Český zahrádkářský svaz z.s.
Ústředí - Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3

Březen

• Především si obstaráme chybějící základní chemické a biologické přípravky k ochraně rostlin, feromonové lapáky k monitorování náletu obaleče jablečného - Deltastop CP, obaleče švestkového - Deltastop CF dále žluté lepové desky ke sledování náletu vrtule třešňové a mšic a konečně bílé lepové desky k registraci náletu pilatek na slivoně a na jabloně.
• Po oschnutí půdy je třeba dokončit úklid spadaného listí. Pokud nejsou listy poškozeny minujícími škůdci, zapravíme je do půdy, případně zkompostujeme.
• V březnu je nejvyšší čas vyvěsit nové a vyčistit staré budky pro ptactvo.
• Nejpozději během předjarního řezu musí být ze stromů odstraněny i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále u jabloní odstraněny letorosty, případně jejich konce napadených padlím a konce letorostů angreštů napadených hnědým padlím angreštu. Připomeňme si starou pravdu, že předjarní a jarní řez slouží nejen k regulaci násady, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to tím, že řezem odstraníme zdroje infekce a navíc řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a osvětlení korun stromů.
• Na rybízu odřežeme suché větvičky poškozené housenkami nesytky rybízové a především obíráme a pálíme nápadně zvětšené pupeny napadené vlnovníkem rybízovým. Při silnějším napadení ostříháme větvičky pod nejníže postiženým pupenem. Při výskytu tohoto onemocnění navíc vždy provedeme před květem při teplotě nad 18 °C postřik akaricidem dodávaným na trh v zahrádkářském malobalení - Nissorun 10 WP v 0,07% koncentraci.
• Po krutých zimách je potřeba ošetřit stromy s mrazovými trhlinami a deskami, případně kmeny poškozené hlodavci. Mně samotnému se osvědčila na Vysočině v zimě před léty fortifikovaná pasta Aversolu. Tuto zesílenou pastu jsem zhotovil tak, že do jednokilového balení jsem navíc přidal a rozmíchal Thiram Granuflo v dávce 30g. Po ošetření ran a zatření touto pastou byl účinek vždy  velmí  dobrý. Bohužel přípravek Thiram Granuflo k používání jako fungicid má od 30.4.2019 ukončenou registraci. Naproti tomu prostředky Aversol a Pellacol s obsahem thiramu mají stanoveno ukončení v používání k 31. 1. 2020, a navíc je u nich ještě i povoleno spotřebovat zásoby. Poté budu při ošetření zatírat rány v chladnějším období buď neředěnou latexovou barvou s fungicidem nebo štěpařským balsámem Rosteto, při teplejším období pak eventuálně štěpařským voskem.
• U profesionálních velkopěstitelů ovoce je každoročně povinností při předjarní prohlídce při integrovaném způsobu ochrany vyhodnotit množství přezimujících škůdců. Potřeba chemické ochrany se pak stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců (vajíček mšic na jádrovinách a peckovinách, dále vajíček svilušky ovocné a píďalky podzimní, štítků štítenky zhoubné a čárkovité, housenek v zámotku pupenových a slupkových obalečů, vajíček mery jabloňové, a molovky pupencové a štítků puklice švestkové). K ošetření výsadeb u velkopěstitelů se přistupuje pouze tehdy, jestliže se zjistí u některého či u více přezimujících škůdců výskyt překračující ekonomický práh škodlivosti (EPŠ). Pro zahrádkáře uvádím snadnější vyhodnocení přezimujících škůdců. Provádí až v období, kdy je většina přezimujících škůdců vylíhnutá a při prohlídce dobře patrná a to tak že se pouze u jádrovin prohlíží květní a listové růžice. Orientační kritická čísla EPŠ jsou stanovena tak, když na sto růžic zjistíme deset a více jedinců mšice jabloňové nebo jedna růžice napadená mšicí jitrocelovou, sto a více larev mery jabloňové, čtyři a více housenek píďalek, tři a více housenek pupenových obalečů (růžička listová je sbalená a opředená) a tři a více brouků květopasa jabloňového na sto růžic. Soudím, že tento jednodušší způsob zjišťování EPŠ je vyhovující i pro zahrádkáře.
