Ing. Jiří Procházka: Zahradní Jezírka
Jaké mají přínosy jezírka (i koupací) oproti koupacím bazénům?
Estetický - vypadají mnohem lépe, než modré bazény a do zahrady lépe zapadnou
Zdravotní - voda biologicky čištěná je příjemnější než čištěná chemicky a nevyvolává na rozdíl od ní alergie
klimatický - (ochlazují, zvlhčují, fontána,vodopád)
zdravotní - koupání, otužování
biologický - zvýšení biodiverzity, žáby ptáci hmyz
levnější na provoz
jaké mají nevýhody oproti nadzemním bazénům?
delší dobu výstavby
vyšší finanční náročnost, která ale mizí při porovnání se zapuštěnými bazény
Účel jezírka je buď estetický, kdy lze jezírko vybudovat i v kbelíku, čistě koupací, kde se rostliny využívají pouze k čištění vody nebo kombinovaný.
Kde jezírko umístit?
Tak, aby bylo viditelné z obytné části zahrady, a současně musí umožňovat oslunění 5-8 hod slunečního svitu. Celodenně osluněné stíníme leknínem. Při zastínění stromy musíme počítat s tím, že do něj budou padat listy a proto musí být vybaveno například sítí proti listům na podzim, když opadává a dostatečně kapacitním skimerem.
Velikost jezírka
Miniaturní např v kbelíku nebo míse, do této velikosti patří také ptačí napajedla
Malá, o velikosti ploch 1 m2
Střední 20-50 m2
Velká nad 100 m2
Budování jezírka – výběr materiálu
Plastový prefabrikát u malých jezírek
Železobetonový monolit
ztracené bednění
fólie PVC, nejlepší jsou kaučukové EPDM fólie, pod ní se položí geotextilie vhodná pro zahradní jezírka
dusaný jíl u velkých jezírek, zvláště mají-li vlastní přítok.
Vyměření jezírka provedeme buď položením zalévací hadice nebo vysypáním cestičky z písku, vápna atd. Výkop provedeme buď ručně nebo objednáme patřičnou mechanizaci, zvláště u větších ploch. Při výkopu dbáme na terasovitost břehu.
Po vykopání provedeme podsyp pískem, aby nebyly pode dnem kamínky nebo kořeny. Poté položíme netkanou geotextilii o gramáži 300 g/m2, a nakonec fólii. Nejvhodnější je kaučuková EPDM fólie o tloušťce 1,2-1,5 mm. Velikost fólie v každém směru spočítáme podle vzorce 2x výška + šířka v nejširším místě + přídavek. Pro malá jezírka ji prodejce svaří a dodá na míru v celku, pro střední a velká ji svaří na místě z metráže.
Napouštění vody provádíme postupně po vrstvách a vždy necháme fólii 12-24 hodin sednout. Vodu pro napouštění používáme:
Dešťovou - je měkká ale má nedostatek minerálů, které ale časem získá ze štěrku, substrátu rostlin apod.
Studniční – má nadbytek minerálů a někdy je nutné i upravovat
Z vodovodního řádu je hlavně drahá a může obsahovat chlór, který časem vyprchá. Musíme ale počítat s časovou prodlevou, před osazením jezírka organismy. Také při dopouštění je vhodné nechat chlór vyprchat z vody v jiné nádrži než v jezírku.
Povrchová voda je na napouštění nejvhodnější, ale pozor, aby nebyla znečištěna zvláště fekáliemi.
Filtrace jezírka
Externí filtr buď na úrovni hladiny nebo nad hladinou (musí se na zimu vypouštět). Externí filtry jsou založeny na filtraci pomocí mikroorganismů, které nečistoty rozkládají, například dusíkaté až na molekulární dusík nebo je ukládají do usazovaného kalu, který musíme čas od času vypustit.
