Listopad na zahrádce
Listopad na zahrádce
Proč nehrabat listí?
Cvičení s hráběmi na čerstvém vzduchu je příjemné, jen dokud se nám dostává času a chuti. Hrabat méně – tedy omezit plochu, ze které listí odstraňujeme – zahradě jen prospěje.
Pryč musí z nízce střiženého, pěstěného trávníku, který by ovšem měl zabírat jen malou část zahrady. Má smysl jako místo pro hry, posezení, průchod, ale na větší ploše je fádní a na péči (sečení a závlahu) náročnější, než chytře vytvořené výsadby trvalek, keřů apod. Dále je třeba shrabat listí nemocných ovocných stromů, protože zvláště spory houbových onemocnění obvykle přezimují právě ve spadaném listí. Na dalších místech ovšem hrabání není vůbec nutné – ba naopak.
Kde nechat listí raději ležet?
Na trvalkových záhonech poslouží listí jako přirozená ochrana před mrazem - pod stromy můžeme pěstovat přímo trvalky, které listí ochotně pohltí a jen jim prospěje. Efektní a na údržbu nenáročné jsou podsadby z kapradin, bohyšek, čechrav, jedlé a aromatické čechřice či máty, dlužich, hluchavek, mahonie, kakostů a dalších trvalek, kterým nevadí zastínění. Mnohé z nich jsou okrasné listem až do pozdního podzimu a při výběru jejich barev můžeme vzít v úvahu i odstín listů, které na ně budou padat - v podobné zaniknou, kontrastní budou pastvou pro oči. Rovněž výsadby cibulovin takovou pokrývku uvítají a na jaře si skrze ni snadno prorazí cestu. Můžeme ho nechat ležet i na vyšších přírodních trávnících a loukách, kde se poměrně rychle rozloží a ztratí.
Listí jako mulč prospívá i samotné půdě - v listnatých a smíšených lesích také přirozeně vyživuje a chrání ji a rostliny. Půdu bychom neměli ani v zimě nechávat odkrytou, půdní mikroorganismy pak nemají dobré podmínky k práci. Listí, kterým se půda na podzim často zamulčuje i bez naší pomoci, přispívá k tvorbě humusu ochranou půdní fauny i svým vlastním rozkladem.
Komu ještě tím prospějeme?
Nejen rostliny a půda budou z listové peřiny profitovat. Trvalkový záhon zasypaný ochrannou vrstvou listí je zároveň ideálním zimním útočištěm pro užitečný hmyz. Zimu zde mohou v klidu přečkat například slunéčka, která se mohou rozmnožovat teprve druhým rokem – jejich larvy i dospělí brouci pak zkonzumují ohromné množství mšic. Také housenky motýlů se mohou v listí schovávat.
Listí patří na kompost!
Vyrobte si listovku, prvotřídní pěstební substrát
Je jemná, kyprá a voní lesem. Domácí listovka je prvotřídní surovinou, kterou získáme zdarma – stačí shrabat listí a počkat, až se sama vyrobí.
Blíží se doba, kdy většina listnatých dřevin své listy nejprve krásně vybarví, a poté shodí. Je to důmyslné přizpůsobení se cyklu ročních období. A k tomuto koloběhu se váže ještě další – spadané listí na zemi zetlí, promění se v humus a živiny se tak stromům a keřům vrátí. Ani na zahradě bychom listí nikdy neměli vyhazovat nebo dokonce pálit, ochudíme se tím o velmi cenný materiál. Kromě přidání do kompostu, kde je velmi prospěšnou složkou, nebo ponechání listové peřinky pod stromy (záhony robustních trvalek ho pohltí a využijí, zrovna tak jarním cibulovinám poduška z listí přes zimu svědčí), máme ještě třetí možnost. Alespoň část listí zkompostovat zvlášť a získat tak prvotřídní příměs do domácích substrátů – listovku.
