Soutěž Mladý zahrádkář
Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži.
O víkendu ve dnech 17. a 18. června proběhlo celostátní kolo soutěže Mladý zahrádkář na Střední odborné škole Jarov v Praze, která nám poskytla kompletní zázemí, za což jim moc děkujeme!
K soutěži se v sobotní dopoledne sjelo 31 mladších žáků, 31 straších žáků a nakonec pouze 7 středoškoláků. Většina soutěžících byla ubytována v Odborné škole Jarov a jen menší část ve střední škole Na Třebešíně.
Soutěžícím byla připomenuta pravidla soutěže a po rozdělení do jednotlivých kategoriích se pustili do testů a poznávačky. Test tvořilo tradičně 40 otázek s volbou správné odpovědi a k poznávačce bylo připraveno 40 rostlin, nebo jejich semen.
Po náročnější části dne následoval oddechový program, konkrétně návštěva botanické zahrady Střední odborné školy Jarov, která od roku 2011 disponuje moderními tropickými a subtropickými skleníky a patří tak mezi největší skleníkové komplexy mezi botanickými zahradami v ČR a návrat na večeři.
Po nedělní snídani měli všichni zúčastnění možnost navštívit Národní zemědělské muzeum nebo dopoledne využít pro svůj individuální program. Obědem posilněni se pak všichni nedočkavě přesunuli do sálu, kde se dozvěděli, kdo má v letošním roce největší znalosti v oblastech botaniky, ekologie, ochrany přírody a krajiny aj., ale i přehled v poznávání rostlin či semen. Výsledky najdete níže.
Všichni soutěžící obdrželi praktické ceny od Českého zahrádkářského svazu, muškát ze Zahradnictví Sinco a upomínkové předměty od Městské části Prahy 3, Ministerstva Zemědělství a Magistrátu hl. města Prahy, Semo a.s. a Plastimex Prostějov. Za podporu děkujeme i Národnímu zemědělskému muzeu v Praze.
