Rady, nápady, informace


Rez hrušková Ochrana: izolace mezi hrušní a jalovcem čínským, j. prostředním, skalním nebo j. chvojkou více než 150 - 200 m, pěstovat nehostitelské druhy jalovců a odolnější odrůdy hrušek (velmi náchylné jsou např. Boscova, Clappova, Konference, Lucasova, Madame Verté, Pařížanka, Williamsova), odstraňovat ložiska na jalovcích (před květem), překrývání jalovců netkanou textilií nebo fóliemi, před květem a po odkvětu ošetření hrušní a koncem VIII. a IX. jalovců, fungicidy např. Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Flint Plus, Score 250 EC, Talent nebo Zato 50 WG                                                                                                                           Dle rostlinolékaře Ing. Jaroslava Roda


                        

                   


                                             Přípravky na hubení zahradních škůdců.
 DŘEPČÍCI:        Karate Zeon 5 SC  neboDesic Mega
 SVILUŠKY :        Nissorun 10WP
 KRTONOŽKA,DRÁTOVCI,HÁĎÁTKA  Calypso 480 SC nebo na jaře dusíkaté vápno

 REZ HRUŠKOVÁ : Dithane DG Neotec

 ČERNÁ SKVRNITOST RŮŽÍ :  Diskus, Dithane DG Neotec, Sylit 65

 

 OBALEČ JABLEČNÝ: Calypso 480 SC, Mesic Mega, Karate Zeon 5 SC, Mospilan 20 SP ,Nurelle D

 
 PADLÍ : Diskus ,Dithane DG Neotec,Sylit 65, Karathane NEw

                                                 JAK NA SLIMÁKY.

  1. Ruční sběr a poté likvidace
  2. Naokraj záhonu zasadťe rostliny,které je odpuzují(hořčice, řeřicha zahradní,šalvěj                     tymián,karblík,levandule,kopr měsíček,kostival pelyněk, hortenzie a okrasné traviny
  3. Naokraji záhonu utvořte asi 10 cm preuh dřevěných pilin a tyto polejte klasickou tureckou kávou s logrem      
  4. Do zapuštěných kelímků dejte pivo nebo kvasnice s vodou.Dobře poslouží i půlka vydlabaného melounu jako nádoba pro tyto pivní skauty.

Přehled vhodných vzdáleností ovocných stromů

Uvádíme vzdálenost pro nejčastěji pěstované tvary ovocných stromků. Rozestup u starších tvarů, jako jsou vysokokmeny a polokmeny neuvádíme, v nabídce zahradních center a školek se již téměř nevyskytují. Převažují odrůdy roubované na slaběji rostoucích podnožích, které se pěstují jako zákrsky, štíhlá vřetena nebo jiné prostorově úsporné nižší tvary.

Drobné ovoce
● angrešt – 0,8 m, stromkový 0,8 – 1 m
● rybíz – 0,8 – 1,3 m, stromkový 0,8 – 1 m
● maliník – 0,5 m
● ostružiník – 1 – 2 m

Peckoviny
● meruňky, broskvoně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m
● třešně – čtvrtkmeny 4 – 6 m, nízký tvar 2 – 4 m
● višně – čtvrtkmeny 4 – 6 m
● slivoně – čtvrtkmeny 4 – 5 m, nízký tvar 2 – 3 m

Jádroviny
● jabloně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m, palmety 2,5 m, štíhlé vřeteno 1,5 m
● hrušně – čtvrtkmeny 6 m, zákrsky 4 m, palmety 2,5 m

Méně obvyklé druhy
● zimolez – 1,5 m
● rakytník – 2 m, poměr samčích a samičích rostlin 1 : 6
● bez černý – 3 m
● kdouloň – 4 m

 ZNÁTE PH VAŠÍ PŮDY?

  Určitě se vám však vyplatí vědět, jakou hodnotu pH má půda ve vaší zahradě.

O

Alkalitu půdy můžete zjistit různými domácími testy včetně lakmusového papírku. Udělejte si ho s námi.