Listovka pro celou zahradu
Dokonale zkompostované listí vytvoří jemný, sypký a lehký substrát, který je skvělým základem především při pěstování rostlin v nádobách (přenosných, pokojových i letniček). Stačí přidat trochu písku nebo hutnějšího kompostu, podle požadavků daných druhů. Využijeme ji i při předpěstovávání sazeniček a řízkování. Uplatní se i na záhonech – snadno s ní vytvoříme jemnou svrchní vrstvu, ve které budou dobře klíčit semínka. Jako zdroj živin svědčí především keřům plodícím drobné ovoce. Prospívá i ovocných stromům, ale obvykle jí nemáme tolik, aby její účinky velké, stromy pocítily. Oproti tomu mladé stromky příměs listovky při výsadbě i později jako hnojivo velmi ocení. Pro dřeviny je listovka tím nejpřirozenějším zdrojem živin. Svědčí také mnohým trvalkám, například jarním cibulovinám – velmi prospěšná je především pro lesní druhy, kterým svědčí polostín.
Jak kompostovat listí?
Listí uložíme do dostatečně prostorné ohrady z latě, tyček, nebo do konstrukce vyplněné hustším pletivem. Poslouží i klasický plastový kompostér. Listí dovnitř jen lehce napěchujeme, a pokud je suché, průběžně ho kropíme.
- Za rok se objem výrazně zmenší, listí bude částečně zkompostované a můžeme jej používat jako skvělý mulč, který půdu obohatí o živiny a humus – pro vylepšení struktury půdy je do ní lehce zapravíme.
- Za dva roky se promění v dokonale jemnou listovku.
- Proces urychlíme, pokud listí před zkompostováním rozdrobíme travní sekačkou (přes nízké kupky stačí několikrát přejet, nebo pomocí sekačky se sběrným košem listí rovnou sbírat).
- Pokud využijeme jemné listí, jaké má lípa nebo líska, může být při optimálním průběhu zrání listovka zcela hotová již za rok. Naopak listí ořešáku se rozkládá déle, protože obsahuje látky rozklad brzdící – ale výsledek není o nic méně kvalitní.
- Proces zrání bude probíhat lépe, pokud na dně kompostéru odstraníme drny a hromada tak bude mít přímý kontakt s půdou.
Zrání urychlíme naočkováním – vrstvy listí občas prosypeme lopatou téměř zralého kompostu (obsahuje více prospěšných mikroorganismů, než kompost, který již dokonale vyzrál), rostlinným zákvasem nebo zkvašeným drůbežím trusem. Listovka je bohatá na mnoho cenných prvků, ale neobsahuje příliš dusíku. Pokud ji prolejeme kopřivovým výluhem, nejenže urychlíme zrání, ale navíc dodáme tuto základní živinu. Kopřivy, které znovu a znovu obrážejí i na podzim, stačí ponechat 2-3 týdny zkvasit v sudu s dešťovou vodou a výluh je hotový.
Peřinka pro ježka
Pokud naspodu ohrádky ponecháme 15-20 cm vysoký a kolem metru široký otvor, může listový kompost v klidném koutě zahrady použit i jako zimní peřina pro ježka. Na příliš uklizených zahradách nemají užiteční ježci kde hlavu složit a nedostatek zimních úkrytů je spolu s automobilismem hlavní příčinou jejich ubývání.
Listovka místo rašeliny
Listovka je nenahraditelným materiálem pro pěstitele, kteří se kvůli ohledům na přírodu vyhýbají zbytečnému využívání rašeliny. Zdroje rašeliny se pomalu tenčí, její těžba znamená zánik cenných rašelinišť, která vznikala milióny let. Oproti tomu listy opadávají každý rok a listovka rašelinu obvykle plně nahradí, což dokládají i věhlasní angličtí zahradníci. Mladá listovka má dokonce mírně kyselou povahu, teprve dokonale rozložená, po třech a více letech má reakci neutrální.