Český zahrádkářský svaz z.s.
Ústředí - Rokycanova 318/15, 130 00 Praha 3

Rybíz bílý a červený

S rybízem červeným i bílým se setkáváme na zahradách i větších provozních výsadbách středního a severního mírného pásma Evropy, méně už v severní Americe. Pěstuje se až po 70 ° severní šířky. Nejlépe roste a plodí na písčitohlinitých a hlinitých půdách s dobrou zásobou vláhy.

zpět

Sklizeň

KOZOLUPSKÝ RANÝ

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

JONKHEER VAN TETS

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

HOLANDSKÝ ČERVENÝ

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

HEINEMANNŮV POZDNÍ

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Většina odrůd pro dobré opylení květu, oplození a další vývoj plodu potřebuje vyšší vlhkost vzdušnou, která je v našich podmínkách ve středních a vyšších polohách. Obecně platí, že požadavky odrůdy na stanovištní podmínky pěstování jsou závislé na příslušnosti odrůdy k botanické skupině. Proto staré odrůdy 'Holandský červený' a 'Vierlandenský', ale i nové odrůdy 'Vitan', 'Losan' a běloplodá odrůda 'Orion', které mají v původu také rybíz skalní Ribes petraeum Wulf., dobře rostou, odkvétají a plodí ve vyšších, humidních oblastech s vyšší vlhkostí vzdušnou. Odrůdy původem z rybízu mnohokvětého R. multiflorum Kittel., kterých je mezi registrovanými odrůdami většina, už tak vyhraněné požadavky na podmínky pěstování nemají. Některé se uplatňují ve všech oblastech pěstování rybízu, tudíž i v teplejších, sušších a nízkých polohách. Tyto odrůdy jsou plastické. V sortimentu registrovaných odrůd je to 'Detvan', 'Rubigo', 'Rondom', 'Heinemannův pozdní', málo rozšířená odrůda 'Hron', z běloplodých 'Blanka' a 'Viktoria'.

Podle současných poznatků mají odrůdy červeného i bílého rybízu vysoký stupeň samosprašnosti (autofertility). Nejčastěji se pěstují v keřovém tvaru s 6 - 8 základními kosterními větvemi, méně jako stromkový tvar na podnoži meruzalky zlaté. Doporučuje se vysazovat na podzim. Protože rybíz červený a bílý je mělce kořenící je třeba sázet keřové i stromkové tvary o 5 až 8 cm hlouběji než rostly ve školce. Na jaře se upravují řezem. Většina odrůd v tvaru pravokořenného keře nastupuje do plné plodnosti ve čtvrtém roce po výsadbě (u stromového tvaru o rok dříve). Obvykle v šestém roce po výsadbě je třeba začít provádět zmlazovací řez.

Sklizňové období rybízu červeného a bílého je poměrně dlouhé. Raně zrající odrůdy dozrávají v teplejších a nižších polohách už ve 3. dekádě června, většina odrůd v průběhu července. Sklizňová zralost velmi pozdně zrající odrůdy 'Heinemannův pozdní' je až ve 3. dekádě srpna. V obsahu vitamínu jsou u rybízu červeného a bílého značné odrůdové rozdíly. Nejvyšší obsah vitamínu C, v průměru ročníků a stanovení 44 mg%, měla běloplodá odrůda 'Jantar'. Vysoký je obsah ovocných kyselin, cukrů, minerálních látek a pektinu. Za hospodářsky významnou chorobu se považuje antraknóza listů Pseudopeziza ribis, vůči které má většina odrůd střední nebo značný stupeň odolnosti.