Zahrádkáři Šlapanice, ZO ČZS

Ing Jiří Procházka: Dílo Jana Dvořáka - Šlapanické chryzantémy

Jan Dvořák se narodil 15. 3. 1924 v zahradnické rodině.

Otec Tomáš Dvořák majitel velkého zahradnického závodu ve ŠLAPANICÍCH (železobetonové skleníky, - na bažině, hrnčírna. Kromě pěstování se věnoval výzkumu.

Také byl jedním z prvních českých velkopěstitelů orchidejí, zabýval se rychlením lilií, amerických karafiátů, hrachorů, gerber, frézií, tulipánů, chryzantém, šeříků a růží. Velký ohlas získal u nás i ve světě jeho systém vytápění půdy parou, pro boj proti fuzariózám vyvinul pěstování amerických karafiátů ve skleníku s betonovou podlahou na čerstvém substrátu.

Jan žil od dětství zahradnickým životem ve 14 se začal učit u svého otce a po vyučení začal studovat v Zahradnické pokračovací škole v Brně.

V roce 1942 vypsala Pražská zahradnická bursa soutěž s názvem Chci být dobrým zahradníkem. Téma Jana Dvořáka zaujalo, byl to jeho životní cíl. Napsal příspěvek a odeslal ho. Příspěvek zvítězil a 2. února 1943 byl uveřejněn pod pseudonymem Jenda Šlapanický. Poslední věta zněla:

Mým jediným přáním by bylo něco objevit, čím bych povznesl zahradnický stav na větší výši a úroveň. Chtěl bych jednou ve světě zahradnickém něco znamenat; to je zatím můj pouhý sen. Možná, že se mi podaří, v což chci věřit.

Na konci Války se odborně rozešel se svým otcem, kterému vytýkal nestálost -jeho otec byl výzkumníkem, který začal řešit problém a po jeho vyřešení jej opustil a šel řešit další: rychlení šeříků, rychlení hrachorů, rychlení růží, rychlení frézií atd Jan mu vyčítal že u ničeho nevydrží a neřeší do hloubky.

Po konci války utekl do Strnadova zahradnictí do Prahy kde potkal v té době nejlepšího pěstitele Chryzantém u nás: Adolfa Brůhu. Jeho otec, který v té době učil na zahradnické škole v Lednici a zakoukal se tam do své žačky Petružalkové, kvůli ní utekl od rodiny a pouze inkasoval zisky ze svého závodu, který v té době vedla jeho manželka.

Jan Dvořák se na její žádost vrací z Prahy odkud si dovezl 29 odrůd chryzantém. Po roce 48 byl jeho otec zatčen a odsouzen za údajnou špionáž do vězení odkud se vrací až po roce 59 ale už do Lednice kde se se svou družkou věnuje pěstování orchideí.

Jan Dvořák si po návratu z Prahy pronajímá obecní mrchoviště umístěné za zahradnictvím svého otce kde si zakládá vlastní zahradnictví (těžké železobetonové skleníky nahradil lehkou dřevěnou konstrukcí) současně vykonává národního správce nad zahradnictvím svého otce. Po založení JZD s oběma podniky do něj vstupuje i s ostatními 3 zahradníky ze Šlapanic a později po finančních nesrovnalostech dalšího z nich když je JZD vyloučí jsou pohlceni oblastním podnikem služeb a později OPS Tišnov

Po návratu z Prahy se Jan Dvořák začne naplno věnovat šlechtění chryzantém nejen metodou výběru ale i křížení. Jako prvnímu v Evropě se mu podaří zkřížit velkokvěté chryzanthémy. . výsledkem tohoto křížení je i kříženec dosahující výšky až 2,5 m a průměru květu kolem 30 cm.

V té době ale jeho šlechtitelské snahy začnou mířit jinam. Poté co jej navštíví kamarád, že potřebuje kytici pro manželku do porodnice si uvědomil, že jeho šlechtěnce klasických hřbitovních chryzantém nemají univerzální použití a začne se věnovat kopretinovým a vyšším drobnokvětým odrůdám které jdou použít do kytic ke každému účelu.

První krok na veřejnost udělal v roce 1955 na výstavě v Praze, kde představil své novošlechtěnce.

V roce 1961 získal na mezinárodní výstavě IGA v Erfurtu první medaili za vystavenou kolekci chryzantém.

