Stručný výkladový slovník
Štěpování - roubování
Metoda vegetativního množení, při kterém uměle spojujeme štěp (očko, roub) z jedné rostliny se štěpem z jiné rostliny; po jejich srůstu pak vzniká nová rostlina. Štěpování je používáno k úpravě vzrůstu a velikosti, umožňuje ušlechtilé odrůdě růst i v jiných půdních podmínkách odlišujících se od jejich normálních nároků, pomáhá vytvářet speciální tvary (příkladem jsou stromkové růže), u některých rostlin se využívá pro nemožnost jiné metody rozmnožení (řízkování). Při roubování je přenášena větší část stonku se dvěma a více očky, při očkování se na podnož přenáší zpravidla jen jediné očko. Existují různé způsoby roubování i očkování, které jsou v praxi využívány při pěstování ovocných stromů, růží a někdy i u dalších kultivarů okrasných stromů a keřů. Řadíme sem tyto metody: roubování do rozštěpu; kopulace; očkování (nejčastěji do řezu tvaru "T", Forkertovo); roubování na plocho; roubování na klínek; boční plátkování; roubování do boku - na kozí nožku a zlepšená (anglická) kopulace.
1386
Výkladový slovník vychází z publikací Lexikon pro mladé a začínající zahrádkáře I-III a dalších zdrojů.
Slovník nyní obsahuje: 1676 hesel. Pokud vám některé heslo schází, napište nám abychom jej doplnili.