50 let Českého zahrádkářského svazu
Rozkvět zahrádkářství a ovocnářství zaznamenaly Šlapanice a okolí příchodem Ondřeje Baroše jako učitele na Zimní hospodářské škole ve Šlapanicích v r. 1911. Jeho školka vyprodukovala během svého 40 letého trvání tisíce stromků a rozšířila v širokém okolí mnoho nových odrůd.
Z jeho podnětu byl v r.1912 založen Okrašlovací spolek, který výsadbou stromů zkrášloval dosud zanedbaná prostranství. Jméno spolku bylo r.1929 pozměněno na Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny. Činnost tohoto spolku byla v r. 1948 zastavena. Vzniklou mezeru se snažili někteří nadšenci nahradit založením Jednoty zahrádkářů v r. 1954. Záznamy o jejich činnosti nemáme k dispozici. Pamětníci uváděli, že obstarávali pro zájemce ovocné stromky, zahrádkářské potřeby, pořádali výstavy stromků různých tvarů, ovoce a zeleniny na Radnici.
Uvádíme alespoň některá jména těchto nadšenců: Vincenc a František Hamrovi, Vladimír Balon, Karel Fořt a Jaroslav Kocián.
Tato Jednota zahrádkářů se stala součástí nově vzniklého Československého svazu ovocnářů a zahrádkářů , který byl ustanoven v Praze 29.9.1957. Nynější Český zahrádkářský svaz je jeho přímým pokračovatelem. Organizace v době svého rozmachu měla téměř půl milionu členů.
Od vzniku nové organizace ve Šlapanicích byly pořizovány zápisy z výborových a členských schůzí. Na jejich podkladě sestavil známý učitel Karel Nesvadba kroniku organizace 20 let pozpátku. Kroniku pak vedl až do r. 1980, potom Jaroslav Zapletal do r. 1982, pí uč. Fořtová Miloslava do r. 1991. V zápisech do kroniky stále pokračujeme.
V zakládajícím výboru pracovali: předseda Jaroslav Kocián, členové Adolf Svoboda, Arnošt Kříž, Čeněk Drábek, Jiří Pojzl, Jan Hanzl, Marie Macháčková, Rajmund Svoboda, František Fajfr, Antonín Mrázek, Josef Kolář, Vladimír Kokeš, Anežka Švábenská, Jaromír Boček, Ondřej Baroš, Alfons Fiala, Karel Nesvadba.
Již tehdy pořádali výstavy ovoce a zeleniny, vzdělávací přednášky a zájezdy pro své členy. Zajišťovali nedostatkové zahrádkářské potřeby, umělá hnojiva, sadbové brambory, rašelinu.
V r. 1958 byl poprvé pořádán „Věneček“ / společenský ples / a u příležitosti obnovených Šlapanických slavností výstava zeleniny, ovoce a květin, v říjnu pak výstava ovoce.
Významným vystavovatelem jiřin byl Jaroslav Kocián, pěstitelem tulipánů Karel Černý.
Členové pracovali na veřejně prospěšných pracích, prováděli výsadbu stromů, na př.lip na ul. Husova, Vrchlického, sladkých jeřábů na ul. Kalvodově. Prováděli průklest stromů na veřejných prostranstvích a údržbu parčíků. Mnoho hodin odpracovali na akcích „Z“, např. na generální opravě koupaliště.
V této době byla organizaci předávána do užívání tzv. velkovýrobně obtížně využitelná půda, na které vznikaly zahrádkářské osady. Ve Šlapanicích to byly např.osady Puštor, Bezděkov, Prokopka horní a dolní, Písečňák , Rozvíz , Pod strání.
V r.1966 nabídl MNV organizaci část Skřepkova mlýna na využití pro spolkové účely. Členové zde svépomocí zřídili moštárnu, přivedli vodovod, elektřinu. Z bývalé kůlny zřídili klubovnu pro pořádání výborových schůzí i prostory pro uložení prostředků, nutných pro činnost organizace. Prováděli zde výkupy přebytků ovoce, prodej zahrádkářských potřeb i výstavy ovoce.
V r. 1971 se začalo s přípravou závlah v osadě Písečňák. V létě 1972 byla již závlaha v provozu. Celou akci řídil František Hamr a Zdeněk Burian. Dílo bylo pojato do „Akce Z“.
Hlavní trasa byla vyhloubena bagrem, ostatní vykopali osadníci. Svařování a montážní práce provedl František Večeřa. V r. 1976 JZD svolilo, aby se na závlahy napojila i osada Prokopka.
