Soutěž Mladý zahrádkář
Nejrozsáhlejší a historicky nejstarší vědomostní soutěž, která byla poprvé vyhlášena v roce 1977. Nejprve se uskutečnila na místní úrovni a v roce 1981 se pak poprvé sjela soutěžní družstva z 12 okresů na celostátní soutěži.
Škola poskytla pro soutěž kompletní zázemí v jedné budově od ubytování přes stravování až po jednotlivé učebny pro testy a sál pro zahájení a vyhlášení a tak nebylo nutné řešit žádné přesuny a vše se organizovalo na jednom místě.
Soutěž se konala opět jako dvoudenní v sobotu 18. a neděli 19. června. Během dopoledne se postupně sjížděli soutěžící, doprovázeni učiteli nebo rodiči. Po registraci a ubytování se všichni posilnili obědem a následovalo slavnostní zahájení v hlavním sále školy.
Přivítat soutěžící přijel tradičně předseda ČZS Stanislav Kozlík a Vlasta Ambrožová předsedkyně komise pro práci s mládeží. Za město Brno přivítala soutěžící starostka městské části Komín Milada Blatná a starostka městské části Žabovřesky Mgr. Lucie Pokorná. Všichni popřáli soutěžícím co nejlepší výsledky v soutěži.
Po nezbytných technických pokynech a rozdělení podle skupin následoval test a poznávačka - výsledky jsou zveřejněny níže.
Po absolvování obou odborných procedur se soutěžící vydali po částech buď do planetária na Kraví hoře, nebo na rozhlednu.
Ve večerních hodinách se někteří podívali do blízké základní organizace ČZS, kde si mohli opéct buřta.
Doprovodný program pokračoval i v neděli. To se soutěžící vypravili do Centra léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vedle zajímavé prohlídky s komentovaným výkladem, pro ně zde byla připravena i soutěž a nejlepší řešitelé byli v rámci slavnostního vyhlášení oceněni. Po obědě došlo k očekávanému slavnostnímu vyhlášení. A jak to vše dopadlo? Komu nejlépe sedly otázky a poznal nejvíce vzorků rostlin, dřevin ale i semen v poznávačce? Podívejte se do výsledkové listiny.
Výsledné pořadí a dosažené body
Kategorie A - mladší žáciUmístění | Jméno | okres | BODY | Celkem | ||
test | poznáv. | pom.body | body | |||
1. | Mariana Ambrozková | Hodonín | 31 | 31 | 62 | |
2. | David Roubínek | Chrudim | 26 | 35 | 10 | 61 |
3. | Lucie Jakešová | Č.Budějovice | 36 | 23 | 59 | |
4. | Antonín Sýkora | Boskovice | 29 | 29 | 58 | |
5. | Anna Hrazdirová | Přerov | 25 | 31 | 56 | |
6. | Kristýna Veselá | Rakovník | 30 | 26 | 56 | |
7. | Kateřina Mačáková | Prostějov | 32 | 20 | 52 | |
8. | Marie Urbanová | Benešov | 19 | 32 | 51 | |
9. | Matěj Gottwald | Rychnov n/Kn. | 25 | 25 | 50 | |
10. | Barbora Stryjová | Frýdek-Místek | 30 | 19 | 49 | |
11. | Monika Papírníková | Brno-město | 30 | 18 | 48 | |
12. | František Mildorf | Praha-východ | 21 | 25 | 46 | |
13. | Markéta Janebová | Ostrava | 25 | 21 | 46 | |
14. | Alžběta Lebedová | Opava | 20 | 23 | 43 | |
15. | Hana Turjanicová | Klatovy | 24 | 19 | 43 | |
16. | Leona Zbranková | Kroměříž | 25 | 18 | 43 | |
17. | Vojtěch Maschtowski | Karviná | 17 | 25 | 42 | |
18. | Adéla Sedláková | Plzeň-město | 21 | 21 | 42 | |
19. | Damián Štefka | Karviná | 24 | 18 | 42 | |
