Danuše Felklová: Pokojové rostliny vhodné k letnění



 Agapanthus-Kalokvět

Rostliny z čeledi amarylkovité, Řemenovité listy vyrůstající z oddenku s dužnatými kořeny. Květenství je zdánlivý okolík, v barvě bílé a modré. Květ 70-90 cm vysoký je tvořen šesti okvětními lístky dole srostlými, mají 6 tyčinek. Rozkvétají z vnějšku k vrcholu. Kvetou od června do srpna. Plodem je trojboká tobolka. Přezimuje při 2-8 °C.
 
 Chlorophytum-Zelenec
Patří do čeledi chřestovité. Růžice podélně bíle panašovaných listů, z které vyrůstá květní převislý stvol s nenápadnými bílými kvítky. Množí se viviparií – na květním stvolu vyrůstají mladé rostliny. Téměř nejde usušit protože má hodně dužnaté kořeny, které ale snesou i zamokření. Nesnáší ale sluneční úpal. U zelence bylo také prokázáno, že snižuje znečištění vnitřního ovzduší.
 
 Aspidistra-Kořenokvětka
Také domácí štěstí. Ideální rostlina do míst s nedostatkem světla. Patří do čeledi chřestovitých. Dorůstá výšky okolo 60 cm, má tuhé, sytě zelené a až půl metru dlouhé kopinaté listy. Drobné fialové květy vyrůstají z podzemního oddenku. Množí se dělením. Snese cigaretový kouř.
 
 Phoenix-Datlovník
Tuhé světle zelené lichozpeřené listy na nízkém kmínku. Snese suchý vzduch. Množí se výsevem pecek z potravinářských mandlí. V zimě požaduje alespoň 10 °C.
 
 Asparagus 

sprengeri, mayeri.

Nemá listy. Asimilačním orgánem jsou jehlicovitá fylokladia což jsou modifikované větvičky. Kvete drobnými bíle krémovými a silně vonnými květy. Plod je červená bobule nejčastěji s dvěma černými semeny. Množení výsevem nebo v malém dělením rostlin.
 
 Crassula-Tlustice
Tlustice je nenáročná sukulentní rostlina. Malá rostlinka vypadá jako řízek kalanchoe a ty větší zase jako malý strom. Při dobrých podmínkách dosahuje vysokého vzrůstu, a dokonce květenství v podobě malých hvězdicovitých bílých nebo růžových květů. Tlustici přesazujte pouze pokud jsou její kořeny už přerostlé, že vyčnívají z květináče. Tlustice se množí pomocí řízků, které můžete odříznout či odstřihnout v průběhu jara a léta. Tlustice kupříkladu pomáhá s opary a afty v puse. Natírejte si postižené místo šťávou z listu po 30 minut, dokud nemáte pocit úlevy. Do dalšího dne by měla infekce zmizet. Kromě toho šťáva z listů odstraňuje jak svědění a zánět po bodnutí obtížného hmyzu, tak i případné hemeroidy. Tlustice dokáže léčit i další neduhy – např. záněty, strie, abscesy, popáleniny, a dokonce zmírňuje artrózu kloubů.
 
 Sansevieria-Tchýnin jazyk
Tenura (Sansevieria trifasciata) je rostlina s tlustým krátkým podzemním oddenkem, z něhož vyrůstají mečovité nebo homolovité tuhé polodužnaté list. Listy základního druhu jsou tmavě zelené s ještě tmavšími příčnými pruhy. Kromě základního druhu se pěstují také kultivary s odlišně zbarvenými listy se žlutými nebo téměř bílými okrajovými pásy. Květenství raší u starších rostlin vždy v paždí listů. Květy jsou ale drobné a nezajímavé. Tenury patří mezi suchomilné rostliny, a tak bychom půdu v dostatečně širokém květináči měli udržovat spíše suchou než mokrou, aby oddenky nezačaly uhnívat.
 
 Agave
je rozsáhlý rod sukulentních rostlin z čeledi chřestovitých. Pochází z Ameriky kde se z ní vyrábí Tequila. Rostliny mají velkou růžici tlustých listů s ostnatým okrajem, končících obvykle dalším ostnem. Každá růžice roste pomalu a kvete pouze jedenkrát. Během kvetení ze středu rostliny vyraší vysoký kmen („stožár“) s květy na konci. Poté, co se z něj vyvinou plody se semeny, rostlina odumře, přežívají ale dceřinné růžice.
 
 Cyperus-Šáchor
Šáchor je vytrvalá bahenní rostlina, proto jeho kořenový bal nesmí nikdy vyschnout jinak mu uschnou listy. Lodyhy uvnitř obsahuji aerenchym (vzdušné pletivo) a jsou ukončeny kruhovým vějířem listenů. Množí se dělením trsů, ale také listovými růžicemi, které se vloží obráceně do sklenice s vodou a vytvoří nový trs rostlin.
 
 Nerium-Oleandr
Jedna z nejjedovatějších zahradních rostlin. Stálezelený subtropický keř s úzkými kožovitými listy. Kvete bíle, růžově, a krémově. Zdomácněl v celém středomoří. Přezimuje při 5-10°C. množí se stonkovými řízky.
 