JE TO JEDNODUCHÉ

Postačí vám i piják, který používají prváci. Nastříhejte ho na proužky. Dejte vařit asi 250 g červeného zelí, nakrájené nadrobno. Vodu odstavte, když se intenzivně zbarví do fialova a zelí bude měké.

Po vychladnutí ji přeceďte a namočte do ní připravené papírky. Když se usuší, můžete je použít. Kyselé prostředí barví do žluté, oranžové až červené, zásadité do zelené až modré. Před použitím papírku si ověřte, zda jste jej vyrobili správně. Pokud na něj nakapete citrónovou šťávu, měl by se zbarvit do růžové až červené barvy, což znamená kyselé prostředí. Pokud ho přiložíte na navlhčené mýdlo, které je zásadité, zabarví se do modra až zelena.

VYUŽITÍ V ZAHRADĚ

Většinu plodin pěstujeme v půdě s hodnotou pH 4 až 8. Mnohým však však vyhovuje neutrální pH 6,5 až 7,4. Proto pokud chcete pěstovat například borůvky či rododendrony, přidejte do půdy rašelinu, která ji okyselí.

Pokud však potřebujete zásaditou půdu a nemáte ji, musíte ji povápnit. Půdní rozbor dělejte tak, že z každé plochy odeberte trochu zeminy. Podle zbarvení papírku zjistíte, zda máte vápnit, nebo přidat rašelinu. 

Z každé plochy, ze které chcete zjistit půdní reakci, odeberte trochu zeminy. Nezapomeňte ji dobře promíchat a vložit do ní papírek. Pokud je půda málo vlhká, přidejte do ní trochu vody. Ale opravdu jen trochu. Podle toho, jak se papírek zbarví, budete přibližně vědět, zda máte půdu vápnem, nebo přidat do ní rašelinu.
 

1. Savý papír nejdříve nastříhejte na proužky.

2. Zelí nakrájejte na drobné kousky, lépe se uvolní barvivo.

3. Pásky namočte do vychladlé obarvené vody, následně nechte vyschnout.

Letní řez ovocných stromů


Ovocné stromy prořezáváme z mnoha různých důvodů. Letní řez ovocných dřevin omezuje bujení a podporuje tvorbu květních pupenů, což přinese vysokou plodnost i snadnou dostupnost při sklizni.


První polovina června je vhodná k letnímu řezu mladých stromků, zvláště těch vysazených na podzim či zjara. Odstraňujeme konkurenční výhony směřující do koruny a vyrůstající kolmo vzhůru. Ty zakrátíme přibližně o polovinu a za dva týdny  upravíme řezem na tak zvanou patku. 

Mladý stromek se musí ohýbat

Současně se můžeme pustit do ohýbání výhonů rostoucích šikmo vzhůru do vodorovné polohy, abychom zpomalili jejich růst, a tím podpořili tvorbu nových pupenů. Tyto výhony však nebudeme chtít využít k založení korunky. 


Letní řez potřebují obzvlášť mladé stromky 

Proč je řez důležitý?

Červenec je optimálním obdobím pro řez jádrovin a rovněž třešní, višní a raných slivoní. Někdo je řeže před sklizní, jiný až později, ale hlavní podstatou je řez podporující tvorbu hojivého závalu po obvodu ran, vedoucí současně k lepšímu vyzrávání plodonosných výhonů.

Předsklizňovým řezem pak podstatně zpomalíme vegetační růst, a stromy tak budou moci dodávat větší množství živin ovoci. Například jablka po takovém zásahu více vyrostou, lépe se vybarví, zlepší se jejich skladovatelnost a současně sníží výskyt hořké pihovatosti. 

Jak na řez jabloní a hrušní?

Letní řez jádrovin, to znamená jabloní a hrušní, je velmi důležitým zásahem. Ovlivníme jím totiž úrodu v příštím roce. Nejdříve musíme vyřezat zahušťující a křižující se větve.

Pak zakracujeme větve, jež chceme přinutit k plodnosti. To znamená, že boční obrost řežeme na patku nebo na čípek, prodlužující větve krátíme na šest až osm pupenů.


