Ing Běla Svitáčková: Šlapanické chryzantémy
Přednáška byla uskutečněna 2.9.2013 opět v sále orlovny. Vzhledem k tomu, že hlavním bodem byla přednáška o šlapanických chryzantémách, očekávala se větší účast i ze strany šlapanických občanů. Touto přednáškou pokračoval cyklus vzdělávacích akcí, pořádaných ve spolupráci s městem.
Přednášející Ing. Běla Svitáčková úvodem proto vzpomněla šlapanického rodáka a šlechtitele Jana Dvořáka a jeho otce Tomáše. O Janu Dvořákovi je podrobně vzpomenuto na těchto stránkách v oddíle Významné osobnosti naší organizace, proto není nutno na tomto místě se podrobně o jeho práci a úspěších rozepisovat, i když přednášející o něm hovořila. Seznámila nás s členěním chryzantém dle mrazuvzdornosti (spolehlivě mrazuvzdorné a nespolehlivě mrazuvzdorné), dle doby kvetení – normální a řízené kvetení, dle způsobu užití ( hrnkové a k řezu), dle stavby úboru ( jednoduché, drobnokvěté nebo plnokvěté). Dnes ovládají trh řízené kultury, neboť jde přesně určit, kdy budou kvést a lze jim proto vytvořit uměle podmínky.
Jan Dvořák pěstoval a šlechtil odrůdy, které byly tolerantní k tepelným a světelným podmínkám venkovního prostředí.
Ing Svitáčková vzpomněla i na dřívější pěstitele:
Úplně první zaznamenaná výstava se uskutečnila v r.1848 ve Velké Britanii.
Prvním šlechtitelem u nás byl prof. František Thomayer (1856 – 1938), bratr známého lékaře, který uspořádal první výstavu velkých chryzantém už v r. 1890 v žofínských sadech.
Rozvoj botanických disciplin měl vliv na zahradníky a pěstitele. Od konce 18. století vznikaly sbírky a herbaria. Po r. 1811 vznikaly první semenářské obchody.
Mezi významné přírodovědce a cestovatele patřil Tadeas Haenke (1761 – 1814), rodák z obce Chřibská v severních Čechách. Dosáhl světové velikosti, objevil největší leknínovou rostlinu světa Victoria regia. Jeho objevy z lesů Jižní Ameriky mají platnost dodnes.
Zakladatel genetiky, přírodovědec Johann Gregor Mendel (1822 – 1889 ) zahájil své experimenty s křížením rostlin (hrachu).
Jeden z nejvýznamnějších českých botaniků 19. století byl také Karel Bořivoj Presl (1794–1852 ), profesor všeobecného přírodopisu na univerzitě v Praze
Alberto Vojtěch Frič (1822- 1944 ) byl český etnograf, botanik a cestovatel. V Evropě byl znám jako Lovec kaktusů. Po ukončení svých výprav se věnoval pěstění kaktusů, šlechtěním a křížením exotických plodin a rostlin. Velkých úspěchů dosáhl u rajčat.
Ferdinand Steiber ( 1804-1885 ) vydal první publikaci o křížení květin.
Karel Hrubý, (1910–1962) český genetik; zakladatel české genetické školy na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze po 2. světové válce. Specializoval se na genetiku a cytogenetiku rostlin, studoval i otázky genetiky jiných skupin organismů (živočichové, člověk).
Z Velkých Opatovic pocházeli dva velcí pěstitelé. Emil Dokoupil (1878 – 1941) a jeho žák Josef Dragoun. Dokoupil ještě za první republiky založil Spolek pěstitelů jiřin, který vyšlechtil mnoho nových odrůd. Po jeho smrti se jiřiny pěstovaly ve Velkých Opatovicích a následně v Borotíně.
V současné době moc šlechtitelů v České republice není.
Šlechtitelská stanice v Libochovicích zanikla kolem roku 1996.
Šlechtitelskou stanici zeleniny ve Smržicích, dnes SEMO Smržice jsme navštívili na našem jarním výletě.
Rodina Černých z Jaroměře se už 5.generaci zabývá šlechtěním petunií, begonií, konvalinek a bramboříků.
Langrovo zahradnictví v Rájci – Jestřebí již 3. generaci pěstuje a šlechtí jiřiny.
Na závěr přednášky, která již byla poslední z letošního cyklu, vystoupil starosta města Ing.arch.Jaroslav Klaška. Doufá, že celý cyklus přednášek přispěl k našemu odbornému vzdělávání.
|
|
|
|
|
Pro plné rozlišení klikni na obrázek
Obrazový doprovod opět promítal Ing Jiří Procházka.
Text Libuše Peclová
Foto Josef Kopecký