Zahrádkáři Šlapanice, ZO ČZS

Karel NESVADBA – učitel a zahrádkář

Karel Nesvadba byl ve Šlapanicích znám především jako učitel, který odchoval celé generace dětí. Kromě jiných aktivit byl také tělem i duší zahrádkář. Členem organizace byl od jejího vzniku v roce 1957.V r.1958 byl členem výboru jako revizor účtů. Roku 1964 přednesl referát o sjezdu učitelů. V r. 1977 založil kroniku, kterou dopsal 20 let pozpátku podle zápisů z výborových schůzí a poté pokračoval až do r. 1980, kdy ji předal svým následovníkům. Byl také členem výboru, v letech 1966 - 1974 pracoval jako zástupce organizace v zemědělské komisi při MNV, v r.1972 je uveden jako člen revizní komise V r. 1974 byl členem kulturní komise,zorganizoval pro členy třídenní zájezd do Vysokých Tater, Roháčů a Levoči, roku 1983 zájezd na Slovensko do šlechtitelského ústavu v Bojnici. O něm samém však v kronice moc údajů nenajdeme. Podívejte se však, co nám o něm napsala jeho dcera Marie Králová, která poskytla i několik fotografií:

Karel Nesvadba se narodil 21.9.1911 v Pavlovicích u Přerova jako páté dítě domkáře Františka Nesvadby a Anežky, rozené Zavadilové. Obecnou školu absolvoval v letech 1917-1923 v Pavlovicích a v letech 1923-1931 navštěvoval reálné gymnázium v Přerově, kde v roce 1931 maturoval. Ve školním roce 1931/32 absolvoval učitelský abiturientský kurz ve Valašském Meziříčí. Od 22.9.1932 byl ustanoven jako pomocný učitel na pětitřídní škole v Prievozu (dnešní součást Bratislavy) a od 1.12.1932 byl přeložen na pětitřídní školu v Němčicích na Hané. Dne 29.8.1933 byl ustanoven výpomocným učitelem na dvoutřídní škole v Leskovci , okres Opava. V roce 1934 získal učitelskou způsobilost pro obecné školy v Příboru-Moravská Ostrava. V tomto roce také získal způsobilost k výuce německého jazyka.

Od 1.10.1935 nastupuje vojenskou prezenční službu u 3.horského pluku v Popradě a končí ji 28.8.1937 jako podporučík.

Ke dni 30.8.1937 je ustanoven pomocným učitelem na dvoutřídní škole ve Štáblovicích, okres Opava. Zde je od 21.12.1937 ustanoven jako definitivní učitel. V roce 1938 získává učitelskou způsobilost absolvováním pětiměsíčního zahradnického kurzu v Opavě a v roce 1939 absolvuje zahradnický kurz na vyšší hospodářské škole v Opavě. Získává i způsobilost ke hře na varhany.

K datu 27.2.1939 je přeložen na pětitřídní obecnou školu v Jehnicích (dnešní část Brna). V 18.3.1939 je přidělen jako instruktor občanské výchovy k pracovní rotě 5/303 a po tu dobu byl zproštěn vyučování.

V Jehnicích jako instruktor pracovní roty – duben 1939.

Od 1.9.1939 přechází na pětitřídní obecnou dívčí školu ve Šlapanicích.

Řízením osudu je v říjnu 1939 přeložena z východního Slovenska do Šlapanic na vyšší stupeň i učitelka Marie Martiníková (*1917), která se později stává životní partnerkou Karla Nesvadby a dvojice tak ve Šlapanicích zakotvuje až do konce svého života. Karel Nesvadba jako svobodný mládenec bydlí v Líchách v podkroví u Zemanů, Riegrova čp. 756, Marie Martiníková v té době bydlí u Šamšulů od Trojice (Šamšula-demokrat)- Brněnská čp.229.