Letním řezem pomáháme stromu ke kvalitnější úrodě v příštím roce 

U jabloní poznáme ukončení letošního prvního růstu podle letorostu, který má na konci listový pupen. Pokud jsou na koncích větví malé lístečky, není ještě růst ukončen a s řezem je třeba počkat. 

Peckoviny řežeme na sklonku léta

Řez broskví, meruněk, slivoní, švestek, což jsou všechno peckoviny, si naplánujeme na polovinu srpna. Broskve už jsou sklizeny, proto vezměte nůžky a pilku do ruky a pusťte se do díla.

Postup je stejný jako u jabloní a hrušní: vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.


Někteří lidé se mylně domnívají, že broskvoně a meruňky nepotřebují žádný řez, natož v létě 

Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát. Zvlášť broskvoně jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.

U slív a švestek je řez úplně stejný, i když do poloviny srpna jsou stromy ještě obaleny plody. Řežeme ale jen letošní větve, na kterých se plody nevyskytují

Drobnému ovoci řez prospěje

Jakmile sklidíme úrodu ze stromkových rybízů, formujeme jejich korunku, která ráda přerůstá, a keř tak ztrácí typický tvar. V průběhu června až července zakrátíme o jednu třetinu všechny výhony směřující kolmo nahoru.


Úprava prospěje i drobnému ovoci 

Při řezu udržujeme tvar korunky. Také u malin musíme po odplození staré výhony ořezat až u země. Remontantní maliník (dvakrát plodící) řežeme až na podzim, po druhé sklizni. U ostružin a malinoostružin provádíme řez stejným způsobem jako u malin. Dobré nářadí je základ

Při řezu je potřeba pracovat s kvalitními a správně naostřenými nástroji. Patří mezi ně různé typy pil a pilek sloužící k odstraňování silných a pevných větví. Na slabší výhony stačí zahradnické nůžky.

Protože všechny řezy by měly být hladké, doporučujeme k začišťování ran po odřezaných větvích použít speciální zahnutý nůž – žabku. Řezné rány větší než jeden centimetr ošetříme stromovým balzámem, aby nedošlo k napadení dřeva infekcí a k vysychání.


Kvalitní nářadí je nutností, bez něj rostlinám spíše uškodíte 

Veškeré odumřelé, nemocné a slabé větve ořezáváme až na zdravé dřevo. Odřezané větve ihned odklidíme. Měkké části můžeme zpracovat drtičem a kompostovat, napadené části spálíme.

Nemáme-li dostatek zkušeností, držíme se při řezu zásady, že slabší řez zdravého dřeva je bezpečnější než řez nadbytečný, kterým v horším případě docílíme nadměrné tvorby vlků a zahuštění koruny.




 Zelené hnojení.

Pod pojmem zelené hnojení se rozumí přímý výsev některých druhů rychle rostoucích a aromatických rostlin, které vytvoří v relativně krátkém čase velké množství zelené "hmoty". Již za několik týdnů je porost dostatečně vysoký a zelené rostliny se mohou zapravit do půdy. V půdě se organická hmota rozloží a přispívá ke zvýšení obsahu humusu a živin. Pro zelené hnojení jsou obzvláště vhodné bobovité rostliny, které na svých kořenech v symbióze s určitými houbami (mykorhiza) vážou dusík, který mohou využívat následně pěstované plodiny. Zelené hnojení zlepšuje nejen strukturu půdy a půdní garé (zralost), ale i růst rostlin.

Zelené hnojení je v podstatě náhradou za jiné druhy humusu. Jeho využití je opodstatněné zejména na půdách s malým obsahem humusu a tam, kde se dlouhou dobu nehnojilo organickými hnojivy. Využívá se po sklizni koncem léta či na podzim tam, kde se již nepočítá s dalším využitím půdy. Zelené hnojení příznivě působí na půdu i v dalších směrech. Je vždy lepší, když je záhon pokrytý zeleným porostem, neboť vlivy počasí (slunce, déšť) působí na obnaženou půdu nepříznivě, negativně ovlivňují především půdní garé (zralost) i strukturu půdy.

