Něco z historie zahrádkářů ve Velkém Újezdě


Dne 17. března 1940 o půl třetí hodině odpolední byla založena ve Velkém Újezdě v hostinci Na Rychtě „odbočka“ Ovocnického spolku – předchůdce dnešní Základní organizace Českého zahrádkářského svazu. Nově vzniklý spolek se řídil stanovami dodanými Zemským ovocnickým spolkem moravským v Brně a byl nazván „Odbočka zemského ovocnického spolku moravského ve Velkém Újezdě u Lipníka nad Bečvou.

    Do výboru byli zvoleni Viktor Kovářík, Leopold Líbiček, František Wagner, Otto Sýkora, Karel Hausner, Felix Kovářík, Ladislav Pazdera, Miroslav Metelka, Ignác Richter ml., Vladimír Himr, jako náhradníci Bedřich Heger, Rudolf Novák, revisoři Jan Tylich a Marie Naswetrová, delegátem byl určen František Wagner.

Viktor Kovářík (tehdejší starosta) sdělil přítomným, že letos je nařízen povinný postřik stromů. Žádal, aby nově zřízený „Ovocnický spolek“ jako první činnost vzal si za úkol, aby toto nařízení bylo řádně provedeno. Po delší debatě dohodnuto, aby se k postřiku stromů koupil chemický přípravek „zimín“. Ke každé stříkačce má být přidělen jeden muž, který bude připravovati potřebný roztok a prováděti postřik. Majitelé sadů budou platiti podle množství spotřebovaného roztoku.

Už v roce 1939 byly činěny pokusy a sondována půda pro založení spolku, společným úsilím byl ustanoven výbor pro pořádání výstav ovoce. Tento výbor zahrnoval i členy okrašlovacího sdružení a drobného zvířectva. První dochovaný zápis ze schůze pěstitelů ovoce ve Velkém Újezdě je datovaný 27.1.1939. Tehdy pánové Viktor Kovářík, Svatopluk Kovářík, Bedřich Heger, Alois Bartoněk, Naswetr Josef, Přikryl František a Wagner František jednali od 8 hodin večer v hostinci u Jelena a odsouhlasili uspořádání přednášky se světelnými obrazy a výstavy ovoce v sále sokolovny dne 21. 2. 1939. Dohodli se mj. na tom, že pozvání na tuto akci bude provedeno bubnem a že výlohy v obnosu asi 100,- uhradí obec.

Teprve v roce 1940 byl spolek ustaven jako zahrádkářský. Tato nová organizace vzbudila ohlas, byla velkým přínosem pro velkoújezdské zahrádkáře – dala podnět k přeroubování celé řady stromů s nevhodnými sortami. Vzdělávací činnost se zaměřovala hlavně na získání odrůd, které netrpěly tak hnilobou-moniliózou. Další vzdělávání se zaměřovalo na hnojení. Byla to doba, kdy hnojení bylo ještě popelkou. Proto snaha opatřit hnojiva pro členy byla velkým problémem. Členové výboru dosti často procházeli zahradami členů, aby poznali jednak odrůdy ovoce, udržování stromů ve zdravotním stavu a často se přesvědčili, že hromady kompostů jsou téměř v každé zahradě. Přítel Karel Hauzner zřídil si struhadlo a lis na ovoce, takže zahrádkáři začali dělat mošt – burčák. V prvním roce byl odborným instruktorem spolku Ing. Miloslav Vávra – přednosta Vysoké školy zahradnické v Lednici.