Dne 24.října 1940 předkládá Karel průkaz o nežidovském původu řídící učitelce Olze Grydilové. V tomto roce získává i způsobilost k výuce matematiky, fyziky a chemie a přírodopisu na školách měšťanských před zkušební komisí v Moravské Ostravě a stává se odborným učitelem pro vyšší stupeň.

V dubnu roku 1943 se Karel Nesvadba žení s Marií Martiníkovou a stěhují se do podnájmu k manželům Krejčovým na ulici Bezručova čp.1167.

V roce 1944 získává Karel způsobilost k výuce odborné nauky na lidových zemědělských školách v předmětech ovocnictví a zelinářství , organizace a zemědělské účetnictví. Počátkem srpna 1944 se manželům Nesvadbovým narodila dcera Marie.

Dnem 18.září 1944 je Karel pracovně nasazen v podniku Škoda Hradec Králové s ubytováním v táboře Račice u Hoříněvsi. Podle rodinného svědectví pracuje v pobočném závodě Škodovky v Adamově a denně dojíždí. Zpět na školu ve Šlapanicích přichází 10.května 1945.

Na jaře roku 1946 se rodina stěhuje do „útulku" na Nádražní ulici čp.359 a téhož roku v prosinci přichází na svět syn Karel. Po únoru 1948 je dům vytipován jako budoucí mateřská školka a rodina se tedy stěhuje do nájmu k Sedlákům na ulici Ponětovská 1194, kde bydlí do roku 1962. Poté se stěhuje do vlastního domku na Kobylnické ulici čp.799, kde definitivně zakotvuje.
Karel Nesvadba si pronajímá zahradu v zahrádkářské kolonii za letištěm – Dolní nad rybníkem, kterou v roce 1969 kupuje od Františka Krondráfa.

Karel Nesvadba – jak je u učitelů obvyklé – vypomáhá o prázdninách zemědělcům na poli, hraje na varhany v kostele, je houslistou a zpěvákem ve Šlapanickém pěveckém sdružení, vede Osvětovou besedu a k velkému potěšení žáků a jejich rodičů pravidelně vede zájezdy na Slovensko do Vysokých Tater, na Fatru i do ostatních slovenských pohoří. Jako průvodce - fotograf se tak stává „němým svědkem" událostí a svoje fotografie tradičně sám vyvolává a zásobuje fotkami všechny účastníky zájezdu. Málokdy je tedy na fotografiích k vidění….

Do důchodu odchází v červenci 1972, učí však dál podle potřeby, vykonává funkci školníka, stará se o školní pozemky a školní skleník a později čas od času slouží na vrátnici místního JZD a pravidelně si bere a ošetřuje „tálek" řepy, aby se mu „nezkrátily žíly". Pečuje i o svoji ovocnou zahradu za letištěm a aktivně působí i v místním sdružení zahrádkářů, kde po určitou dobu vede kroniku...
Zachovává si svěžest až do vysokého věku a ještě po osmdesátce jezdí na kole a do „sadu" je vídán s obligátními stavebními kolečky. Pravidelně nakupuje potraviny v místních obchodech, takže je na Nádražní ulici k vidění prakticky denně. Svoji pětaosmdesátku slaví v kruhu rodinném se šesti vnoučaty v roce 1996 ještě v plné pohodě. Dožívá se 87 let, ale měsíc po narozeninách dne 31.10.1998 umírá po týdnu v nemocnici.
Karel Nesvadba se přátelil s hudebníkem Miroslavem Šafránkem, sbormistrem Ádou Putnou, pěstitelem chryzantém Janem Dvořákem, zahrádkáři Šlapanským, Hromkem, Horkou, Jízdným a dalšími a do pozdního věku udržoval kontakty s rodinou Plotěných v Jiříkovicích. I když se ve Šlapanicích nenarodil, byl právem považován za rodáka, který zde prožil 59 let štastného a plodného života.
Odpočívá na místním hřbitově se svojí ženu Marií a u jeho hrobu se zastavují jeho žáci, kterým je dnes mezi 40 až 75 lety . Ti všichni ho pamatují….