Biotop – čistí vodu pomocí rostlin a mikroorganismů na jejich kořenech s tím, že rostliny nečistotu použijí jako živiny na stavbu svého těla a na podzim nebo v zimě se nadzemní – nadvodní část rostlin odstraní. Rostliny mohou růst buď ve štěrkovém loži, přes které protéká čištěná voda. Zde ale může časem dojít k zanešení štěrkového lože kalem. Rostliny mohou být pouze upevněny štěrkem v síťových květináčích a kořeny volně splývají do vody, která kolem nich protéká. Zde k zanešení nedochází.
Externí filtr
Po odfiltrování hrubých nečistot např v košíčku skimeru voda protéká kolem UV lampy, která zabije všechny organismy vodu znečišťující. Poté přitéká do anaerobní zóny, která je tvořena nejčastěji kartáči nebo speciálním řídkým filtračním molitanem. Zde dochází pomocí anaerobních mikroorganismů k rozkladu dusíkatých látek na molekulární dusík, který uniká do atmosféry. Pak voda přitéká do aerobní zóny, kde je probublávána vzduchem, který dodává kyslík. V této zóně jsou náplní kuličky nebo válečky, které mají velký povrch, na kterém žijí aerobní mikroorganizmy. Za touto zónou je zóna dosazovací, kde se usazuje kal, který je potřeba pravidelně odstraňovat. Nakonec voda protéká přes zeolit, který udržuje stále stejný chemismus vody a vykrývá výkyvy v něm.
UV lampa
Je tvořena trubicí z křemenného skla propouštějící UV záření, ve které je umístěna UV vzářivka. Její výkon se spočítá podle objemu jezírka,kdy použijeme 2W/m3 pro jezírko bez ryb, 3 W/m3pro jezírko zarybněné a 4 W/m3 pro jezírko s koi kapry. Lampa se používá na vstupu do biologického filtru, ale pouští se až cca po 14 dnech, až je filtr kolonizován mikroorganismy. Kolonizaci filtru můžeme pomoci použitím přípravků obsahujících mikroorganismy, sušené prodávané jezírkářskými obchody.
Čerpadla
Používáme buď ponorná nebo potrubní,která jsou vně jezírka na potrubí. Čerpadla čerpají vodu do filtru, přičemž některá mohou vodu sát částečně i přes skimer. Dodávají vodu do potoků, vodopádů a fontánek.
Kompresory
Dodávají vzduch potřebný pro aerobní zónu biologického filtru, aerátory a vzduchovací kameny, které mají za úkol zvyšovat obsah kyslíku ve vodě, což je důležité u jezírek s rybí obsádkou zvláště v létě, kdy je voda teplá a neumožní rozpustit tak velké množství plynu, jako když je chladná. V zimě zase brání zamrznutí vodní hladiny a umožňuje odvětrávání sirovodíku, který vzniká na dně jezírka v kalu a který je pro ryby jedovatý.
Skimery
Pomocí povrchového pnutí na vodní hladině stahují z hladiny jezírka nečistoty, které odlučují od vody v hrubém filtru. Některé skimery hrubě přečištěnou vodu vypouští zpět do jezírka, lepší ji potom pomocí čerpadla posílají do mikrobiologického filtru.
Osvětlení
Není nezbytně nutné pro chod jezírka ale zvyšuje jeho estetickou užitnou hodnotu. Je tvořeno podvodními LED svítilnami na bezpečné 12 V napětí.
Vyvíječe mlhy
Taktéž pro chod jezírka nejsou nezbytné. Jsou založeny na ultrazvukovém principu, kdy výbrus z piezokrystalu kmitá na neslyšitelné frekvenci a trhá vodu na tak malé kapičky, které se udrží ve vzduchu a jen pomalu klesají k vodní hladině. Tím vytváří mlhu.
Rostliny
Rostliny dělíme do zón podle hloubky pod hladinou
Hloubková zóna 1 m
Bahenní zóna 15-50 cm
Mokrá zóna do 15 cm
Břehová zóna V kontaktu s hladinou
Ryby ochrana před komáry sežerou jejich larvy, oživí vodu.
Prezentaci k přednášce si můžete stáhnout zde.
vytvořil J. Procházka