20. | Mikuláš Pernička | Praha-město | 25 | 17 | 42 | |
21. | Matyáš Jarolík | Hodonín | 21 | 20 | 41 | |
22. | Robert Lubojacki | Šumperk | 25 | 15 | 40 | |
23. | Lenka Vymetálková | Ústí n/Orlicí | 21 | 18 | 39 | |
24. | Kryštof Zvara | Náchod | 22 | 16 | 38 | |
25. | Adam Kalus | Prostějov | 25 | 13 | 38 | |
26. | Eliška Bartošová | Č.Budějovice | 16 | 21 | 37 | |
27. | Pavlína Jurková | Žďár n/Sázavou | 20 | 15 | 35 | |
28. | Lucie Jandíková | Plzeň-jih | 13 | 21 | 33 | |
29. | Eliška Hyplová | Nový Jičín | 16 | 11 | 27 | |
30. | Alex Příkazský | Břeclav | 18 | 5 | 23 |
Kategorie B - starší žáci
Umístění | Jméno | okres | BODY | Cekem | ||
test | poznáv. | pom.body | body | |||
1. | Aleš Konečný | Boskovice | 38 | 40 | 78 | |
2. | Adam Zedek | Benešov | 35 | 38 | 1 | 73 |
3. | Patricie Kmentová | Prostějov | 37 | 36 | 73 | |
4. | Marie Stryjová | Frýdek-Místek | 35 | 36 | 71 | |
5. | Saša Blažek | Rakovník | 39 | 32 | 71 | |
6. | Anna Trhlíková | Kroměříž | 34 | 34 | 6 | 68 |
7. | Anna Sýkorová | Boskovice | 34 | 34 | 1 | 68 |
8. | Michal Ambrozek | Hodonín | 32 | 34 | 66 | |
9. | Nela Mlčúchová | Karviná | 34 | 32 | 66 | |
10. | Vít Lounek | Rychnov n/Kněžnou | 30 | 35 | 65 | |
11. | Elena Melichar | Cheb | 30 | 33 | 2 | 63 |
12. | Jakub Váňa | Náchod | 27 | 32 | 3 | 59 |
13. | Filip Michálek | Plzeň-město | 30 | 29 | 1 | 59 |
14. | Jiří Chuda | Ostrava | 35 | 24 | 59 | |
15. | Karolína Halbrštátová | Ústí n/Orlicí | 26 | 32 | 58 | |
16. | Nikola Šrámková | Chrudim | 26 | 28 | 54 | |
17. | Hana Martínková | Nový Jičín | 26 | 27 | 53 | |
18. | Lada Růžičková | Šumperk | 34 | 18 | 52 | |
19. | Radim Mikeš | Přerov | 24 | 27 | 51 | |
20. | Antonín Przeczek | Frýdek-Místek | 28 | 23 | 51 | |
21. | Klára Denková | Klatovy | 19 | 29 | 48 | |
22. | Eliáš Hulva | Opava | 24 | 24 | 48 | |
23. | Petr Juráš | Plzeň-jih | 24 | 23 | 47 | |
24. | Emílie Turzová | Brno-město | 24 | 20 | 44 | |
25. | Anna Salajková | Břeclav | 16 | 25 | 41 | |
26. | Tereza Báborová | Žďár n/Sázavou | 19 | 22 | 41 | |
27. | Natálie Červinková | Kladno | 18 | 22 | 40 | |
28. | Veronika Andělová | České Budějovice | 15 | 20 | 35 |
Kategorie C - junioři
Umístění | Jméno | okres | BODY | Cekem | ||
test | poznáv. | pom.body | body | |||
1. | Jana Hopjanová | Opava | 24 | 38 | 62 | |
2. | Jana Matyášová | Třebíč | 28 | 33 | 20 | 61 |
3. | Tomáš Kolář | Pelhřimov | 24 | 35 | 2 | 59 |
4. | Jakub Dvořák | Rakovník | 29 | 30 | 1 | 59 |
5. | Marie Hrušková | Sokolov | 25 | 33 | 3 | 58 |
6. | Kateřina Hrazdirová | Přerov | 19 | 35 | 3 | 54 |
7. | Sabina Mlčúchová | Karviná | 20 | 33 | 4 | 53 |
8. | Eliška Karpíšková | Plzeň-město | 21 | 30 | 4 | 51 |
9. | Zora Lisníková | Frýdek-Míístek | 17 | 31 | 5 | 48 |
10. | Tereza Lichnovská | Ostrava | 21 | 26 | 7 | 47 |
11. | Jakub Čermák | Rakovník | 25 | 17 | 1 | 42 |
12. | Anežka Motyčková | Ústí n/Orlicí | 15 | 26 | 7 | 41 |
Test
KATEGORIE A
1. Mezi lesní dřeviny zařadíme
a) lísku obecnou
b) ptačí zob obecný
c) javor klen
d) slivoň švestku
2. Listy rostlin mohou být jednoduché nebo složené.
Která z rostlin má listy složené?
