Zahrádkářské tradiční kalendárium

Nevíte si rady co máte nyní dělat na zahrádce?

Dovolte abychom vám pomohli s řešením některých problémů při pěstováním rostlin na vaší zahrádce tímto kalendáriem, které je určeno předevšim začínajícím a méně zkušeným zahrádkářům. Připomene vám nejčastější práce, na které byste neměli zapomenout, některé z nich jsou již zpracovány podrobněji, další připravujeme.

předchozí následující
DUBEN

Obr: 32
Počasí nás v dubnu několikrát vyvede aprílem, protože je nestálé ve všech meteorologických hodnotách. Dlouhodobě průměrná teplota je v nadmořské výšce 200 m již 8,4 °C, ta s každými 100 m klesá o 3/4 stupně a tak v 600 m je jen 5,5 °C. Většina rostlin vstupuje do vegetace od kořenů po pupeny, také mikroorganizmy v půdě začínají být aktivní.
   Půdní teplota se již zvyšuje ve všech profilech, na povrchu se od počátku do konce měsíce změní z 8,5 na 14 °C a v hloubce 20 cm ze 7 na 11 °C, v 60 cm z 6,5 na 9 °C a v jednom metru z 5,5 na 8 °C.
    Dešťové srážky se zvyšují, v nadmořské výšce 200 m naprší 43 mm, dále 45, 48, 52, 63 a v 800 m až 70 mm vodního sloupce. Přesto potřebují nové výsadby a mělce kořenící rostlin zálivku.
   Slunce je nad horizontem o 100 minut déle, tedy 14,30 hodin a sluneční svit trvá již 160 - 170 hodin a tvoří 9 % celoročního úhrnu. Prodlužuje se také délka rozednívání a soumraku.
  • V dubnu se den opět výrazněji prodlužuje a vzhled zahrádky se zvláště ve její druhé polovině mění každým dnem.
  • Dokončujeme výsadbu ovocných stromků do jam, které jsme si na podzim připravili, aby dokonale vyvětraly. Broskvoně, které sázíme výhradně na jaře, je dobré sázet do teplejší, sluncem prohřáté půdy, kde se lépe ujímají.
  • Staré ovocné stromy je možné přeroubovávat, jako technika je nejúspěšnější za kůru. Když si během dubna zahřížíte bobuloviny, tak budete mít na zahrádce do podzimu mladé keře. Poškozené dřevo - mrazové poškození, nádory (např. po vlnatce krvavé) je třeba ostrým nožem vyřezat až do zdravého dřeva, nebo kůry a rány zamazat (vosk, nebo latexová barva).
  • Kmeny po ohryzu zvěří stojí za pokus zachránit - přemostěním (ohryz kolem dokola) nebo zamazání v případě, že bylo zachováno kambium. Do kaše z hlíny se přidává neslamnatý kravinec (cca 1/3 v hlin. kaši) a ošetřené místo se zaváže pytlovinou, která se udržuje vlhká. Lepenkové pásy na zachycování květopase jabloňového je třeba každý týden prohlížet.
  • Stromy s bohatší násadou květních pupenů je dobré přihnojit ještě před květem dusíkem, všechny ovoc. dřeviny se hnojí i fosforečnými a draselnými hnojivy. Nadměrná násada květních pupenů starých stromů (hlavně jádrovin) se redukuje řezem. Málo plodící jádroviny, ale i bujněji rostoucí je vhodné v této době řezat, u meruněk a broskvoní se provádí jarní řez až ve fázi růžového poupěte.
  • Je-li tento měsíc chladný a vlhký, ošetřujeme meruňky a višně v době jejich kvetení proti moniliovému úžehu květů a větviček, po odkvětu angreštu je třeba pamatovat ještě na dva postřiky proti hnědému padlí. Také u zeleniny je stále více práce - přihnojování, kypření, odplevelování a okopávání. U vzcházejících rostlin je třeba kypřit pouze mělce mezi řádky.