• V březnu těsně před rašením stromů je třeba provést první předjarní postřik nejlépe všech stromů a keřů jíchou obsahující přípravky na bázi mědi -  z nich je třeba se postupně přeorientovat na Champion 50 WP, protože Kuprikol 50 má má ukončenou registraci k 1.7.2020, spotřebování zásob je povoleno do 1.7.2021. Toto ošetření pomocí přípravků na bázi mědi má mnohočetný příznivý vliv :
• u broskvoní je optimální termín k tomuto ošetření v době, kdy se  začínají na broskvoních zvětšovat vrcholové listové pupeny na jednotlivých větvičkách. Bývá to obyčejně tehdy, když na lískových keřích práší jehnědy. U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoně a dále proti suché skvnitosti listů broskvoně. Toto opatření rovněž působí i proti napadení větévek, větví a kmenů bakteriemi z rodu Psedomonas a houbami z rodu Valsa (Leucostoma). Omezíme tedy tím výskyt korových nekroz spojených s klejotokem. Zdůrazňuji, že tento preventivní postřik u broskvoní je nutno provést každoročně, bez závislosti na tíži postižení kadeřavostí v minulém roce.
• U dalších peckovin může toto ošetření bránit výskytu puchrovitosti slivoně, dále též korovým nekrózám peckovin a může částečně omezit i vznik tzv. mrtvice u meruněk.
• U jádrovin omezíme tímto postřikem výskyt nektriové korové nekrózy a výskyt strupovitosti. Postřik je třeba provádět, až když teplota vzduchu vystoupí nejméně na 7° C.
• Kulturu jahod očistíme od starých zaschlých a nemocných listů, jahodník přihnojíme a ošetříme přípravkem Vertimec 1,8 EC proti roztočíku jahodníkovému a pomocí přípravků Score 250 EC nebo Signum provedeme ošetřen proti nově pozorované chorobě, která má název antraknózová skvrnitost jahodníku. V poslední době se vyskytuje stále častěji a způsobuje především na plodech propadlé nahnědlé hnilobné skvrny, na nichž se pak tvoří masa krémově až oranžově zbarvených spor. Tato choroba však napadne prakticky i všechny ostatní části rostliny a činí malé tmavé nekrotické skvrny na řapících a čepelích listů, na kořenech, na kořenovém krčku a celá rostlina během krátké doby uvadne a odumře. Jde o nákazu houbou Coletrichum acutatum, která postihuje především velkoplodý jahodník, převážně  remontantně plodící odrůdy.  Způsobuje v některých letech až 80% ztrát. Údajně je to po šedé hnilobě plodů druhá nejvýznamnější choroba jahodníku.  
• Při vlhkém a chladném jaru, kdy se zpomaluje i rozvoj vegetace, je nutné pokračovat v ochraně broskvoní proti kadeřavosti až do začátku kvetení. K opakovanému ošetření broskvoní, kdy již mladé lísty vyčnívají z pupenů musíme použít už jen organické fungicidy, zbyl nám pouze Dithane DG Neotec. Vypadnul Thiram Granuflo pro zrušení registrace a přípravky na bázi dithiadenu (typu Delan), které byly svěřeny pouze profesionálům. Pracovníci zabývající ekologickou ochranou a ekoprodukcí ovoce a zeleniny doporučují pro ekologické zemědělství pro toto období  přípravek Vitisan.
• Každoročně je bezpodmínečně nutné provést preventivní postřiky proti hnědému padlí angreštu. Pro první ošetření (již před květem angreštů) se nyní doporučuje použít přípravek na bázi síry Kumulus WG nebo Sulfurus a k ošetření po odkvětu si ponecháváme k opakovanému použití strobilurin Discus. V ekoprodukci místo strobilurinu doporučují AquaVitrin K. Postřiky se sírou nutno vždy provádět při venkovní teplotně nad 10°C!!.
• V březnu navíc obnovujeme lepové pásy na kmenech ovocných stromů. Na kmeny jabloní připevňujeme nové lapací pásy z vlnité lepenky k pozdějšímu nalákání housenek obaleče jablečného.
• Zákeřná mera skvrnitá se na hrušních objevuje především ve velkovýrobě u profesionálních sadařů. U zahrádkářů tomu bývá výjimečně. Pokud by se však přesto objevila i ve Vašem sadu v minulém roce, pak je třeba zahájit proti ní ochranu již v březnu. V sadu totiž začíná létat již koncem února a v průběhu března. Pohlavně zralé samičky kladou vajíčka ve dnech, kdy jsou maximální denní teploty 10 °C či více stupňů. Vrchol kladení vajíček je v dubnu a květnu. V ochraně proti meře je třeba především zabránit předčasnému vykladení vajíček (provést tzv. synchronizaci kladení) a dále při ochraně používat přípravky maximálně šetrné k predátorům mer (dravé ploštice, parazitické vosičky, slunéčka a škvory aj.). Největším problémem při ochraně proti merám na hrušních je rychlá selekce rezistentních populací tohoto škůdce k insekticidům.
