Květiny pijí z Lebišových knotů

Protože pan Petr Lebiš z důvodu informačního šumu na přednášku nepřiljel, ujal se jí Ing Jiří Procházka

Knotové truhlíky

Knoty

Knotové truhlíky jsou postaveny na fyzikálním principu smáčivých povrchů. Na smáčivém povrchu dosahuje hladina kapaliny výše než hladina v nádobě. Při velké blízkosti smáčivých povrchů, například když k sobě přiložíme dvě skleněné tabule hladina vody mezi nimi může dosáhnout viditelně výše. Tím voda protéká proti zemské přitažlivosti. Pro knotové truhlíky se využívá tohoto jevu v knotu, který „pije“ vodu z podmisky a přivádí ji ke kořenovému systému rostlin v truhlíku. Čím rostlina více vodu odebírá, tím více jí knotem proti zemské přitažlivosti protéká.

Pomůcka pro demonstraci kapilarity

 Zahradníkovi a majiteli zahradnictví v Boskovicích se podařilo mezi vyráběnými materiály objevit náhodou, když mu pes na vodítku vytvořeném z vyřazeného padákového popruhu utekl do potoka, excelentní materiál, který v této oblasti dosahoval špičkových parametrů. A protože náhoda přeje připraveným, postavil na tomto principu svoje podnikání, kde rostliny pijí z knotů.

 

Obyčejné plastové truhlíky tzv. „hořáky“, které v létě rychle vysychaly, vybavil podmiskou o obsahu několika litrů a později i zásobníkem z PET láhve o obsahu až 2 litry. Důležitým parametrem této sestavy je skutečnost, že hladina vody v podmisce ve své nejvyšší poloze smí dosáhnout maximálně 1 cm od úrovně spodního dna pěstební nádoby. Pokud by tato skutečnost nebyla dodržena, pěstební substrát by byl v deštivém období přemokřen a docházelo by u něho ke zkysnutí, hnití kořenů pěstovaných rostlin a k jejich neprosperování až úhynu.

Obrázek 1 princip knotového truhlíku


Obr. 2 řez skutečným knotovým truhlíkem



Obr. 3 truhlík s rozšířenou zásobou vody v PET lahvi

K truhlíku musí být použita PET lahev se silnější stěnou, která se nedeformuje a pod úrovni hladiny do ní musí být proražena dírka 3-5 mm. Při poklesu hladiny do lahve vnikne vzduch, zruší podtlak nad hladinou a vyteče voda, která otvor opět ucpe. To pokračuje až do vyprázdnění lahve. Při použití 2x2l lahví lze zvýšit objem podmisky až o 4 l.


Pokud rostliny prosperují, prorostou časem jejich kořeny až na dno misky a kapilarita knotů potom udržuje vlhkost substrátu, ale hlavní příjem živného roztoku mají rostliny těmito kořeny.


Obr. 4. prokořenění rostlin do prostoru podmisky


Původně pan Lebiš používal pro svoje rostliny hnojivo Kristalon společnosti Agro CS, které svými vystoupeními v receptáři Přemka Podlahy pomáhal uvádět na trh. Později, když se finanční představy obou subjektů rozešly, začal používat levnější variantu plného (obsahující většinu biogenních prvků) rozpustného hnojiva od jiného dodavatele s tím, že prorůstovou variantu živného roztoku upravuje přidáním močoviny.

 Sám mám vyzkoušeno pěstování v roztoku Kristalonu. Pro počáteční rozrostení pěstovaných rostlin jsem každý druhý den jsem doplňoval čistou vodou a jednou týdně přihnojoval roztokem Kristalonu start. Po rozkošatění jsem musel doplňovat roztok každý den a to jsem již každodenně používal roztok hnojiva Kristalon plod a květ.

 Pro pěstování Pelargonií jak peltat tak zonal i grandiflor, Koleusů, Bidens, Begonií Bacopy jsem používal plastové kontejnery 19x19 cm, do jejichž dna jsem vypálil drátem dvě štěrbiny pro provlečení Lebišova knotu. Podmisku jsem měl vyrobenu z palubkových desek vyloženou vyřazeným podlahovým PVC, které jsem při výrobě truhlíku – podmisky nahřál horkovzdušnou pistolí. Na dně takto vzniklých truhlíků jsem měl zpočátku ¼ cihel, ty se ale působením vody časem rozpadaly, proto jsem použil kostky zámkové dlažby. Ty byly cca 0,5m od sebe a na nich byly položeny dvě 0,5 cm kulatina, bránící propadnout pěstebním kontejnerům na dno. Důležitý byl přepadový otvor 1 cm pode dnem kontejnerů. bohužel tento pěstební systém nemám fotograficky zdokumentován.


Pan Lebiš svoje truhlíky opatřil drátěnými držáky, které neumožní jejich vypadnutí i při značné zátiži biomasou, která přes léto u vysazených květin naroste.



 Obr. 5. drátěné držáky truhlíků


Ve spolupráci s nabídkou plastikářského průmyslu vytvořil pan Lebiš i závěsné květináče nebo žardinky vhodné například na hrob, kde stačí živný roztok doplnit jen jednou týdně.


Obr. 6. závěsný květináč



obr. 7. Zavěsná květináčová kaskáda



obr. 9 knotová žardinka


Hlavně pro využití v městské zeleni vyvinul také stavebnicový válec

  



Obr. 10 Pěstební válec a jeho použití v městské zeleni


Já nyní používám pro pěstování 40 l sudy od malířských barev, z jejichž víka vytvořím jalové dno podložené 10 cm plastovýmí květináči Otočenými dnem vzhůru kromě toho je nádoba vybavena trubkou pro nalévání živného roztoku a otvorem pro odtok přebytečného.


Obr. 11 Ficus benjamina pěstovaný v 40 l nádobě po malířích



Obr.14 detail pěstební nádoby s vyčnívající modrou trubkou pro nalévání roztoku a přepadovým otvorem


 Pan Lebiš pro svá zákazníky vyvinul a nabízí jednoduchý pěstební systém je i jeho fóliovník z kari sítí obalených ve strečové fólii.




S použitím obrázků z webových stránek zahradnictví Lebiš  připravil Jiří procházka