Rostliny na zelené hnojení se většinou vysévají v červenci a v srpnu, a to speciální druhy rostlin, které jsou schopny vázat dusík v půdě a navíc pozitivně ovlivňují úrodnost půdy. Oblíbené jsou hvězdnicovité a bobovité rostliny, ale i druhy z dalších čeledí, např. bob polní (Vicia faba), lupina (Lupinus), pohanka jedlá(Fagopyrum esculentum), vičenec setý (Onobrychis vicifolia), hořčice polní (Sinapis arvensis),vojtěška setá (Medicago sativa), ředkvička(Raphanus sativus), vikev setá (Vicia sativa), jetel plazivý(Trifolium repens). Obzvláště cenná je svazenka (Phacelia). Tyto druhy vytvoří v relativně krátké době velké množství organické hmoty.

Tip: Přímé zarývání celých rostlin do půdy je často obtížné. Proto je vhodné nejprve porost zeleného hnojení posekat či rozdrtit žacím či mulčovacím strojem a následně při podzimním zpracování půdy zapravit do půdy.Zapracování do půdy by mělo probíhat relativně pozdě, při časném zapracování se začne organická hmota rozkládat již během podzimu a uvolňující se živiny se během zimy z horních vrstev půdy vyplavují. 

 ČESNEK


Před samotnou výsadbou je třeba oddělit jednotlivé stroužky a vyvarovat se sázení jakkoli poškozených stroužků. Samotná doba sázení česneku závisí ryze na počasí, které momentálně panuje. Výsadbu je třeba zahájit tehdy, když teplota neklesne pod 9 stupňů Celsia. Hloubka samotné výsadby by se měla pohybovat kolem 6 centimetrů. Česnek se sází do řádků 25 - 30 cm, od sebe pak 10 - 12 cm a vypouklou stranou v ose řádků. Odborníci doporučují česnek sázet co nejpozději, téměř před zámrzem.Poté, co česnek vysadíte, je třeba půdu uválet a zavlažit. Hned na jaře, jak se teplota vzduchu dostane přes 10 stupňů Celsia, je to nejvhodnější čas k tomu, že se česnek postříká přípravky proti Houbomilce. Jsou jimi například Basudin 600 EC a Diazinon 60 EC.Co je důležité při pěstování česneku?- Během samotného růstu česneku je ideální narušovat půdu, aby docházelo k jejímu prokypření. Určitě ale není vhodná příliš hluboká kultivace. Ochrana rostlin česneku spočívá hlavně v pravidelném odplevelování záhonu. Jinak je také třeba odštípnout vrcholy s pacibulkami hned v momentě, kdy se objeví květní stvol. Neučiníte-li tak, váš výnos vás pravděpodobně nemile překvapí. Hnojení se provádí například pomocí Cereritu.- Doba sklízení je odvislá od samotných odrůd česneku. Paličáky by se měly sklízet v době, kdy na nich zůstává zhruba pět ještě dužnatých listů. Nepaličáky skliďte v momentu, kdy je nať položená na zemi. Následně sušte česnek i s natí!

haným perníkem

Stop slimákům.

  • Chceme-li se příští rok vyvarovat poškození rostlin slimáky, nahromadíme na zahradě větve a listí, pod kterými se v zimě schová ježek, který se o ně v průběhu sezóny postará.


Proti plžům pomáhá vápno!

Nájezdy přemnožených plzáků se stávají noční můrou zahrádkářů. Mírné zimy, nedostatek přirozených nepřátel, příliš častá zálivka, neošetřované hromady kompostů, to vše jim svědčí. Na zahradách, sytí a spokojení, se dále rozmnožují a vzniká začarovaný kruh. Víte, že proti "slimákům" dobře funguje i obyčejné dusíkaté vápno? Musíte jej však použít včas.