V šedesátých letech se mu podařilo prosadit na veřejnosti. V letech 1967 a 1969 získala na mezinárodní výstavě Flora Olomouc červená raně kvetoucí odrůda Šlapanická Eliška dvě zlaté medaile.

Chryzantéma je rostlinou krátkého dne. To znamená, že k tvorbě poupat začíná docházet po uplynutí určitých dnů, v nichž se sluneční svit zkracuje. Tato okolnost způsobila, že chryzantémy vykvétaly velmi pozdě a často byly květy zničeny mrazem. Tato okolnost se také promítla v názvu květiny. V různých krajích se jim říkalo např. dušičky, kateřinky, neboť vykvétaly kolem svátku sv. Kateřiny, listopadky, všesvatinky, doubky apod.

Dalším nárazem na realitu bylo když přihlásil 10 svých nejlepších odrůd do odrůdových zkoušek a z ÚKZÚZ došlo oznámení, že do LPO bylo zařazeno pouze 5 s odůvodněním, ze nepřijaté nejsou toho času žádány na trhu. V té době se rozhodl, že se bude věnovat pouze odrůdám vhodným pro zahrádkáře, které jsou málo náročné na krátký den a začínají vykvétat již v půli srpna.

Jan Dvořák v průběhu šlechtitelské práce udržoval styk s významnými zahraničními společnostmi. Byl členem Britské Chrysanthemum National Society, byl ve styku s prezidentem japonské National Chryzanthemum Society.

Jan Dvořák svoji šlechtitelskou práci propagoval na veřejnosti když jezdil přednášet o své práci po celé československé republice. Míval až 42 přednášek ročně. Přednášky doprovázel svými diapozitivy.

Jan Dvořák byl často tázán, jak dává svým chryzantémám jména. Například jeden z jeho prvních šlechtěnců nese jméno jeho psa, nejvěrnějšího přítele, který s ním chodil noc co noc ke kotlům. Jmenuje se RAFA. Dle mého názoru je zde skryt i název letectva, v němž sloužil bratr jeho manželky brigádní generál Miroslav Antonín Liškutín.

Většina šlechtěnců však nese ženská jména. Všechny mají přídomek „Šlapanická". Chtěl vyjádřit svou sounáležitost s městem, v němž celý život žil. V ženských jménech byl veden nikoli módou, ale zejména významem jejich nositelek v našich dějinách. Proto volil např. jména: Šlapanická Libuše, Šárka, Vlasta, Jitka, Anežka, Eliška apod. Zvláštní skupinu tvořily jednoduché chryzantémy Šlapanická Hanička, Magda, Katka, Heda, Růženka, Šárka, Ludmila, Zdena, Alenka, Dana, Boženka, Marie, Tereza, Jitka, Vlasta, Dana, Eva a mnoho dalších. Raritou je Rudý brk i Šlapanická Barborka.

Aktivním členem ZO ve Šlapanicích se Jan Dvořák stal brzy po jejím založení 1. 1. 1958. V r. 1965 je v kronice poprvé uvedeno pořádání výstavy chryzantém u příležitosti 20 let jeho šlechtitelské práce. Od té doby byly pak výstavy pořádány pravidelně každý rok.

Ocenění práce

Za opravdové uznání své práce považoval vyjádření japonského profesora Sofu Tešigahary, který v roce 1962 předváděl na živých květech v brněnském Domě umění prastaré japonské umění ikebany. Pro tento účel doručil pan Jan Dvořák 50 nově vyšlechtěných odrůd chryzantém. Profesor Sofu Tešigahara řekl:

„Byl jsem v Paříži, byl jsem v Berlíně, byl jsem v Londýně, ale takových květů se mi nikde nedostalo. Ve svých řadách máte vynikajícího šlechtitele chryzantém, žádám, aby se přestavil brněnské veřejnosti".

Tato slova odborníka ze země, v níž je chryzantéma národní květinou, znamenala pro Jana Dvořáka velké povzbuzení a potvrdila, že jeho snažení se ubírá správnou cestou.

O kvalitě svých výpěstků se přesvědčil také v Brně 30. 9. 1998. Zde předváděla profesorka Miwako Kodayashi v brněnském Místodržitelském paláci japonské národní umění-ikebanu. Pro svoji práci dostala kolekci venkovních květů chryzantém. Nad krásou jejich národní květiny vyslovila obdiv.

