Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

 

Zelené potraviny a nápoje můžeme řadit mezi funkční potraviny, tj. ty, které mají vysokou výživovou hodnotu a zároveň příznivý účinek na zdraví konzumenta. Funkční potraviny by měly být součástí stravy běžné populace. Ovlivňují příznivě fyzický i duševní stav, slouží jako prevence chorob, zpomalují proces stárnutí a chrání před škodlivým vlivem prostředí.

Zelené potraviny včetně mladého ječmene působí nejlépe při dlouhodobém pravidelném užívání a zdaleka nepůsobí na každý organismus stejně. Výrazný příliv energie lidé většinou pociťují od počátku užívání, ale pro pozorování příznivých účinků na různé choroby jsou často potřeba týdny, měsíce nebo i roky. Velkou výhodou oproti užívání léků jsou prakticky žádné vedlejší nepříznivé projevy.

Nápoj ze zeleného ječmene obsahuje velké množství výživových látek. Vysokým obsahem chlorofylu okysličuje krev a tkáně. Zásaditým Ph obnovuje acido-alkalickou rovnováhu. V zásaditém vnitřním prostředí se nedaří plísním, zánětům, kvasinkám ani rakovinným buňkám.

Zelený ječmen je vhodný např. na léčení kožních onemocnění, chudokrevnost, Crohnovu chorobu, diabetes, pomáhá v boji s nadváhou, mírní potíže s vyprazdňováním, posiluje imunitu. Preventivně působí proti civilizačním chorobám, rakovině, odstraňuje nebo zmírňuje deprese, zlepšuje kvalitu spánku a zmírňuje cévní a srdeční potíže.

Pěstování zeleného ječmene.

U pěstování obilnin všeobecně platí, že čím více slunečního svitu a čím více je kvalitnější a na živiny bohatá půda, tím vyšší je i obsah živin v rostlinách a následně jsou výraznější příznivé účinky na lidský organismus. V domácím prostředí pěstujeme v truhlících s dobrou zeminou. Ječmen nemusíme zasypávat. V zimě a na podzim roste pomaleji, obsahuje také menší množství výživových látek. Pro průmyslové využití se ječmen pěstuje na poli.  Je to náročné, zelenou hmotu je třeba zpracovat hned. V laboratořích zkouší, která odrůda ječmene je nejvhodnější. Nejlépe vychází odrůda Sebastián.

Sklizeň zeleného ječmene probíhá v době, kdy rostliny dosahují výšky 20 – 25 cm, v této době je obsah aktivních účinných látek nejvyšší. Při větší výšce jejich obsah klesá. Sklízí se před začátkem odnožování.

Odšťavňování :  Zařízení (mlýnek) by nemělo mít kovové součásti. Výtěžnost není velká. Šťáva obsahuje hodně vlákniny a tříslovin. Čerstvá vydrží 2-3 dny, může se zamrazovat, potom vydrží déle. Dá se také konzervovat různými bylinnými přípravky. Použití těchto přípravků se zkouší v laboratoři, potom se ověřuje senzoricky a několikanásobnými mikrobiologickými rozbory. Ve Výzkumném ústavu v Praze zkouší pasterizaci.

Nápoj většinou ze začátku lidem nechutná, je nutné zvykat si pomalu, po lžičkách. Pro použití se ředí vodou. Pokud někdo chce detoxikovat rychle, může to způsobit zácpu. Odšťavňovat můžeme např. i slupky z hrášku, pampelišku, špenát.

Z výrobků, dostupných na trhu je nejlepší používat ty, které už má někdo vyzkoušené. Vyšší cena mnohdy neznamená také vyšší kvalitu.

Ing. Pluháčková nám předvedla vlastnoručně odšťavňování  zeleného ječmene na přineseném mlýnku.  Docela se při tom nadřela. Získanou šťávu po naředění vodou dala všem ochutnat. Chutnalo to, inu jako tráva. Toto malé množství ale nestačilo na to, abychom pozorovali nějaké příznivé účinky, ale také nám to neublížilo. Získali jsme však praktickou zkušenost, kterou můžeme následně využít.

 

Zaznamenala L.Peclová