  • Malé rostlinky kořenové zeleniny žijí z vláhy, kterou půda zachytila během zimy, ale čerstvě vysázenou zeleninu je třeba zalévat. Na připravované záhony pro výsadbu zeleniny se rozhodí plná průmyslová hnojiva (NPK, Cererit ap.), zapraví se mělce do půdy a povrch záhonu se urovná. Vysazují se rané zeleniny (hl. salát, rané zelí, květák, kedlubny. kapusta) a cibule. Proti dřepčíkům a plodomorce zelné je dobré košťálovou zeleninu po výsadbě zakrýt netkanou textilií. Po výsadbě je třeba rostliny důkladně zalít.
  • Pro pozdní sklizeň můžete vysít karotku a na zeleninové záhony se dále vysévá kopr, červená řepa, ředkvička, pažitka, mangold a hrášek. Vysazujeme sazečku cibule a tam, kde jsou příznivé klimatické podmínky, můžeme již v polovině měsíce sklízet čerstvý chřest, či rebarboru. Záhony s vysázenou cibulí a některé další zeleninové záhony (např. mrkve) nakryjte netkanou textilií na ochranu proti květilce zelné a cibulové a proti pochmurnatce mrkvové. Zakrytí netkanou textilií se doporučuje i u raných brambor (stabilizace teploty).
  • Do prohřáté půdy zakryté alespoň 14 dnů průhlednou folií vysazujeme v polovině měsíce rané brambory, které jsme nechali narašit nebo jsme je předpěstovali na teplém místě na světle.
  • V zakrytých plochách (foliáky, pařeniště, skleníčky) přirychlujeme rané zeleniny a v tomto měsíci sklízíme první čerstvý salát a ředkvičky. Koncem měsíce sem vysazujeme předpěstované sazenice rajčat, paprik, lilků, okurek, popř. melounů.
  • Do truhlíčků ve skleníku či v teple doma za okno můžeme vysít bazalku a předpěstovat k vysázení v květnu na smíšené trvalkové záhony. Na výběr máme již několik druhů a odrůd.
  • Ještě před vyrašením oček révy (aby nedošlo k poškození) vyvazujeme u keřů tažně, ramena i kmínky a nejpozději hned po vyrašení stříkáme proti akarinoze. Ošetření předjarními postřiky proti přezimujícím škůdcům na révě provádíme těsně po vyrašení. Z okrasných keřů nám na zahrádce začíná vykvétat zlatice, jejíž květy bývají poškozené nočními mrazíky.
  • Jehličnany se vysazují narašené a pokud možno s kořenovým balem, okrasné keře bez balu je možno sázet do rašení s dodržením hloubky výsadby na úrovni, v jaké byly rostliny vypěstovány.
  • U růží dokončujeme řez, nové keře, či stromky dosazujeme a okrasný živý plot z rostlin Buxusu v této době stříháme. Plamének je třeba chránit u kořenů před přímými slunečními paprsky a proto je třeba v těchto kritických místech chránit rostliny nastýlkou vrstvy kompostu. Letničky vzešlé z březnového výsevu v pařeništi přepichujeme (hledíky, astry, ostálky apod.), letničky určené k výsevu do volné půdy v tuto dobu vyséváme.
  • Na záhonech rozkvétají tulipány, narcisy a další cibuloviny, nezapomeňte si nenápadně poznačit jejich místo a barvy či odrůdy, po odkvětu je většinou již od sebe nerozeznáte a po zatažení mnohé ani nenajdete.
  • Druhá polovina dubna je svými klimatickými podmínkami - pokud není příliš chladno a studená půda - vhodná na výsev travního semene. Vyseté semeno se do půdy zasekává hráběmi, menší plochy se mohou mírně zakrýt prosátou kompostovou zeminou, povrch se upěchuje lopatou. U trávníku přichází během měsíce také první seč.
  • Koncem měsíce se mohou sázet lilie a mečíky. Také je čas přesazování pokojových květin do větších nádob. Jako drenáž se na dno kořenáče používá hrubý písek. U rostlin, pěstovaných v květinovém okně, exponovaném k jihu je třeba mírnit přímé sluneční záření stíněním, neboť rostliny jsou po zimě, kdy bylo slunce nedostatek, zvláště citlivé.

zpět