Ing. Miroslav Řeřucha: Pěstební tvary ovocných dřevin

Přednáška Ing. Miroslava Řeřuchy

na téma  Pěstební tvary ovocných dřevin, konaná dne 3.4.2017

Vřetena

Charakteristika :  -  Tvar kužele

        • Výrazná střední osa

        • Větve v tupém úhlu (mírně vhůru)

        • Postranní větve slabší než polovina kmene v místě větvení

        • Opěrná konstrukce

        • Slabě rostoucí podnož

        • Výška 2 – 2,2 m

        • Spon 3 -4m x 1 -2 m

        • Kapková závlaha


 

 

 

 

 


Klasická vřetena mají shora kruhovitý tvar. Většinou se používají štíhlá vřetena – šířka do 90 cm. Spon co nejmenší – vyšší hustota = vyšší výnos. Většinou se používá u jádrovin – jabloní, ale lze též u meruněk, třešní, švestek, broskví. U třešní donedávna nebyla vhodná podnož (nyní GI – SEL -A 5). Švestky díky novým podnožím mají pěkný tvar. Broskvoně byly donedávna pro vřetena tabu, nyní už ale také existují vhodné podnože. Vřetena vyžadují mírně rostoucí podnože

V intenzivní výsadbě jádrovin se používají vřetena až v 90%.

Význam podnoží : -  ovlivňují růst  naštěpované odrůdy

      • ovlivňují vybarvenost plodů

      • ovlivňují dobu nástupu plodnosti

      • umožňují pěstovat stromy v různých půdách

Podnože generativně množené –  pro jabloně nebrat

Podnože vegetativně množené – pro jabloně

 Rozdělení – podle růstu : zakrslé podnože M 27, J-T-G

  slabě vzrůstné M 9, M 26, J-T –E

  středně vzrůstné M 4 (už se nepoužívá), MM 106

  silně vzrůstné M 1

  velmi silně vzrůstné  M 11,  A 2

Podnože generativně množené pro hrušně se používají více než u jabloní. V praxi hovoříme souhrnně o hruškových semenáčích.


 

 

 

 

 

 

 


Vývoj vřetene: Každý to provozuje jinak, vřeteno musíte donutit, aby rostlo tak, jak chcete vy – uplatnit vrcholovou dominanci. Zjara zaštípneme vrchol, zaštípneme i boční větve, vyvážeme do vodorovné polohy – tím zbrzdíme růst. S vývojem tvaru nespěchat, nedopustit, aby spodní ramena byla slabá. Zmlazování – obnovu provádíme po 5 letech – řežeme salámovým  řezem (šikmo, spodní hrana delší). Případné vlky asi v červenci vyvázat – založíme tak nové rameno

Ovocné stěny

Základní rozdíl : u stěn se neobnovují ramena. Vyvazují se po 50 -60 cm. Ramena nenecháváme dlouhá, vyvazujeme 2 – 3 x ročně (červen, srpen). Důležité je nespěchat, aby spodní ramena nebyla slabá. U stěn se musí dělat letní řez, v červnu na 1 čípek

Schlösserova  palmeta

Na jaře v 3.- 4. roce zkrátíme střední výhon na 4-5 pupenů, při bujnějším růstu na 7.8 pupenů. Ramena již zkracovat nemusíme, protože jejich vodorovná poloha sama zaručuje růst obrostu. V létě odstraníme na ramenech příliš bujně a svisle rostoucí letorosty nebo je ohýbáme do vodorovné polohy.

V třetím až čtvrtém roce můžeme ve vzdálenosti 50 cm založit další patro.

Když stěna dosáhne výšky 2,5 m, ohýbáme terminál do vodorovné polohy. Vyskytnou-li se u ohnutého terminálu letorosty,buď je v létě odstřihneme, nebo je ohneme do stran.Vrcholy ramen musí směřovat mírně vzhůru.


 

 

 

 

 


Delbardovy ovocné stěny ( křížová palmeta)

se pěstují na opěrné drátěnce s pěti dráty. Ramena se vyvazují šikmo vzhůru, při čemž se mohou křížit s vedlejším stromkem – stromky sážeme v hustším sponu

Sloupovité (kolumnární) jabloně, dříve nazývané svislý kordon

Jsou vhodné do malých zahrádek, na pěstování na balkonech  a terasách v hlubších nádobách. Sloupovitý tvar neuděláme bez letního řezu. Zaštipujeme vrcholový pupen, boční větve vystřihujeme začátkem června. Zimní řez neděláme. Záleží na podnoži ( M9, M26) -plodnost zkrátí vegetativní růst.


 

 

 


Dle přednášky sestavila Ing. Peclová