny:
a) krtičníkovité
b) slézovité
c) hluchavkovité
d) hvězdicovité

35. Koniferin je zahradní hnojivo pro:
a) jahody
b) jehličnany
c) cibuloviny
d) květiny

36. U které z uvedených rostlin nenajdeš oplodí?
a) jabloň
b) borovice
c) cibule
d) mák

37. Co je to ikebana?
a) květinový záhon
b) úzká vysoká váza
c) japonská zhrada
d) způsob úpravy řezaných květin

38. Co je to bejlomorka?
a) hmyzí škůdce rostlin
b) druh dřevokazné houby
c) choroba bramborových hlíz a kořenů košťálovin
d) okrasná dřevina

 

Poznávačka obsahovala následující vzorky

Vzorky semen a rostlin
Kategorie A
Číslo Český název Latinský název
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Ředkvička setá - semena
Pastinák setý - semena
Paprika roční - semena
Zelí hlávkové - semena
Zaječí ocásek vejčitý - semena
Gazánie zářivá - semena
Tulipán - cibule
Borovice černá - šiška
Reveň rebarbora
Petúnie zkřížená
Sporýš zkřížený
Pelargónie břečťanolistá
Řebříček
Rozchodník
Denivka
Ozdobnice čínská
Rozmarýn lékařský
Kopr vonný
Meduňka lékařská
Ptačinec žabinec
Pěťour maloúborný
Popenec břečťanolistý
Jírovec maďál
Pámelník bílý
Škumpa orobincová
Brslen Fortunův
Brčál menší (barvínek)
Jalovec chvojka
Tis červený
Modřín opadavý
Třešeň
Rybíz černý
Choroba: strupovitost jablek
Škůdce: mšice třešňová
Pomněnka
Molice
Voskovka
Tenura
Rajče
Pažitka
Raphanus sativus var. radicula
Pastinaca sativa
Capsicum annuum
Brassica oleracea var. capitata
Lagurus ovatus
Gazania rigens
Tulipa sp.
Pinus nigra
Rheum rhabarbarum
Petunia hybrida
Verbena hybrida
Pelargonium peltatum
Achillea filipendulina
Sedum spectabile
Hemerocallis fulva
Miscanthus chinensis ´Zebrinus´
Rosmarinus officinalis
Anethum graveolens
Melissa officinalis
Stellaria media
Galinsoga parviflora
Glechoma hederacea
Aesculus hippocastanum
Symphoricarpos albus
Rhus typhina
Euonymus fortunei
Vinca minor
Juniperus sabina
Taxus baccata
Larix decidua
Cerasus sp.
Ribes sp.
Fusicladium dendriticum
Myzus cerasi
Myosotis alpestris
Plectranthus forsteri
Hoya carnosa
Sansevieria trifasciata
Lycoprsicon aesculentum
Allium schoenoprasum
Kategorie B
Číslo Český název Latinský název
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Rajče - semena
Řeřicha zahradní - semena
Špenát zahradní - semena
Salát hlávkový - semena
Smilek růžový - semena
Hrachor vonný - semena
Narcis - cibule
Douglaska - šiška
Muchovník hladký
Begonie stálekvetoucí
Aksamitník nízký
Africká kopřiva
Bohyška
Kokarda velkokvětá
Netřesk
Stračka - ostrožka
Libeček lékařský
Levandule lékařská
Máta peprná
Pýr plazivý
Bršlice kozí noha
Svlačec rolní
Lípa srdčitá
Jinan dvojlaločný
Mochna křovitá
Kalina vrásčitolistá
Cesmína obecná
Zerav západní
Borovice černá
Jedle ojíněná.
Aktinídie (kiwi)
Meruňka
Choroba: hnědé (americké) padlí angreštu
Škůdce: klíněnka jírovcová
Čistec vlnatý
Mochyně židovská
Kolopejka
Podénka
Petržel naťová
Paprika roční
Lycopersicon aesculelntum
Lepidium sativum
Spinacia oleracea
Lactuca sativa var. capitata
Helipterum roseum
Lathyrus odoratus
Narcissus sp.
Pseudotsuga menziesii
Amelanchier laevis
Begonia smperflorens
Tagetes patula
Coleus hybridus
Hosta sieboldiana
Gaillardia grandiflora 
Sempervivum montanum
Delphinium cultorum
Levisticum officinale
Lavandula officinalis
Menta piperita
Elytrigia repens
Aegopodium podagraria
Convolvulus arvensis
Tilia cordata
Ginkgo biloba
Potentilla fruticosa
Viburnum rhytidophyllum
Ilex aquifolium
Thuja occidentalis
Pinus nigra
Abies concolor
Actinidia arguta
Armeniaca vulgaris
Podosphaera mors - uvae
Cameraria ohridella
Stachys lanata
Physalis alkekengii
Kalanchoe blossfeldiana
Tradescantia sp.
Petroselinum
Capsicum annuum


