Jan Dvořák
Šlechtitel šlapanických chryzantém
Jan Dvořák, šlechtitel šlapanických chryzantém, se narodil 15. 3. 1924 v zahradnické rodině. Otec Tomáš Dvořák nebyl jen běžným zahradníkem, ale byl vynikajícím odborníkem ve svém oboru. Pan Tomáš Dvořák vybudoval v meziválečném období ve Šlapanicích zahradnický závod na vysoké odborné úrovni s rozsáhlým pěstitelským sortimentem. Také byl jedním z prvních českých velkopěstitelů orchidejí, zabýval se rychlením lilií, amerických karafiátů, hrachorů, gerber, frézií, tulipánů, chryzantém, šeříků a růží. Velký ohlas získal u nás i ve světě jeho systém vytápění půdy parou.
Jan Dvořák žil od útlého dětství životem zahradnického povolání.
Rodina Dvořákova (kolem roku 1930-33)
maminka Marie, tatínek Tomáš a sestry Jana Dvořáka-Květoslava, Jiřina, Růžena
Jako čtrnáctiletý nastoupil u svého otce Tomáše Dvořáka do učení. Velmi toužil po vzdělání. Studia začal na Zahradnické pokračovací škole v Brně. Ani tvrdá práce u otce v zahradnictví, ani nepříznivé události okupace touhu po vzdělání a odborném růstu neuhasily.
V roce 1942 vypsala Pražská zahradnická bursa soutěž s názvem Chci být dobrým zahradníkem. Téma Jana Dvořáka zaujalo, byl to jeho životní cíl. Napsal příspěvek a odeslal ho. Příspěvek zvítězil a 2. února 1943 byl uveřejněn pod pseudonymem Jenda Šlapanický. Poslední věta zněla:
Mým jediným přáním by bylo něco objevit, čím bych povznesl zahradnický stav na větší výši a úroveň. Chtěl bych jednou ve světě zahradnickém něco znamenat; to je zatím můj pouhý sen. Možná, že se mi podaří, v což chci věřit.
Originál textu tak, jak vyšel v Zahradnických listech, Jan Dvořák jej vlepil do knihy Rychlení a pěstování raných zelenin, kterou získal jako cenu v uvedené soutěži od Zemské jednoty odborov. společenstev zahradníků v zemi moravské.
V závěru války již bylo jasné, že květinou jeho života bude CHRYZANTÉMA.
Název chryzantéma je řeckého původu a znamená „Zlatá květina". Chryzantéma se do Evropy dostala z Dálného východu (Japonska a Číny) v roce 1688. Japonci pokládají chryzantému za symbol lidské dokonalosti. Ve znaku ji měli i japonští císaři. Pro Číňany je chryzantéma jednou z rostlin, která symbolizuje štěstí. V Anglii její krásu začali objevovat koncem 18. století. Způsobem pěstování určili tuto květinu pro hřbitovní účely. Stala se na dlouhou dobu květina „na jedno použití“. K nám se chryzantéma dostala ke konci 18. století.
Po válce Jan Dvořák odešel do Prahy, kde pracoval ve Strnadově zahradnicví ve Veleslavíně. Zde se seznámil s nejlepším pěstitelem chryzantém té doby p. Adolfem Brůhou. Již v této době si uvědomoval, že při pěstování chryzantém musí překročit zaběhnuté tradice při používání chryzantém jako hřbitovní kvítí. Když se v roce 1945 vracel z Prahy domů do Šlapanic, přinesl si s sebou 29 odrůd chryzantém a pozvolna se pustil do šlechtitelské práce. Později se podařilo získat několik desítek dalších druhů ze zahraničí, které posloužily jako východisko pro křížení.
Po roce 1945 dochází k veliké změně v zemědělství, neboť se povinně zakládají Jednotná zemědělská družstva. Do těchto družstev museli všichni drobní zahradníci vstupovat i proti jejich vůli, muselo se povinně znovu zavádět pěstování zeleniny pro výživu obyvatel.
V roce 1948 po nástupu totalitní moci došlo k osudovým změnám v jeho rodině. Otec byl jako živnostník zatčen a odsouzen k dlouholetému vězení z něhož se vrátil až v roce 1959, ale do svého zahradnictví se již vrátit nemohl. Bylo mu odňato a stalo se podnikem komunálních služeb. Mnoho zahradnických podniků bylo znárodněno, v zahradnickém oboru nastal zmatek.