a) dub lesní
b) ořešák královský
c) javor klen
d) bříza bělokorá
3. Biotechnologie se zabývá
a) zkoumáním neživých přírodnin
b) zkoumáním živých přírodnin
c) využitím činnosti organismů
d) zkoumáním počasí
4. Zásobní látky jsou u bledule jarní
a) v oddenku
b) v cibuli
c) v hlíze
d) v listech
5. Mezi dužnaté plody patří
a) nažka
b) peckovice
c) lusk
d) oříšek
6. Základní látkou pro vznik půdy je
a) humus
b) soubor rostlin a živočichů
c) matečná hornina
d) voda
7. Vzorky půd k rozboru se berou
a) na jednom místě
b) na několika místech
c) pouze z míst, kde se nic neurodí
d) z okraje pole
8. Mulčováním se rozumí
a) kypření půdy okolo rostlin
b) rozprostření organické látky po povrchu půdy
c) druh vegetativního rozmnožování
d) zalévání speciálním hnojivem
9. Které hnojivo podporuje růst rostlin
a) dusíkaté
b) vápenaté
c) draselné
d) fosforečné
10. Jedovatou zahradní rostlinou je
a) náprstník
b) tařička
c) hvozdík
d) astra
11. Astry zahradní množíme většinou
a) dělením trsů
b) odnožemi
c) semeny
d) listovými řízky
12. Jako hřížení označujeme
a) způsob křížení rostlin
b) druh vegetativního rozmnožování
c) techniku setí semen
d) roubování
13. Na jakém tvaru začne stejná odrůda nejdříve plodit
a) na zákrsku
b) na čtvrtkmenu
c) na polokmenu
d) na vysokokmenu
14. Nahnilé ovoce můžeme po vykrojení zpracovat
a) na kompoty
b) na mošty
c) nezpracováváme vůbec – dáváme do odpadu
d) na marmelády
15. Mezi drobné ovoce nepatří
a) angrešt
b) vlašský ořech
c) borůvka
d) rybíz
16. Mezi jádrové ovoce patří
a) lískový ořech
b) švestka
c) hruška
d) meruňka
17. Jaká je nejvhodnější doba pro výsadbu jahodníku
a) říjen – listopad
b) červenec – srpen
c) duben – květen
d) únor – březen
18. Broskvoň je ovocná dřevina
a) teplomilná
b) středně odolná
c) otužilá
d) chladnomilná
19. Brokolice má růžici
a) žlutou
b) zelenou
c) bílou
d) červenou
20. U kterých rajčat vyštipujeme boční výhony
a) u keříčkových
b) u tyčkových
c) u všech
d) boční výhony se nevyštipují
21. Při konzervaci si zachovají nejvíce vitamínů
a) cibule
b) okurky
c) kysané zelí
d) rajčata
22. Patizony řadíme mezi zeleniny
a) plodové
b) luskové
c) kořenové
d) košťálové
23. Okurky nakladačky vyséváme na záhon nejlépe
a) v březnu
b) od 24. dubna
c) po 15. květnu
d) koncem června
24. Pro kterou část pěstujeme pórek
a) pro listovou čepel
b) pro semena
c) pro vybělenou část listů
d) pro kořeny
25. Pikýrováním se rozumí
a) protrhávání vysetých rostlin
b) opakované přesazení rostlin
c) provzdušňování půdy
d) odplevelování půdy
26. Přes zimu se může na záhoně ponechat
a) ředkvička
b) kedluben
c) černý kořen
d) salát
27. Čemu říkáme kadeřávek
a) druhu kapusty
b) petrželi kadeřavé
c) celeru
d) druhu salátu
28. Která z těchto zelenin se pěstuje z přímého výsevu
a) rajčata
b) špenát
c) papriky
d) květák
29. Mezi kořenovou zeleninu nepatří
a) petržel
b) celer
c) mrkev
d) pažitka
30. Která z uvedených rostlin je celá jedovatá
a) lebeda lesklá
b) konvalinka vonná
c) ostřice jarní
d) olše lepkavá
31. Lokalita je
a) omezené území výskytu rostliny či živočicha
b) pomalý vývoj
c) přírodní rezervace
d) naučná stezka
32. Botanický název plodu třešně je
a) bobule
b) peckovice
c) malvice
d) tobolka
33. Zaprášené listy pokojových rostlin
a) očistíme kartáčem
b) otřeme hadříkem
c) omyjeme vlažnou vodou
