Zahrádkáři vzpomínají – 60 let od vzniku ČZS
V letošním roce vzpomínají zahrádkáři na 60. výročí vzniku organizace. Československý svaz ovocnářů a zahrádkářů vznikl sjednocením různých organizací na ustavujícím sjezdu v Praze dne 29.9.1957. Nynější Český zahrádkářský svaz je jeho přímým pokračovatelem.
Zahrádkářením se lidé zabývali již hluboko v minulosti, neboť byla potřeba vypěstovat si plodiny pro obživu svých rodin. Později se už lidé sdružovali a začali vytvářet různé spolky. Již za první republiky se zakládaly zahrádkářské kolonie. Stát nabízel lidem neúrodnou půdu, aby ji zúrodnili. V tomto trendu se pokračovalo i po druhé světové válce. Ještě dnes eviduje ČZS zhruba 2 500 kolonií. V době svého největšího rozmachu v 60. až 80. letech sdružoval Český zahrádkářský svaz kolem půl milionu lidí, obhospodařoval 9 500 ha půdy. V zahrádkářských osadách se pracovalo, pěstovalo i sklízelo, ale i relaxovalo. Po krizi v devadesátých letech to vypadalo, že je s nimi konec. Do roku 2017 se snížila plocha obhospodařované půdy, protože se muselo ustoupit ne vždy uvážlivému rozvoji průmyslu i občanské výstavby. Nyní však zájem o zahrádkaření roste, neboť lidé mají zájem vypěstovat si kvalitní potraviny. Takové rajče ze zahrádky má přece jen jinou chuť než to z obchodu. V současné době eviduje ČZS v celé ČR kolem 140 tisíc členů.
O činnosti organizace v Šlapanicích jsme se zmiňovali ve Zpravodaji již před 10 a 5 lety, kdy jsme vzpomínali 50. a 55. výročí ČZS. Dovolte nám, abychom se zmínili i tentokrát, i když průběžně o našich akcích šlapanickou veřejnost informujeme.
V našem městě se dosavadní Jednota zahrádkářů v roce 1957 součástí nově vzniklé organizace – ČSOZ . Kolik měla v té době členů, se ze zápisů nedovíme. Ale již v květnu 1959 měla naše odbočka 100 členů. Prvním předsedou se stal Jaroslav Kocián, od r. 1960 byla předsedkyní Marie Macháčková. Jednou z prvních akcí byla výstava prací Mistra Aloise Kalvody, šlapanického rodáka, spojená s výstavou pokojových květin. V r. 1958 byl u příležitosti obnovených Šlapanických slavností uspořádán první společenský ples – Věneček. V průběhu let se vystavovalo leckde – např. ve výloze cukrárny u Řeháků, v restauraci Radnice, v sále restaurace U Janíčků (již zanikla), ve škole na Riegrově ulici ( dnes gymnazium), v Domě mládeže na ul. Dlouhé (dnes sídlo Satesa),v mošťárně (v zadní části bývalého Skřepkova mlýna, po němž dnes již není ani památky), ve vestibulu MěÚ, v muzeu, v sále orlovny. Tam pořádáme výstavy dodnes.
Nemáme na tomto místě dostatek prostoru, abychom vzpomněli na všechny aktivní členy, kteří se na činnosti organizace podíleli. Vzpomeňme alespoň na další předsedy: od r. 1966 Jaroslav Zavřel, od r. 1970 Antonín Šlapanský, od r. 1974 Marie Hanzlová, od r. 1978 Jan Tuček, od r. 1984 Jaroslav Zapletal, od r.1990 Milada Umlášková, od r. 2004 Jan Hoda, od r. 2014 Ing.Stanislav Merta, od r. r. 2016 až doposud Ing. Jiří Procházka
Naši předchůdci vybudovali svépomocí v zadní části státem zabaveného Skřepkova mlýn (vchod ze Zámečnického náměstí), kterou jim propůjčil do užívání MNV, moštárnu ovoce a spolkovou klubovnu. Rovněž svépomocí vybudovali na základě smlouvy o užívání s místním JZD v místě vytěženého pískového dolu (tudíž zemědělsky nevyužitelné plochy)po rekultivaci vzorovou spolkovou zahradu, zbytek plochy byl rozdělen mezi zájemce o pozemky. V spolkové zahradě vysazovali ovocné stromky, na kterých předváděli způsob řezu, a pěstovali květiny pro svoje výstavy. Rovněž brigádnicky postavili chatku pro uložení zahradních pomůcek i místo odpočinku. Bohužel v té době se nebral ohled na skutečné majitele a tak byla spolková zahrada i chata ve skutečnosti na cizím pozemku. Když se po r. 1990 skuteční vlastníci ozvali, museli jsme vyklidit jak mlýn, tak po dlouhých sporech i spolkovou zahradu, neboť na zakoupení pozemku neměla v té době organizace dostatek finančních prostředků. Chatku jsme po úvaze prodali majiteli pozemku.
V průběhu let vybudovali naši předchůdci několik zahrádkářských osad v místech, které nebyly vhodné pro zemědělskou velkovýrobu, např. osady Puštor, Bezděkov, Prokopka horní i dolní, Písečňák, Rozvíz, Pod strání a Rozhled. Vybudovali brigádnicky závlahy pro svoje osady napojením na větší závlahový systém ( ten po r.1990 přestal fungovat). Zúčastňovali různých akcí „Z“, např. generální opravy místního koupaliště. Vysazovali též místní stromořadí v ulicích Nádražní, Husově i Vrchlického a podíleli se na výsadbě parčíků. Ještě v r. 1990- 1991 se podíleli na přívodu elektřiny na pozemky pod letištěm.
Jak stoupal počet zájemců o půdu, tak stoupal i počet členů organizace. Přesný počet v jednotlivých letech není v záznamech uveden, ale v r. 1981 se uvádí počet 400 členů. Vrcholu bylo dosaženo v r. 1984 – 437 členů. Ještě v r. 1990 měla organizace 410 členů, pro srovnání r. 1995 376 členů, r. 2000 206 členů, r. 2005 124 členů, 2010 115 členů. V posledních letech se pohybuje počet členů kolem 140 a to ze Šlapanic, Bedřichovic, Slatiny, Ponětovic i Brna. Někteří odcházejí, ale přicházejí i noví a mladí, z čehož máme velikou radost.
Tak jako naši předchůdci, tak i my v současnosti pořádáme výstavy květin, ovoce a zeleniny. Letní v době Šlapanických slavností a druhou koncem října se zaměřením na chryzantémy s názvem Barvy podzimu. Pořádáme odborné přednášky a to nejen pro své členy, ale zveme i šlapanickou veřejnost. Pro své členy a známé pořádáme odborné zájezdy. V minulosti jich bývalo každoročně víc, ale vzhledem ke zvyšujícím se nákladům pořádáme nyní ročně jen dva zájezdy, ale i tak přispívají k vyšší soudržnosti organizace. Nemalý přínos ke společenskému životu má také každoročně pořádaný Věneček. Tuto tradici jsme dosud od r. 1958 nepřerušili.
Přejeme naší organizaci ještě dlouho dostatek aktivních členů, kteří bez nároků na odměnu přispívají nejen k dobré činnosti spolku, ale i k reprezentaci našeho města. Na naše výstavy jezdí milovníci květin z celé ČR.
Libuše Peclová
kronikářka ZO ČZS