Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

26. Říjnové zajímavosti

V říjnu sezóna nekončí. Je čas svěřit půdě cibulky jarních květin. Můžeme vysadit nové stromky a růže, které učiní zahradu ještě krásnější. Sklízíme a ukládáme poslední úrodu, pečujeme o trvalky.

 

Říjen je vhodnou dobou pro výsadbu většiny druhů cibulovin – pokud je svěříme již chladnoucí půdě, nebudou tolik ohroženy houbovými chorobami. Rozmanité druhy a odrůdy cibulovin mohou zahradu zdobit od časného jara až do počátku léta (některé kvetou i v létě a na podzim, sázíme je ovšem časněji). Elegantní tulipány zářivých barev, nebeské modřence a ladoňky, omamně vonící hyacinty, rozverné okrasné česneky, sluníčkové narcisy, něžné krokusy a další druhy se postarají o nádherné jaro. Pokud je vysadíme ve skupinkách stejné odrůdy nebo ve vhodných kombinacích (s jinými cibulovinami nebo jarními dvouletkami, jako jsou pomněnky), bude jejich efekt okouzlující.

 

Velmi vděčné jsou nenáročné, zplaňující druhy (krokusy, narcisy, botanické tulipány, modřence, talovíny, řebčíky kostkované, ladoňky a ladoničky…), které vysazujeme do

 

 

později sečených trávníků, květinových luk a pod opadavé dřeviny. Šikovným pomocníkem je sazeč cibulí, kterým vyjmeme sloupec půdy i s drnem, vložíme cibulku a opět přikryjeme. Postačí však i ostrý rýč.

Růže jsou právem považovány za královny – ovšem měly by mít odpovídající doprovod, zvláště pokud se jedná o záhonové, velkokvěté odrůdy. Pokud je zkombinujeme s vhodnými trvalkami (například levandulí), nebudou záhony mimo dobu květu nevzhledné. Využít však můžeme i další typy růží, které mnohdy zahradu obohatí ještě více - mohutné sadové růže jsou vhodné i pro volně rostoucí živé ploty, svahy zpevní a rozmanité prostory vyplní nenáročné půdopokryvné růže, loubí a pergolu ozdobí růže popínavé. Vyplatí se vybírat odrůdy odolné vůči chorobám, a nezapomínat ani na růže s jednoduchými květy, protože v jednoduchosti je krása – a na rozdíl od většiny plnokvětých nasytí i opylovače.

Keřové, pnoucí a půdopokryvné růže vysazujeme stejně, jako stromky a keře. Při osazování celého záhonu půdu nakypříme do hloubky 40 cm a obohatíme kompostem. Místo očkování sazenic by mělo být schované nejméně 5 cm pod povrchem půdy.

27. Listopadkám mráz nevadí

Jiřinky, které prozářily podzimní zahradu, po příchodu prvních mrazů vyzvedneme ze země. Jejich hlízy opatrně očistíme, osušíme a uložíme na chladném, temném místě při teplotě nejlépe mezi 4-6°C, ve vzdušných přepravkách a prosypané pilinami. Podobně ošetříme hlízy begónií a dosen.

Chryzantémy se spokojí pouze s lehkou ochranou proti mrazu – prospěje jim mulčování - a budou kvést až do zimy. Můžeme je pěstovat v rozmanitých odrůdách – všechny jsou nejen velmi pohledné a trvanlivé, ale také jedlé. Listopadky pěstované v nádobách můžeme po odkvětu přemístit na bezmrazé místo v domě, nebo nádoby zapustit do země či izolovat.

Sklízení úrody

Je na čase sklidit zimní odrůdy jablek a hrušek. Měly by být dobře vyzrálé, ale očesané dříve, nežli přijdou první mrazy. Plody zimních odrůd, pokud jsou sklizené šetrně – bez otlučení – a správně uskladněné, mohou vydržet až do jara. Mnohé dojdou a budou nejchutnější až na Vánoce a později. Plody, které se nepodařilo sklidit bez poškození, raději ihned zpracujeme – můžeme z nich vyrobit křížaly, mošt, kompoty i pálenku. V říjnu také pokračuje sklizeň dýní, vinné révy, lískových a vlašských ořechů.