d) ponecháme zaprášené
34. Vyber rostlinu, ke které je vhodné přidat rašelinu
a) mrkev
b) brambory
c) azalka
d) hrách
35. Co patří k základnímu zpracování půdy
a) orba
b) smykování
c) válení
d) vláčení
36. Narcis patří mezi rostliny
a) hlíznaté
b) cibuloviny
c) letničky
d) dvouletky
37. Mezi plodovou zeleninu patří
a) petržel
b) celer
c) cuketa
d) česnek
38. Která z plodin se seje nejhlouběji
a) mrkev
b) okurka
c) fazol
d) ředkev
39. Polníček je název
a) listovou zeleninu
b) druh celeru
c) zahradní nářadí
d) koření
40. Čemu říkáme značkovací odrůda
a) výborné odrůdě určité zeleniny
b) zelenině, která brzy vzchází a tím označuje řádek
c) zelenině s výraznou barvou listů
d) nově vypěstované odrůdě zeleniny
KATEGORIE B
1. Plodem hrušně je
a) souplodí
b) bobule
c) peckovice
d) malvice
2. Štěpováním rozumíme
a) zkracování větví
b) odstranění suchých větví
c) očkování a roubování
d) vysazování ovocných stromků
3. Trvalky přežívají zimu
a) listy a stonky
b) oddenky nebo cibulemi
c) květy
d) odnožemi
4. Ladoňka patří mezi
a) dvouletky
b) cibuloviny
c) suchomilné rostliny
d) letničky
5. Bohyška (funkie) je okrasná rostlina
a) listem
b) květem
c) plodenstvím
d) barvou větví a pupenů
6. Plody skalníku mají barvu
a) bílou
b) červenou
c) žlutou
d) černou
7. Co je to kordon
a) hmyzí škůdce
b) speciální výsev do řádků
c) tvar koruny stromů
d) hojivý zával na poraněném místě stromů
8. Jaký účinek mají draselná hnojiva
a) podporují tvorbu pletiv a tím růst rostliny
b) nemají žádné účinky
c) ovlivňují kvetení rostlin
d) podporují dobrý zdravotní stav a zvyšují odolnost rostlin
9) Obsah humusu v půdě by měl být alespoň
a) 1%
b) 2%
c) 3%
d) 4%
10. Sedmikráska chudobka je
a) letnička
b) dvouletá bylina
c) exotická
d) trvalka
11. Mezi pukavé řadíme plody
a) dubu, buku
b) slunečnice
c) řepky olejky, akátu
d) lísky, lípy
12. Houbovité choroby ničíme
a) herbicidy
b) insekticidy
c) fungicidy
d) jakýmkoliv postřikem
13. Kadeřavá kapusta patří mezi zeleniny
a) lahůdkové
b) listové
c) plodové
d) košťálové
14. Co mají společného listovka a drnovka
a) jsou to rostliny
b) jsou to druhy zeminy
c) jsou to hnojiva
d) jsou to cizokrajné zeleniny
15. Hlízy mečíků vysazujeme
a) v červenci
b) v dubnu
c) v září
d) v říjnu
16. Do jaké nádoby odložíš bioodpad
a) žluté
b) modré
c) zelené
d) hnědé
17. Roubování u rostlin zeleniny se používá u
a) zelí
b) ředkvičky
c) papriky
d) okurky
18. Co je to rekultivace
a) způsob orby
b) kypření půdy
c) způsob hnojení
d) zúrodňování neúrodných půd
19. K čemu se používají brány
a) na orbu
b) na urovnání a prokypření povrchu půdy
c) pro sklizeň
d) pro rytí
20. Která květina se šlechtí v Klatovech
a) tulipán
b) karafiát
c) narcis
d) chryzantéma
21. Křen rozmnožujeme
a) kořenovými řízky
b) listovými řízky
c) semeny
d) předpěstovanou sadbou
22. Pastinák je zelenina podobná
a) petrželi
b) póru
c) černé ředkvi
d) černému kořeni
23. Na zimu vyndáváme ze země
a) tulipány
b) narcisy
c) modřence
d) mečíky
24. Lehké půdy trpí nedostatkem
a) vzduchu
b) humusu
c) vody
d) živin
25. Jak se nejčastěji množí letničky
a) odkopky
b) podzemními hlízami
c) výsevem semen
d) dělením trsů
26. Mezi rostliny, jejichž semena rozšiřují zvířata, patří
a) javor mléč
b) svízel přítula
c) jedle bělokorá
c) netřesk střešní
27. Nejdelší vegetační dobu má
a) salát
