Zahrádkářské tradiční kalendárium
Nevíte si rady co máte nyní dělat na zahrádce?
Dovolte abychom vám pomohli s řešením některých problémů při pěstováním rostlin na vaší zahrádce tímto kalendáriem, které je určeno předevšim začínajícím a méně zkušeným zahrádkářům. Připomene vám nejčastější práce, na které byste neměli zapomenout, některé z nich jsou již zpracovány podrobněji, další připravujeme.
předchozí následující
ZÁŘÍ
Ponenáhlu končí vyhřívání na sluníčku, trochu naděje může být v babím létu. Průměrná teplota je necelých 14 °C v nížinách a v podhorských polohách jen něco přes 11 °C a bude dále klesat dosti rychle.
Půda je nyní na povrchu teplejší než ovzduší má okolo 18 °C a v jednom metru je teplota jen o dva stupně nižší. Půdní teploty se začínají obracet - čím hlouběji tím bude tepleji.
Snížil se i objem dešťových srážek, v nížinách na 50 mm, ve vyšších polohách na 86 mm vodního sloupce. Náročnější rostliny musíme zavlažovat.
Den se výrazně zkrátil na 11,45 hodin a dostáváme se do období rovnodennosti. Také slunce svítí jen 150 až 190 hodin, což obnáší 10 % celoročního slunečního svitu.
|
Půda je nyní na povrchu teplejší než ovzduší má okolo 18 °C a v jednom metru je teplota jen o dva stupně nižší. Půdní teploty se začínají obracet - čím hlouběji tím bude tepleji.
Snížil se i objem dešťových srážek, v nížinách na 50 mm, ve vyšších polohách na 86 mm vodního sloupce. Náročnější rostliny musíme zavlažovat.
Den se výrazně zkrátil na 11,45 hodin a dostáváme se do období rovnodennosti. Také slunce svítí jen 150 až 190 hodin, což obnáší 10 % celoročního slunečního svitu.
- Září je svými prvními dvěma dekádami posledním letním měsícem roku. Nemáte-li ještě vysázený jahodník, je možné ještě během měsíce sázet a zvláště v jeho druhé polovině využít proměnlivosti počasí a větší vlhkosti. Sazenice by ale měly být dobře vyvinuté. Sklízejí se odrůdy měsíčního a remontantního jahodníku (např. LIDKA, OSTARA), remontantní maliny (např. ADA, MEDEA) a beztrnné ostružiny. U remontantních jahodníků ponechte na rostlinách koncem měsíce jen vyvinuté plody, stvoly s květy nebo poupaty vyštípněte, aby se rostliny nevysilovaly.
- Až do poloviny měsíce můžete očkovat broskvoně na semenáček - zvláště v době vlhka bývá dostatek mízy. Rybíz je možné v této době řízkovat.
- U maliníku odstraňte odplozené výhony (do poloviny měsíce), ponechané ošetřete fungicidem.
- Sklízejí se podzimní (ALKMENE, DESERT) a raně zimní (SPARTAN, SELENA apod.) odrůdy jablek, hrušky (DIANA, NELA), renklódy (ALTHANOVA, ZELENÁ), švestky (např. DOMÁCÍ, TULEU GRAS), pozdnější broskvoně (LEDNICKÁ ŽLUTÁ, MARTINA), pěstitel vinné révy začíná s vinobraním.
- Včas si překontrolujte stav a pevnost žebříků, které budete pro sklizeň potřebovat, připravte si dostatek obalů na ovoce (přepravky omyjte 5 % sodou) a překontrolujte stav skladovacích prostor.
- Zjistíte-li u švestek výskyt šarky s nechutnými plody bez cukru, vykopejte strom i s kořeny a spalte, aby nedošlo k přenosu virózy na další stromy.
- Červivé, či jinak poškozené plody, opadané pod stromy, posbírejte a odstraňujte co nejdříve. Sklízíte-li ovoce pomocí pytlíkového česáčku na tyči (tam, kde nelze použít žebřík), trhejte plody jednotlivě, jinak (při trhání více plodů najednou) může dojít k nežádoucím otlakům a následnému hnití při skladování. Při sklizni plodů rovněž odřezávejte suché a polámané, nebo zasychající větve.
- U vinné révy se během září dokončuje osečkování, aby se podpořilo dozrávání a vývoj hroznů. Po provedeném řezu révy stříkejte ještě proti padlí a perenospoře a tam, kde jsou potíže s hořkou pihovitostí jablek, proveďte poslední ošetření vápennatým hnojivem, nebo roztokem ledku vápenatého - vždy v koncentraci 1% 14 dnů před sklizní.
