Jedlá soda - zachránce do vaší zahrady: Nejlepší hnojivo pro okurky, rajčata i lilek - stačí půl litru ke každé rostlině, to je vše!
Použití jedlé sody v zahradě je velmi rozmanité. Soda chrání rostliny před škůdci a chorobami a snižuje kyselost půdy. Málokdo ví, že soda na pečení je neškodná pro plodiny, které rostou na zahradě. Může se tedy používat jako pro starší plodící rostliny, tak pro sazenice a také květiny.

Výživa hnojivo pro okurky

Připravme spolu nejjednodušší řešení, díky kterému jsou okurky zelené bez žlutých listů, plodí dlouho a jsou zdravé.

Potřebujeme:

• 2 polévkové lžíce jedlé sody;
• 10 l horké vody.

·         Postup:

·         1. Přidejte sodu do horké vody a promíchejte. Nechte vychladnout.

·         2. Nalijte 0,5 l ke kořenu každého keře. Pokud pěstujete okurky na otevřeném terénu, je dobré použít řešení v suchém počasí.

·         3. Pokud jsou okurky napadené škůdcům, připravte následující roztok: 50 g jedlé sody, 10 l vody a 50 g tekutého pracího mýdla. Smíchejte a proveďte potrek na listy. Zdraví rostlin vyžaduje 3 takové ošetření.

·         Musíte však pamatovat na to, že nesmíte používat nadměrné množství sody na pečení. Příliš koncentrovaný roztok způsobí, že okurky přestanou přinášet plody.

·         Roztok sody na pečení se během sezóny používá třikrát. Jedlá soda zvyšuje a prodlužuje období plození, bojuje proti škůdcům, plísním a různému hmyzu, například mšicím, a zlepšuje chuťové vlastnosti zeleniny (okurky, rajčata, lilek).

·         Další využití jedlé sody v zahradě

·         Soda lze snadno koupit v každém obchodě s potravinami. Rozsah jejího provádění je velmi široký: může pomoci v téměř každé situaci.

·         Životabudič pro vaše rostlinyVe dvou litrech vlažné vody rozmíchejte 1 lžíci jedlé sody. Touto směsí zalijeme jednou za čas rostliny jako plamínek, stračka nebo hřebíček. Pro tyto rostliny je směs sody a vody doslova životabudičem

·         . Pomůže hroznu

·         Častým problémem pěstitelů je šedá hniloba. Zde pomůže soda. Během zrání bobulí postříkejte révu tímto roztokem: rozpusťte 75 g sody v 10 litrech vody.

Rostlina se nejen uzdraví, ale zvýší se i obsah cukru v bobulích. S podobným řešením můžete sprejovat i ovocné stromy a bojovat tak proti listovým housenkám.

 

Na angrešt a rybíz

Angreštu a rybízu pomůžete od chorob a plísní tímto řešením: 1 polévková lžíce sody, 1 tableta aspirinu, 1 lžička jakéhokoliv nastrouhaného tuhého nebo tekutého mýdla, 1 polévková lžíce rostlinného oleje, 4,5 litru vody.

Okurky

Okurky vám také poděkují za pomoc jedlé sody. Často listy i mladých okurek žloutnou a plody se přestanou správně rozvíjet. Toto není předčasné vadnutí, ale znak nemoci. Připravte roztok: 1 polévková lžíce sody zředěné v 10 litrech vody. Nastříkejte na okurky a zabráníte tomuto jevu.

Pro krásné muškáty Muškáty i begónie potřebují zásadité pH půdy. Právě proto jim prospěje zálivka s obsahem jedlé sody. Ta vytvoří v půdě ideální podmínky pro pěstování těchto okrasných rostlin. Zálivku s obsahem sody aplikujte na půdu kolem rostlin.

 

Proti slimákům a mravencům

Pokud budete na jaře a v létě řešit problém s otravnými slimáky a mravenci, které ničí vaši úrodu, tento trik si rozhodně zapamatujte. Kolem záhonů rozprašte jedlou sodu. Vytvoříte tak přirozenou bariéru, přes kterou škůdci neprojdou. Případně můžete šneky sodou přímo posypat. Soda je okamžitě vysuší.

Jednoduchý test půdy

Pokud chcete zjistit, zda máte v zahradě kyselou půdu, použijte jednoduchý test se sodou. Půdu mírně zavlažte vodou a posypte sodou. Pokud uvidíte, že půda "bublinky", je to znakem, že je kyselá.

Zbaví rostliny plísní

Vyrobte si jednoduchý domácí fungicid. Je to skutečně jednoduché, potřebujete jen vodu (3litre) a jedlou sodu (4 lžíce). Smíchejte a aplikujte pomocí rozprašovače na postižená místa.

