Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

Kalendář ochrany rostlin

Jiný pro profesionály a jiný pro zahrádkáře.

Nemoc stav rostliny na kterém se podílí hostitel prostředí a patogen.

Hostitel-imunita, výživový stav, příbuzenství, pohoda organismu

Prostředí – abiotická složka: teplota, vláha, výživa

Patogen – abiotické činitele, fytotoxiny, úrazy, viry, bakterie , houby, hmyz, zvěř a člověk

Bioaktivní organismy - Rostliny rostou ve společenstvích která spolu intenzivně komunikují pokud komunikaci zamezíme rostliny se dostávají do hlubokého stresu - ve sklenících některé rostliny rostou a jiné ne zvláště v hydroponii; zatímco ta samá rostlina vysazená do volné půdy roste dobře, Velký význam mají půdní houby které propojí rostliny navzájem a vytvoří komunikační síť po které si rostliny posílají informace. Dobře je tento model popsaný v lese, v současnosti je tato skutečnost odhalována i na polích. Jestliže nějaký patogen napadne rostliny  na jednom konci pole reaguje na tuto skutečnost i druhý konec

Když rostlině zlomím větev tak ji to bolí a rostlina bolest signalizuje ale já její signály neumím detekovat (rostlina řve ale já jsem hluchý)

Diagnóza – rozpoznání škodlivého činitele, podle symptomů – místo škodlivého organismu hledáme jeho účinky, skvrny na listech deformace apod. v diagnostice pomůže ÚKZÚZ.  Nestačí říct že žloutne list protože listy žloutnou u 80% chorob. Pokud symptomatická metoda patogena neurčí pak nastává hledání patogena pomocí laboratorních metod např kultivace, ELISA atd.

Signalizace – hledání prvního výskytu patogena před jeho rozšířením. Když je jedna mšice na deset sluníček ochranu neděláme ale když je 100 mšic a sluníčko nenajdeme je nutné provést ochranu. Než sluníčka mšice sežerou mohou mšice zamořit kulturu ale virózou. Ochrana proti mšicím je ochranou proti virovým chorobám. Při zásahu ale vybiju velké skupiny organismů a vytvářím poušť.

 

Metody rostlinolékařské péče

·  Organizační

·  mechanické

·  Biologické

·  Chemické

Používají se společně a každá trochu sníží infekční tlak, Chemické metody používáme až nakonec po využití všech předchozích, v ideálním stavu je nepoužijeme.

Organizační

Karanténa – používáme pouze uznanou sadbu a uznané osivo (matečný porost je pod trvalým dohledem ÚKZÚZ). Problémem jsou brambory, jahody (háďátka) a maliny (virózy).

Soustavy ochrany rostlin

Schématická

V kalendáři je chemická ochrana naplánována chronologicky bez ohledu na patogenní situaci. Krásná jablka ale 30 postřiků za rok, jablka vypadají úplně zdravě ale jsou „otrávená“

Integrovaná

Organizačními zásahy snížíme infekční tlak, použijeme signalizaci a prognózu patogena a až na základě toho provedeme cílený chemický zásah což sníží počet postřiků z třiceti na čtyři.

Organická

Využívá místo chemické metody ochranu biologickou. Je to ale velmi náročné. Jedná se ale o hudbu budoucnosti. v současnosti spolehlivé funguje ve sklenících na řízených kulturách rajčat a paprik v ovocných sadech se zkouší a u zelenin se spíš o ní jen mluví.

Boj proti plevelům má smysl od děložních listů po při pravé listy v jiných fázích je boj proti plevelu marný. Obdobné je to u škůdců a chorob.

Dříve se používaly přípravky např organofosfáty, které byly levné ale kromě škůdce vyhubily i všechen ostatní hmyz a i teplokrevné organismy. Dnešní přípravky jsou drahé a likvidují pouze úzkou skupinu škůdců a to ještě jen v několika vývojových fázích. Tyto postřiky potřebují odborníka, který přesně řekne kdy stříkat jinak postřik nezabere.

Fungicidy - přípravky proti houbovým chorobám.

Kontaktní fungicidy zahubí houbu od vyklíčení spory v kapce vody do okamžiku kdy hyfa proroste průduchem dovnitř listu , potom už ne.

Insekticidy – přípravky proti hmyzu

Jsou částečně toxické i pro člověka. Aby k tomu nedošlo musí se aplikovat podle etikety a dodržet dávku a ochrnou lhůtu a ostatní ochranná opatření.

Hryzci a hraboši. Nemají rádi pohyb s půdou.

Účinná látka a formulace přípravku. Účinná látka je podstatou přípravku a je formulována (smísena s jinými látkami tak aby byla aplikovatelná a účinná na škodlivý organismus (Pomocné látky: smáčedla, lepidla, plnidla, barviva, smrduté látky, safenery atd.)

Nenalévat pesticidy do obalů od potravin!

Aplikační technika pro zahrádkáře – zádové postřikovače – aplikovat i na spodní stranu listů. Používat ochranné pomůcky rukavice brýle oblečení dle etikety přípravku. Zbytky přípravku odvézt do sběrného dvora zabránit uvolnění do přírody.

Kalendář

Leden

Hraboši na zimu nemulčovat alespoň u kmenů

Spalovaní lepových pásů a vlnité lepenky se škůdci

Únor

Zimní postřiky - Těsně před rašením Ekol proti sviluškám a mšicím hubí i vajíčka, škůdce udusí, musí jej ale pokrýt aplikuje se až do skanutí.

Březen

Proti kadeřavosti broskvoní, Šampion, Sulka

Duben

Ochrana proti houbovým chorobám - strupovitost a padlí jabloní, puchrovitost švestek - a hmyzu – mšicím, na polích proti plevelům

Květen

Padlí všeobecně nemá rádo deště

Červen červenec

Strupovitost jabloní vývojový diagram určí na základě teploty a délky ovlhčení listů infekční tlak kdy je nutno stříkat.

Patogeny vyskytující se vždy: hraboši mšice strupovitost

Patogeny vyskytující se jen někdy: zavíječ zimostrázový, píďalky, bourovec prsténčitý, chrousti.

Podzim

Likvidace posklizňových zbytků, shrabání listů, kompostování, ochrana kmenů proti zajícům, obílení kmenů

Základ na zahrádce  - Organizace porostu -  zeleninu nesázet blíž k sobě než je stanoveno V ovocnářství držet vzdušné koruny

 Zaznamenal JP