Výsledky národního kola soutěže Mladý zahrádkář 2009

Kategorie A

Poř. Jméno ÚS Testy Poz. Suma
1. Mlčúchová Daniela Karviná 32 29 61
2. Malá Tereza Chrudim 29 31 60
3. Koberová Tereza Chrudim 31 28 59
4. Vavrušková Veronika Karviná 28 25 53
5. Dokulil Jaroslav Třebíč 30 19 49
6. Kepka Zdeněk Plzeň - jih 26 22 48
7. Hájková Veronika Ústí n/Labem 28 20 48
8. Stošková Terezie Opava 27 20 47
9. Skřipčák Tony Ostrava 28 19 47
10. Piskovský Martin Prostějov 28 19 47
11. Peřinová Kateřina Břeclav 25 21 46
12. Locker Tomáš Rychnov n/Kněžnou 27 18 45
13. Kučírek Marek Kolín 21 23 44
14. Horáková Jřina Hodonín 24 19 43
15. Dryk Josef Sokolov 24 18 42
16. Humpolíčková Tereza Frýdek-Místek 18 23 41
17. Košnarová Tereza Svitavy 26 15 41
18. Pavlíčková Markéta Blansko 21 18 39
19. Tichavská Kristýna Nový Jičín 23 16 39
20. Šárka Bednářová Žďár n/Sázavou 19 19 38
21. Burdová Zuzana České Budějovice 21 17 38
22. Kerberová Eva Praha - východ 19 17 36
23. Brejcha Pavel Klatovy 22 14 36
24. Hatinová Alena Kladno 23 12 35
25. Černá Michaela Plzeň - město 20 14 34
26. Štruncová Kamila Plzeň - sever 22 12 34
27. Pipotová Libuše Tachov 16 15 31
28. Matějka Daniel Svitavy 17 14 31
29. Mašková Tereza Praha - město 19 12 31
30. Buchtová Kateřina Kroměříž 15 16 31
31. Plšek Adam Brno 16 14 30
32. Makovcová Michaela Cheb 19 11 30
33. Rudolf Jiří Jihlava 18 11 29
34. Škvorová Anna Benešov 19 10 29
35. Bouchalová Lucie Přerov 19 9 28
36. Šálková Dominika Hradec králové 22 5 27
37. Beráková Pavla Přerov 16 10 26
38. Tluková Veronika Náchod 14 11 25
39. Janhubová Tamara Šumperk 19 3 22
40. Petrášová Nikola Uherské Hradiště 13 8 21

 

Kategorie B

Poř. Jméno ÚS Test Pozn. Suma
1. Kovalová Hana Frýdek - Místek 30 27 57
1. Mrózková Agáta Karviná 25 32 57
3. Tobišová Nikola Rychnov n/Kněžnou 30 27 57
4. Hlisnikovská Anna Frýdek - Místek 28 28 56
5. Hrubý František Plzeň - město 26 29 55
6. Vydrář David Žďár n/ Sázavou 30 25 55
7. Netolická Veronika Chrudim 27 27 54
8. Filip Michal Svitavy 30 23 53
9. Čejková Kristýna Plzeň - jih 20 31 51
10. Hromádko David Pelhřimov 22 27 49
11. Vlachová Eliška Prostějov 25 21 46
12. Smutná Sára Kolín 28 18 46
13. Hanušová Marie Náchod 26 19 45
14. Buchtová Andrea Blansko 19 25 44
15. Kusý Dominik Kroměříž 25 19 44
16. Vejmělková Marie Zlín 27 17 44
17. Stošová Jana Opava 22 21 43
18. Rumpelová Petra Hradec Králové 22 20 42
19. Jará Pavlína Praha - východ 22 19 41
20. Taubrová Šárka Plzeň - sever 22 18 40
21. Kolářová Nela Šumperk 23 16 39
22. Kobylková Lenka Kladno 25 12 37
23. Kopecký Miloš Ústí n/Orlicí 18 18 36
24. Klevar Jakub Nový Jičín 22 14 36
25. Gogolková Soňa Ostrava 19 15 34
26. Šejbová Tereza České Budějovice 20 14 34
27. Plšková Zuzana Brno 20 14 34
28. Martinová Petra Klatovy 17 16 33
29. Kučabová Tereza Cheb 16 17 33
30. Hnátová Karolína Praha - město 17 16 33
31. Mrzena Tomáš Kolín 20 11 31
32. Pódová Karolína Hodonín 15 14 29
33. Mikešová Lenka Jihlava 19 10 29
34. Dlouhá Petra Karlovy Vary 13 14 27
35. Kuželová Klára Uherské Hradiště 19 7 26
36. Holubová Markéta Břeclav 13 10 23
37. Křemen Daniel Benešov 17 4 21
38. Chmelíček Petr Třebíč 15 3 18


Správné odpovědi na soutěžní otázky.

