Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

 

Chvála zahradních petek aneb zaléváme dobře namířenou konví

 

     I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní šetřit. Úsporná zálivka navíc přinese výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.

       Zalévám konví bez kropicí hlavice. Řekněme, že pro větší přesnost jsem si pořídil menší, plastovou konev. Lépe se s ní manipuluje mezi rostlinami, lépe se s ní míří. Ale i tak se nejspíše mnoho vody spíše vypaří, než aby setrvala v zóně kořínků a kořenů zeleniny. 

                                         Petky se osvědčily k závlaze zeleniny i ovoce

             Hledal jsem způsob, jak dostat vodu ne na povrch země, ale pod něj. Stačí se rozhlédnout a vidíte, že lidová tvořivost je prakticky neomezená.

 

Kapková závlaha 

V zahradách, kde se využívá k zalévání opravdu čistá voda, je možné využít kapkovou závlahu. Nebo postavit soupravu kapkovačů, před které dáme filtr, aby se trysky nezanášely. Jenže voda kape na povrch, částečně se vsakuje, částečně odpařuje.

 Zavlažovací hadice 

Vodu pod zem je možné dodat prostřednictvím porézních zavlažovacích hadic. U nich platí, že jsou určeny k použití při nízkém tlaku, pustíte-li do nich vodu bez redukce, začnou praskat. Dá se využít i voda z vodních toků a nádrží. Hadice mohou zůstat na povrchu, ale můžeme je uložit i do rýhy a zahrnout.

 A petky s příslušenstvím 

      Petkám stačí seříznout vršek (vlastně původně spodek), do víčka udělat otvor cca 5 mm v průměru a zakopat petky u jednotlivých rostlin. 

                                     Petky zavlažují kořeny rajčat, plevel nevyživují. Vodu doplňuji konví.

      Na obrázku jsou rajčata, ale totéž můžeme mít mezi paprikami, u květáků, zelí, salátů, rostlin dýní, melounů, okurek. Voda se dostává přímo ke kořenům, nevypařuje se z povrchu, v záhonech tolik neklíčí plevele.

         Pokud by někdy zapršelo, povrch záhonů zkypříme, aby se vláha hned nevypařila a aby neklíčily na povrchu semena plevelů.

       Druhou variantou, kterou jsem zkoušel, bylo využití bodců nasazovaných na petky. Dobré řešení, jen se občas ucpávaly otvory v bodci. Výhodou byla mobilita závlahy. Když dostaly vodu kedlubny na jednom záhoně, stačilo petky s bodcem vytáhnout a zabodnout na záhon vedlejší, k paprikám, rajčatům.

      Vyzkoušel jsem i zahrádkářský tip, jak dát trochu vody ovocným stromkům na slabě rostoucích podnožích: Nařezal jsem plastové trubky, udělal jsem do nich vrtákem několik řad otvorů (nejmělčí tak, aby byly po zatlučení trubek cca 10 – 15 cm pod povrchem. Pak jsem hledal způsob jak na vršek trubky umístit petku.

                  

                      Petka, bodec a kus plastové trubky,…

                 

…, aby kořeny měly vláhu i hlouběji pod zemí

 

      Udělat na ní nějaké šroubení by také šlo, ale využil jsem opět bodce, které jsem pořizoval k zalévání zeleniny: Do trubky píchnu petku s bodcem a mohu zalévat, nebo hnojit ke kořenům, povrch je v době mezi dešti suchý. Říkám si, že když budou kořeny dostávat vodu touto cestou, budou spíše hlouběji, než při zálivce kapkovkou na povrch, hadicí nebo konví do mísy u kmínku.

 

       Petky jsou různého objemu, postupně se snažím vyměnit všechny tak, abych měl všechny o objemu 2,5 l. Na jedno naplnění dodám ke kořenům to, co by nakapalo z kapkové závlahy za jednu až dvě hodiny.
       Petky mají jen částečně odříznuté dno, aby do petky nepadalo listí nebo hmyz, pokud prší, stáhnu je a plastové trubky zavíčkuji korkovými zátkami.

 

                Foto autor   Ivan Dvořák.