Už dávka 0,3 kg dusíkatého vápna na 10 m2 postačí k likvidaci slimáků. Větší souvislé plochy pohnojíme najednou, nejlépe na konci zimy. Tedy dříve, než keře a stromy začnou rašit. Zejména místa, na kterých se plži rádi zdržují, je nutné ošetřit velmi pečlivě. Tento postup nám může ušetřit veliké starosti se slimáky, které přicházejí na jaře a v létě.

Dusíkaté vápno rozhazujeme brzy ráno nebo pozdě večer v tenké vrstvě, nejlépe za vlhkého počasí. Účinnost se zvýší, když vápno do půdy mělce zapravíme hráběmi. Pod křovinami, živými ploty a kolem kompostů, kde se tito obávaní škůdci zdržují nejčastěji,  aplikaci hnojiva po několika týdnech opakujeme. Čerstvě vylíhlé slimáky vápno zahubí. Ovšem pozor na to, že "vápennou obranu" vůči slimákům nelze použít, pokud pěstujeme kyselomilné dřeviny a květiny - například rododendrony, azalky, vřesy.

Další využití dusíkatého vápna

Pokud pěstujeme vlastní brambory, dusíkaté vápno zapravujeme do půdy také před jejich výsadbou. Brambory vyžadují hodně výživy, dusíku především, a dusíkaté  navíc je takto opět ochráníme před slimáky. Na 10 m2 potřebujeme 0,3 až 0,5 kg přípravku, v závislosti na odrůdě brambor a jejím nároku na dusík. Vápno rovněž pomáhá proti plevelům – pro tento účel hnojivo rozhodíme na vlhkou půdu po výsadbě brambor nebo krátce po vzejití. V této době zmírňuje požerky nejen plžů, ale i larev kovaříků, drátovců či napadení brambor kořenomorkou.

 

Podzimní práce na zahradě


0

Podzimní zahradaLéto je opět téměř za námi, vládu začíná přebírat podzim, a tak se blíží několik týdnů hrabání listí a dalších prací typických pro podzim. Poradíme Vám, co vše je potřeba udělat a mít tak dokonale zazimovanou zahradu připravenou na jaro. Nezapomeňte zkontrolovat zahradní domek a doplnit všechno potřebné nářadí.
 

Travnaté plochy

První mrazíky o sobě dávají vědět, tráva bude růst pomaleji. Zvyšte proto pojezd své sekačky. Jako prevenci proti zimním plísním je dobré trávník provzdušnit a pohnojit. Pomoci si můžete i chemickou ochranou.

Ze stromu padají první listy a ty na zahradě nikdo nevidí rád. Nezbývá než vzít kvalitní hrábě a listí uklidit. Použít jej můžete ke kompostování.
 

Zalévání a odplevelení

I když budou na podzim záhony vlhké, rostliny stále bohatě zásobujte vodou. Potřebují jí na zimu absorbovat co nejvíce, jelikož ze zmrzlé půdy pak tři měsíce žádnou další nenaberou.

SklizeňDále před příchodem sněhu odplevelte všechny záhony. Ušetříte si tak mnoho času s příchodem jara, plevel by po zimě napáchal velkou paseku.
 

Výsadba

Podzim je chvíle pro výsadbu zejména ovocných stromků a cibulovin. Vysazujeme také růže a bobuloviny (angrešt, rybíz, maliny…).

Neobejdete se bez kvalitního rýče. Vykopejte dostatečně hlubokou díru (raději více než méně), tu následně celou prolijte vodou. Po vsáknutí vložte do díry sazenici a zasypte díru novou kvalitní zeminou. Rostlině pomozte tím, že do zeminy ještě přidáte pomalu rozpustné hnojivo (rozpouští se 3-18 měsíců).

 

Péče o růže


JARO

Růže zbavíme krytů proti mrazu. Odstraníme suché a poškozené výhonky. Nejvhodnější čas na jarní řez je konec března, začátek dubna, kdy nám při tvarování rostliny nepřekážejí listy. Růže stříháme na 3 - 5 oček. Řez vedeme těsně nad pupenem směrem ven z keře. Na rostlině necháme 5 až 7 nejlépe vyvinutých výhonků. Na slabších výhonech ponecháme méně pupenů, na silnějších více. Součástí prevence před šířením chorob i škůdců je spálení odříznutých částí výhonků po jarním řezu. Nezapomeňme rostliny přihnojit na růže určeným hnojivem.