Otázka katgorie 0tázka katgorie
A B A B
1. B A 20. B NEHODNOCENA
2. B B 21. A C
3. C C 22. A B
4. A B 23. A B
5. C C 24. B,D A
6. A C 25. A B
7. A C 26. B C
8. B C 27. B C
9. A A 28. C A
10. A B 29. A D
11. D A 30. B B
12. B B 31. B B
13. B A 32. A D
14. A C 33. C C
15. B D 34. C C
16. C C 35. B B
17. B D 36. D B
18. A C 37. B D
19. C B 38. B A

 

Vítězové Národního kola soutěže Maldý zahrádkář 2009 s O. Janků, Šojbrovou, a J. Křížem.

zpět

Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.

Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.

Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.

Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.


Závazná pravidla soutěže


Soutěž je pořádaná pro tři kategorie

  1. kategorie A – mladší žáci (4. - 6.tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  2. kategorie B – starší žáci (7. - 9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
  3. kategorie C – žáci středních škol


Pro kategorie A a B je soutěž tříkolová:

  1. Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
  2. Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Jsou pořádány koncem dubna nebo počátkem května.
  3. Celostátní kolo je organizováno Komisí mládeží při RR ČZS ve spolupráci s pracovníky Ústředí ČZS v Praze. Je pořádáno zpravidla ve druhé polovině června.


Pro kategorii C je soutěž dvoukolová:

  1. Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem, který obsahuje vědomostní test se 40 otázkami s volbou odpovědí a poznávačku 40 rostlinných vzorků na webových stránkách ČZS. Test je žákům k dispozici během měsíce prosince a ledna.
  2. Celostátní kolo je společné pro všechny tři kategorie. Probíhá za osobní účasti všech žáků.


Celostátní kolo je vícedenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží při RR ČZS a Ústředí ČZS.

Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je zpravidla zvolena odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. Na organizaci celostátního kola se podílí i pracovníci středních škol v místě konání a členové příslušného územního sdružení ČZS, a to přípravou především doprovodného programu zaměřeného na získávání nových znalostí a dovedností.


Vědomostní test

K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami s nabídkou odpovědí, kdy jen jedna je správná. Na vypracování testu je maximálně jedna hodina.

Správná odpověď je hodnocena jedním bodem. Chybné odpovědi se neodečítají.

Pro kategorii C je on-line test připraven Komisí pro práci s mládeží při RR ČZS. Na tento test je časový limit jedna hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.


Poznávačka

V rámci poznávačky je soutěžícím předloženo k určení 40 vzorků živých, suchých, případně obrázků nebo fotografií, rostlin, semen a plodů. U prvního a druhého kola je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně i druhový nebo latinský.

Správná odpověď je ohodnocena jedním bodem. Za uvedení správného druhového nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.

Poznávačka může být shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků nebo členy ÚS ČZS v místě konání.


Výsledné pořadí soutěžících

Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících, kdy první má bodů nejvíce. V případě shodného počtu bodů je první soutěžící ten, který má v rámci shody více bodů v poznávačce a v případě další shody ten soutěžící, který má více doplňkových bodů.


Postup v soutěži

Ze základních kol do okresního kola může postoupit různý počet finalistů. O konkrétním počtu rozhodnou jednotlivá ÚS ČZS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení maximálního počtu soutěžících dané prostorovými a ekonomickými možnostmi s s respektováním pokynů hospodářsko finanční komise při RR ČZS.

Okresní kolo lze uskutečnit při minimálním počtu tří soutěžících v každé kategorii.

Z okresních kol postupují finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé kategorii podle následujícího umístění.

ÚS ČZS jejichž soutěžící se v kategorii A a B umístí v národním kole na některém z 1. - 3. míst, mohou v následujícím ročníku vyslat navíc ještě jednoho dalšího soutěžícího. Maximálně by tedy mohlo mít jedno územní sdružení v národním kole 4 soutěžící, kteří získali první a druhé místo v okresním kole aktuálního ročníku (případně náhradníci další v pořadí).

V kategorii C postupuje prvních dvacet nejúspěšnějších řešitelů on-line testu do národního kola.


Garant soutěže

Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží při RR ČZS. Její členové mají dlouhodobě zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.