Vybrané netradiční ovocné druhy

Netradiční druhy -- jeřáby, aronie, kdoule, plní funkci okrasnou i užitkovou. Převážná část plodů z této skupiny se využívá na kompoty, džemy, šťávy, mošty apod. Předností těchto druhů je nenáročnost na stanoviště, časný vstup do plodnosti, každoroční plodnost, vysoká nutriční hodnota ovoce.

Jeřáb – sorbus je zastoupen početnou skupinou druhů:

Jeřáb obecný, Muk obecný, Jeřáb oskeruše, Břek obecný

Jeřáb obecný

se vyskytuje planě, zejména ve vyšších oblastech. Šlechtěním vznikla řada nových odrůd, i mezirodovým křížením s hlohem, mišpulí, aronií, jabloní. Šlechtěním jeřábů se zabýval i I.V. Mičurin.

Jeřáby mají stromovitý tvar s výškou koruny 5 - 12 m. Lichozpeřené listy na podzim mění barvu do žluta či červena. Květy jsou bílé, intenzivně voní. Plody jsou kulovité malvice, velikost a zbarvení jsou rozlišovacími znaky jednotlivých odrůd ( Burk- tmavě červené až nahnědlé, Businka – drobnější, ohnivě červené, Discolor – velké kulaté, oranžově žluté, Granátový- malvice karmínově červené s jemným ojíněním, Koncentra – koruna válcovitá, malvičky sytě oranžové, Krasavice – roste středně silně, malvičky tmavě oranžové, Sorbinka- kulaté až válcovité koruny, malvičky nahloučené, výrazně oranžové, Titan – roste bujně, koruna válcovitá, malvičky velké, červenofialové s mírným ojíněním)

Množení jeřábu je buď generativní, ze semen, slouží pro získání podnoží. Očkováním u země na spící očko, nebo roubováním jakýmkoliv způsobem na podnože, které dosáhly požadovanou výšku. Jeřáby jsou nenáročné z hlediska stanoviště, jsou mrazuvzdorné.

Při výsadbě je vhodné zapravení hnojiv, u kmenných tvarů je opěrný kůl nutností. Spon volíme 5 x 5-8 m.

Aronie černá

Rod zastupují tři druhy s podobností a příbuzností k jeřábům:

Aronia arbutifolia – temnoplodec planikolistý, Aronia prunifolia – temnoplodec třešňolistý, Aronia melanocarpa- aronie černá

Domovem aronií je severní Amerika, kde se volně vyskytuje v přírodě. Plody jsou z hlediska zdravotního velmi hodnotné, mají vysoký obsah flavonoidů, vitamínů, rutinu, cukru kolem 10%, hodně minerálních prvků. Aronie vytváří až 2 m vysoké, rozložité keře. Listy jsou lesklé, vejčité, tmavě zelené. Květy jsou bílé, rostliny jsou samosprašné. Plody jsou fialově černé, vyvíjejí se 80 až 90 dní.

Pěstované odrůdy : Nero – střední až slabší vzrůst, vhodné slunné stanoviště. Plodnost velká, pravidelná. Malvičky jsou okrouhlé, černé barvy s ojíněním, dužnina fialově červená, sladce navinulá, mírně natrpklá, Viking– roste slaběji, jako keř,plodnost střední, pravidelná. Plody jsou okrouhlé, černé, s výrazným ojíněním, s nízkým obsahem tříslovin.

Množení generativní i vegetativní. Snadno se množí semeny, potomstvo si zachovává vlastnosti mateřské rostliny. Z vegetativních způsobů se využívá bylinné řízkování, ale i štěpování, roubování na podnož jeřábu obecného. Okrajově se dá množit i hřížením, dělením trsu a odkopky. Chorobami a škůdci aronie téměř netrpí, jen v době dozrávání je třeba porost chránit před ptactvem.

Jeřáb oskeruše , sorbus domestica

je druh v Čechách známý od 10. – 11. století. Volně rostoucí druhy s mohutně rozložitými větvemi dosahují výšky 15 až 20 m. Listy jsou lichozpeřené, v porovnání s jeřábem méně špičaté. Květy jsou obvykle bílé, vzácně růžové. Plody mají vysokou variabilitu hmotnosti 5 až 40 g. Tvar bývá hruškovitý, jablkovitý, konický, vejčitý, elipsovitý.

Oskeruše je rostlinou světlomilnou a teplomilnou, s delší vegetativní dobou. Plodnost bývá ovlivněna výskytem pozdních mrazíků v době kvetení.

Nevýhodou při množení semeny je nízká klíčivost semen. Semena mají málo zásobních látek, rostlinky přeléhají. Semenné množení se vyznačuje pozdní plodností 20 – 30 let. Štěpované plodí za 7 – 10 let, u stromů v lese je to 10 -15 roků. Vegetativní množení (kořenové výmladky, štěpování) přináší dřívější plodnost, ale i rychlejší stárnutí.

Kdouloň obecná

Pěstuje se pro přímý konzum méně často, ale je výbornou surovinou pro konzervárenský průmysl. Plody mají zdravotně dietetický význam (8-10% cukrů, 1,8% pektinů, vitamín C, nízký obsah tříslovin). Kdouloním vyhovují středně těžké záhřevné půdy, s dobrou zásobou živin. Nesnášejí půdy s vysokým obsahem vápníku.

Odrůdy – podle tvaru plodů jablkovité a hruškovité: Champion – nenáročná, hruškovitá, Bereckého – nejteplejší stanoviště, široce hruškovitá, Leskovačka – mrazuvzdorná, hruškovitá, Angerská – jablkovitá, množení vegetativní.

Výsadba: zákrsky, čtvrtkmeny, spon 5 x 5 - 6 m. Sklizeň v září, pozdní odrůdy v říjnu. Plody se neotlačují. Mimořádnou kvalitou vynikají kompoty. Plody se dále zpracovávají na mošty, rosoly, marmelády, vína, suší se.

Dle přednášky zaznamenala Ing.Libuše Peclová

Ilustrační foto jsou získány z internetu