Hluchavkovitý polokeř, yzop lékařský, má svou domovinu ve Středomoří a na východě. Dokonce až po Kavkaz a Sibiř. Středomořské bylinky potřebují ideální stanoviště, mnoho slunce, závětří a propustnou půdu. Jen tak budou chloubou českých zahrad!

Pěstování, kultivary a sběr

Tato plazivá a aromatická rostlina dorůstá výšky 20 – 50 centimetrů, a to na slunných a suchých stanovištích, skalkách. Její lodyha má čtyři hrany, listy jsou kopinaté a květy většinou modrofialové. Kvete od června do září. Může mít různé kultivary – růžové, světle modré i fialové barvy. Listy a květy se sbírají v červnu. Doba sběru je klíčová, jinak jsou léčivé účinky nižší.

Jaké má yzop lékařský využití?

Od starověku se yzop využívá jako léčivka a koření. Od 10. století se pěstuje kvůli obsahu silic, tříslovin, hořčin a glykosidů. Může se pochlubit diuretickými účinky. Lidé ho užívají při trávících obtížích, nadýmání a proti zánětům. Je oblíbený jako kloktadlo na suchý kašel. Odstraňuje zahlenění a potíže dýchacích cest. Dezinfikuje až silou antibiotik. Lze ho využít při potížích s močovými cestami. Svou důležitost má také v gastronomii v podobě dochucovadla masa, polévek, salátů, omáček, nakládané zeleniny, nádivek do drůbeže či paštik. Neváhejte celou větvičku přihodit k pečené zelenině.

Jeho všestrannost je obdivuhodná

Yzop lékařský trochu zvyšuje krevní tlak. Dělají se z něj kloktadla na průduškové astma, minimalizuje noční pocení, vylepšuje chuť k jídlu a  dokáže eliminovat růst zdraví škodlivých bakterií. Rozhodně se doporučuje jako prevence proti mrtvici. Je ideální do čajových směsí, které se pijí při závratích z nízkého tlaku. Připravují se z něj víno na upevnění organismu, lahodné likéry či bylinková voda na poruchy trávení.

Recept na bylinkový ocet

A rada na závěr: Yzop není vhodné užívat ve stavech úzkosti a nervozity.