Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

BOTANICKÁ ZAHRADA.

Botanická zahrada hl.m.Prahy je botanická zahrada v Praze – Troji. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice sv. Kláry s kapličkou. Zahrada má plochu ca 50 hektarů.

K nejstarším částem venkovní expozice patří Ornamentální zahrada, která byla pro veřejnost otevřena již v roce 1992. Na ni navazuje Japonská zahrada, která patří k nejnavštěvovanějším expozicím a to především na jaře a v době květu azalek.

Expozice Flora Středomoří a Turecka se nachází na extrémně teplém jižním svahu a proto se zde daří i druhům, s nimiž se v jiných středoevropských botanických zahradách návštěvníci běžně nesetkají.

Na Ornamentální zahradu navazuje expozice Stráň. Zde se dochovaly fragmenty původních stepních společenstev typických pro Troju až do dvacátých let minulého století.

Pivoňková louka přitahuje návštěvníky hlavně v květnu a červnu, kdy pivoňky kvetou.

V expozici Stálezelené dřeviny a stínomilné trvalky jde o unikátní sbírku rostlin, které rostou v podrostech listnatých lesů Evropy, Asie i Ameriky.

Celoročně je velkým lákadlem sbírka zimovzdorných kaktusů v expozici Severoamerická polopoušť.

Expozice Mokřad a jezero patří v Botanické zahradě k jedněm z mála míst, kde mohou na jaře klást žáby svá vajíčka.

V expozicích Lesní biotopy východní Asie a Severní Ameriky se v současné době mohou návštěvníci setkat s desítkami zajímavých dřevin.

Botanická zahrada v Troji spravuje i památkově chráněnou Vinici sv. Kláry. Kromě produkční části se zde návštěvníci na vinařské naučné stezce mohou seznámit s téměř všemi u nás povolenými stolními i moštovými odrůdami vinné révy. Součástí expozice jsou i ukázky vedení vinné révy – způsobů tvarování vinného keře. K dominantám vinice patří kromě stejnojmenné kaple také historický viniční lis z roku 1801.

Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem zapuštěná do původního skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze přibližně 2000m 2, která svým originálním řešením činí z Fata Morgany evropský unikát.

Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu.

První část skleníku je věnována vegetaci suchých tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský les a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí se suchomilnou vegetací jižního Mexika a několika oblastí jižní Afriky.

Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les vlhkých tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvím Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín.

Poslední, chlazená část skleníku přibližuje návštěvníkům drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky.

Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely.  

TROJSKÝ ZÁMEK.

Stavbu pro hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka projektoval a řídil Jean-Baptista Mathey, Francouz s italskou praxí, v letech 1678 – 1685. Italská barokní vila byla určena pro slavnosti a odpočinek. Nejočekávanějšími hosty byly lovecké společnosti z dřívější císařské a královské obory (dnes největší pražský park Stromovka). V 17.století v oboře nebyla pro vznešené lovce žádná možnost odpočinku ani osvěžení. Na tom hrabě Šternberk založil své plány a ambice, doufaje v návštěvu císaře Leopolda I. Habsburského.

Ústřední cesta dělící francouzskou zahradu vede od původní hlavní jižní brány a je projektována v přímé ose na věže katedrály sv. Víta na Hradě.

Za současnou věrně a citlivě zrestaurovanou podobu vděčí zámek kompletní rekonstrukci v 70. a 80. letech 20. století. Po znovuotevření se stala správcem a uživatelem Galerie hlavního města Prahy, která tu také vystavuje část svých sbírek.

Zaznamenal: Ing. Stanislav Merta s použitím prospektů Botanické zahrady hl. m. Prahy a Galerie hlavního města Prahy.