Výsledné umístění soutěžících
Umístění | Jméno | okres | Body celkem |
1. | Václav Vlčnovský | Plzeň město | 56 |
2. | František Hošek | Šumperk | 54 |
3. | Eliška Kmošťáková | Frýdek Místek | 52+ |
4. | Marie Urbanová | Benešov | 52 |
5. | Karolína Vávrová | Pelhřimov | 50+++ |
6. | Vladimír Kopecký | Praha | 50++ |
7. | Mariana Ambrozková | Hodonín | 50+ |
8. | Miluše Staňková | Rakovník | 50 |
9. | Robin Bíža | Chrudim | 49 |
10. | Lucie Jandíková | Plzeň jih | 48 |
11. | Magda Drahošová | Praha východ | 46+ |
12. | Vanessa Tichá | Prostějov | 46 |
13. | Anna Opršalová | Svitavy | 43 |
14. | Kryštof Klein | Opava | 42++ |
15. | Vanessa Šindelková | Boskovice | 42+ |
16. | Sylva Němečková | Cheb | 42 |
17. | Nikola Kučerová | Nový Jičín | 41 |
18. | Ludmila Matyášová | Ústí nad Orlicí | 40 |
19. | Markéta Kosková | Ústí nad Orlicí | 39+ |
20. | Kateřina Prouzová | Náchod | 39 |
21. | Eliška Žáková | České Budějovice | 38+ |
22. | Klára Nováková | Kladno | 38 |
23. | Petr Boček | Ostrava | 37 |
24. | Lukáš Szlauko | Karlovy Vary | 36 |
25. | Blanka Bartesová | Třebíč | 33 |
26. | Kateřina Volavá | Brno město | 32+ |
27. | Kamila Kovaříčková | Rychnov nad Kněžnou | 32 |
28. | Denisa Košťálová | Žďár nad Sázavou | 31 |
29. | Kristián Kyselý | Karviná | 29++ |
30. | Marie Blažková | Pardubice | 29+ |
31. | Tomáš Havránek | Tachov | 29 |
Skupina B - starší žáci
Umístění
|
Jméno | okres | Body celkem |
1. | Aleš Konečný | Boskovice | 74 |
2. | Patricie Kmentová | Prostějov | 61 |
3. | Josef Mičulka | Nový Jičín | 60 |
4. | Anna Hrazdírová | Přerov | 59 |
5. | Natálie Šikulová | Boskovice | 57+ |
6. | Eliška Jánová | Svitavy | 57 |
7. | Magdaléna Houdková | Karviná | 54++ |
8. | Jan Zahradník | Benešov | 54+ |
9. | Ondřej Jan Rozsypal | Opava | 54 |
10. | Jan Vospálek | Rakovník | 53 |
11. | Anežka Švecová | Frýdek Místek | 52 |
12. | Michal Ambrozek | Hodonín | 51 |
13. | Julie Jarůšková | Brno město | 50 |
14. | Tereza Klimková | Ostrava | 49 |
15. | Natálie Jarkovská | Rychnov nad Kněžnou | 48++ |
16. | Anna Koutná | Chrudim | 48+ |
17. | Lada Růžičková | Šumperk | 48 |
18. | Magdaléna Křížová | Pelhřimov | 46 |
19. | Lenka Hromádková | Chrudim | 45 |
20. | Petr Juráš | Plzeň jih | 44 |
21. | Ludmila Karpíšková | Plzeň město | 43 |
22. | Jan Hanák | Prostějov | 42++ |
23. | Adam Hruška | Sokolov | 42+ |
24. | Amálie Vrbková | Třebíč | 42 |
25. | Adéla Táborská | Pardubice | 41 |
26. | Lucie Prouzová | Náchod | 40+ |
27. | Nikola Bažantová | Břeclav | 40 |
28. | Jan Sedelmayer | Praha město | 39 |
29. | Alžběta Tichá | Cheb | 34 |
30. | Eliška Rejfková | Praha východ | 33+ |
31. | Pavlína Jurková | Žďár nad Sázavou | 33 |
Umístění | Jméno | okres | Body celkem |