LÉTO

Po odkvětu květu z růže je nutné jej odstranit a to za prvním řádně vyvinutým pět laločnaté listem. Pokud to neprovedete, růže už nebude tisknout nové puky, ale všechnu svou sílu bude vkládat do plodu, který vznikl po opadání lupínků růže. Během suchých měsíců růže nepotřebují pravidelné vydatné zálivky, protože mají kořeny, které se mohou táhnout až do hloubky jednoho metru. V této hloubce má rostlina dostatek vláhy. Pokud jsou růže mnoho hodin na slunci, stačí, pokud jejich polijeme jeden až dvakrát týdně v oblasti kořenů.

PODZIM

Keřové růže sestřihneme asi o 1/3 délky. Z růží odstřihneme všechny poškozené či nemocné výhonky. Na podzim je důležité zpod nich odstranit všechno napadané listí, protože to může být zdrojem černých skvrn na lístcích. Ke kmeni přihrneme zeminu nebo mulčovací kůru do výšky 20-30cm a přikryjeme větvemi z jehličnatých stromů. Při růžích na kmeni navíc zabalíme kmen a korunu bílou netkanou textilií a dobře zavážem

 
                                                                                                                                                                                                 

 


Léto v okrasné zahradě


Červen

  • V červnu pokračujeme s prácemi z května, tedy v pletí, okopávání, vyvazování, stříhání odkvetlých květů, zalévání a vysazování nových rostlin.
  • Letníme na stinném místě kaly, přenosné (balkónové) a některé pokojové rostliny.
  • Fuchsie vysazujeme, tvarujeme, odebíráme řízky.
  • U všech rostlin stupňujeme boj se škůdci a chorobami, pravidelně kontrolujeme výskyt, provádíme postřiky, případně likvidujeme silně napadené rostliny.
  • Na skalkách začínáme rozmnožovat rostliny řízkováním a dělením trsů. Část rostlin sestřihneme (tařice, tařičky, devaterníky…), expanzní rostliny (rožce, vrbina…) ořežeme dokola ostrým nožem.
  • Růže vyštipujeme, odstraňujeme „pláňata”, kontrolujeme na výskyt škůdců a chorob (černá skvrnitost, mšice…).
  • Odebíráme řízky pro množení trvalek (dělení trsů) a zaštipujeme jehličnany (bylinnou část).

Červenec

  • Navazujeme na práce z předchozího měsíce.
  • Sklízíme semena rostlin, vysazujeme cibule lilie bělostné, vyzvedáváme a dělíme cibuloviny, zejména tulipány a hyacinty, případně narcisy.
  • Kontrolujeme rostliny a provádíme postřiky proti škůdcům a chorobám (např. třásněnka na mečíkách).
  • U chryzantém omezujeme počet lodyh a přihnojujeme, u lilií odstraňujeme odkvetlé květy, u wistárií zkracujeme boční výhony.
  • Růže po odkvětu zakracujeme, čajohybridy alespoň o tři očka.
  • Na skalkách sbíráme semena, ojediněle ihned vyséváme.
  • Začínáme s řízkováním jehličnanů.
  • Trávník pravidelně sečeme a zaléváme.

Srpen

  • Práce se přizpůsobí počasí, v suchu zaléváme, při velkých úpalech stíníme.
  • Vysazujeme narcisy a kosatce.
  • Řežeme květenství mečíků a kontrolujeme zda nejsou napadnuty třásněnkou nebo houbovými chorobami.
  • U chryzantém omezujeme počet poupat (u velkokvětých).
  • Muškáty řízkujeme pro příští rok, zavadlé květy odstraňujeme.
  • Rododendrony a azalky množíme hřížením.
  • Řízkujeme i skalničky a dále sbíráme semena.
  • Pokračujeme rovněž s řízkováním jehličnanů.
  • Do jezírek doplňujeme vodu hadicí s rozprašovačem, zvyšujeme tak obsah kyslíku (pro ryby).