V roce 1976 obdržel uznání k 20. výročí svazu,

V roce 1977 jej odbočka Šlapanice navrhla na udělení ceny Gregora Mendela. Okresní organizace ČZS mu udělila v tomto roce Diplom za úspěchy v šlechtění chryzantém a propagaci jejich pěstění.

K 750. Výročí Šlapanic bylo aktivním členům, m.j. také Janu Dvořákovi uděleno Čestné uznání od MNV Šlapanice.

Posledního uznání se mu dostalo 1. října 2004 udělením Ceny Jihomoravského kraje za přínos v oblasti přírodních věd.

V srpnu 2006 ale Jan Dvořák definitivně opustil naše řady.

Botanické zařazení:

Chryzanthemum indicum, Chryzanthemum horthorum, Chryzanthemum x horthorum, Dendranthemum

Šlechtění začalo před 2000 roky v Číně ov japonskase chryzanthéma dostala o tisíciletí později a jako zbožštělá se dostala až na císařskou pečet.

Chryzantémy se u Dvořáka dělily na

Jednoduché – kopretinové s jednou až několika řadami jazykovitých kvítků obvykle velmi rané

Drobnokvěté s květy od 1 cm až do cca 5 cm od výšky 20-60 cm také velmi ranné

Dekorační – květ cca15 cm již se vyštipují a také ranné až velmi ranné

Jehlicovité – poloranné vyštipují se trubkové-jehlicovité kvítky

Pavoukovité - pozdní kvítky ukončeny háčkem

Sasankovité –pozdní jedna až několik řad jazylovitých kvítků květ uprostřed vyplněn polodlouhými trubkovitými kvítky

Velkokvěté – pozdní od dekoračních se liší velikostí květů

Rozmnožování

Sklizeň Matek

Po odkvětu. Před sklizní se stonek sestřihnul na 10-15 cm, poté se matka vyryla, vyklepala se z ní zem. Kořeny se sestřihly na cca 1 cm, stolony musely zůstat nepoškozené a stonek se sestříhl na 3-5 cm. Poté se matky zakládaly do vyzrálého kompostu na pěstební stůl ve skleníku kde bylo cca 10 °C.

Alternativní umístění Procházka do vymytých půlených krabic od mléka, do rašeliny. Krabice musely mít ve dně probodnuté díry aby nedržely vodu. Se jmenovkou se skládaly do zelinářských beden a do sklepa.

Množení

Matkám ve skleníku se začalo topit v polovině února cca18-22 °C. Matky ze sklepa jsem vyndával v březnu.

Když narostly do výšky 10-15 cm. stonky se odstřihly tak aby na matce zůstaly na stonku 1-2 listy pro další sklizeň.

Z odstřiženého výhonku odřízneme vrcholový řízek a stonkové s dvěma až třemi listy, přičemž na řízku se ponechají pouze horní listy, spodní se odstraní. U stonkových řízků se ponechá pouze horní list a ten se zkrátí na polovinu.

Řízky se stimulují stimulátorem AS1 a píchají do směsi rašeliny s pískem 1:2. udržují se závlahou a zakrytím hedvábným papírem nebo PE fólií na rámu při maximální vzdušné vlhkosti až do zakořenění, poté se přepichují na vzdálenost 10x10 cm do pařeniště s pařeništní zeminou nebo rašelinovým substrátem kde se dopěstují do velikosti 20 cm a otuží.

Pokud nemůžeme sklízet matky a pěstujeme pouze zimovzdorné odrůdy chryzantém (vyzkoušet: pokud po 5 let po sobě nevymrzne lze ji prohlásit za zimovzdornou.), v květnu po narašení rostlin do 15-20 cm kopec rozebereme na jednotlivé výhonky a ty sázíme „na vodu“. Pokud již nemají kořínek tak výhonek zasadíme tak aby vyčníval pouze třemi lístky a výhonek zakoření.

Výsadba

Zesílené otužené sazenice o výšce 20 cm vysazujeme na záhon do sponu 30x30 cm. Nejlépe vysazovat „na vodu“. Do důlku přidat vyzrálý kompost nebo rašelinu.

Zaštipování

Po zakořenění sazenici zaštípneme. Po 14-21 dnech sazenice obrazí z bočních pupenů udělá cca 3- 5 vrcholů a spodní listy se zvětší tak, že vytvoří suknici. Tu je nutné odstranit aby pod rostlinou mohl proudit vzduch a nevzniklo prostředí pro vznik chorob.

