Zahrádkářské tradiční kalendárium
Nevíte si rady co máte nyní dělat na zahrádce?
Dovolte abychom vám pomohli s řešením některých problémů při pěstováním rostlin na vaší zahrádce tímto kalendáriem, které je určeno předevšim začínajícím a méně zkušeným zahrádkářům. Připomene vám nejčastější práce, na které byste neměli zapomenout, některé z nich jsou již zpracovány podrobněji, další připravujeme.
předchozí následující
ÚNOR
Poslední zimní měsíc je skutečně chladný, někdy dokonce mrazivější než leden. Průměrná teplota je -0,3 °C v nadmořské výšce 200 metrů a na každých sto metrech se sníží o 0,52 °C, takže ve výšce 600 m je průměrně 2,4 °C. Zvyšují se rozdíly teploty mezi dnem a nocí.
Povrchová průměrná teplota půdy v nižších a středních polohách je -1,1 °C, ve 20 cm již -1,8 °C, v 60 cm je teplota již nad nulou 1,1 °C a ve 100 cm 2,6 °C. Ve druhé polovině tohoto měsíce je průměrně nula na povrchu, ale v hloubce 20 cm je ještě chladněji -0,4 °C a v 60 cm stále 1,1 °C. Při těchto teplotách nemohou v půdě růst kořeny žádných rostlin a v semenech probíhá jen stratifikace nikoli klíčení.
Průměrné sněhové srážky jsou 36 mm do výšky 400 m. n. m., pak 42, 47, 52 a 62 v 800 m. n. m.
Slunce v polovině února je nad obzorem 10 hodin, koncem měsíce už 10, 45 hodin. Ze slunečního svitu připadá na únor 85 hodin tj. 5 % celoročního úhrnu.
|
Povrchová průměrná teplota půdy v nižších a středních polohách je -1,1 °C, ve 20 cm již -1,8 °C, v 60 cm je teplota již nad nulou 1,1 °C a ve 100 cm 2,6 °C. Ve druhé polovině tohoto měsíce je průměrně nula na povrchu, ale v hloubce 20 cm je ještě chladněji -0,4 °C a v 60 cm stále 1,1 °C. Při těchto teplotách nemohou v půdě růst kořeny žádných rostlin a v semenech probíhá jen stratifikace nikoli klíčení.
Průměrné sněhové srážky jsou 36 mm do výšky 400 m. n. m., pak 42, 47, 52 a 62 v 800 m. n. m.
Slunce v polovině února je nad obzorem 10 hodin, koncem měsíce už 10, 45 hodin. Ze slunečního svitu připadá na únor 85 hodin tj. 5 % celoročního úhrnu.
- Pokud nám únorové počasí a sněhová pokrývka dovolí, věnujeme se na ovocné zahrádce v únoru mechanické ochraně proti chorobám a škůdcům. Zaschlé a mumifikované plody je třeba ze stromů odstranit, neboť jsou zdrojem šíření moniliozy v době vegetace. Je-li to možné, shrabeme spadané listí a nahnilé plody s páleným vápnem kompostujeme nebo zakopeme nejméně 1/2 m do země. Také se v tuto dobu odstraňují odumřelé, suché, či mechanicky poškozené větve a dřevo s příznaky rakoviny, strupovitosti a padlí.
- Nedočkavci by se rádi již pustili do řezu jádrovin a peckovin, ale pokud máte na zahradě jen pár stromů počkejte na březen - čím dříve řežeme vzrůstné odrůdy, tím více pak přirůstají ve dřevě a šetří na plodnosti, zato pro řez rybízu a angreštu je ta pravá chvíle.
- Odumřelou borku kmenů stromů je dobré drátěným kartáčem nebo škrabkou důkladně očistit a zbavit tak stromy i příp. mechů a lišejníků. Veškerý materiál seškrabte na folii, rozprostřenou kolem kmenu a ihned po oškrabání spalte. Každý zahrádkář si asi dokáže představit holožír bekyně zlatořitné. Housenky tohoto škůdce se při časně jarní teplotě + 8 °C rozlézají z hnízd, kde přezimují na pupeny, později květy i listy. Při větším výskytu je to pro ovocný strom katastrofa. Proto je třeba při zimním mechanickém ošetřování pamatovat na odstraňování hnízd spletených z několika listů. Kalamitní škůdce je i píďalka podzimní, ta se líhne se na podzim. Samičky lezou po kmenech do korun stromů, kde nakladou na větve vajíčka - obvykle bývá 200 vajíček (ze kterých se na jaře líhnou housenky) v jednom hnízdě. Přestože nám zimní postřik vajíčka poměrně spolehlivě likviduje, je mechanická ochrana formou lapacích pásů na kmenech ekologicky šetrným prostředkem, který znemožní samičkám cestu do korun. Lapací pásy se připevňují na podzim a zjara se odstraňují a pálí.