Kosatec – Iris barbata elatior (velkokvěté kosatce ) - pěstování

 

 

Přesazování rostlin

 

Kdy přesazovat?

Kosatce jsou trvalky, jedno za 3 – 4 roky je třeba rostliny přesadit. Z jednoho oddenku v dobrých podmínkách třetím rokem vyroste celý trs, který je příliš hustý. V dalších letech kosatce proto méně kvetou a jsou náchylnější k chorobám. Proto je třeba v období července až srpna vyrýt oddenky vybrat nejsilnější kusy a znovu je zasadit na jiné místo. Toto období je pro přesazování nejvhodnější protože koncem  srpna a v září nastává hlavní období růstu, kdy vyrůstají nové oddenky a vytvářejí se nové kořeny.

 

Kam vysazovat?

Místo volíme slunné, kosatce potřebují minimálně půl dne přímého slunečního svitu, vhodné je ranní slunce, které brzy vysuší ranní rosu. Půda by měla být s ohledem na možný výskyt bakteriální hniloby lehká - písčitá. Na těžkých mokrých půdách budou kosatce velmi touto chorobou trpět a ve vlhčím období mohou hnilobě podlehnout celé trsy. V horších půdních podmínkách je třeba půdu vylehčit nejlépe říčním pískem, nebo pěstovat kosatce na vyvýšených záhonech, kopečcích či hrůbcích (doporučuje se až 30 cm vysokých!), aby oddenky nebyly vlhké. Je vhodné též pěstování na svahu

 Hloubka zasazení oddenků

Oddenky by měly být zasazeny tak hluboko, aby horní část oddenku byla na povrchu a kořeny v dolní části byly zahrnuty do půdy. Je běžnou chybou nezkušených pěstitelů, že zasadí oddenky příliš hluboko a rostliny pak špatně rostou. Někdy je doporučováno dlouhé kořeny zkrátit a to spíše kvůli tomu, abychom kořeny nekroutili či nevyčnívaly na povrch. Pakliže jsme schopni kořeny zasadit tak, aby byly rovnoměrně rozprostřeny v půdě, není třeba je zkracovat. Zkrácení kořenů je vhodné pro dlouhodobější ponechání oddenků mimo půdu – například pro přepravu jinému pěstiteli, kdy by stejně došlo k uschnutí drobných kořínků a celá rostlina by zbytečně vysychala. Čím více kořenů, tím rychlejší zakořenění.

 

Spon výsadby

Jednotlivé oddenky je možno vysazovat ve sponu 30 – 60 cm. Vysazujeme-li oddenků ve skupině několik, volíme spíše větší spon. Hustější výsadby jsou možná v prvním roce vzhlednější, ale musíme počítat s tím, že je budeme muset dříve přesázet. Větší spon je výhodnější i z hlediska ošetřování rostlin, kdy je dostatek prostoru pro pletí a postřiky. Jako ideální považuji spon 50 x 50 cm.

 

Jak vysazujeme?

Celý trs nejprve vyjmeme za pomocí rýče ze země a přitom se snažíme, abychom zachovali co nejvíce kořenů. Je třeba vybrat jen nejsilnější zdravé oddenky a odříznout je od starých částí (vysazujeme pouze jednoroční přírůstky) tak, aby každá nově vzniklá rostlina měla jeden nebo dva vějíře listů. Sazenice očistíme od suchých či poškozených listů, výhodné je sazenice preventivně namočit do 0,2% roztoku Fudazolu nebo jiného fungicidního prostředku. Listy je třeba zakrátit přibližně na polovinu délky čímž omezíme výpar vody z listů. Tato úprava je nutná, neboť rostliny musí nejprve dobře zakořenit a zpočátku nejsou schopny kořeny rostliny zásobovat nadzemní část dostatečným množstvím vody a celá rostlina by mohla zvadnout.