- Do poloviny měsíce je možné na uvolněné zeleninové záhony vysévat vhodné plodiny (hrách, lupina, vikev, hořčice apod.) na zelené hnojení. Vzešlý porost alespoň jednou týdně důkladně zalijte a v případě, že rostliny do doby rytí přerostou, tak je nejdříve posečte, nebo uválejte, aby se snadno zarýval.
- Začátkem měsíce se pokračuje ve sklizni cibule (ze sazečky i ze semen). Sklízejí se brambory - suché a přebrané, zbavené těch, které byly při sklizni mechanicky, nebo škůdci porušené, či napadené chorobami skladujte nejlépe ve vydezinfikovaných přepravkách. Skladovací teplota (nejlépe tmavý, větratelný sklep) by měla být zpočátku naskladnění brambor 10 - 15 °C, během skladování potom 3 - 5 °C, pod tuto hranici by teplota neměla klesnout.
- Můžete ještě vysévat ředkvičky pro sklizeň v polovině října (ochrana proti dřepčíkům netkanou textilií vám vytvoří rovněž příznivé mikroklima k růstu a vývoji rostlin). Též si můžete vysít kopr a špenát a záhon pro případ výskytu nepříznivého počasí překrýt foliovým krytem (pro svoji potřebu můžete některé rostliny nechat na záhonu dozrát a sklidit semena pro výsev v příštím roce). V září se rovněž vysazuje česnek, na stejné místo by měl přijít po sobě nejdříve po pěti letech. Nedoporučuje se ani sázet česnek po cibuli, póru, po bramborách, nebo po rajčatech. Sadbu si raději nakupte v seriozních, osvědčených obchodech a v případě, že nemáte záruku zdravotního stavu, mořte stroužky proti háďátku zhoubnému a proti houbovým chorobám. K výsadbě použijte jen největší stroužky z obvodu cibulí, sázejte do připravené půdy do hl. 6 - 8 cm (řádky 25-30 cm, vzdálenost v řádku 8 cm). V případě, že v září nestihnete česnek zasázet, nebo vám to počasí neumožní, máte možnost ještě do poloviny října.
- Sklízí se fazol na semeno a to takovým způsobem, že se celé rostliny uříznou těsně u země a s lusky se zavěšují na suchém, dobře větraném místě. Zde se ponechávají až do úplného uschnutí. Ozimý salát se vysévá do 10. září, špenát pro jarní potřebu do 15. září. Na přezimování si můžete vysít i semeno ozimého květáku (ARKTUR).
- Do kořenáčků, či petrželových děrovaných nádob (petrželáků) přesaďte petržel (listovou i kořenovou) - do každého kořenáče natěsnejte co nejvíce rostlin (jako substrát postačí písčitá kompostovka). Do příchodu mrazů nechte osázené kořenáče a nádoby venku na zahrádce a zapusťte je do země až po okraj, důkladně zalijte. Rovněž zasaďte do kořenáčů pažitku a obě tyto zeleniny budete moci sklízet během celé zimy.
- Na mrkvi se objevuje již druhá generace pochmurnatky mrkvové a klade vajíčka (již od poloviny srpna). Proto je třeba včasné nakrytí netkanou textilií, abyste neměli červivou mrkev. Netkanou textilii ponechte rovněž do poloviny září na porostu póru, kde může škodit vrtalka pórová. Podrobněji si o tomto škůdci pórku přečtěte v příspěvku V. Žateckého. Proti septorióze celerových listů pokračujte v ošetřování měďnatými fungicidy.
- V září se ještě vysazují dvouletky - macešky, hvozdíky, pomněnky, sedmikrásky, dělením trsů se rozmnožují a přesazují trvalky, (u nich odstraňujte průběžně odkvetlá květenství). Z cibulovin se v tomto měsíci vysazují nejdříve krokusy, ladoňky a narcisy, v polovině září lilie a koncem měsíce se ve výsadbě cibulovin na zahrádce pokračuje hyacinty a tulipány (ty snesou i říjnovou výsadbu). V září též vyryjte rané odrůdy mečíků a v suché větrané místnosti je nechte doschnout.
- Růže prostříhejte a odstraňujte odkvetlé květy i s konci výhonů, odstraňujte též výhony plané, vyrůstající z podnože. Jehličnanům dopřejte koncem měsíce hodně zálivky, aby dobře přečkaly zimu. Začínají se sázet okrasné dřeviny. Nástup do květu u měsíčku pro příští rok urychlíte tak, že semeno již v druhé polovině září vysejete na záhon. Pokojové květiny z místa jejich letního pěstování přenášejte na zakryté verandy, či lodžie a nebo do skleníku - kaktusy a tučnolisté květiny jsou choulostivé i na malé noční mrazíky - ty ukliďte nejdříve.