Výživa pro růže

Jedlá soda zajistí výživu pro vaše růže. Smíchejte 1 lžíci jedlé sody s ½ lžíce amoniaku a 1 lžící soli. Tuto směs rozmícháme v 3 litrech vody. Tímto roztokem zaléváme růže 1 x za 14 dní. Budou růst a kvést do krásy

 Zatočí s plevelem

Otravuje vás plevel, která přerůstá přes chodník či zámkovou dlažbu? Spolehlivě ji spálíte pomocí jedlé sody. Smíchejte 3-4 lžíce jedlé sody s jedním litrem vody a aplikujte přímo na plevel na chodníku. Nedoporučujeme tímto způsobem likvidovat plevel v záhonu, můžete totiž poškodit i vaše rostliny.

Rajčata budou sladší

Pokud chcete, aby vaše měli vaše rajčata sladší chuť, posypte půdu kolem rajčat sodou. Jejich chuť bude lepší.

Květiny ve váze vydrží déle

Dostali jste řezané květiny a chcete, aby vydržely co nejdéle: Do vázy s vodou nasypte ½ lžičky jedlé sody. Květy vydrží v perfektním stavu mnohem déle.

 

 

 

 Jaro vybízí k výsadbě semen zeleniny. Pokud chcete docílit ukázkové úrody, zkuste jeden osvědčený fígl s toaletním papírem. Zahrádkáři si tento trik nemohou vynachválit.

 

 

Při vysazování semínek je ideální mít je ve stejné vzdálenosti od sebe, rostlinky pak mají kolem sebe dostatek prostoru pro sílení. Když je vysadíte klasicky do řádku, za pár týdnů vás čeká práce s protříděním rostlinek. Kromě toho, že je to namáhavé, často u toho strávíte hodinu i déle a mohou vás z toho bolet i záda.

Řešením je použít takzvané výsevné pásky, na kterých jsou semínka už nadávkovaná v těch správných rozestupech. Jenže nejde o zrovna levnou záležitost. Přitom podobnou pásku si můžete v klidu udělat i sami doma, a to za pomoci toaletního papíru.

Výhody výsevní pásky

Když si výsevní pásku vyrobíte sami doma, ušetříte peníze i čas strávený tříděním rostlin. Navíc získáte perfektní zeleninu. Šetříte také svá záda, protože pásku si připravíte v pohodlí domova třeba na stole a záda tak při samotné výsadbě budete ohýbat jen malou chvíli.

Semínkům také nesvědčí, když jsou zasazená příliš hluboko. Díky pásce z toaletního papíru budete moci přikrýt semínka ideální vrstvou půdy, dobře totiž bílý papír uvidíte. Výsevní pásky je vhodné použít u malých semen, například u mrkve, petržele, salátu a podobně. Z výsledku budete nadšení. Kořeny plodin budou mít dostatek prostoru k rozprostření, takže plodiny budou pěkně silné a husté.

Co budete potřebovat

Věci, které budete k výrobě výsevné pásky potřebovat, najde každý zřejmě doma:

·   1/2 l vody

·   1 polévková lžíce mouky

·   1 role toaletního papíru

·   semena květin nebo zeleniny

·   pravítko

·   rozprašovač

Jak na to

Ze všeho nejdříve si vyrobte lepidlo z mouky a vody. Mouku vařte ve vodě za stálého míchání do požadované konzistence. Hmota by neměla být příliš hustá, mělo by být možné ji snadno nakapat na toaletní papír. Lepivou hmotu nechejte vychladnout.

 



Další 3

Roli papíru si na prkénku přeřízněte na dva menší válečky, stačí vám totiž polovina jeho šířky. Na stole si odmotejte papír a postříkejte ho vodou pomocí rozprašovače. Pak lžičkou nebo prstem naneste na papír lepivou hmotu v pravidelných rozestupech. Vždy se řiďte instrukcemi na obalu osiva.

Do lepivých puntíků vložte semínka a toaletní papír pak po délce přehněte, lepidlo se semínky tak bude schované. Takto připravený výsevní pásek nechejte ještě uschnout.

Stačí lehce přikrýt

Jakmile budete mít výsevní pásky nachystané, můžete s nimi vyrazit na zahradu. Pásek jednoduše položte na připravený záhon a zlehka jej přikryjte zeminou. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, ať vám semínka brzy vyklíčí. S toaletním papírem si nedělejte hlavu, v půdě se brzy sám rozloží. Podle podmínek to trvá asi čtyři měsíce. 

