Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

Klimatolog RNDr. Jaroslav Rožnovský, ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ) nás seznámil s výsledky pozorování a měření ČHMÚ, typem našeho podnebí, upozornil na extrémy počasí v posledních letech a jejich dopady na možné změny klimatu. Měření meteorologických údajů v budkách, jak jsme je znali, je dnes už historická věc. Měřicí zařízení se dnes nachází ve volném prostoru ve výšce 2m, údaje se ukládají v miniústředně a přenášejí se do počítače. Protože v měřených hodnotách jsou velké lokální rozdíly, je systém stanic veden podle mezinárodních předpisů na celém území ČR v tzv. sítích stanic. Kromě toho působí řada amatérských meteorologů, už Gregor Mendel zapisoval meteorologické údaje v letech 1878 -1883.

U nás převládá vzduch mírného pásma, dále působí tropická a arktická vzduchová hmota, vliv Atlantického oceánu a Euroasijského kontinentu.

ČHMÚ v poslední době vydal publikaci analýz teplot v ČR od r. 1961 do r. 2010, podle které se za padesátiletí zvedla průměrná teplota přibližně o 1°C.

Dopady na zemědělství budou obrovské, protože se prodlouží vegetační doba, plodiny se začnou dřív sázet. Je zde ale nebezpečí příchodu jarních mrazů, takže budou škody na porostech. Problémem bude i případný nedostatek vody. Každý nárůst teploty o 1°C znamená zvýšení výparu o 30-40mm. Častější budou také období sucha a přívalových dešťů.

Teplotní poměry:

Extrémní teploty byly v ČR naměřeny 20.8.2012  40,4°C v Praze – Uhříněvsi. Absolutní minimum bylo naměřeno  11.2.1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic  -42,2°C. Na Brněnsku je průměrná teplota 8-9°C, zvedla se o půl stupně, nárůst je hlavně v Praze. Průměrný počet tropických dnů pro Brno je 13.  V průměru nejchladnějším měsícem roku je leden, v průměru nejteplejší je měsíc červenec. Největší vzestup teploty vzduchu je v březnu až dubnu, vrchol je v červenci. Výrazné snížení je v měsících září a říjen. Medardovské období je začátkem druhé dekády června, babí léto koncem září, vánoční obleva uprostřed poslední dekády prosince.

 Brno bude za 25 let čelit tropickému počasí. Podle vědců do r. 2060 stoupne teplota v ČR o 2,5 °C. Přibude tropických dnů, kdy teplota překročí 30°C a ubude mrazivých dnů. Vzrůst má také počet dnů s teplotou nad 25°C. Podle vědeckých studií dochází k jasnému zvýšení teplot.

Změny mohou být i pozitivní. Spolu se zvyšující se teplotou se začíná dařit některým druhům rostlin. Problém bude v případě trvalých travních porostů, lesů a plodin, u kterých nebude možná rychlá adaptace.

Srážkové poměry: Nejvíce srážek je v létě, bohužel bouřkového charakteru. Voda nestačí vsáknout, rychle odtéká a způsobuje záplavy. Nejméně srážek je v zimě (leden, únor), jsou suchá jara. U nás jsou roční srážky 410 – 1705 mm. Nejnižší srážkové úhrny jsou v okolí Žatce (410mm), je to nejsušší oblast ČR. Nejvíce  1705mm Bílý potok v Jizerských horách, v Brně cca 500 mm. Snižuje se průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou, snižují se zásoby půdní vody. Část jižní Moravy je již suchem velice ohrožena. Dochází k extrémním jevům (krupobití 4. 8. 2012). Maximální výška sněhové pokrývky v nížinách je v průměru 15 cm, na horách 200cm. Její výskyt v nížinách v průměru je 40 dnů, na horách takřka 200 dnů.

S vodou bychom měli všichni lépe hospodařit, nedovolit, aby se dešťová voda rychle odvedla z krajiny, aby třeba na parkovištích byly materiály, které vodu propustí do půdy pod nimi.  Ze sucha už jsme se poučili, máme vybudovány přehrady a nádrže, které slouží po úpravě jako zdroj pitné vody. Je nehospodárné zalévat pitnou vodou, nemá se zalévat najednou  velkým množstvím vody, ale používat úspornější formu závlahy (kapková zálivka).

Plánuje se řada opatření, výstavba malých nádrží, budování mokřadů, remízky. To jsou však opatření na dlouhou dobu. Měl by se také změnit pohled na zemědělskou výrobu, nevidět jen produkci výnosných plodin, neboť se devastuje krajina i hodnota půdy, s čímž souvisí sucho a eroze. Již 50% půdy v ČR je erozí ohroženo.

Zaznamenala

Ing. Libuše Peclová