 Na připraveném záhoně vyhloubíme dostatečně velké jamky, na těžších vlhčích půdách dáme vrstvu písku nebo provádíme vyvýšenou sadbu na kopečcích, rozprostřeme kořeny a zasypeme zemí tak, aby horní část oddenku nebyly zakryta, ale vyčnívala na povrch země. Zem řádně ušlápneme a zalijeme. Kosatce jsou rostliny schopné snášek i období dlouhého sucha, ale po přesazení je třeba rostliny důkladně zalít, pokud se nám o to nepostará počasí. Pozemek nesmí vyschnout, ale na druhé straně nesmí být dlouho příliš vlhký. Jakmile rostlina dobře zakoření není třeba ji dále v našich podmínkách zalévat.

 

Při přesazování nesmíme opomenout na evidenci rostlin. Jména kultivarů je nejjednodušší napsat přímo na zakrácené listy propisovací tužkou. Po přesázení na nový záhon máme v podstatě dvě možnosti. Buď ke každé rostlině zapíchneme jmenovku s názvem kultivaru, nebo si nakreslíme schéma výsadby. Praktičtější je druhý způsob, protože jmenovky nám při okopávání překáží, mohou se ztratit či přestat být čitelné. Schéma rozmístění jednotlivých kultivarů je však třeba pečlivě uschovat a pamatovat na to, kam jsme ho dali!

V prvním roce po výsadbě všechny rostliny nekvetou a kvetoucí rostliny se neprojeví v plné kráse. Nejlepší květy dostaneme 2. a 3. rok po výsadbě. Ve 4. roce již většina rostlin začíná slábnout a též jakost květů se snižuje.

 

 

Hnojení – čím a kdy hnojit?

S hnojením kosatců to není třeba přehánět v běžné kvalitní zahradní půdě porostou kosatce i bez hnojení. Za vhodnou půdu považujeme směs dobré zahradní země se starým, dobře proleženým kompostem. Nikdy nepřidáváme hnůj v čerstvém stavu ani se nedoporučuje přidávat čerstvý kompost.

S hnojením umělými hnojivy je lepší počkat až do příštího roku po výsadbě. Chceme-li však podpořit růst rostlin, pak lze doporučit kupříkladu kostní moučku, Cererit, NPK, superfosfát či dalších hnojiv neobsahujících velké množství dusíku. Nadměrné zásobování dusíkem zapříčiňuje zvýšený výskyt bakteriální hniloby oddenků. Rostliny velmi pozdě zastavují růst, takže jejich pletiva nevyzrají a mrazem dochází k porušení celistvosti zejména povrchových vrstev oddenku. Takto poškozené rostliny jsou potom velmi snadno napadány bakteriemi, které způsobují hnilobu. Tomuto nežádoucímu jevu je možno alespoň částečně zabránit tím, že rostliny asi koncem září nebo počátkem října přihnojíme draselným hnojivem (nejvhodnější je síran draselný). Postupně dojde ke zpomalení až zastavení růstu a lepšímu vyzrání pletiv, která jsou zpevňována draslíkem. Tato pletiva pak odolávají lépe mrazu a tím i hnilobě.

Nejlépe je mírně pohnojit kosatce časně na jaře , kdy mají rostliny možnost dodané živiny využít k tvorbě nové biomasy, druhou aplikaci provedeme asi měsíc po odkvětu (červenec). Rostliny nás pak odmění intenzivním růstem a tvorbou nových oddenků. Vývoj a kvalitu květů ovlivňuje fosfor. Proto je vhodné přidávat do půdy koncem dubna nebo začátkem května fosforečné hnojivo superfosfát, které se rychle rozkládá a ihned působí .


Celkem:
Dnes:
On line:
110809
2
1
Zpět na předchozí stranu Nahoru

Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu Šumperk - Jeseník
Zemědělská 2520/16, 787 01 Šumperk, č.zo: 709000, tel. 583 382 409
Č Z S: územní sdružení, specializované organizace, odborné poradny, kalendárium, diskusní fórum, výstavy.