 

 Bramborová voda proti mšicím

Mšici listovou na růžích, a jiných rostlinách můžeme likvidovat ekologicky bramborovou vodou. Používá se nezředěná  žlutohnědá voda ve které jsme vařili brambory ve slupce. Nebo lze vyvařit slupky z oloupaných syrových brambor. 

Jak na mravence ekologicky

Pokud mravence chceme donutit k dobrovolnému přestěhování dejme jim do mraveniště tyčinku skořice. Směr jejich cestičky  můžeme posypat práškem do pečiva a tak se zbavíme jejich návštěvy v našem objektu (chatě ,atd.)

Vliv svitu měsíce v zahradnické praxi

Ředkve a ředkvičky narostou obzvláště do větších rozměrů pokud je vysejete při ubývajícím měsíci.
Fazole budou mít velké lusky nasejeme-li je při dorůstajícím měsíci. 
Popínavé fazole a hrách vyséváme naproti tomu při ubývajícím měsíci. Naopak cibule má ráda úplněk. Pokud tento den připadne na Velký pátek, bude úroda obzvláště bohatá a uskladněná cibule vydrží opravdu dlouho.

Sázení cibule

Mírně vlhká půda je pro sázení cibule ideální. Pokud příroda nespolupracuje a zatlačíte cibulky do vyschlé půdy "vyskočí" během několika dnů ,jakmile se nasáknou vodou zpátky na povrch půdy. Namočíte-li však cibulky před sázením na 24 hodin do dešťové nebo převařené vody mají potřebnou vlhkost a na záhonu rychle zakoření a nederou se na povrch.

Vliv měsíčního svitu na rostliny  

Pod vlivem dorůstajícího měsíce přijímá půda i rostliny hnojivo rychleji a lépe. Ubývající měsíc naopak vstřebávání látek zpomaluje!!
Okopávání a pletí kořenové, hlíznaté a cibulové zeleniny provádějte při ubývajícím měsíci!!
Listovou zeleninu, plodovou zeleninu a květiny ošetřujte při dorůstajícím měsíci.!!
Roubování ovocných stromů provádějte při dorůstajícím měsíci, aby obě části rychle srostly a rány se zacelily.
Pokud chcete zabránit růstu živých plotů, stříhejte je za úplňku nebo krátce po něm při ubývajícím měsíci (vynechte hnojení!)
Jedno okopání nahradí dvoje zalévání!!!!!!!!!

 

 
 Jedovatá okrasa našich zahrad

Mnoho zahrádek zdobí rostlina s názvem náprstník červený (Digitalis purpurae). Náprstník je velmi vysoká rostlina, doroste klidně až 150 centimetrů. Poznáme ji podle zvoncovitých květů. Lidově se náprstník označuje jako „čarodějnický náprstek“ nebo „zvonce mrtvého muže“. Z těchto pojmenování je zřejmé, že je rostlina jedovatá. Všechny části náprstníku jsou prudce jedovaté. Pouhé dva listy této nebezpečné rostliny vás mohou zabít. Naštěstí má celá rostlina hořkou chuť a tak ji nikdo rozhodně nesní ve větším množství. Nejčastěji náprstník zabije děti a domácí mazlíčky. Po požití rostliny se objeví bolest v ústech a nevolnost. Asi po dvou hodinách dojde k zástavě srdce. Látky obsažené v náprstníku se také využívají v lékařství. Za to vděčíme anglickému botanikovi a lékaři Williamu Witheringu, který v roce 1785 získal z rostliny lék na podporu srdečního rytmu. Dále se náprstník využívá při léčení ledvin, deprese a silných bolestech hlavy.

 Častou okrasou zahrad je popínavá dřevina vistárie (Wisteria), která zdobí hlavně zahradní pergoly nebo vítá hosty u vchodu do domu. Rostlina na zahradě roste spoustu let a navíc nádherně kvete. Vistárie je jedovatá celá. Nejjedovatější jsou její semena, která má uložena v luscích. Ty si můžeme často splést s těmi fazolovými. Proto má vistárie na svědomí hlavně děti, které ji ochutnají. Pouhá dvě semena mohou zabít dítě, dospělého člověka asi deset semen. Po pozření semen se objeví nevolnost a křeče. I přes lékařskou pomoc trvá zhruba týden než tyto problémy zmizí.

V létě zahradách rozkvete keř oleandr obecný (Nerium oleander). Všechny části tohoto kvetoucího listnatého keře jsou jedovaté. Pokud se ho chystáte po tomto novém poznatku pálit, rozhodně nevdechujte kouř při jeho spalování. I ten by vám dokázal přivoditnevolnost. 