1. | Eliška Karpíšková | Plzeň jih | 68 |
2. | Marie Hrušková | Sokolov | 56 |
3. | Lukáš Paděra | Olomouc | 52 |
4. | Sabina Mlčúchová | Karviná | 47 |
5. | Nela Mlčúchová | Karviná | 41 |
6. | Tomáš Kolář | Pelhřimov | 40 |
7. | František Kožnar | Znojmo | 18 |
1. Pupeny obsahují
a) jen zárodky květů
b) základy listů i květů
c) jen základy listů
d) základy větviček
2. Z následujících hnojiv urči vícesložkové hnojivo
a) draselná sůl
b) kainit
c) cererit
d) mletý vápenec
3. Kdy kvete zlatice?
a) na jaře
b) v létě
c) na podzim
d) nekvete
4. Strupovitost jabloní způsobuje
a) mšice
b) obaleč jablečný
c) houba
d) bělásek zelný
5. Co je to artyčok?
a) méně známá zelenina
b) jižní ovoce
c) květina
d) keř
6. Karotka má proti mrkvi seté vegetační dobu
a) kratší
b) stejně dlouhou
c) delší
7. Vyber z rostlin léčivku
a) podběl obecný
b) srha říznačka
c) ostřice jarní
d) lipnice luční
8. Česnek kuchyňský vysazujeme
a) pouze na jaře
b) na podzim i na jaře
c) pouze na podzim
d) v létě
9. Co patří do skupiny drobného ovoce
a) višně, třešně
b) rybíz, angrešt
c) lískové ořechy
d) jablka, hrušky
10. Hyacint kvete
a) jenom růžově
b) jenom modře
c) jenom bíle
d) různými barvami
11. Kyselé deště
a) oslabují rostliny
b) podporují růst rostlin
c) působí jako hnojivo
d) nemají na nic vliv
12. Mezi jádroviny nepatří
a) jabloň
b) kdouloň
c) mirabelka
d) hrušeň
13. Pomologie je obor, který
a) se zabývá posuzováním jednotlivých odrůd ovoce
b) určuje místo pro pěstování ovoce
c) zabývá se studiem života drobného hmyzu
d) předpovídá povětrnostní podmínky
14. Jak se rozmnožují jahody:
a) mladými rostlinkami na šlahounech
b) dělením trsů
c) řízkováním
d) odkopky
15. Co je to řízkování?
a) prořezávání stromů a keřů
b) jeden ze způsobů nepohlavního rozmnožování
c) prořezávání keřů na podzim
d) příprava plátků dřívek pro modelářství
16. Ve kterém období sázíme ovocné stromy:
a) v průběhu letních prázdnin
b) na podzim s výjimkou broskvoní
c) na jaře po skončení mrazů
d) po deštích
17. Název kapie používáme pro
a) pojmenování
kapénkové závlahy
b) broučka, který
škodí na pokojových květinách
c) netkanou textilii
d) druh papriky
18. V zimních měsících pěstujeme rostlinku, kterou
doplňujeme vitamín C
a) červenou řepu
b) okurku salátovou
c) levanduli lékařskou
d) řeřichu zahradní
19. Bonsaj je název pro
a) miniaturní formy dřevin
b) japonský způsob aranžování
c) tropickou masožravou rostlinu
d) cizokrajnou rostlinu
20. Okvětím rozumíme
a) květní lístky nerozlišené
b) květní lístky rozlišené
c) nerozvinutý květ
d) kalich a korunu
21. Při fotosyntéze uvolňují rostliny
a) oxid uhličitý
b) vodu
c) dusík
d) kyslík
22. Pro vysoký obsah vitamínu C se sbírá
a) růže šípková (plody)
