Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

Chemickou ochranu peckovin proti moinilioze provádíme v zásadě ve třech ročních obdobích. A to na jaře v období květu, potom na dozrávajících plodech a nakonec na podzim po opadu listů.

1.a) Ošetření v době květu  proti moniliové spále(moniliový úžeh)

Způsobuje ji houba Monilia laxa, kdy nejsilnější infekce probíhá právě přes květní orgány. Šíří se vzduchem, vodou, hmyzem, ptactvem, zahradnickým nářadím apod. Neošetřené a napadené peckoviny touto chorobou, zvláště meruňky, jeví známky jakoby úžehu květů mrazem, které vadnou , neodkvetou, neopadají a usychají na stromě. Následně, jak houba postupuje, odumírají konce větévek i s listy a postupně dochází  k usychání i větších větví, klejotoku a nezřídka i k odumření celého stromu (viz alej višní z Kobylnic do Prace.) První postřik provedeme ve stádiu květu tzv. bílý balon, tedy těsně před rozkvětem a druhý na konci květu, tedy jakmile začnou opadávat první okvětní lístky. Oba termíny je třeba pečlivě hlídat a dodržet. Ošetřuji téměř každoročně meruňky, višně a mandloně. Když jsem  řekl téměř každoročně, znamená to, že pouze za příznivých podmínek pro rozvoj choroby. Těmi jsou: náhlé ochlazení, kdy denní teploty spadnou na 10-12°C, což prodlužuje období náchylnosti k infekci, dále srážky nebo dlouhotrvající rosy a mlhy, které udržují relativní vlhkost vzduchu nad 80%. Kdo má problém u švestek, ať ošetří i ty. Já je však neošetřuji tímto postřikem. Používám postřik Horizont nebo Teldor, ale jsou i další. Pro višně a třešně je to přípravek Talent nebo Rovral aquaflo.

1.b) Ošetření v době květu  proti  pilatce švestkové

 Larvy pilatky způsobují  poškození plodů, které je vstupní branou pro infekci moniliozy, musíme proto ošetřit přípravkem Calypso při dokvétání peckovin, kdy je asi 50-80 procent  okvětních plátků spadlých na zem. Jestli neošetříme, tak záhy po odkvětu vidíme na zemi množství malinkých plůdků, které jsou napadeny larvami pilatky.

2.a) Ošetření na dozrávající plody proti moniliové hnilobě

Houba a způsob šíření je stejný jako u spály. Rozdíl je v tom, že napadá plody. Je to hnědá hniloba v podobě světle hnědých skvrn s bělavými polštářky plodniček houby na plodech. Napadené plody pak v celých chomáčích visí na stromě. Zde ošetřujeme samotné plody stejnými postřiky jako v době květu. První ošetření provedeme postřikem jež má delší OL a to je Horizon s ochrannou lhůtou 14 dní nebo  Sporgon  a to v období „zabarvování se “ plodů. To je asi měsíc před sklizní. Druhý postřik provedeme asi 14 dní před sklizní přípravkem Teldor, jenž má OL jen 3 dny. Osobně takto ošetřuji pouze nektarinku, která by bez postřiku doslova shnila.

 2.b) Ošetření na dozrávající plody proti  obaleči švestkovému

Nákaze moniliovou hnilobou předchází poškození plodů obalečem švestkovým. Obaleč švestkový má u nás dvě generace. Let motýlků první generace probíhá v květnu a  trvá až 6 týdnů, ale není tak škodlivý a postihuje spíše rané švestky. Více škodlivá je tzv. druhá generace, kdy let motýlů probíhá od poloviny července  až do zač. srpna. Ošetření 1. generace většinou není nutné. Na druhou generaci obaleče švestkového  musíme provést postřik.  Použijeme klasický postřik Calypso, což je organofosfát s ověřenou účinností a ochrannou lhůtou 14 dní. Dalším klasickým postřikem je Dimilin nebo Insegar, oba s OL 28 dnů!, dále Optikombi  švestka/třešen –OL 14. Další z přípravků je Biobit, což je ekologický přípravek s nulovou ochrannou lhůtou, avšak původně je určen na obaleče jablečného. Při pokusech na obaleči švestkovém vykazoval 50-70 % účinnost. Dalším z přípravků je přípravek Integro, který je také původně určen na obaleče jablečného, ale v některé odborné literatuře je doporučen i na obaleče švestkového. Má však jednu velkou výhodu, že vykazuje až 21 denní ochranu. Ostatní přípravky mají jen 7-10 dnů.Ošetřujeme ve 2.pol. července, asi 20.7. a za 10 až 14 dnů postřik zopakujeme. Feromonové lapače pro monitoring obaleče švestkového nepoužívám, protože tam nalétává i obaleč východní a laicky se od sebe nedají rozeznat. Pak je výsledek letu obalečů zkreslený. Osobně ošetřuji jen 1x (okolo 20.7.) přípravkem Biobit.

