Základní organizace
Českého zahrádkářského svazu

Ve Slabcích a okolí, v bývalém soudním okrese Křivoklát, v panství Fürstenberském, Coloredo-Mansfeldském a Slabeckém se již před více než sto lety velmi intenzivně pěstovaly domácí švestky. Byl to velmi důležitý zdroj příjmů, jak v chalupách tak na statcích. Ve všech vesnicích v okolí bylo velké množství sušáren ovoce. Začínalo se sušit na sv. Václava (28.9.) a končilo se o sv. Martinu (11.11.). V sušárnách se často scházeli lidé na tzv. přástky. Sušily se nejenom švestky, ale i křížaly z jablek a hrušek. Sušené ovoce se po sv. Martinu odváželo vozy do Plzně na velké výroční trhy, kde bylo ve velkém vykupováno němci a židy.

Před 1. světovou válkou se začali na skalnaté a neplodné svahy vysazovat akáty, na kterých, bohužel, dobře přezimovala puklice švestková a čerň švestková. V lesích se rozmnožila mniška. Začala válka. Všechny tyto okolnosti přispěly úpadku švestkových sadů a alejí. Z bývalých sušáren jsou dnes někde chaty a chalupy a některé zanikly úplně.

V naší krajině byla věnována péče i jabloním (vznikla zde odrůda jablka Struhové, později Trvanlivec). Pěstovalo se zde mnoho odrůd - například Žitničky, Míšeňské, Zlatá reneta, Panenské a další. Také mnoho odrůd hrušek a sady třešní a višní (například u hřbitova ve Slabcích). V celém okolí se také nacházely aleje vlašských ořešáků, které si lidé hojně vysazovali i u chalup. 

Již před založením organizace se ve Slabcích z popudu ředitele školy pana E. Rysky za podpory prof. Jana Malocha ze Všetat konaly v roce 1948 a 1956 velké výstavy ovoce.

Na podzim roku 1964 po nějaké akci v kulturním domě diskutovala skupina lidí (Jaroslav Čech, Otta Fišer a Josef Knot ze Slabec, Miroslav Elznic z Újezdce, Josef Hůla ze Svinařova a Josef Herink z Modřejovic) o založení zahrádkářské organizace s možností společných nákupů ovocných stromků, hnojiv a zahrádkářských potřeb. Tehdejší předseda národního výboru Antonín Lev proto svolal na 7. února 1965 zájemce o členství na ustavující schůzi. Organizace dostala název "Základní organizace Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu pro Slabce a okolí". Sdružovala obce Slabce, Modřejovice, Svinařov, Rousínov, Panoší Újezd, Skupá, Novosedly, Hracholusky, Hřebečníky a Újezdec. Prvním předsedou byl zvolen Miroslav Elznic z Újezdce, jednatelem Otta Fišer ze Slabec, pokladníkem Ladislav Kratochvíl ze Slabec a hospodářem Josef Herink z Modřejovic. Po založení měla 27 členů.

Organizace byla velmi aktivní, pořádali velké výstavy ovoce, organizovali výlety a společné nákupy (hlavně ovocné stromky, hnojiva, růže a sadbové brambory). Průběžně přijímali nové členy, začali organizovat přednášky. V roce 1970 byla zakoupena první krouhačka jablek a v roce 1972 vyzkoušeli první pojízdnou moštárnu. Začali pořádat i výstavy květin, hlavně růží a tulipánů a jarních cibulovin.

V březnu 1973 připravili pro své členy i veřejnost první ples s překvapivě velkou účastí.

V září 1975 byl zahájen provoz velké moštárny v garáži ve Slabcích. Obsluhoval ji pan Josef Řezáč ze Slabec. Její činnost trvala do roku 2013, kdy moštárna dosloužila a zájem o moštování poklesl.

Činnost organizace byla v těchto letech stále velmi bohatá. Proto měla o členství zájem spousta lidí a v roce 1982 měla 124 členů.

Do roku 1985 vedl kroniku pan Karel Rohla.I když činnost organizace pokračovala nepřetržitě dál, máme další záznamy z kronik až od roku 1996, kdy se funkce kronikáře ujala paní Věra Nováková z Plzně.

V letech 1996 až 2004 procházela organizace krizí - členové zestárli a odcházeli. Výbor hledal nové členy i nové nápady.  V roce 2015 oslavila organizace 50 let svého trvání. Opět se začaly pořádat výlety, navázala se spolupráce se zahradnictvím Lípová z Nového Strašecí, která úspěšně pokračuje do dnešních dní. Pořádali se výlety, přednášky, besedy, výstavy i Jiřinkové bály nebo později Valentýnské plesy. Přibyly také akce pro děti - Maškarní karneval a Pohádkový park ve spolupráci s SDH Slabce. Další krize organizace přišla s pandemií covidu, kdy byl zákaz pořádání veřejných akcí, nebo bylo jejich pořádání omezeno. Počet členů, bohužel, klesl v roce 2023 na 31. I přesto jsme se opět s vervou pustili do tradičních aktivit - pořádání výstav, akcí pro děti i pro veřejnost, prodeje květin, jarmarky. Hledáme nové cesty, abychom oslovili mladší generaci a mohli jí nabídnout zajímavé aktivity, které by je přivedly k zájmu o zahrádkaření a aby přivedly nové členy do naší organizace. Doufáme, že se nám to podaří, protože zahrádkaření, láska k rostlinám a přírodě je velmi povznášející a ušlechtilá záliba.