Každoročně byl uspořádán nějaký zájezd, pozornost byla věnována spolkovému školení, besedám a instruktážím. Spolek měl možnost seznamovat se prostřednictvím svých odborných instruktorů a referentů s nejnovějšími událostmi nejen u nás, ale i v jiných zemích ať už promítáním krásných barevných snímků, nebo filmů se zahrádkářskou tématikou. Řez stromů byl prováděn jednak teoreticky, jednak prakticky, byla zjišťována kyselost půdy, humus v půdě, sorpce vody, vlastnosti hnojiv, postřiky atd. Důležitou činností byl také výkup ovoce. Pravidelně se konaly i výstavy – téměř každá byla aranžována dle určitého hlediska, jednou postupně podle zralosti, podle chuti, podle vývojové linie, podle náchylnosti k chorobám a škůdcům, podle pořadí ocenění na celostátních výstavách apod. Spolek organizoval obstarávání stromků a hnojiv, pořádal i krátké kurzy jako vázání květin, očkování růží, roubování, očkování a přemosťování ovocných stromů.

Při likvidaci místní mlékárny přišel na nápad stávající předseda spolku př. Leopold Vala, že by se místním zahrádkářům budova, kde se mléko vykupovalo, hodila. Byla tedy zakoupena jako demolice za 500,- Kč, začala sloužit zahrádkářům jako klubovna, později k lisování a moštování ovoce. V letech 1993-1994 byla celá záležitost ohledně zapsání budovy i pozemku (ten byl odkoupen od sousedící rodiny Zedkovy) s konečnou platností dořešena na tehdejší Geodezii Olomouc a dle notářského zápisu ze dne 9.5.1995 proveden zápis tohoto majetku s vlastnickým právem ZO ČZS Velký Újezd .

V roce 1985 si tehdejší předseda př. Leopold Vala dle zápisu z členské schůze ZO ČZS ze dne 25. 1. 1985 stěžoval na velmi slabou aktivitu členů, slabou účast na schůzích (14 %), na výstavách atd. Byl z toho velmi nešťastný a důrazně vyzýval členskou základnu: „Přemýšlejte, zvažujte, hodnoťte, navrhujte, kritizujte, zapojte se a jen, prosím vás, nebuďte lhostejní!! Máme jen vegetovat? To je nedůstojné a lhostejnost je nejhorší vlastnost, když se začne projevovat v národě, obci a v základní organizaci. Tedy ani vegetovat dále nejde, když budeme říkat: <nikdo nemá čas>.“

V té době se uskutečňovalo hodně aktivit, které zajišťovali hlavně př. Vala a př. Kopecký – zájezdy, výkup ovoce, pálení, odborné přednášky, praktické ukázky, promítání, zajišťování stromků, postřiků, hnojiv, soutěž „Rozkvetlá ulice“, členové si mohli zapůjčit různé nástroje, pomůcky, nářadí (stříkačky, nůžky, secí strojek, ruční kultivátor, kypřič apod.).

V roce 1985 Leopold Vala (po 18 letech) z funkce předsedy ZO ČZS odstoupil a novým předsedou se 2. 3. 1986 na výroční členské schůzi stal př. Karel Nádvorník. Výbor byl 15-členný a pokračoval ve stejných aktivitách: odborné přednášky prováděl př. Kopecký, výkup ovoce pro Jednotu prováděla paní Králová, prováděly se opravy klubovny, organizoval se výkup sena pro Jednotné zemědělské družstvo a vojenské lesy, pořádaly se výstavy, pro členy se zajišťovaly nové stromky, obhospodařovaly se stromy kolem varhošťské silnice i kolem výklecké cesty, soutěžilo se dále o „Rozkvetlou ulici“, provádělo se lisování a moštování ovoce.