Jan Dvořák však pokračoval ve své šlechtitelské práci i za často velice těžkých podmínek. Pokračoval ve své vytyčené práci a vytrvale naplňovat svůj cíl. Jeho ctižádostí bylo vyšlechtit nové odrůdy, které by prolomily starý vžitý předsudek o chryzantémě jako hřbitovní květině. Usiloval, aby dostal chryzantému na zahrádky naší vlasti a rozšířil sezónu jejího pěstování. Chryzantéma je rostlinou krátkého dne. To znamená, že k tvorbě poupat začíná docházet po uplynutí určitých dnů, v nichž se sluneční svit zkracuje. Tato okolnost způsobila, že chryzantémy vykvétaly velmi pozdě a často byly květy zničeny mrazem. Tato okolnost se také promítla v názvu květiny. V různých krajích se jim říkalo např. dušičky, kateřinky, neboť vykvétaly kolem svátku sv. Kateřiny, listopadky, všesvatinky, doubky apod.
Ve své práci Jan Dvořák nesměřoval k řízeným kulturám, kdy se pěstuje počet odrůd, kdy se světelným a tepelným režimem, prodlužováním a zkracováním světelného dne dosahuje řízené produkce květů. Chtěl vytvořit především široký sortiment odrůd chryzantém pro naše malopěstitele, zahrádkáře a přispět tak ke zkrášlení zahrádek v celé naší vlasti.
První krok na veřejnost udělal v roce 1955 na výstavě v Praze, kde představil své novošlechtěnce.
V roce 1961 získal na mezinárodní výstavě IGA v Erfurtu první medaili za vystavenou kolekci chryzantém.
V šedesátých letech se mu podařilo prosadit na veřejnosti. V letech 1967 a 1969 získala na mezinárodní výstavě Flora Olomouc červená raně kvetoucí odrůda Šlapanická Eliška dvě zlaté medaile.
Šlapanická Eliška - výstava 8.10.1994
V této době také přihlásil do československého státního sortimentu několik odrůd, kam byly zařazeny a jsou dodnes: Šlapanická Běla, Pohádka, Milá, Krasavice, Vladěnka, Jarmilka, Helenka, Rudý samet, Eliška, Slunečnice. Při své práci, šlechtění chryzantém, nespoléhal na náhodné mutace pro vznik nových odrůd, ale od počátku se ubíral cestou pohlavního křížení, kterého dosahoval opylováním chryzantém. Tak se mu podařilo vypěstovat křížence velkokvětých chryzantém ze semen – jako prvnímu ve střední Evropě. Touto cestou se panu Janu Dvořákovi podařilo vyšlechtit více než čtyři sta původních českých odrůd chryzantém. Co se týče barevnosti, nemají chryzantémy konkurenci. Od ostře růžové, ohnivě oranžové, dramatické rudé, přes kaštanově hnědou, bezpočet odstínů žluté a fialové, až po zářivě bílou i zelené.
Jan Dvořák v průběhu šlechtitelské práce udržoval styk s významnými zahraničními společnostmi. Byl členem Britské Chrysanthemum National Society, byl ve styku s prezidentem japonské National Chryzanthemum Society, od kterého získal fotodokumentaci japonských chryzantém. Po celou dobu aktivní práce udržoval čilou korespondenci s celým světem – Čínou, Japonskem, USA a samozřejmě celou Evropou.
Přednášky , předávání zkušeností
Jan Dvořák se snažil informovat veřejnost o výsledcích své práce na četných přednáškách (až 42 za rok), které absolvoval po celém bývalém Československu. Svou práci dokládal barevnými diapozitivy. Instruoval zájemce z řad malopěstitelů o zásadách pěstování chryzantém, o jejich životě, nemocích a také o prevenci a potlačování. Základem jeho přednášek byly pouze jeho vlastní poznatky a zkušenosti. Ve Šlapanicích přednášel Jan Dvořák členům na členské schůzi v roce 1962, 1967 na téma Choroby květin, zvláště chryzantém a aster, v roce 1970, 1972, 1974 na téma Nové odrůdy chryzantém, 1975-přednáška byla zaměřena na 30. Výročí jeho práce, v roce 1980, 1985 na oslavu žen a další přednášky byly v roce 1991.
Jména chryzantém
Jan Dvořák byl často tázán, jak dává svým chryzantémám jména. Například jeden z jeho prvních šlechtěnců nese jméno jeho psa, nejvěrnějšího přítele, který s ním chodil noc co noc ke kotlům. Jmenuje se RAFA.
Šlapanická RAFA
Většina šlechtěnců však nese ženská jména. Všechny mají přídomek „Šlapanická". Chtěl vyjádřit svou sounáležitost s městem, v němž celý život žil. V ženských jménech byl veden nikoli módou, ale zejména významem jejich nositelek v našich dějinách. Proto volil např. jména: Šlapanická Libuše, Šárka, Vlasta, Jitka, Anežka, Eliška apod. Zvláštní skupinu tvořily jednoduché chryzantémy Šlapanická Hanička, Magda, Katka, Heda, Růženka, Šárka, Ludmila, Zdena, Alenka, Dana, Boženka, Marie, Tereza, Jitka, Vlasta, Dana, Eva a mnoho dalších. Raritou je Rudý brk i Šlapanická Barborka.