 Nejjedovatější částí oleandru je míza. Ta buď zpomalí nebo zrychlí srdeční rytmus, záleží na zdravotním stavu člověka. V obou případech se srdce zastaví. Keř má mnoho obětí, v roce 2003 zemřelo v USA na otravu oleandrem 847 lidí.

 Dalším kvetoucím zabijákem je keř rododendron (Ericaceae). Tyto nádherné keře jsou okrasou zahrad i zámeckých parků. Bohužel jsou také velmi jedovaté. Nejnebezpečnější jsou listy rododendronu. V nich je obsažen jed andromedotoxin, který způsobí nevolnost, potíže a dýcháním a zástavu srdce. Z listů si často sebevrazi připravují vražedný čaj.

 Známou a oblíbenou zahradní rostlinou je narcis (Narcissus). Patří mezi první jarní kvetoucí rostliny. Jedovatou částí narcisu je cibulka. Jsou zaznamenány případy, kdy si ji lidé spletli s cibulí, která se používá v kuchyni. Když si cibulky popletete, dostaví se nevolnost a křeče, které po několika hodinách končí smrtí.

 Zahradníci pracující s narcisy mají ale jiné problémy než zapletení cibulek. Šťáva z rostliny jim způsobí na rukou nepříjemnou vyrážku, proto bychom se měli narcisů dotýkat v rukavicích.

 Oblíbenou ozdobou zahrad je hortenzie velkokvětá (Hydrangea macrophylla). Tato rostlina tvoří keříky s nádhernými velkými květy všech možných barev. Kdo by řekl, že tak krásná květina bude jedovatá.Nejjedovatější jsou u hortenzie právě její krásné květy. Jed hydragin má podobné účinky jako třeba kyanid. Nejprve přijde nevolnost a celková slabost. Jed poté začne působit na krevní oběh a srdeční rytmus. Úmrtí není časté, dnešní medicína poskytuje protilátky. Lidé s citlivou pokožkou by se ale hortenzie neměli moc dotýkat. Mohla by jim přivodit nepříjemnou vyrážku.

PĚSTOVÁNÍ OZIMÉHO ČESNEKU SEMO

 

Nároky na stanoviště:

Česneku nejlépe vyhovují hlubší, úrodné, humózní, záhřevné a dobře provzdušněné půdy. Nevhodné jsou

zamokřené, silně utužené a chladné půdy. Z hlediska hnojení hnojem se řadí do II. nebo III. tratě. Po předchozí cibulovině by měl být na stejný pozemek zařazován nejdříve za 5 let.

Příprava sadby:

Palice rozebíráme až v době před výsadbou. Vybíráme jen zdravé a nepoškozené stroužky. Z důvodu nebezpečí napadení chorobami a škůdci je vhodné sadbu před výsadbou namořit. Nejčastěji se používá přípravek Sulka proti vlnovníku česnekovému a proti háďátku. Proti houbovým chorobám je možné k moření česneku použít přípravek Rovral Aquaflo. Přípravky vždy používejte podle

návodu. Moření Rovralem Aquaflo se provádí vždy až po namoření Sulkou a těstě před výsadbou. Je též možné (a účinné) moření sadby biologickými preparáty, například přípravkem GLIOREX, který obsahuje spory v půdě přirozeně se vyskytujících hub. Pomáhá zdravému rozvoji kořenového systému česneku.

Výsadba

Česnek sázíme do řádků 25 – 40 cm, vzdálenost v řádku cca 8 – 12 cm do hloubky 6 – 8 cm (měřeno nad stroužkem). Stroužek musí být orientován podpučím dolů. Půda by měla být nakypřená ještě cca 4 cm pod stroužky, aby nedocházelo k jejich vytahování mrazem. Výsadbu provádíme dle podmínek počasí zhruba v druhé polovině října a začátkem listopadu, kdy teplota půdy klesne trvale pod 8 °C, aby na podzim pouze zakořenil, ale dále již nerostl. Omezí se tím i napadení fusariosou. Po výsadbě pozemek utužíme například zaválením. Kultivace, závlaha. Po celou dobu vegetace rozrušujeme vhodným způsobem půdní škraloup a udržujeme bezplevelný stav. Kultivace se neprovádí příliš hluboko, aby nedocházelo k poškozování rostlin. Největší nároky na vodu má česnek v době zhruba od poloviny května do poloviny června. Pokud je v tomto období nedostatek srážek, je vhodné porost česneku zavlažovat.