Od roku 1988 byl předsedou př. František Krchák, kterého v roce 1990 vystřídal František Boháč, ten v této funkci pracoval rekordních 21 let. Nastala jiná doba, změnila se politická situace, prvotní euforie občanů České republiky se postupem času zklidňovala, až se pomalu skoro vytratila. Velkoújezdská zahrádkářská organizace se snažila (a stále snaží) naplňovat původní záměr založení spolku – pomáhat a instruovat své členy (i ostatní spoluobčany), ukázat spoluobčanům, co všechno se dá vypěstovat, co všechno se dá vystavit – naaranžovat tak, aby to přinášelo jen při pouhém pohledu radost. Základní organizace jsou řízeny Územním sdružením ČZS Olomouc prostřednictvím Informačních měsíčníků. Zástupci ZO mají možnost se zúčastňovat školení, která územní sdružení pořádá vždy v zimních měsících. Každý rok jsou tematicky zaměřena na jinou oblast. Na podzimní olomouckou výstavu Flora dodávají velkoújezdští zahrádkáři pravidelně vzorky svých výpěstků – hlavně jablka, hrušky, česnek.

Pod vedením pana Boháče se konala téměř pravidelně každý rok nějaká výstava – mnohdy i dvě. Zpravidla bývaly instalovány na malém sále sokolovny, někdy také ve společenském sále školy. O profesionální aranžování se vždy postarala paní Jarka Zlámalová, k ruce jí byli členové a členky výboru. Pravidelné bylo „Vítání jara“ týden před Velikonocemi. Mimoto byly uspořádány akce i s jinou tématickou, např. předvánoční výstava, výstava hub, ovoce a zeleniny, a to  s různým doprovodným programem (soutěž o největší vajíčko, vyhánění zimy ze vsi, malá škola v pletení pomlázek,  tombola, předvádění ručních prací a řemesel, prodej drobného zboží a výrobků atd.). Párkrát se výstavy jako exponát zúčastnila i živá zvířátka – kuřátka, králíčci, kozlátka.

Zahrádkáři spolu se včelaři zorganizovali několik zájezdů, a to na jižní Moravu do botanické zahrady Vysoké školy zemědělské v Brně, včelařského muzea v Rosicích, Ivančic – památníku Vladimíra Menšíka a Alfonse Muchy a Moravského Krumlova prohlédnout si Muchovu Slovanskou epopej, jindy zase do obce Obora, kde sídlí firma Včelpo spol. s. r. (vykupuje, zpracovává a prodává včelí produkty), Doubravic nad Svitavou do pštrosí firmy, Boskovic k zahradníku Lébišovi a Borotína do arboreta, další zájezd byl do Ostravy - Černé louky, kde se konal veletrh „Život na zahradě“.

Několikrát byla vyhlášena soutěž o nejkrásnější okno, balkon či zahrádku, pro malý zájem však byla tato akce poslední roky zrušena.

Každý rok na podzim se již tradičně v klubovně provozuje řezání a lisování ovoce, v roce 2003 byla zakoupena nová řezačka a v r. 2009 nový lis.

Územní rada Olomouc pořádá každým rokem odborná školení na různá témata, i toho se členové ZO ČZS Velký Újezd zúčastňují. Zájem byl rovněž o praktickou ukázku letního řezu stromů, která se konala v létě 2006 v zahradě u Kubajurů.

            Zahrádkáři také pravidelně přispívali a stále přispívají do časopisu, který vydává městys Velký Újezd pod názvem Žibřid, a to různými radami, informacemi o činnosti, o akcích, které pořádají.

Od února 2011 je předsedkyní Ing. Jana Kleinová. V rámci hodových oslav v srpnu 2011  uspořádaly členky výboru výstavu „Obec a místní spolky“, v prosinci předvánoční výstavu se soutěží pro děti o nejhezčí vánoční stromeček. Na jaře 2012 byly přerozděleny stromy kolem varhošťské cesty. V červnu 2012 se uskutečnil zájezd do Havířova a Fryčovic. I I v současné době se organizátoři – výbor ZO - potýkají s velmi malým zájmem spoluobčanů a bohužel i členů-zahrádkářů o připravené akce. Jsou z toho podobně nešťastní jako př. Vala v osmdesátých letech minulého století.    

            Členská základna byla nejpočetnější v osmdesátých letech minulého století, kdy čítala nad 100 členů, v roce 1990 dokonce 127.