ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ZAHRAD - ODBORNÉ DOKUMENTY - ČLÁNKY

   V této sekci, Vám budeme přinášet odkazy na různé zajímavé články, které mají souvislost s naší činností, dále pak odborné články a náměty. Uvedené texty v této sekci jsou většinou převzaty z odborných časopisů a literatury, která podléhá většinou autorským právům. Na základě toho zde publikované části citací a článků jsou pouze odkazy na místa odkud jsme čerpali tyto informace. V opačném případě se budeme snažit získat souhlas vlastníka s povelením publikovat jeho článek na našem webu a získat spolupráci s těmito autory.

Řez ovocných stromů

   Řez pěstovaných ovocných dřevin je nutný z několika důvodů (např. omezení výšky pro bezpečnou péči a sklizeň, probírka větví pro lepší oslunění a omezení počtu plodů pro zlepšení jejich kvality a velikosti a další).

   V minulosti se z různých důvodů doporučoval a prováděl řez mimo vegetaci, který však podporoval růst „vlků“ a vynucoval další řez. Porovnáváním byl zjištěn vliv období řezu na další růst a plodnost ovocných dřevin, různě dle druhu, a proto se v současnosti doporučuje volit termín řezu dle pěstovaného druhu a potřebné reakce.

  • Za vegetačního klidu, před probuzením toku mízy, je vhodné řezat révu vinnou, kivi a podobné druhy. Lze tak zamezit ronění mízy, ke kterému dochází při pozdějším termínu řezu.
  • Vegetačního klidu lze využít i u pěstovaného angreštu – odstraněním vrcholů všech výhonů omezíme výskyt padlí angreštového, jehož zárodky právě tam přezimují.
  • Řez jabloní za květu nebo krátce po odkvětu není barbarství. Jsou již zřejmé případné mrazové škody, a předchází se tak tvorbě vlků a nadměrné násadě menších plodů (probírka řezem).
  • Řez třešní – vedle řezu začátkem vegetace lze řezat i celé větve se zralými plody, které lze pohodlněji otrhat na zemi.
  • Řez slivoní je vhodný za vegetace – slzící míza zamezí napadení zárodky plísní a houbových chorob.
  • Řez meruněk – po zakrácení letorostů během srpna vyrostou předčasné výhony s květními pupeny, které kvetou opožděně a mohou tak uniknout mrazíkům.
  • Řez ořešáku: dříve byl užívaný srpnový řez, po letech pokusů před časem př. Matejsek zdůvodnil potřebu řezu na jaře (vytvoření kalusu, zamezení slzení mízy). Vhodná doba je při délce přírůstků 3 – 5 cm pro odřezání větví o průměru do 5 cm, pro silnější větve při délce přírůstků 10 – 15 cm. (Větve se řežou na dvakrát – na pahýl a pak na větevní kroužek, rány je vhodné ošetřit např. středně šedým latexem s přidáním Fundazolu a práškového stimulátoru.)

Publikováno dne 27. 5. 2022

Autor př. Štecha

Roubované melouny plodí i začátečníkům

Sazenice melounu vodního je vhodné vysazovat právě nyní, v polovině května po posledních mrazech. V čem jsou jiné ty roubované? A proč se vůbec melouny roubují? Poslechněte si ve videu, co na to pěstitel.                                                     

 

„Tady nabízíme meloun vodní v odrůdě CRIMSTAR F1. Je naroubován na speciálně vyšlechtěnou podnož s bohatým kořenovým systémem, který jí umožňuje bohatě plodit i v méně příznivých podmínkách,“ říká pěstitel a zahradník Milan Cihlář.

 

Z jedné rostliny sklidíte až 12 plodů.

                        

Kam se sazenicí?

Rostliny vyžadují slunnou polohu, zelinářskou půdu (můžete ji vyhnojit kompostem či zetlelým hnojem). Roubované melouny potřebují spon minimálně 2 x 3 m. U sazenic zasypáváme zeminou pouze podnož, roub musí vyčnívat nad povrch, aby nezakořenil. Pokud se o to přesto pokusí, musíme kořínky opatrně odstranit.

