Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

 Skalica

  Prošli jsme si historické jádro města, nahlédli do farského kostela a kláštera františkánů, pročetli pamětní desky z dávné i novější historie města. Skalica patří ke starobylým slovenským městům, která se v uplynulých staletích pyšnila přívlastkem svobodné královské město. Jeho historie je dlouhá a bohatá. Z mnoha hledisek má Skalica na historické, ale i současné mapě Slovenska významné postavení.

První písemné známky o existenci Skalice pocházejí z roku 1217 a 1256. V 17. století patřila Skalica mezi 5 – 6 největších a nejvýznamnějších míst Slovenska a byla postavena na úroveň dalším královským městům: Bratislavě, Košicím, Trnavě, Bardějovu a Prešovu. Intenzivně se rozvíjelo především vinohradnictví, které bylo mimo jiné zdrojem bohatství a rostoucího vlivu města. Dodnes se tu vyrábí velmi kvalitní červené víno. Množství vinných sklepů nabízí možnost jeho ochutnávky. 

Strážnice

  K našemu druhému zastavení jsme se přemístili do Strážnice, která je známá především jako místo konání mezinárodního folklorního festivalu, který probíhá mimo jiné i v areálu Muzea vesnice jihovýchodní Moravy, jehož prostory se mění v rozlehlé jeviště. A toto muzeum, které je v obecném povědomí známo spíše jako skanzen, jsme navštívili.

  Muzeum se začalo systematicky budovat od roku 1973, první objekty byly zpřístupněny již v roce 1981; výstavba pokračuje doposud. Muzeum představuje objekty lidového stavitelství, způsoby obživy, tradiční odrůdy vín, život a práci lidí na rozsáhlém území počínaje Strážnicí a konče známými moravskými lázněmi Luhačovicemi. Jednotlivé oblasti jsou prezentovány ucelenými areály, které představují charakteristickou podobu sídla, skladbu usedlosti, zařízení interiéru, vybavení zemědělských a chovatelských provozů, řemeslných dílen, zahrad a polí.  Při prohlídce areálu jsme byli upozorněni na ovocný strom oskeruši. Oskeruše je krajová specialita, o jejíž  záchranu a opětovné uvedení do pěstování usiluje výzkumný ústav v nedaleké Tvarožné Lhotě.

Slovanské hradiště v Mikulčicích

  Nad mapou nás průvodkyně seznámila s historií Velkomoravské říše od jejího vzniku v 6. století až po rozpad v roce 943. Po tomto úvodu jsme přešli do pavilonu se stálou archeologickou expozicí. Zde, soustředěna na jednom místě, je v podobě vykopávek i velkoplošné projekce představena tato národní kulturní památka - velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 ha, základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes 2500 objevených hrobů, pozůstatky mohutného valu, kůlových mostů, atd. Je to významné místo

počátků naší státnosti a rovněž místo možného působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina a sv. Metoděje. Slovanské hradiště v Mikulčicích usiluje o zápis na listinu UNESCO. 

Po celý den jsme projížděli vinařskými oblastmi a též vhodně volený termín zájezdu nám nedal minout  Moravskou Novou Ves, kde právě probíhaly slavnosti vína v duchu místní tradice, a to s ochutnávkou burčáku a vína i s cimbálovou muzikou.

Zajímavý a poučný zájezd zorganizoval člen výboru šlapanických zahrádkářů přítel Bohumír Hanák, za což mu patří vřelý dík. I přes drobný déšť, který nás po část dne provázel, byl připravený program zájezdu splněn k plné spokojenosti všech účastníků.

Ing. Stanislav Merta