b) kapusta růžičková
c) ředkvička
d) hrách
28. Brambor patří do čeledi
a) lilkovité
b) miříkovité
c) borovicovité
d) hvězdnicovité
29. Kolik základních varných typů rozlišujeme u brambor
a) více než pět
b) tři
c) dva
d) jeden
30. Okrasné trávy patří také do zahrad. Jak se ošetřují na zimu
a) vykopou se a uschovají ve sklepě
b) ořežou se u země a ponechají takto celou zimu
c) vysoké se svážou do svazku, popřípadě zakryjí smrkovými větvemi
d) zaryjí se a na jaře se sází nové
31. Mezi chráněné živočichy patří
a) myš domácí
b) slunéčko sedmitečné
c) ropucha obecná
d) nosatec lískový
32. Šalvěj lékařská patří mezi rostliny
a) krtičníkovité
b) slézovité
c) hluchavkovité
d) hvězdnicovité
33. Označ prostředek, který nepůsobí proti kyselé půdní reakci
a) pálené vápno
b) rašelinový substrát
c) mletý vápenec
d) cukrovarnické kaly
34. Co jsou to biogenní prvky
a) stopové prvky
b) všechny existující prvky
c) prvky nezbytné k tvorbě rostlinné hmoty
d) prvky, které jsou součástí atmosféry
35. Kde u rostlin dozrávají pylová zrna
a) v semeníku
b) v blizně
c) v korunní trubce
d) v prašníku
36. Jabloně nelze rozmnožovat
a) roubováním
b) šlahouny
c) semeny
d) očkováním
37. Nejranější z vyjmenovaných ovocných druhů je
a) jabloň
b) hrušeň
c) třešeň
d) slivoň švestka
38. Konifery jsou
a) zakrslé dřeviny
b) listnaté dřeviny
c) jehličnany
d) okrasné stromy
39. Mezi luční trávy patří
a) chrastavec rolní
b) řebříček obecný
c) psárka luční
d) jitrocel kopinatý
40. Ohnutím větví do vodorovné polohy u ovocných stromů docílíme
a) zesílení větví
b) urychlení růstu větví
c) zastavení růstu větví a tvorbu květné násady
d) nemá na nic vliv
POZNÁVAČKA ROSTLIN
Soutěž probíhá každoročně v základních organizacích, pokračuje na územních sdruženích ČZS a vrcholí národním kolem. Počet územních rad, které vysílají vítěze okresních kol soutěže do národního kola stále stoupá.
Od roku 2016 byla soutěž rozšířena o kategorii "Juniorů" - studentů středních škol, gymnázií a učilišť, ti ale postupují do celostátního kola na základě testu, který je zveřejňován na našich stránkách.
Naší snahou je vždy zapojit do jednotlivých soutěží co nejvíce dětí bez ohledu na to, zda jsou organizovány v kroužcích při základních organizacích, územních radách ČZS nebo v přírodovědných kroužcích při školách a stanicích mladých přírodovědců.
Cílem soutěže Mladý zahrádkář je podpořit zájem mládeže o přírodní vědy, botaniku, ochranu přírody a krajiny. Soutěž rozvíjí znalosti a dovednosti dětí v těchto oborech a propojuje nabyté znalosti v systému základního školství s praxí. Soutěž podporuje a rozvíjí nadání mladých talentů a napomáhá s volbou jejich dalšího studijního a odborného zaměření. Klade důraz na výchovně vzdělávací práci s talentovanou mládeží. Účastníci soutěže se s úspěchem zapojují i do dalších mimoškolních aktivit, řada z nich jsou i úspěšní řešitelé například biologických olympiád.
Závazná pravidla soutěže
Soutěž je pořádaná pro tři kategorie
- kategorie A – mladší žáci (4. - 6.tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
- kategorie B – starší žáci (7. - 9. tř. a odpovídající ročníky gymnázií)
- kategorie C – žáci středních škol
Pro kategorie A a B je soutěž tříkolová:
- Základní kola probíhají na školách nebo v kroužcích Mladý zahrádkář v průběhu února a března.
