Bílení stromů

BÍLENÍ STROMŮ VÁPNEM

            Nastalo období, kdy jsou především ovocné stromy ve stresu, kvůli rozdílům mezi nočními a denními teplotami. Denní stoupají i nad 10°C a noční i pod -5°C, stává se tedy, že se stromy i ovocné keře rychle probouzejí a přes den, kdy je teplo, vhánejí z kořenů mízu do kmenu a větví kde v noci zmrzne a tím vznikají na stromech praskliny a rány. V těchto ranách vzniká velice vhodné prostředí pro množení různých houbových chorob, které oslabují a v některých připadech i stromy zabíjí. V prasklinách se také schovávají různí škůdci, kteří rostlinu na jaře napadají. A proto se stromy na jaře nebo i na podzim bílí. Bílá barva vápna odráží sluneční paprsky a oddaluje předčasné vzlínání mízy a tím i praskání větví a kmenů. Ohrožené jsou především mladé stromky, starší stromy už se těmto situacím umí bránit sami, ale ošetřit vápnem je doporučuji také, protože se nátěrem dezinfikuje kmen od zárodků plísní i škůdců.

          Jak začít? Nejdříve by se měl kmen stromu či keře očistit od různých nečistot nebo odumřelých částí (stará kůra, suché větve). Kmen stromu musí být před aplikací suchý jinak vápno nebude držet. Potom je řada na samotném vápně. V různých obchodech či marketech jsou k dispozici různé druhy vápna v různém skupenství, např.: vápno zahraní už hašené, vápno stavební nehašené, nebo i vápenná vodní suspenze připravená k okamžitému použití. My použiváme klasické stavební vápno, které si při míchání směsi zároveň i vyhasíme. Pokud si budete vápno také hasit, pamatujte na důležité pravidlo a to je že vždy dávejte velice opatrně vápno do vody, protože kdybyste postup provedli opačně, tedy vodu do vápna, vznikne nebezpečná reakce a vápno začne tkzv. vařit nebo může dojít i k malému výbuchu. Každopádně používejte při manipulaci s vápnem ochranné pomůcky. Vápno nanášejte buď štětcem či štětkou, nebo můžete použít třeba starý postřikovač a vápno nanést na strom postřikem, v tom případě, ale musí být vápno velice jemně prosáto a postřik musí být natolik tekutý, aby se dal nanášet a zároveň se udržel na stromě a nestékal. Pokud budete nanášet směs štětkou či štětcem měla by mít směs skupenství velmi řídkého těsta. Po nanesení vápna by měl na stromu nátěr, nebo postřik perfektně uschnout. Je tak menší pravděpodobnost že při dešti či špatných povětrnostních podmínkách začne vápno ze stromků stékat. Výhoda nanášení vápna postřikovačem je, že postřik je na kmeni pravidelný a díky jemnému rozptylu se dostane do všech různých skulin, záhybů a prasklin kůry. Další výhoou je, že pokud máte kolem ovocných stromů kyselejší půdu a tvoří se vám zde mech, můžete jej tímto roztokem také postříkat a tím alespoň trochu zmenit pH půdy a zlikvidovat trochu nežádoucího mechu, který po uschnutí můžete jednoduše vyhrabat.