Zrají šípky, které poskytnou přirozený a bohatý zdroj vitamínů po celou zimu. Sklízet je můžeme z růží planých i pěstovaných, velké a kvalitní plodí například růže svraskalá, přímo pro šípky pěstujeme růže dužnoplodé, skvělá je odrůda Karpatia. V teplých létech však dozrává dříve nežli růže plané – pokud ještě není sklizená, je nejvyšší čas, protože při přezrání sice sílí chuť (vhodné na marmeládu), ale ubývá

 

 

vitamín C. Stále ještě můžeme sklízet a zpracovávat i chutné a léčivé plody aronie a sladkoplodého jeřábu, hlohu, dřínu…

Bylinky k zimnímu rychlení

Z bylinkové zahrádky můžeme vyrýt trsy bylinek, zasadit do květináčů a ponechat v chladnu (postačí i skleník nebo pařeniště). Až je budeme potřebovat, přeneseme je do tepla, umístíme na co nejsvětlejší místo a začneme vydatněji zalévat. K rychlení je ideální pažitka, roketa a listová petržel, ale i další druhy bylinek, jako je kopr nebo máta.

Zahradu uklízíme s rozvahou

Při podzimním úklidu zahrady bychom měli ponechat alespoň v jejím klidném koutě, nejlépe pod keřem, kupku kamení a dřeva, staré trávy, listí a větví. Jinak u nás užiteční pomocníci - ježci, slunéčka, čmeláci, ještěrky - nenajdou žádný úkryt k zimování. Také alespoň z jedné strany přístupný kompost či ohrádka pro kompostování listí na listovku poslouží jako útočiště, zvláště pokud ho na zimu překryjeme poduškou z listí nebo slámy. Užitečná drobotina najde úkryt i mezi trvalkami a okrasnými trávami - pokud necháme jejich seříznutí až na jaro, prospějeme také rostlinám samotným a zahrada bude vypadat krásně, až je pokryje jinovatka nebo lehký sněhový poprašek. Podobně i mulč slouží jak ochraně půdy, tak mnohým našim pomocníkům.

Vlhký sklep dýním nesvědčí. Jak je správně sklízet a skladovat?

Při sklizni i ukládání dýní se vyplatí dodržet pár osvědčených pravidel. A ta jsou úplně jiná, nežli je tomu u jablek, hrušek, brambor nebo mrkve. Pokud víte, jak na ně, vydrží dýně až do jara.

Dýně je třeba sklidit před prvními mrazíky. Avšak čím jsou vyzrálejší, tím trvanlivější budou, proto nespěchejte. Dozrávající plody, ležící na zemi, je vhodné podložit neglazovanou dlaždicí či plochým kamenem. Chrání dýně proti vlhkosti a hnití a navíc akumuluje teplo, čímž dozrávání urychluje. Ideální termín sklizně nelze poznat podle kalendáře – lépe vám napoví dýně samotné. Slupka zralých plodů je velmi tvrdá a neleskne se. Stonek postupně zasychá a praská.

Sklizeň a sušení

Při sklizni dýni odřízněte ostrým nožem nebo ustřihněte zahradnickými nůžkami. Stopku je nutné ponechat u plodu, a to kousek nejméně 5 cm dlouhý. Ani při další manipulaci by se neměla odlomit. Ranka po ní je vstupní branou pro různé mikroorganismy, které by mohly přispět ke hnití dýně při dalším skladování.

 

 

I dobře zralé dýně by však mohly začít plesnivět, kdyby byly ihned po utržení uskladněny. Nechejte je doschnout na sluníčku, na místě chráněném před deštěm. Sušte je přibližně týden a občas je obracejte. Za deštivého počasí jim prospěje teplo na topení nebo u kamen, nemělo by však přesáhnout 35°C.

Skladování

Zatímco zimní jablka, hrušky, brambory a kořenovou zeleninu je třeba skladovat v chladu a svědčí jim vlhký vzduch, u dýní je to úplně naopak. Vydrží třeba až do jara při pokojové teplotě a vzduch potřebují co nejsušší, jinak se mohou kazit. Vyzrálou, tvrdou dužinu chrání slupka a plody nevysychají. Místo k uskladnění nemusí být bezpodmínečně teplé, vhodná je však teplota nad 10°C. Důležitá je především vzdušnost místa a nízká vlhkost vzduchu. Dýně by se neměly navzájem dotýkat, aby mezi nimi mohl vzduch volně proudit. Ideální je vyskládat je na vzdušné lísky, nebo je zavěsit do sítěk. Nebo jim můžete připravit lůžko ze suché, načechrané slámy.