b) mateřídouška obecná
c) prvosenka vyšší
d) přeslička rolní
23. Mezi škůdce košťálovin patří
a) bekyně mniška
b) slunéčko sedmitečné
c) páchník hnědý
d) bělásek zelný
24. Fosfor rostlina potřebuje především
a) aby byla mrazuvzdorná
b) pro rychlý růst
c) pro lepší příjem vody
d) pro tvorbu květů a plodů
25. Fikus benjamina je
a) trvalka
b) letnička
c) pokojová rostlina
d) méně známá ovocná dřevina
26. Mezi skalničky patří
a) netřesk zední
b) jahodník obecný
c) astra čínská
d) pámelník bílý
27. Semenem běžně nemnožíme
a) kosatce
b) slaměnky
c) petúnie
d) afrikány
28. Listy jednoduché srdčité má
a) šeřík obecný
b) javor mléč
c) dub letní
d) jasan ztepilý
29. Pylová zrna se vytvářejí v květu
a) v blizně
b) v semeníku
c) v nitce
d) v prašníku
30. Do čeledi hluchavkovité nepatří
a) hluchavka
b) máta
c) popenec
d) zvonek
31. Nejkratší vegetační dobu od výsevu do sklizně má
a) paprika
b) rajče
c) ředkvička
d) mrkev
32. Do skupiny plodové zeleniny patří
a) petržel
b) rajče
c) špenát
d) česnek
33. Plastový odpad odkládáme do nádoby barvy
a) bílé
b) zelené
c) hnědé
d) žluté
34. Při nachlazení se doporučuje čaj z
a) lípy srdčité
b) konvalinky bílé
c) hlívy ústřičné
d) přesličky rolní
35. Polyantky jsou
a) pnoucí růže
b) jehličnany
c) skupina růží
d) druh slepic
36. Mezi půdy těžké patří půda
a) písčitá
b) hlinitojílovitá
c) hlinitopísčitá
d) hlinitá
37. Slaměnka je
a) letnička
b) cibulovina
c) trvalka
d) hlíznatá rostlina
38. Která z následujících zelenin se nepěstuje pro list
a) řepa salátová
b) salát dubáček
c) čínské zelí
d) petržel kadeřavá
39. Mangold je zelenina, ze které se sklízí
a) stonek
b) kořeny
c) listy
d) plody
40. Pšenice má květenství
a) latu
b) klas
c) hrozen
d) hlávku
2. Aksamitník (afrikán) patří mezi:
a) letničky
b) dvouletky
c) rostliny vytrvalé
d) cibuloviny
3. Mezi chráněné rostliny ČR patří:
a) chrpa modrá
b) dřípatka horská
c) lipnice luční
d) konvalinka vonná
4. Mezi zeleninu nepatří:
a) jahodník
b) rajče
c) paprika
d) artyčok
5. Maliník běžně rozmnožujeme
a) semeny
b) cibulkami
c) odkopky
d) listovými řízky
6. Mezi rostliny, které vykvétají v pozdním létě (na podzim) patří:
a) tulipány
b) narcisy
c) ocúny
d) bledule
7. Dřín obecný a jeho odrůdy se pěstují převážně jako:
a) ovocný keř
b) okrasný keř
c) léčivá rostlina
d) jako podnož pro meruňky a broskvoně
8. Který plyn potřebují rostliny při fotosyntéze?
a) dusík
b) kyslík
c) oxid uhličitý
d) oxid siřičitý
9. Plody jedné ovocné rostliny jsou jedlé většinou až po přemrznutí. Jedná se o:
a) hrušeň
b) kamčatskou borůvku
c) rakytník
d) mišpule
10. Mezi statková hnojiva nepatří:
a) močovina
b) chlévský hnůj
c) zelené hnojení
d) kompost
11. Roubování ovocných stromů například jabloní se provádí:
a) na jaře
b) v létě
c) na podzim
d) v zimě
12. Mezi odrůdy jabloní patří:
a) Matčino, Rubín, Gala
b) Klapova, Konference, Milka
c) Mělnická, Regina, Charlotte
d) Amy, Hamík, Slovana
13. Mezi semena rozšiřující se větrem patří semena této rostliny:
a) líska obecná
b) brukev řepka olejka
c) třešeň ptačí
d) pampeliška (smetanka) lékařská
14. Květenstvím šeříku je:
a) strboul
b) hlávka
c) lata
d) okolík
15. Mrazuvzdornost ovocných dřevin snižuje pozdní hnojení
a) dusíkem
b) draslíkem
c) fosforem
d) vápníkem
16. SO2 se dostává do ovzduší
a) spalováním nekvalitního uhlí
b) jako vedlejší produkt fotosyntézy
c) jako odpad jaderných elektráren
d) z vodních toků
17. Čím se zabývá fytopatologie?
