Ing. Antonín Pavlíček: Včely, včelaři a včelí produkty.
Význam včelařství spočívá z 80% ve funkci opylování, jen 20% v produkci medu a ostatních produktů (mateří kašička, propolis, včelí vosk, včelí jed). Společnost je si toho vědoma, včelaři dostávají dost vysoké dotace z EU a krajských rozpočtů. Ve velkovýrobě je úloha včely nezastupitelná. Velké lány např. řepky ostatní opylovači nejsou schopni obsáhnout.
V ČR bývalo asi 800 tis. včelstev, po revoluci počet klesl na 400 tis., v současnosti je evidováno asi 600 tis. včelstev.
Organizovaných včelařů je asi 50 tisíc., neorganizovaných jen 2%. Pozitivní trend začal po r. 2009, když předtím 20 let členů ubývalo. Přibývají především mladí včelaři.
Včelstva jsou náchylnější na nemoci, což je dáno jejich větší koncentrací.
Závažné choroby včelstev: mor včelího plodu (bacil způsobuje, že plod se nevyvine)
Varoáza – chorobu způsobuje kleštík (roztoč) – varroa
Když se kleštíci (v porovnání s velikostí člověka, jako by nás napadlo klíště velikosti dlaně) přisají, včely malátní, napadené kukly se rodí defektní, bez křídel, nožiček a včelstva už před zimou hynou. Napadená včelstva se dříve musela pálit, ale našly se léky, díky kterým včelstva přežívají. Jihomoravský kraj je proti této chorobě velice dobře ošetřen, vadná včelstva se spálila. Některé kraje jsou však těžce postižené.
Ve včelstvu jsou 3 skupiny včel: matka - včelí královna, dostává velké dávky mateří kašičky, vyrůstá velká, vývoj trvá nejkratší dobu – 16 dní - žije 2 až 3 roky
dělnice - vyvíjí se 21 dnů
trubci - vyvíjí se 24 dnů
Varroa proto klade vajíčka do larev trubců, proto někteří včelaři trubčinu vyřezávají. Vede se debata o užitečnosti trubců. Trubci pyl na med přímo nezpracovávají, ale pomáhají větrat a udržují v úlech „dobrou náladu“. Posláním trubců je oplozovat matku, která má schopnost pářit se až s 8 trubci najednou. Ing. Pavlíček vyřezává trubčinu jen zčásti, zbytek varoázy likviduje kyselinou mravenčí.
Včelařský rok začíná 21. června – letním slunovratem.
Po tomto termínu se rodí dělnice dlouhověké. Mají zvláštní tukové tělísko, které jim pomáhá přečkat zimu. Letní včela je pracovitá, líhne se jich víc. Pomáhají vychovat jarní generaci, jejich život končí v dubnu. Život jarních včel trvá asi 2 měsíce.
Včelař musí stav včelstva kontrolovat. Objeví-li se trubčice (dělnice, která po úhynu matky převezme funkci matky, ale protože není oplodněna, klade jen vajíčka trubců), musí včelař vyvézt roj daleko. Včely létavky odletí, zbytek se musí pošlapat nebo vysířit.
Produkce medu
Jedno včelstvo (v červnu může mít až 50 tis. včel, v zimě kolem 10-20 tis. včel) může vyprodukovat až 120 kg medu (v Albánii), u nás kdysi dávno byla produkce 15 – 20 kg na včelstvo. Tehdy bývaly včely velice agresivní, postupem času byly prošlechtěny i na vyšší produkci medu. Průměrná norma dnes je 30-40 kg, ale může se dosáhnout i 50-60 kg, i 80 kg od silného včelstva. Letos je vše jinak, očekává se produkce 25 kg na včelstvo, někteří včelaři budou mít možná i méně.
Tak jak má každý člověk svého lékaře, tak by měl mít i svého včelaře, u kterého má zaručenou kulturu výroby i prodeje.
Med se získává z nektaru (květový), nebo z medovice (lesní). Tento med je v západních zemích neprodejný, u nás naopak žádaný. Faktem je, že má menší obsah bílkovin (pylových zrnek) a větší obsah minerálních látek. Med květový působí antialergicky, udržuje imunitu proti různým pylům. Musí to však být med z oblasti, kde žijeme. Velkovčelaři mají účinné filtry, které odstraní všechna pylová zrna. Potom už se však nedá prokázat původ medu. Ultrafiltrace je zákonem povolená, ale dává možnost manipulace s medem.
Med má mít pod 20% vody, česká norma říká pod 18%. Vysoká koncentrace cukru nedovolí mikroorganizmům se rozmnožovat, med nekvasí. Zralý med při nalévání vytváří varhánky. Na měření obsahu vody jsou také přístroje-refraktometry. Nezralý med je také upotřebitelný. Malovčelař z něho udělá medovinu, velkovčelař ho prožene sušením.
Krystalizování medu je známkou jeho pravosti. Platí: čím více glukózy, tím více krystalizuje. Med řepkový krystalizuje do 14 dnů po vytočení. Když chceme zkrystalizovaný med rozpustit, zahříváme ho ve vodní lázni (v zavařovacím hrnci) při teplotě max. 45-50 °C. To se ještě neprojeví negativně na jeho kvalitě.
Pastování medu je velice stará záležitost. Už naše babičky med obracely, med začal houstnout. Mícháním medu vzniknou malé krystalky, které způsobí, že med neteče. Každý si může pastováním udělat med podle své chuti, smícháním několika druhů (lipový med řeže).
Melicitózní medy – objevují se na podzim. Zkrystalizují ještě v buňkách, včely ho nejsou schopny strávit. Tyto plásty se musí odstranit.
Jak poznají včely svého včelaře?
Nemají možnost ho poznat, jen podle chování. Nutno se chovat klidně, nedělat prudké pohyby. Včely také poznají, má-li člověk strach, podle potu. Včely útočí na vyčnívající části těla (nos), je nutné si chránit hlavu, odejít v klidu. Při bodnutí je nutné vytáhnout žihadlo (do těla se dostane 30% jedu, při ponechání 100%). U alergiků se musí použít antialergeny.
Když se včely rojí, jsou nejméně nebezpečné. Jsou najezené, hlavní úkol je v této době zajistit rozmnožování, včela si vás nevšimne. Roj se zklidní zakouřením nebo postříkáním.
Na seznámení s dalšími produkty včel již nezbyl čas. Jistě budeme rádi, když se bude konat další přednáška na téma o těchto produktech.
Zaznamenala Ing. L. Peclová