3. Ošetření na podzim

Po sklizni  co nejdříve odstraníme mumifikované plody, zvláště ty,  které zůstaly viset na stromě a rovněž ty, co jsou spadlé na zem. V místech, kde jsou přilepeny k větévce je dobré odstřihnout i tuto část větévky. Všechny spálíme nebo zakopeme hluboko pod  zem. Po takovém deštivém létě a podzimu, jako byl letos, což výrazně zvýšilo výskyt nejen moniliozy, ale houbových chorob obecně, je dobré na podzim po opadu listí za teplého slunečného dne provést postřik stromů přípravkem Kuprikol v ředění 0,6 procent. Nůžky, pilky a vůbec všechno nářadí, které jsme použili, je potřeba před dalším použitím (ostří nože a plátek pilky) desinfikovat nějakým chlorem nebo ožehnout plamenem.

Rozhodně velice důležitým opatřením k zabránění vzniku moniliózy je správná doba řezu peckovin. Provádí se v období  duben až začátek září, nikoliv v době veg. klidu (říjen až březen), kdy bývá dřevo po tomto řezu přes zimu silně napadáno patogenními houbami. Následkem bývá tzv. klejotok, což může vést k předčasnému odumírání větví a někdy i k úhynu celých stromů. Rány po řezu ihned zatíráme balzámem.

Je třeba  si uvědomit, že ceny přípravků na chemickou ochranu jsou poměrně vysoké, takže se nejedná o levnou záležitost, nehledě k tomu, že potřebujete určité vybavení jako je postřikovač (nejlépe zádový), ochranou masku, rukavice, popřípadě jak já používám feromonové lapače k monitorování letu obalečů u jabloní. Neméně důležitý bude váš čas tomu věnovaný, protože postřik je potřeba provést v době výskytu choroby nebo škůdce. Škůdci a choroby se řídí svými vývojovými stádii a  načasování postřiku  v určité fázi je třeba při ochraně respektovat!!!A v neposlední řadě budou postřiky v kombinovaných zahrádkách problémem, protože při postřiku nesmíme zasáhnout zeleninu a další ovoce, např. jahody, které sklízíme nebo budeme brzo sklízet, protože každý  chemický  přípravek  má určitou ochranou lhůtu (OL), např.14 dnů. Ta udává dny,  které musí uplynout od postřiku do doby sběru (konzumu) a tu je potřeba dodržet. Musíme si uvědomit, že pracujeme s nebezpečnými fungicidy (postřik na choroby) a s insekticidy (postřiky na škůdce). Při postřiku, zvláště z jara, kdy na stromech ještě není listí, nezabráníme tomu, aby postřik neprolétl mezi větvemi a nezasáhl nejbližší okolí stromu, proto stříkáme za bezvětří a  nesmíme zasáhnout sousedovy porosty. Malé děti, které si na zahradě hrají, nesmí přijít do styku s postřikem a ošetřeným porostem. Čtěte návody,  které jsou součástí  koupených ochranných postřiků a používejte osobní ochranné prostředky.

Toto je návod pro ty, kteří se na naši organizaci zahrádkářů obrátili s prosbou o radu, co mají dělat, že jim hnijí meruňky a švestky. Zde vidíte složitost celého problému. Já osobně ošetřuji meruňky, višně a  mandloně v době květu výše zmíněnými prostředky,  pilatku Calypsem a obaleče Biobitem (Calypsem).

Vypracoval:

 Miroslav Havlík, člen ZO ČZS Šlapanice

2014