Ing. Bohumil Zavadil: Množení ovocných dřevin
Ovocné dřeviny množíme generativně (hlavně při šlechtění) a vegetativně. Při vegetativním množení dojde k zachování vlastností množeného materiálu.
Množení šlahouny
Jahodník matečná rostlina vytváří v létě šlahouny, na
kterých vyrůstají mladé rostliny nejprve bez kořenů a po kontaktu s půdou zakořeňují.
Pro množení se berou silné dobře zakořeněné rostliny nejblíže od rostliny
mateční. Ze šlahounu odebíráme 1-2 max 3 rostliny. Dceřinné rostliny můžeme
také přímo na matečné rostlině zakořeňovat do květináčků. Je důležité ale
udržet stále vlhkost substrátu v květináčku.
Dělení trsů
Zahrádkářská metoda. Má nízký koeficient množitelnosti a tak
se nehodí pro velkovýrobu, jeden keř se rozsadí na 2-4 rostliny. Ponecháme na
kořenech pouze mladé větvičky a tím zmenšíme nadzemní část. Poraněné kořeny kolmo zastřihneme. Množit tak
lze keře: rybíz angrešt, muchovník apod.
Hřížení
Do vyryté brázdy potápíme větvičky keře, na dno brázdy je přichytíme háčky a zahrneme. Po vyrašení a zakořenění dceřiných rostlin, které narostou z pupenů na větvičkách je na podzim odryjeme a přesadíme. Tímto způsobem množíme ostružiny (které vytváří tímto způsobem dceřiné rostliny samovolně bez pomoci), rybíz a angrešt.
Vzdušné hřížení
Opět nevelkovýrobní způsob množení pro nízký koeficient
množitelnosti Tímto způsobem množíme špatně množitelné druhy. Na větvičce se
vytvoří poranění nebo zaškrcení drátem toto místo se obalí substrátem a pro
vodu nepropustným obalem z folie, plastového kelímku apod. Substrát
udržujeme trvale vlhký. Růstové regulátory – rostlinné hormony - vytvářené v listech
a růstových vrcholech nemohou dobře přes překážku způsobenou poraněním nebo
zaškrcením drátem proudit do kořenů a hromadí se nad poraněním. Zde způsobí
tvorbu kalusu a následnou diferenciaci a proliferaci kořenů. Po zakořenění
větvičku odřízneme a zasadíme samostatně.
Odkopky
Kořenové výmladky. Rostliny vyrůstající z kořenů odryjeme
i s částí kořenového systému a zasadíme. Množíme tak hlavně podnože na
švestku, tj. švěstku durancie myrobalán).
Oddělky
Velkovýrobní způsob množení vegetativních podnoží jádrovin,
meruzalky apod. Rostliny vysazené na dno brázdy se po vytvoření nadzemní části
naorají – nakopčí a mladé letorosty z báze zakoření. Na podzim se hrůbek
odkryje a mladé rostliny odstřihnou. Ve velkovýrobě se sklízí vodorovně
položenou okružní pilou (cirkulárkou).
Dřevité řízkování
Z letorostů se stříhají 15 cm dlouhé řízky s dolním
šikmým a horním kolmým řezem (ve velkovýrobě stačí dodržet polaritu a řízkují
se celé svazky rozřezáním na pásové pile). Řezy jsou cca 1 cm od
nejbližšího pupene. Na přes zimu se materiál uskladňuje založený ve sklepě ve
vlhkém písku. Na jaře sázíme po úhlem 60° do země a zakryjeme nakopčením zeminy. Z řízku
prorostou letorosty a vytvoří se pupeny, na podzim rostliny přesazujeme.
Bylinné řízkování
V červnu až červenci řežeme z rostliny bylinné u
některých druhů částečně zdřevnatělé řízky. U podzemní části řízku odstraníme
listy u nadzemní části je redukujeme na 1/3. Po namočení do stimulátoru a
oklepnutí (nadbytek stimulátoru má opačný tj inhibiční účinek na zakořeňování)
pícháme do vlhkého množárenského substrátu tvořeného např. 2:1 rašelinou s pískem nebo perlitem. Po
pokropení přikryjeme fólií. Při udržování vlhkého substrátu za 14 dnů až 3 týdny řízky zakoření. Pak lze hrnkovat
nebo sázet do školky. Velkovýroba místo fólie používá rosení s automatikou
vlhkého listu.
Roubování
Na podnož, která má optimální vlastnosti pro kořenový systém
roubujeme ušlechtilou odrůdu. Řez provádíme co nejvíce šikmo a tak, aby na podnoži
i odrůdě byl stejně dlouhý. Po přiložení oba konce pevně svážeme. Lze provádět
i složitější řezy např anglickou jazýčkovou kopulaci, roubování do rozštěpu
(obvyklé u bylinného roubování angreštu) ,
roubování u vinné révy na kozí nožku (při násobně silnějším podnoži než roubu) apod.
Očkování
Pro množení se používá jedno očko a proto tato metoda má vyšší
koeficient množitelnosti než předchozí. Na podnoži se vytvoří nečastěji T řez, kůra se odchlípne a pod
ni se vsune očko na štítku kůry. Dobře se zaváže a po prorostení se podnož nad
očkem zařízne buď na čípek nebo na čisto. Očkujeme na bdící očko - proroste ještě
do podzimu do 15. 7. nebo na spící očko (po tomto termínu), které proroste až
na jaře. Ujmutí spícího očka se pozná na podzim podle odpadnutí řapíku listu
pod očkem. U neujmutých oček řapík přischne a neodpadne.
Zapsal J. Procházka