Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

Moniliózy postihují jak jádrové ovoce (jabloň, hrušeň), tak meruňky, broskve a slivoně. Vyskytují se v období dozrávání ovoce a zvláště za příznivých podmínek pro šíření choroby (zvýšená vlhkost, deštivé počasí – většinou při teplotách 20 °C a více).

Moniliózy se rovněž  vyskytují jako druhotné, tzn. že jim předchází nějaké poranění ovoce na stromě, ať už jde o hmyz (vosy, mravence, mouchy atd.), které nabodnou ovoce nebo vykusují a sají ovocnou šťávu, dále jsou to škůdci (obaleč jablečný a švestkový), kdy se larva prokousává do vnitřku plodu a v neposlední řadě při poranění např. kroupami a jiném mechanickém poškození, které je vždy vstupní branou pro infekci.

Též zde hraje roli náchylnost odrůd. Některé odrůdy ovoce, ať už jádrovin nebo slivoní, meruněk, broskev a další, jsou více či méně náchylné na hniloby. Konkrétně u broskví jsou to nektarinky, a vyžadují téměř každoroční chemické ošetření. Též určitou roli hraje lokalita, je-li uzavřená nebo vzdušná, hustota výsadby a zahuštění vnitřku korun – prořezávka. Odrůdy, které jsou pravidelně ošetřovány proti houbovým chorobám - u jabloní strupovitost a padlí, u hroznů perenospóra a padlí, u meruněk moniliová spála - jsou méně napadány hnilobou než neošetřované.

Posledním důležitým a základním opatřením, a na to bych chtěl zvláště upozornit, je prevence ve smyslu odstranění mumifikovaných plodů po sklizni ze stromu, protože to je zdroj pro šíření moniliózy pro příští rok. Ale odstranění mumifikovaných plodů neznamená pohození někde na zahradě nebo do kompostu. Nejlépe je spálit nebo jinak tyto plody bezpečně zničit. Kdo splní všechna uvedená opatření, a přesto se každoročně potýká s hnilobou ovoce, je nutno sáhnout k chemické ochraně. Nyní v době, kdy vychází tento článek, už začíná sklizeň švestek a pro chemickou ochranu je již pozdě. Chemicky proti moniliózám ošetřujeme čtyři až dva týdny před sklizní, a vždy tak, aby byly dodrženy ochranné lhůty.

Šlapanický ZPRAVODAJ č 5/2014

2015-02-06 (1