Zálivka

Hned po výsadbě rostliny důkladně zalijte. V průběhu vegetace je pak pravidelná zálivka, zvlášť pokud melouny pěstujete na slamnatém hnoji či kompostu, základem kvalitní úrody. V suchém období spotřebuje jedna sazenice až deset litrů vody denně.
ada pěstitelů se shoduje, že roubované melouny nemusejí zalévat skoro vůbec, stačí prý jednou za měsíc.

Hnojení

Pokud jsme půdu před výsadbou důkladně prohnojili organickými hnojivy (hnojem, kompostem), není nutné ještě přihnojovat během vegetace. Možné je přihnojovat vybraným komplexním hnojivem posilujícím plod a květ.

Sklizeň

Na první úrodu se můžeme těšit kolem poloviny srpna. Určit zralost melounu je těžké. Zkuste si pamatovat, který vyrostl jako první a sklízet podle toho.

Proč roubujeme?

Tím hlavním důvodem je ochrana rostlin před půdními houbovými chorobami. Takové rostliny mají mnohem mohutnější kořenový systém, rychleji rostou, plodí více a větší plody i s minimální péčí během vegetace a i když nemáme nejvýživnější půdu. Nemusejí se téměř zalévat. Jsou méně náchylné na plíseň.

Zdroj: https://living.iprima.cz/zahrada/roubovane-melouny-plodi-i-zacatecnikum

Muchovník olšolistý

    (Amelanchier alnifolia) je to vytrvalá a opadavá dřevina, pocházející ze Severní Ameriky. Je vysazován v parcích jako okrasná rostlina a v zahradách pro jedlé plody vzhledem podobné borůvkám .

   V domovině roste na kamenitých svazích, v křovinách, ve světlých lesích a po jejich okrajích, stejně jako na nesečených horských loukách, kde se vyskytuje v nadmořské výšce do 3600 m. Na půdu není příliš náročný, špatně se mu daří jen na dlouhodobě suchém stanovišti. Přestože nejlépe roste na plném slunci, snese i částečný polostín. Ve středoevropských podmínkách kvete v dubnu a květnu, plody dozrávají v červnu a červenci. Přes své brzké kvetení nebývají květy poškozovány jarními mrazíky, obvykle snesou pokles teplot až -5 °C a rostliny dobře přezimují i při -40 °C.

   Životnost muchovníku olšolistého bývá 40 až 50 let a v Evropě téměř není napadán škůdci. Plody nedozrávají současně, za slunného a teplého počasí se sklízí na dvakrát, za chladného a deštivého postupně. Při pěstování bez ochrany je běžné, že ptáci sklidí plody ještě před jejich zralostí.Plod je kulovitá, dužnatá, 8 až 15 mm velká malvice, která je ve zralosti modročerná a ojíněná, sladká a šťavnatá, na povrchu hladká a na vrcholu má věnec zaschlých kališních zubů.

 

Je pěstován jako nenáročný, okrasný keř, jehož čerstvé plody jsou svým vzhledem i složením blízké plodům borůvek, obsahují ve 100 g asi 3,6 mg vitamínu C, 152 mg fenolů, 178 mg anthokyanů, 61 mg flavonolů a okolo 10 % cukru. Z plodů se obvykle lisuje šťáva karmínové barvy (pro vyšší výtěžnost je vhodné nechat plody po sklizni asi týden přezrát) nebo se z nich vyrábějí džemy a kompoty. Lze je také sušit na rozinky. Průměrná úrodnost ze staršího keře bývá okolo 10 kg. Patří k nejranějším medonosným rostlinám a jeho květy bývají lákadlem pro včely i motýly.

Hroznovitá květenství dlouhá 3 až 5 cm jsou vzpřímená, hustá a bývají složená se sedmi až jedenácti bílých, vonných květů s asi 1 cm dlouhými stopkami.

 

 

Je to opadavý,vzpřímený keř nebo menší strom 2 až 4 m vysoký.

Rostlinu lze množit dřevnatými řízky na jaře a měkkými řízky koncem léta, stejně jako oddělky kořenů. Semena si udržují klíčivost asi pět let, na jaře se mohou vysévat semena tři až čtyři měsíce v chladnu a vlhku.

 

Informace převzaty zde: https://cs.wikipedia.org