- Okresní kola organizují územní sdružení ČZS, většinou smluvně v místních školách nebo jiných výchovných zařízeních (DDM aj.) spolupracujících s ČZS. Jsou pořádány koncem dubna nebo počátkem května.
- Celostátní kolo je organizováno Komisí mládeží při RR ČZS ve spolupráci s pracovníky Ústředí ČZS v Praze. Je pořádáno zpravidla ve druhé polovině června.
Pro kategorii C je soutěž dvoukolová:
- Základní a okresní kolo je nahrazeno on-line testem, který obsahuje vědomostní test se 40 otázkami s volbou odpovědí a poznávačku 40 rostlinných vzorků na webových stránkách ČZS. Test je žákům k dispozici během měsíce prosince a ledna.
- Celostátní kolo je společné pro všechny tři kategorie. Probíhá za osobní účasti všech žáků.
Celostátní kolo je vícedenní a koná se přímo pod dohledem Komise pro práci s mládeží při RR ČZS a Ústředí ČZS.
Pořádá se putovně po celém území ČR tak, aby se v rámci soutěže dal vytvořit zajímavý odborný program. K pořádání je zpravidla zvolena odborná škola se zemědělským nebo zahradnickým zaměřením. Na organizaci celostátního kola se podílí i pracovníci středních škol v místě konání a členové příslušného územního sdružení ČZS, a to přípravou především doprovodného programu zaměřeného na získávání nových znalostí a dovedností.
Vědomostní test
K hodnocení znalostí soutěžících se používá vědomostní test se 40 otázkami s nabídkou odpovědí, kdy jen jedna je správná. Na vypracování testu je maximálně jedna hodina.
Správná odpověď je hodnocena jedním bodem. Chybné odpovědi se neodečítají.
Pro kategorii C je on-line test připraven Komisí pro práci s mládeží při RR ČZS. Na tento test je časový limit jedna hodina a zahrnuje i poznávačku podle vložených obrázků.
Poznávačka
V rámci poznávačky je soutěžícím předloženo k určení 40 vzorků živých, suchých, případně obrázků nebo fotografií, rostlin, semen a plodů. U prvního a druhého kola je možné počet vzorků snížit na 20. Úkolem je uvést rodový název rostliny, případně i druhový nebo latinský.
Správná odpověď je ohodnocena jedním bodem. Za uvedení správného druhového nebo latinského názvu je přidělen doplňkový bod.
Poznávačka může být shodná pro všechny tři kategorie a je připravena pracovníky škol, kroužků nebo členy ÚS ČZS v místě konání.
Výsledné pořadí soutěžících
Na základě součtu dosažených bodů v testu a poznávačce je stanoveno výsledné pořadí soutěžících, kdy první má bodů nejvíce. V případě shodného počtu bodů je první soutěžící ten, který má v rámci shody více bodů v poznávačce a v případě další shody ten soutěžící, který má více doplňkových bodů.
Postup v soutěži
Ze základních kol do okresního kola může postoupit různý počet finalistů. O konkrétním počtu rozhodnou jednotlivá ÚS ČZS na základě zkušeností z minulých let. Důvodem je naplnění soutěže a zároveň omezení maximálního počtu soutěžících dané prostorovými a ekonomickými možnostmi s s respektováním pokynů hospodářsko finanční komise při RR ČZS.
Okresní kolo lze uskutečnit při minimálním počtu tří soutěžících v každé kategorii.
Z okresních kol postupují finalisté z prvního místa, případně náhradníci v každé kategorii podle následujícího umístění.
ÚS ČZS jejichž soutěžící se v kategorii A a B umístí v národním kole na některém z 1. - 3. míst, mohou v následujícím ročníku vyslat navíc ještě jednoho dalšího soutěžícího. Maximálně by tedy mohlo mít jedno územní sdružení v národním kole 4 soutěžící, kteří získali první a druhé místo v okresním kole aktuálního ročníku (případně náhradníci další v pořadí).
V kategorii C postupuje prvních dvacet nejúspěšnějších řešitelů on-line testu do národního kola.
Garant soutěže
Garantem odborné úrovně soutěže je Komise pro práci s mládeží při RR ČZS. Její členové mají dlouhodobě zkušenosti s prací s mládeží a někteří jsou aktivními či bývalými pedagogy.