Práce v ZO zahrádkářů ve Šlapanicích
Aktivním členem ZO ve Šlapanicích se Jan Dvořák stal brzy po jejím založení 1. 1. 1958. V r. 1965 je v kronice poprvé uvedeno pořádání výstavy chryzantém u příležitosti 20 let jeho šlechtitelské práce. Od té doby byly pak výstavy pořádány pravidelně každý rok. V r. 1972 se sice výstava konala, ale její pořádání bylo ztíženo averzí ředitele komunálních služeb vůči Janu Dvořákovi. Výstava v r. 1975 byla zaměřena na 30 let trvání jeho šlechtitelské práce. Výnos činil 5.696 Kč. Výstava v roce 1977 se stala dostaveníčkem příznivců z celého kraje, navštívilo ji 2.300 hostů, zisk výstavy byl 6.429 Kč. V r. 1979 přišlo 1.250 návštěvníků, zisk činil 4.712 Kč. Tradiční výstava byla v r. 1981 uspořádána v Domě mládeže na ul. Dlouhé. Navštívilo ji 2.400 obdivovatelů a 240 žáků ZDŠ ze Šlapanic, Slatiny a Újezda. Od r. 1982 se na výstavě chryzantém začali podílet svými výpěstky také zahradník Musil, rovněž člen organizace a dle svých sil také př. Marie Příkrá. Výnos výstavy v r. 1989 činil 5555,90 Kčs.
V r. 1991 byla zahájena generální oprava školy na Riegrově ulici a organizace tak ztratila možnost vystavovat ve škole. Přesto byla uskutečněna výstava letních květin v sále, který tehdy užívalo místní JZD ( býv. restaurace u Janíčků) na Brněnské ulici. Jan Dvořák byl znovu návštěvníky vyzýván, aby ve své práci neustával a přinášel dál svými překrásnými květy lidem radost. Do zahradnictví Jana Dvořáka přijíždělo mnoho zájezdů z různých koutů republiky.
Po výstavách přicházely Janu Dvořákovi obdivné dopisy od účastníků zájezdů z různých koutů republiky. Vyjadřovaly často i verši úctu k jeho práci. Uvádíme "Skromné vyznání vzácnému rodákovi od obdivovatelky z Ostravy Poruby z roku 1985 a také z roku 1991 od účastníka z autokarového zájezdu z Litomyšle obdiv vyjádřený básní.
Od r. 1993 byla účast na výstavách oproti minulým rokům slabší. Od r.1994 se výstava pouze jeho výpěstků konala u př. Dvořáka v prostorách jeho zahradnictví. V tomto roce oslavil 50 let své šlechtitelské práce. Ostatní výstavy v r. 1994 nebyly uskutečněny, neboť po předání restituované budovy na ul. Brněnské jejich majitelům nebylo výstavy kde konat. Dům mládeže na ul. Dlouhé nebylo možno vzhledem k požáru přilehlých Sběrných surovin a nutnosti oprav použít. Výstava chryzantém v r.1995 se konala ve vestibulu Městského úřadu. Výstavy v r. 1996 – 1997 se konaly v sále orlovny, převážně z výpěstků Ing Procházky a ostatních členů organizace. V roce 1998 organizace své výstavy nepořádala vzhledem k rekonstrukci orlovny i Masarykova náměstí. Od r. 1999 se výstavy opět konaly v sále orlovny. Přítel Jan Dvořák, i když své výstavy už v menším rozsahu pořádal dál ve své zahradě, přispíval i na výstavy organizace svými výpěstky. Je to zdokumentováno na našich stránkách zde a na youtube.com je film natočený šlapanskou televizí zde, a Českou televizí zde.
Pamětní list k 60 letům šlechtitelské práce Jana Dvořáka
Ocenění práce
Jan Dvořák se svým úsilím zasloužil o to, aby se město Šlapanice dostalo do povědomí u nás i v zahraničí.
Za opravdové uznání své práce považoval vyjádření japonského profesora Sofu Tešigahary, který v roce 1962 předváděl na živých květech v brněnském Domě umění prastaré japonské umění ikebany. Pro tento účel doručil pan Jan Dvořák 50 nově vyšlechtěných odrůd chryzantém. Profesor Sofu Tešigahara řekl:
„Byl jsem v Paříži, byl jsem v Berlíně, byl jsem v Londýně, ale takových květů se mi nikde nedostalo. Ve svých řadách máte vynikajícího šlechtitele chryzantém, žádám, aby se přestavil brněnské veřejnosti".
Tato slova odborníka ze země, v níž je chryzantéma národní květinou, znamenala pro Jana Dvořáka velké povzbuzení a potvrdila, že jeho snažení se ubírá správnou cestou.