V tomto období evidovala organizace mnoho žádostí o přidělení pozemku. I organizace měla zájem o vybudování vzorové „spolkové zahrady“. Po mnoha jednáních o různé pozemky se začala rýsovat možnost vybudovat novou osadu na pozemku vytěženého pískového dolu, který byl již zavezen odpady. Na základě smlouvy s místním JZD byly tyto parcely předány organizaci do užívání. V r. 1979 se započalo s navážením ornice. V dalším roce byla úprava dokončena, půda rozdělena zájemcům a pro vzorovou zahradu ponechána poslední část. Nová osada dostala název „Rozhled“. V dalších letech pokračovalo budování osady. Bylo odpracováno mnoho brigádnických hodin – na oplocení, výsadbu miniškolky, rytí, roubování, sázení jiřin, stavbu chaty. Ta byla až na drobné úpravy dokončena v r. 1984. Úplné dokončení muselo počkat až do r. 1988, neboť organizace se musela vypořádat s odstraňováním škod v účelovém zařízení ve mlýně. Vlivem požáru v objektu mlýna byla zničena střecha nad moštárnou. Bylo nutné provést též opravu elektroinstalace.
V r. 1990 bylo vydáno stavební povolení na stavbu VN, trafo a vývody nn na pozemcích Bezděkov, Písečňák, Dolní nad rybníkem, Pod strání a Rozhled. O připojení požádalo 66 osadníků. Stavba byla následujícího roku zkolaudována.
V r. 1994 získali zbytky objektu bývalého mlýna rozhodnutím soudu zpět dědicové bývalých majitelů a organizace musela prostory bez náhrady vyklidit. V tomto roce byla uskutečněna pouze výstava chryzantém Jana Dvořáka u příležitosti 50 let jeho šlechtitelské práce v prostorách jeho zahradnictví. Ostatní výstavy nebylo kde konat, neboť i další sál, kde se konávaly, byl vrácen restituentům /U Janíčků , později objekt JZD na ul. Brněnské/.
Vzorová pokusná zahrada, vzniklá na vytěženém pískovišti a před mnoha lety propagována Antonínem Šlapanským a dalšími nadšenci, se stala velkým problémem. Na koupi pozemku nemáme finanční prostředky. Majitel požaduje nepřiměřeně vysoký nájem, nezohledňuje přínos organizace ke zkvalitnění pozemku a chce pozemek vrátit.
Závlahy v r. 1995 přešly pod správu MOK s.r.o./ Montáže ocelových konstrukcí /.Od toho roku již nejsou v provozu.
V květnu 1959 měla organizace ve Šlapanicích 100 členů. Potom jejich počet stoupal, vrcholu dosáhl v r. 1984 – 437 členů. Ještě v r. 1990 je uváděn počet členů 410. Potom počet členů postupně klesal. Zájemci o půdu již nejsou, na trhu je dostatek ovoce a zeleniny i ostatních potřeb v každé roční době. V současné době evidujeme 122 členů, převážně starších občanů. I těch nejstarších si velmi vážíme, neboť dříve bývali velice aktivní. Navštěvujeme je při jejich významných životních jubileích. Ale i někteří mladší mají o členství zájem a aktivně se do akcí zapojují.
Od r. 1995 jsou výstavy pořádány v sále orlovny. Jedna u příležitosti Šlapanických slavností a druhá koncem října – výstava chryzantém , ovoce a zeleniny s názvem „Barvy podzimu“.
Na výstavy přispívali svými výpěstky i naši profesionální členové, Alois Musil a Jan Dvořák. Ten již bohužel od srpna loňského roku není mezi námi. Začátkem r. 2005 uplynulo 60 let jeho pěstitelské práce. Za tu dobu se mu podařilo vyšlechtit přes 400 druhů původních českých chryzantém. Všechny mají v názvu „šlapanická“. I tímto se zasloužil o to, aby se jméno Šlapanice dostalo do povědomí u nás i v zahraničí. Janu Dvořákovi se dostalo mnoha uznání a ocenění.
Tradičně pořádáme dál „Věneček“, od r. 1989 nekuřácký. Nadále zajišťujeme vzdělávání našich členů odbornými přednáškami či filmy s odbornou tematikou na našich členských schůzích. Stejně jako po celých 50 let konáme zájezdy, spojené se zvyšováním odborných znalostí. Zájezdy nyní organizuje Jarmila Suchomelová a o jejich průběhu informuje ve Zpravodaji.
Není možné, abychom ve vymezeném prostoru uvedli všechny naše bývalé i současné členy, kteří se zasloužili o dobrou práci naší organizace. Je a bylo jich mnoho. Jmenujme alespoň předsedy: Jaroslav Kocián, Marie Macháčková, Jaroslav Zavřel, Antonín Šlapanský, Marie Hanzlová, Jan Tuček, Jaroslav Zapletal, Milada Umlášková a nynější Jan Hoda.
Všechny členy spojuje láska k přírodě, půdě a radost z pěkných výpěstků. Musíme doufat, že i ti dnešní mladí, kteří v současnosti mají jiné zájmy a starosti, si později také najdou cestu do našich řad.
Srpen 2007
Ing Libuše Peclová
kronikářka