a) studiem chorob a škodlivých činitelů rostlin
b) studiem způsobu hnojení
c) studiem podnebí
d) je to nauka o půdě
18. Plod vrby jívy nazýváme:
a) tobolka
b) lusk
c) nažka
d) oříšek
19. Postavení listů u prvosenky je
a) vstřícné
b) přízemní růžice listů
c) střídavé
d) v přeslenu
20. Na zimu vyndáváme ze země
a) mečíky
b) tulipány
c) narcisy
d) sněženky
21. Který z prvků nemusíme do půdy dodávat
a) C – uhlík
b) N – dusík
c) K – draslík
d) Ca – vápník
22. Vzorky půd k rozboru se berou
a) na jednom místě
b) na několika místech
c) pouze z míst, kde se nic neurodí
d) z okraje pozemku
23. Při nedostatku dusíku v půdě jsou listy
a) bledé a malé
b) sytě zelené
c) s hnědými skvrnami
d) hnědé
24. Jako hřížení označujeme
a) druh generativního rozmnožování
b) způsob křížení rostlin
c) druh vegetativního rozmnožování
d) techniku setí semen
25. Mezi jádrové ovoce patří
a) lískový ořech
b) švestka
c) hruška
d) malina
26. Podle velikosti zrn půdy rozlišujeme
a) půdní druh
b) půdní typ
c) kyselost půdy
d) obsah půdy
27. Hlinitojílovitá půda obsahuje více
a) hlíny
b) jílu
c) obojí stejným dílem
d) písku
28. Které hnojivo podporuje růst rostlin
a) dusíkaté
b) draselné
c) fosforečné
d) vápenaté
29. Jak se nazývá obor, který se zabývá studiem půdy?
a) patologie
b) ekologie
c) pedologie
d) pediatrie
30. Vyber vytrvalou pnoucí rostlinu
a) plamének
b) hrachor
c) krásnoočko
d) mochna husí
31. Která rostlina má lidové pojmenování „bez“?
a) šeřík obecný
b) kalina vonná
c) krušpánek
d) pámelník
32. Herbicid je přípravek na hubení
a) potkanů
b) hmyzu
c) plevelů
d) hub
33. Co to znamená, když použijeme u léčivky Radix
a) list
b) kořen
c) nať
d) květ
34. Brambor patří
do čeledi
a) lilkovité
b) miříkovité
c) borovicovité
d) hvězdnicovité
35. Jako léčivá rostlina se běžně nepoužívá
a) heřmánek pravý
b) kopřiva dvoudomá
c) sedmikráska chudobka
d) tulipán
36. Nejdelší vegetační dobu má
a) salát
b) ředkvička
c) karotka
d) kapusta kadeřavá
37. Z ovocných druhů JEŘÁB řadíme do
a) jádrovin
b) peckovin
c) drobného ovoce
d) skořápkového ovoce
38. Červivost jablek způsobuje
a) mšice jabloňová
b) obaleč jablečný
c) sviluška ovocná
d) píďalka podzimní
39. Klejotok se projevuje výronem pryskyřice z ran u
a) révy vinné
b) peckovin
c) ořešáků
d) brusinek
40. Která z uvedených rostlin nemá jedlé plody
a) violka vonná
b) lichořeřišnice větší
c) ocún jesenní
d) denivka žlutá
Galerie
Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.
Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.
Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.
Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.
Závazná pravidla soutěže
Soutěž je pořádaná pro tři kategorie
- kategorie A – mladší žáci (4. - 6.tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
- kategorie B – starší žáci (7. - 9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
- kategorie C – žáci středních škol
Pro kategorie A a B je soutěž tříkolová:
- Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
- Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Jsou pořádány koncem dubna nebo počátkem května.
- Celostátní kolo je organizováno Komisí mládeží při RR ČZS ve spolupráci s pracovníky Ústředí ČZS v Praze. Je pořádáno zpravidla ve druhé polovině června.
Pro kategorii C je soutěž dvoukolová:
- Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem, který obsahuje vědomostní test se 40 otázkami s volbou odpovědí a poznávačku 40 rostlinných vzorků na webových stránkách ČZS. Test je žákům k dispozici během měsíce prosince a ledna.
- Celostátní kolo je společné pro všechny tři kategorie. Probíhá za osobní účasti všech žáků.
Celostátní kolo je vícedenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží při RR ČZS a Ústředí ČZS.
Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je zpravidla zvolena odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. Na organizaci celostátního kola se podílí i pracovníci středních škol v místě konání a členové příslušného územního sdružení ČZS, a to přípravou především doprovodného programu zaměřeného na získávání nových znalostí a dovedností.
Vědomostní test
K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami s nabídkou odpovědí, kdy jen jedna je správná. Na vypracování testu je maximálně jedna hodina.
Správná odpověď je hodnocena jedním bodem. Chybné odpovědi se neodečítají.
Pro kategorii C je on-line test připraven Komisí pro práci s mládeží při RR ČZS. Na tento test je časový limit jedna hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.
Poznávačka
V rámci poznávačky je soutěžícím předloženo k určení 40 vzorků živých, suchých, případně obrázků nebo fotografií, rostlin, semen a plodů. U prvního a druhého kola je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně i druhový nebo latinský.
Správná odpověď je ohodnocena jedním bodem. Za uvedení správného druhového nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.
Poznávačka může být shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků nebo členy ÚS ČZS v místě konání.
Výsledné pořadí soutěžících
Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících, kdy první má bodů nejvíce. V případě shodného počtu bodů je první soutěžící ten, který má v rámci shody více bodů v poznávačce a v případě další shody ten soutěžící, který má více doplňkových bodů.
Postup v soutěži
Ze základních kol do okresního kola může postoupit různý počet finalistů. O konkrétním počtu rozhodnou jednotlivá ÚS ČZS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení maximálního počtu soutěžících dané prostorovými a ekonomickými možnostmi s s respektováním pokynů hospodářsko finanční komise při RR ČZS.
Okresní kolo lze uskutečnit při minimálním počtu tří soutěžících v každé kategorii.
Z okresních kol postupují finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé kategorii podle následujícího umístění.
ÚS ČZS jejichž soutěžící se v kategorii A a B umístí v národním kole na některém z 1. - 3. míst, mohou v následujícím ročníku vyslat navíc ještě jednoho dalšího soutěžícího. Maximálně by tedy mohlo mít jedno územní sdružení v národním kole 4 soutěžící, kteří získali první a druhé místo v okresním kole aktuálního ročníku (případně náhradníci další v pořadí).
V kategorii C postupuje prvních dvacet nejúspěšnějších řešitelů on-line testu do národního kola.
Garant soutěže
Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží při RR ČZS. Její členové mají dlouhodobě zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.