 Coleus-Kopřivěnka
Pěstuje se jako hrnkové trvalka ale lze ji pěstovat i jako nepravou letničku na záhoně. Má nepřeberné množství barevných variant. Lze ji množit osivem v únoru nebo u osvědčených kultivarů řízkováním. Nesmí se nechat vykvést a vytvořit plod jinak ztratí estetickou hodnotu. Po vyštípnutí květenství obráží a vytváří nová listová patra. Po přeschnutí kořenového balu může shodit listy ale po jeho namočení opět obroste.
 
 Cyclamen-Brambořík
Chladnomilná rostlina s kulovitě zploštělou hlízou, z které vyrůstají ledvinovité listy na dlouhých načervenalých řapících. Kvete bíle a v odstínech růžové. Vyžaduje stinná místa a chladnější teploty. Půdu vyžaduje kyselejší propustnou. Staří zahradníci jej pěstovali v listovce. Vyžaduje vlhký kořenový bal ale nesnese přemokření. Nesnese zasolení a vápník, proto jej zaléváme dešťovkou. Množí se semeny.
 
 Laurus-Vavřín
Pochází ze středomoří. V původní vlasti velký strom. U nás není mrazuvzdorný, ale lze jej pěstovat ve studených tranšejích, nebo jako hrnkovou květinu zimovat v chladu. Dříve se používal pro vázaní věnců a listy se používají se jako koření v kuchyni, čerstvé nebo sušené
 
 Tradescantia purpurea
Pochází z mexického zálivu. Pokojová rostlina citlivá na mráz. Časem až převislá rostlina s listy pokrytými trichomy. Kvete drobnými sterilními květy se třemi okvětními lístky.  Snadno se množí osními řízky. Z ovzduší filtruje organické sloučeniny
 
 Rosmarinus-Rozmarýn
Stálezelený aromatický keř z čeledi hluchavkovitých. Má úzké kožovité lístky a světlemodré drobné květy. Pochází ze středomoří. U nás nepřežívá tuhé zimy. Používá se jako koření. Množí se osními řízky
 
 Aloe
Pěstují se nejčastěji dvě: aloe křovištní a aloe vera (na obrázku). Jedná se o sukulentní rostlinu pocházející z arabského poloostrova. Je tvořena přízemní růžicí dužnatých, na okrajích řídce ostnitých listů, uvnitř kterých je gel používaný k léčebným i potravinářským účelům
 
 Yuca-Juka
Jedná se o vytrvalé rostliny z čeledi chřestovitých., pocházející ze střední Ameriky, někdy stromkovitého vzrůstu (vzdáleně připomínající palmy), Listy jsou v přízemních nebo koncových růžicích. Čepele jsou čárkovité až kopinaté s celokrajným nebo zubatým okrajem, většinou jsou tuhé a někdy i víceméně dužnaté
 
 Citrusy
Citrusy jsou nízké stálezelené stromy nebo keře.  Listy jsou jednoduché, s hladkým, nebo pilovitým okrajem. Vytvářejí zvláštní druh plodů, tzv. hesperidium (typ bobule), složené z tuhé vnější kůry (flaveda), které může nabývat široké škály barevných odstínů (zelené, žluté, oranžové, bílé). Pod ním se nachází měkčí vláknitý obal (albedo) bílé barvy, z nějž dovnitř plodu vyrůstají emergence, ze kterých se tvoří měkká, šťavnatá dužina. V dužině jsou uložena semena, která někdy zcela chybějí v důsledku partenokarpie
 
 Camelia-Kamélie
Camellia je rod rostlin z čeledi čajovníkovité. Má lesklé, tmavozelené listy. Vyžaduje dostatečně světlé stanoviště bez přímých slunečních paprsků. Rostlina je poměrně náročná na teplotu, takže pro pěstování v paneláku není právě vhodná. Až do rozvití poupat kamélii udržujeme při teplotě 10 – 12 º C. V době květu by neměly být teploty vyšší jak 16 º C, jinak shazuje poupata. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost
 
 Kaktusy
Pocházejí výhradně z Ameriky, Sukulentní rostliny. Zdužnatělý stonek je na povrchu hrbolkatý, žebernatý až křídlatý. Listy jsou přeměněny v trny. Květy mají mnoho okvětních lístků i tyčinek. Plodem je bobule
 
 Kapradiny
Kapradiny jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin, čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeni po celé Zemi. Na obrázku je Ledviník Nephrolepis exaltata, asi nejznámější a tedy nejrozšířenější kapradina. Má vícenásobně zpeřené listy, které mohou být zvlněné se zkadeřenými okraji. Listy se ladně sklánějí směrem dolů. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost nebo rosení a stinnou polohu. Množí se dělením trsů nebo stolony na kterých se po zakořenění vytváří mladé rostliny
 
 Zamioculcas
Patří do čeledi áronovitých (Araceae), Pěstuje jako pokojová rostlina. Až půl metru dlouhá vřetena nesou lesklé, smaragdově zelené listy. Jednotlivá vřetena vyrůstají z pacibulí v zemi. Zamiokulkas se množí nejčastěji dělením trsů při přesazování. Miluje světlé stanoviště bez přímého slunečního záření. Snese však i polostín
 
 Orchideje
Jednoděložné rostliny z čeledi vstavačovitých. Pěstují se druhy z tropů, které se mezi sebou kříží a šlechtí na velikost květu. Nejčastěji pěstovanou v současné době je Phalenopsis (na obrázku vpravo)
 

zapsal J. Procházka