Hnojení

Při přípravě půdy na podzim před výsadbou je podle stavu živin v půdě a dle předplodin možné aplikovat

vícesložková hnojiva (NPK, Cererit apod.) Hnojení na jaře je směrováno na dodání dusíku. Ideální je použití ledku vápenatého (15%N) nebo síranu amonného (20%N, dodá i nezbytnou síru) v 3 – 4 dělených dávkách. První dávku aplikujeme brzo na jaře při obnovení vegetace, další dávky zhruba vždy po 4 týdnech. Poslední

dávka by měla být aplikována v době krátce po odstranění vrcholů s pacibulkami, později už hnojení neprovádíme. Celková dávka by neměla překročit 0,5 – 0,6 kg N/100 m2.

Ochrana proti škůdcům

Nejzávažnějším škůdcem česneku je houbomilka česneková. Chemická ochrana se provádí preventivně

povolenými insekticidy brzo na jaře v době, kdy po tři dny za sebou vystoupí teplota vzduchu nad 10 °C.

Druhá aplikace se provádí za 14 dní po první aplikaci. Chemickou ochranu lze nahradit včasným nakrytím pozemku netkanou textilií. Odstraňování stvolů s pacibulkami (u paličáků)

Jakmile se objeví květní stvoly s pacibulkami, je nutné je co nejdříve odstranit. Zpoždění nebo absence

tohoto zásahu má vliv na snížení výnosu.

Sklizeň a posklizňové ošetření

Pro určení správné doby sklizně se u paličáků používá několik způsobů, bohužel ani jeden z nich není zcela

stoprocentní. Vždy záleží na zkušenostech pěstitele. Jedna z možností je ponechat si několik rostlin s květním stvolem a začít sklízet jakmile se začne zkroucený stvol s pacibulkami napřimovat.

Dalším způsobem je určit zralost podle počtu listů – sklízíme, pokud má česnek posledních 5 dužnatých listů

(můžou být i žluté). Posledním a nejpřesnějším způsobem je určení podle počtu slupek na cibuli – sklízí se v době, kdy je na cibuli 4-5 slupek (u paličáků).

Nepaličáky sklízíme v době, kdy cca polovina rostlin má polehlou nať (3-4 slupky na cibuli).

Opožděná sklizeň může mít za následek rozpadání palic na jednotlivé stroužky již v půdě nebo při sklizni.

Česnek se po sklizni opatrně očistí a je nutné ho dosušit, nejlépe s celou natí na místě s dobrým prouděním

vzduchu. Česnek není vhodné sušit na přímém slunci. Po dosušení se nať zastřihne zhruba 3 cm nad cibulí,

kořeny se zakrátí zhruba na 0,5 cm a odstraní se horní znečištěné a rozpraskané suknice. Po celou dobu

dbáme na to, aby se česnek mechanicky nepoškodil a neotloukl, neboť se tím výrazně zhoršuje jeho

skladovatelnost.

Jak urychlit klíčení

Zdravá čerstvá semínka, která zasejeme do vlhkého substrátu, nám časem vždy vyklíčí. Tento proces však můžeme urychlit. Můžeme to zkusit s máčením semínek. Máčíme je podle jejich velikosti a tvrdosti slupky, při delším máčení je dobré vodu dvakrát denně vyměnit. A jak dlouho je máme tedy máčet? salát: stačí jen 4 hodiny, košťáloviny: 12 – 24 hodin rajčata, papriky: 1 – 2 dny cibule, celer, mrkev a petržel: 3 dny Chcete vědět něco víc o nakličování? Například u starších semínek? Nebo použití bylinkového nálevu? Čtěte dál na našich stránkách http://zahradkaruvrok.cz/. V A Ř E N Í   H U B   -  Z A J Í M A V Á   B A B S K Á   R A D A. PŘI VAŘENÍ HUB JE DOBRÉ VLOŽIT SOUČASNĚ DO NÁDOBY S HOUBAMI TAKÉ MENŠÍ AŽ STŘEDNĚ VELKOU BÍLOU CIBULI. PO DOVAŘENÍ HUB SE CIBULE SICE VYHODÍ, ALE SPOLEHLIVĚ NÁM UKÁŽE, JESTLI JSME NEVAŘILI TAKÉ NĚJAKOU HOUBU JEDOVATOU.  ZŮSTANELI  I PO VAŘENÍ CIBULE ČISTÁ BÍLÁ, JE VŠE V POŘÁDKU.  POKUD CIBULE VAŘENÍM S HOUBAMI ZČERNÁ, TAK VŠECHNY HOUBY VYHOĎTE , PROTOŽE TAM MÁTE MEZI NIMI URČITĚ I JEDOVATÉ. JE TO LIDOVÁ MOUDROST NAŠICH BABIČEK.  A NAŠE BABIČK Y SE NIKDY HOUBAMI NEOTRÁVILY