• Při kalamitním výskytu mer na hrušních v předcházejícím roce, ke kterému však většinou dochází na monokulturách hrušní u velkosadařů, je zapotřebí provést v sadu následující sled ochranných opatření:
• Březen: doporučuje se nejméně dvakrát až třikrát v intervalu 7-10 dnů provést postřik okrajových částí stromů řepkovým olejem (Ekol, Biool) s 1% kaolinem a s přídavkem smáčedla. Pravděpodobně toto opakované ošetření je rozhodující pro boj s merou skvrnitou,
• Duben: ve fázi myšího ouška, kdy se ještě nelíhnou z vajíček první nymfy, může populaci těchto škůdců omezit dobře provedený jarní postřik olejovým přípravkem v kombinaci s insekticidem (optimální řešení je pomocí 15 ml Ekolu + 1,3 - 2,5 g Mospilanu 20 SP na 10 l vody. Ekoterapeuti místo Mospilanu v této TM směsi doporučují netoxický SpinTor.
• Těsně před květem, kdy se již začínají líhnout nymfy z vajíček, mohli profesionální sadaři postiženou kulturu ošetřit přípravkem Sanmite 10 SC (nyní již nikoliv, v současné době je povolen pouze pro okrasné rostliny). Zde v rámci ekoléčby se doporučuje použít Rock Effect. Na pozdější ošetření proti starším larvám mer je účinnější přípravek SpinTor a při kalamitním přemnoženi larev a dospělců je možné zkusit ještě účinnější Vertimec 1.8 EC. Avšak v poslední době se nyní prosazuje, jestliže se vyskytnou méry v pozdním období, koncem května už neprovádět další chemickou ochranu, a spoléhat při likvidaci mér na působení přirozených antagonistů (ploštic, pavouků, škvorů, pestřenek a slunéček) samozřejmě pokud nebyli zničeni tito predátoři neselektivními insekticidy.
• Na porostech česneku ponecháváme až do začátku dubna bílou netkanou textilii chránící před náletem mouchy houbomilky česnekové.
• V zeleninové zahradě je vhodné v březnu posypat záhony, na nichž budeme pěstovat košťálovou zeleninu, dusíkatým vápnem (100 gramů na 1 m²) v rámci prevence proti nádorovitosti kořenů. Tato aplikace musí být provedena 3 týdny před plánovanou výsadbou. Příčinou této choroby je mikroorganizmus Plasmodiophora brassicae s obrovskou množivou schopností a několikaletou perzistencí jeho trvalých spor v půdě. Toto agens, které bylo v nedávné době zařazeno mezi prvoky, napadá kořeny všech brukvovitých rostlin (zeleninu, olejniny, brukvovité plevele). Přenos choroby je možný napadenou sadbou a zamořenou půdou. Ochrana kromě aplikace dusíkatého vápna spočívá především v nepěstování brukvovitých plodin na zamořeném pozemku 6–8 let. K ekoprodukci se doporučuje jako údajně velmi účinný pomocný rostlinný (spíše půdní přípravek) Clonoplus, který zlepšuje kvalitu kořenového systému rostlin. Tento přípravek jednak obsahuje užitečné houby, které rozkládají organické zbytky v půdě a zvyšují tím příjem živin. Navíc tyto houby také rozkládají zárodky patogenních hub.
• Při předpěstování sadby se často setkáváme s padáním klíčních rostlin. U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo k poškození kořenových krčků. Vzcházející rostlinky pak padají a odumírají. Původcem jsou půdní houby (např. Olpidium brassicae, Thanatephorus cucumeris, Pythium spp.), které aj.), které přetrvávají v půdě většinou na zbytcích napadených rostlin. Infikovaná půda a pěstební substráty zapříčiňují hlavní přenos tohoto onemocnění. Ochrana spočívá v dezinfekci pěstebních substrátů (např. propařením, sterilizací), dále v moření osiva (Kumulus WG) a ve správné agrotechnice (naopak rozvoji choroby napomáhá převlhčený kyselý substrát). Poslední možností je chemické ošetření substrátů, půdy a rostlin. Lze použít k desinfekci zeminy Merpan 80 WG (30 g na 1 m² nebo 800 g na 1 m³), dále Proplant nebo asi nejúčinnější Previcur Energy. A nakonec uvádím optimální řešení, na trhu je „Supresivní substrát pro výsev a množení“ s účinkem proti padání klíčních rostlin, který obsahuje dvě příznivě působící houby, z nichž první potlačuje patogenní půdní houby a druhá ochraňuje sazenice různých druhů zelenin před hmyzími škůdci, kteří napadají kořenový systém rostlin.

zpět