Drobnokvěté rostliny můžeme zaštipovat 2x

Hnojení

Na podzim před výsadbou rozleželým nebo granulovaným hnojem nebo kompostem.

Po výsadbě a zakořenění se používal na kroužkování Flortysin dnes Krystalon poprvé start, podruhé plod a květ. Poté nakypřit trojzubcem a zalit.

Závlaha a kypření

Půdu zalévat tak aby v profilu byly vlhká. Je lépe kypřit, aby povrch měl nekapilární póry. Okopání je lepší, než zalévání, protože udržuje vlhkost půdy. Zatímco zalévání způsobí na povrchu krustu s kapilárními póry, které vlhkost z půdy vytáhnou a odpaří. Pro okopávání se používal kopáč na hnůj zkrácený na 2 zuby. Nepoužívat k okopávání motyku, protože narušuje kořenový systém. Šintovačka – škrabka jede těsně pod povrchem půdy podřízne malé plevele ale nejde do hloubky tak nepoškodí kořenový systém chryzantém v létě na podzim stolony by mohla poškodit.

Vyštipování

Velkokvěté rostliny (platí i pro jehlicovité, pavoukovité, sasankovité a dekorační) musíme vyštipovat. Vyštipování musíme udělat než pukne první blána na středovém poupěti ideálně pokud jsou stonky dužnaté. Opatrně chytíme středové poupě a ostatní poupata vylamujeme do boku. Pokud by se nešikovností vylomilo středové poupě, ponecháme nejvyšší zbylé a vyštípeme ostatní pod ním.

Vyvazování chryzantém

U Dvořáků se rostliny chryzantém vyvazovaly k 100 cm dlouhým pozinkovaným šponovacím drátům pomocí kroužků. Dráty na vyvazování doporučujeme na horním konci opatřit kroužkem. Vyvazovací kroužky se vyráběly z pozinkovaného vázácího drátu 0,2 mm, který se namotal na 3/4' trubku a poté prostřihl nůžkami na plech. Pro vyvazování rostliny se používal 1-3 dráty dle potřeby Dřevěné kolky Pan Dvořák nedoporučoval, z důvodu uhnívání a velkého průřezu.

U velkokvětých chryzantém při deštích může docházet k příčnému puknutí stonku pod květem. Pokud nastane deštivé počasí a stonky začnou pukat jako ochranu před ním je možné naříznout stonek pod květem podél ten potom nepukne napříč.

Sklizeň květů

Květy sklízíme po plném vybarvení pro odrůdu charakteristickém. Chryzanthémy sklízíme vylamováním celých větviček květenství do boku. Je možné je odstřihovat nůžkami ale je zde nebezpečí přenosu viróz. Po oddělení od matečné rostliny na dolním konci stonku provedeme co nejdelší řez a pro ješte vetší plochu pro příjem vody jej rozštípneme podél křížem nikdy stonek nerozklepáváme jek doporučují některé příručky. Z části stonku která bude trvale ve vodě odstraníme listy a ostatní probereme každý druhý. Pro nasání vody stonek ponoříme až pod květ a po nasání jej vyjmeme a umístíme do vázy pouze odlistněnou částí. Listy by mohly zahnívat. Vodu je vhodné týdně měnit a řez na stonku obnovovat. Květy vydrží v chladném prostředí kvést až 6 týdnů

Choroby chryzantém

Bakteriální listová skvrnitost Pseudomonas cichorii

Vodnaté skvrny které černají.

Ochrana Vzdušnost porostu, odstranění napadených listů, mědnaté POR

Bílá rez chryzantémová Puccinia horiana

Na spodní straně 2-4 mm velké bílé kupičky, na líci způsobují nekrotizaci. Silně napadené listy vadnou.

Ochana likvidací napadené rostliny, triazoly, strobuloriny

Bílá hniloba Sclerotinia sclerotiorum

Na stoncích vodnaté léze, listy vadnou a odumírají.

Ochrana likvidace rostlin, antagonistické houby Coniothyrium spp., Clonostachys spp. Nebo Trichoderma spp., z bakterií např. rod Bacillus spp nebo Pseudomonas spp.

Šedá hniloba Botryotinia fuckeliana

Napadá kvetenství

Ochrana vzdušné prosředí, antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Acremonium, Trichoderma spp., Gliocladium nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. POR Teldor 500 SC, Magnicur Quick