Chci býti dobrým zahradníkem.
Toto předsevzetí jsem míval a mám stále na mysli: tuto větu napsal jsem si i do srdce a určil ji za heslo svého života, za svůj životní cíl. Vzpomněl jsem si na ni vždy, když mi bylo nejhůře a myšlenka na tento vytčený cíl mě vždy vzpružila. Tu jsem si řekl: musíš býti trpělivým a vytrvalým, jinak bys nedosáhl svého cíle. Při dobré vůli i určité sebekázni dá se mnoho vykonati. Chtiti, neznamená jen stavěti si vzdušné zámky, dělati si bláhové naděje apod., nýbrž snažiti se ze všech sil dobře promyšlené plány uvésti ve skutek.
Mým cílem tedy jest státi se dobrým zahradníkem. Jako takovému mi musí záležeti především na zvelebení svého závodu a pak i na povznesení zahradnického stavu, o nějž mám upřímný zájem již od útlého mládí, kdy ve mně otec probudil živý zájem o náš krásný obor zahradnický. Když jsem pak byl již v závodě jako učeň, sledoval jsem i zahradnické časopisy a vše, co se v zahradnickém světě děje. Nejvíce mě vždy mrzely ty stranické boje, jež dle mého soudu byly zbyteč né a nemuselo k nim vůbec dojít, a když již, nemusely trvati tak dlouho. Oč dál bychom již dnes v zahradnickém stavu b yli, jak klidně a spokojeně mohli jsme již dávno všichni pracovati. Jsem proto rád, že dnes už je klid a to vše, co na mě ještěrko učně působilo tak nepěkným dojmem, patří již nenávratné minulosti. Bude proto mou snahou, aby se v budoucnu již nic podobného neopakovalo, čemuž bych chtěl i svým vlivem – působením zejména na mladší kolegy, kteří jak se zdá, jdou po této stránce již jinou cestou – zabrániti.
Každý musí vždy začínati sám u sebe a ve svém závodě. Nejprve pořádek ve svém vlastním domě a v závodě, dobrá shoda se zaměstnanci, na nichž též z velké části záleží prosperita závodu, a pak je možno o podobné se snažiti i v celé zahradnické rodině, dříve tak nesvorné.
Svého zaměstnance si přestavuji jako spolupracovníka, přítele a kamaráda. Jednání s ním jako rovný s rovným , žadná panovačnost, která vždy budí odpor: jsem si vědom toho, že nejen za řádné honorování, ale i za vlídné a přátelské zacházení mohu od svých zaměstnanců požadovati pořádnou práci, svědomitost a spolehlivost při vykonávání všech úkolů, jednotlivým zaměstnancům přidělených.
Po stránce obchodní – chtěl bych se specialisovati na určité kultury, kterých jest u nás nedostatek, jež by se mi též dobře rentovaly. Činil jsem již různé pokusy, jejichž výsledky chci použíti v dalším podnikání. Na tyto kultury se snad zapomnělo a nevěnovala se jimvůbec pozornost. Jsou to květiny, které se k nám dovážejí a po kterých je a bude vždy poptávka a odbyt bude zajištěn.
Specialisovati se budu proto, že se budu moci těm několika věcem důkladně věnovat a tím dosáhnu kvalitních výpěstků, které budou něco znamenati. Můj cíl bude docíliti otužilých rostlin vůči chladu a nemocem, což se mně v míře nečekané povedlo výběrem jedinců.
Budu míti velikou radost, když budu moci přivézti do trhu první květy nebo zboží vypěstované mnou. Bude to jakási chlouba, jakási vzpruha, která mě bude nutiti další sezony býti mezi prvními.
Zahradu budu míti blízko vody a skleníky, ty v první řadě na moje speciality budou muset být vzdušné a hlavně prostorné. Ve svém zahradnic tví budu uplatňovati zkušenosti a poznatků, které jsem získal čtením zahraniční zahradnické literatury.
Mým jediným přáním by bylo něco objevit, čím bych povznesl stav zahradnický na větší výši a úroveň. Chtěl bych jednou ve světě zahradnickém něco znamenat, to je zatím můj pouhý sen. Možná, že se mi to podaří, v což chci věřit.
Jenda Šlapanický
Duben 1943