O kvalitě svých výpěstků se přesvědčil také v Brně 30. 9. 1998. Zde předváděla profesorka Miwako Kodayashi v brněnském Místodržitelském paláci japonské národní umění-ikebanu. Pro svoji práci dostala kolekci venkovních květů chryzantém. Nad krásou jejich národní květiny vyslovila obdiv. Kromě jiného se jednalo o skupinu neošlechtění, které byly označeny jako květiny třetího tisíciletí.
V roce 1976 obdržel uznání k 20. výročí svazu,
V roce 1977 jej odbočka Šlapanice navrhla na udělení ceny Gregora Mendela. Okresní organizace ČZS mu udělila v tomto roce Diplom za úspěchy v šlechtění chryzantém a propagaci jejich pěstění.
K 750. Výročí Šlapanic bylo aktivním členům, m.j. také Janu Dvořákovi uděleno Čestné uznání od MNV Šlapanice.
Posledního uznání se mu dostalo 1. října 2004 udělením Ceny Jihomoravského kraje za přínos v oblasti přírodních věd.
Počátkem roku 2005 uplynulo 60 let jeho šlechtitelské práce. V srpnu 2006 ale Jan Dvořák definitivně opustil naše řady.
Na podzimní výstavě Barvy podzimu bylo na jeho práci vzpomenuto hezkou upoutávkou. Od té doby Marta Fišerová, která nadále pěstuje více druhů chryzantém z jeho šlechtění, na žádné výstavě nezapomene připravit část výstavy z jím vyšlechtěných květů , aby se návštěvníkům jeho činnost připomínala.
Ostatní fotografie si můžete prohlédnout zde.
Informaci o životě a díle šlechtitele Jana Dvořáka bychom měli zakončit jeho slovy:
„…. Uvědomuji si obrovskou proměnu v sortimentu a různých typech, které ho tvoří. Jako tisíciletá kulturní rostlina je chryzantéma geneticky velmi tvárná a jistě ji čeká další vývoj…."
„Když se dnes ohlížím zpět a vidím svou celoživotní práci, mohu říci, že jsem se nezpronevěřil svému ideálu z mládí!".
Jan Dvořák zasvětil své práci celý svůj život, neznal volné neděle, později soboty, dovolené. Denně pracoval 16 až 18 hodin. Za celý život měl jen dva dny dovolené, ale nikdy svého času při pohledu na výsledky své práce, nelitoval.
Oblíbeným příslovím Jana Dvořáka bylo přísloví z dálného východu:
Máš-li dva chleby, jeden prodej, za něj kup chryzantému, abys nasytil i duši svoji!
Měl shromážděno velké množství dokumentace o životě chryzantém, zejména v podobě fotografií a diapozitivů. Měl dokumentárně podchyceno, za jakých pracovních podmínek a v jakém prostředí bylo vše vytvářené. Tyto cenné materiály však nebyly pro veřejnost dochovány.
Závěr
Všichni „pějí oslavné básně" na šlechtitele Jana Dvořáka, za kterým stojí nesmírná práce. Nikdo však nevzpomíná na jeho manželku Libuši, která mu stála věrně po boku celou řádku let a snášela s ním spíše těžké časy než život v bavlnce. Bez jejího zázemí, drobné práce, která se ztrácela v záplavě překrásných květů, by nebylo docíleno toho všeho. Takže poděkování patří i jí, obětavé družce a skromné spolupracovnici.
Jan Dvořák odpočívá se svojí ženou Libuší a jejími rodiči na šlapanickém hřbitově.
Je škoda, že nevychoval žádného svého nástupce. Přesto mnozí z nás chryzantémy, jím vyšlechtěné, na svých zahrádkách stále pěstujeme. Po zahradnictví Jana Dvořáka dnes už není ani stopy. V areálu se nachází rozlehlá skládka zeminy, suti a stavebního materiálu.
Použité materiály:
Chryzantéma jako životní úděl – detailně sepsaný „výkaz práce" činnosti pana Jana Dvořáka u příležitosti 80. výročí založení Republiky československé a 28. října 1918.
Zpracovala: Marta Fišerová, členka výboru ZO ČZS
Kronika ZO ČZS Šlapanice
Zpracovala: ing. Libuše Peclová, kronikářka
Fotografie
Pan Josef Kopecký
Zde si můžete prohlédnout všechny fotografie
Vzpomínka na Jana Dvořáka na výstavě Barvy podzimu 2021.
Na dílo Jana Dvořáka vzpomněla v roce 2021 i výstava Hledání Šlapanické víry: chryzantémy, rituály, paměť uspořádaná v domě umění.
Na pana Dvořáka v Apetýtu Českého rozhlasu Brno vzpomínal 21.1.2022 Jiří Procházka.