- Svoje opodstatnění má i nátěr ošetřených kmenů vápenným mlékem. I když podle rostlinolékařů nemá tento zákrok žádný přímý vliv na omezení výskytu škůdců a zárodků chorob, neoddiskutovatelné je jeho kladné ovlivnění ochrany stromů před abnormálním přehřátím. Bílení rovněž pomáhá ničit mechy a lišejníky. Kmen bez bílého nátěru se může vlivem slunečního záření silně přehřát a náhlým poklesem teploty navečer snadno popraskat. Mrazové desky a trhliny se zvláště u starých stromů velice špatně hojí. U meruněk a broskvoní se tohoto efektu odrážení slunečních paprsků bílou barvou využívá k oddálení nástupu do jarního rašení, aby se předešlo poškození pozdními jarními mrazíky. Vápenné mléko se připravuje z páleného vápna (1 kg/10 l vody). Když se začínají zvětšovat vrcholové listové pupeny broskvoní (druhá polovina února) doporučuje se ošetřit všechny stromy a keře na zahrádce měďnatým přípravkem. Ten vám pomůže proti kadeřavosti broskvoní, moniliozám peckovin, puchrovitosti švestek, rakovinnému usychání větví peckovin, omezí příp. výskyt mrtvice meruněk, nektriové rakoviny kůry stromů jádrovin a strupovitosti jádrovin. Postřik se provádí v době, kdy teplota vzduchu vystoupí nad 7 °C.
- Uskladněné ovoce je nutné pravidelně prohlížet alespoň 2 x týdně a hned odstraňovat nahnilé plody, které jsou zdrojem infekce. Dosáhne-li teplota ve sklepě více, jak 6 °C, je potřebné větrat. K větrání se využívají bezmrazé dny s teplotou kolem 0 °C. Uskladněná zelenina jak košťálová, tak kořenová vyžaduje také občasnou prohlídku a nesmíme zapomenout i na kontrolu uložených hlíznatých rostlin např. jiřin. Včas odstraníme plísní napadené hlízy a pravidelně kontrolujeme i vlhkost substrátu, aby do jara nepřeschly. Pokud přezimujete matečné rostliny např. pelargonií a fuchsií ve sklepě, či studené chodbě nezapomeňte, že potřebují občas, ale jen nepatrně zalévat.
- Pro zeleninovou část zahrádky začínáme s předpěstováním sadby v pařeništi, či foliáčku a kdo tyto možnosti nemá, může začít alespoň v malém doma u okna. Nejdříve se vysévají rané kedlubny (DVORANA, MORAVIA, EXPRES, OLMIA), rané zelí (CHESMA, MUSKETER), kapusta, květák (EXPRES, AGORA), salát k rychlení (KAMEX, RAPID, SMARAGD) a celer. Na záhony ve folníčku se vysévají ředkvičky, raný salát, příp. karotka. Máme-li teplý skleníček, můžeme začít s výsevem rajčat a paprik. předpěstovat za oknem). Na ošetření zimního česneku proti houbomilce česnekové je třeba pamatovat již v únoru, kdy se celý záhon přikryje bílou netkanou textilií, kterou tam ponecháte až do dubna.
- Kdo vlastní na zahrádce nějaký keř vinné révy, začíná v únoru postupně řezat. Při řezu se vychází ze zásady, že plodné réví je takové, které vyrůstá z dvouletého dřeva. Proto se letorosty, které vyrůstají ze starého dřeva odstraňují a jednoleté a dvouleté dřevo se zakracuje.
- Keřové růže je možné postupně za příznivého počasí odhrnovat, namrzlé části odstřihnout a výhony zakrátit na tři až čtyři očka.
- Koncem měsíce je pro udržení dobrého tvaru a plného kvetení vhodný termín k řezu plaménků a popínavých dřevin.
- Do hlubších truhlíků nebo do květináčů zasázíme k narašení hlízy dosen, které po třech týdnech narašení přeneseme do chladného skleníku či na chladnou chodbu, kde je předpěstujeme do květnové doby výsadby.
- Některé otužilé letničky je možné koncem měsíce postupně vysévat do volné půdy, pokud to její stav a počasí dovolí. Využívá se toho u druhů, které hůře snášejí přesazování (štěničník, máky, šáter, či měsíček). V únoru je též třeba dát narašit hlíznaté begonie a kany, pod sklo se postupně vysévají letničky, které přesazování vyžadují - astry, afrikány, gazanie, letní karafiáty, petúnie, salvie, či ostálky (Zinnia).