Ing Petr Hanzelka, botanická zahrada v Tróji: Středozemní rostliny v přírodě a na zahradě

Středozemí je oblast kolem středozemního moře se subtropickou vegetací. Hory mají klima bližší nám. Hranici vytyčuje pěstováním olivovníků které se pěstují do 800 m.n.m. Olivovníky jsou pěstovány od starověku. Poslední dobou se zkouší pěstovat v nížinných polohách pod Vídní.

U nás spadne naprostá většina srážek přes léto ve středozemí přes zimu ale léto je suché. Pro návštěvu je vhodné období 2-4 měsíc nebo 11-12. V létě je krajina vyprahlá bez vegetace zelené jsou pouze stálezelené.

Celá oblast středozemí tvoří přetvořená krajina . Dříve ji pokrýval pestrý vysoký listnatý les tvořený duby a dalšími dřevinami které člověk vykácel a byly nahrazeny křovinatou vegetací s jednotlivými nízkými stromy jalovců, piniemi cypřiši pistácie vavřín v prolukách dominují byliny.

Dub cesmínový

Trnovec kristův Paliurus spina-christii Nízký keř plod křídlatá tobolka



Rubutus stálezelený „jahodový strom“ z plodů se vyrábí pálenka

Společenstvo Garrigue  je tvořeno nízkými keři a bylinami tymián (Thymus vulgaris), rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis), levandule (Lavandula), šalvěje (Salvia), ožanky (Teucrium), dobromysl (Origanum), saturejka (Satureja), sápa (Phlomis)

 Na sutích a skalních výchozech roste společenstvo frygana tvořené izolovanými rostlinami  kterou tvoří polokulovité pryšce, např. pryšec trnitý (Euphorbia acanthothamos), kručinky (Genista), koulenka keříčková (Globularia alypum), Sarcopoterium spinosum, sasanky (Anemone), asfodely (Asphodelus), tořiče (Ophrys) aj.


 

Jarní a letní fotografie stejných míst. V létě je vegetace vyschlá.



Levandule a euphorbie tvoří typické porosty ve středozemí



Další dřevinou typickou pro středozemí je rozmarýn


Typické jsou také cibulnaté a hlíznaté rostliny


V přímořských alpách roste Asphodelus



Na zemědělských polích se pěstuje levandule za účelem získávání silice

Užitkové, léčivé a okrasné druhy rostlin původem ve Středomoří

Dřeviny:

olivovník, rohovník, mastix, granátové jablko, korkový dub, fíkovník, cypřiš, zmarlika, planika, rozmarýn, cist, kalina (Viburnum tinus), sápa, vavřín, oleandr

Byliny a polokeře

šalvěje, saturejka, dobromysl, levandule, mikromerie, tymián, mateřídoušky, cibuloviny a hlíznaté rostliny, ožanka, meduňka, pelyněk, routa, mavuň, kapara



     
     
     
     
 Tymiány je potřeba řezat jinak vydrží pouze 5 let


     

    

Přezimování rostlin pěstovaných v České republice

  

Druhy pěstovatelné ve volné půdě v České republice

Především byliny a polokeře, dřeviny jen velmi omezeně:

Tymián obecný (Thymus vulgaris)

Mateřídoušky (Thymus sp.)

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)

Levandule prostřední (L. x intermedia) – v teplejších oblastech

Levandule (L. x chaytorae) – v teplejších oblastech

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)

Šalvěj muškátová (S. sclarea)

Meduňka lékařská (Mellisa officinalis)

Santolína (Santolina sp.; zejména S. chamaecyparissus, S. etrusca aj.)

Smil italský (Helichrysum italicum) – v teplejších oblastech

Dobromysl (Origanum) – pouze O. vulgare, O. laevigatum, O. hirtum

Saturejka (Satureja montana, S. subspicata aj.)

Mikromérie (M. thymifolia, M. marginata)

Routa vonná (Ruta graveolens)

Mavuň (Centranthus ruber, C. angustifolia) – teplejší oblasti, velmi dobře propustné půdy

Pelyněk (Artemisia sp.) – různé druhy

 

Variabilitu navyšuje i množství odrůd u některých druhů (Lavandula, Salvia, Thymus, Origanum)

     

  






 Přednášku dle zvukového záznamu zapsal JP.