Angrešt - Ribes uva crispa L.

Jako ovocný druh je angrešt pěstován od 16. století. Jeho první kulturní formy vznikly výběrem z přírodních ekotypů z vlhčích oblastí západní Evropy. 

?
[53]


  • Skupina: 16 bílé a zelené;   15 žluté;   22 červené;  

  • Keř (korunka): 5 menší;   31 střední;   17 větší;  

  • Trnitost: 4 beztrnné;   18 slabě trnité;   31 trnité;  

  • Rašení a kvetení: 14 rané;   29 polorané;   1 pozdní;  

  • Plodnost a úrodnost: 11 střední;   18 vyšší;   24 vysoká;  

  • Bobule: 2 menší;   27 střední;   24 větší;  

  • Zrání: 12 rané;   38 střední;   3 pozdní;  

  • Odolnost padlí: 11 nízká;   9 střední;   33 vysoká;  


   TERMÍNY

 Zrání

  Řadit podle: 
od  
   a:
od

 Pro zúžení výběru zvolte požadované parametry a případně vhodné řazení. Kombinace které nedávají smysl budou ignorovány!

zrušit parametry

?
DUKÁT

CZE,
šlechtitelský původ není znám.
Odrůda je právně chráněná.

Bílo zelený poloraný úrodný angrešt s většími sladkými velmi aromatickými plody pro přímý konzum. Odrůda je vhodná do všech pěstitelských oblastí, je nenáročná ale doporučené jsou humózní, úrodné, zavlažované půdy. Vysoká odolnost proti napadení padlím.

Vlastnosti:

  • Skupina: bílé a zelené.
  • Keř (korunka): střední, hustota keře je velká, tvar s opakvejčitou korunou. Výhony rostou polovzpřímeně až převisle. Na agrotechniku před výsadbou i během pěstování nenáročná.
  • Trnitost: slabě trnité, méně až středně otrněné jednoduchými krátkými trny.
  • Rašení a kvetení: polorané. Mladý výhon zelený, list středně lesklý. Zbarvení semeníku v době kvetení zelené, plstnatost silná. Květní stopka nese jeden květ.
  • Plodnost a úrodnost: vysoká.
  • Bobule: střední až velká, velikostně vyrovnané, tvar je elipsovitý. Barva vyzrálého plodu zelená s bílým nádechem, stejnoměrně rozložená. Povrch slabě ojíněný, hladký bez chloupků, žilkování středně výrazné. Tloušťka slupky středně tlustá. Délka stopky je dlouhá.
  • Zrání: střední.
  • Odolnost padlí: vysoká.

Termíny:
  • Zrání: [VI-3 až VII-2]
I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII
                                                                       
sklizeň konzervárenská týden před sklizní konzumní, která probíhá od konce června do druhé poloviny července.

  • Odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí, doporučené humózní, úrodné, zavlažované půdy.
  • Na agrotechniku před výsadbou i během pěstování nenáročná.

Použitá literatura a další zdroje

  • Drobné ovoce, skořápkoviny - Dušan Nesrsta

    POROVNAT403    
zpět

  • Školky Kalvoda Mcely, rostislav.kalvoda@seznam.cz, 603 216 871, 737 453
  • Zahradnictví Lístek Řeďhošť, info@zahradnictvi-redhost.cz, 605 813 596

 

od uživatelů. [Přidejte k popisu svůj příspěvek, zkušenost, doplnění.]


Přidat příspěvek

Nadpis (max. 64 znaků)

Příspěvek

Autor (max. 64 znaků)

Kontakt Zanechte na sebe prosím kontakt - ten nebude zveřejněn !!! Možná budeme ještě něco potřebovat. (max. 124 znaků)

K příspěvku můžete připojit obrázek

Obrázek
Jen soubory - obrázky: jpg, png, gif, bmp.

 

Tento kód kontrola

opište zde:
zpět

 

ANGREŠT

Ve srovnání s červeným a bílým rybízem má vyšší nároky na půdy. Vyhovují mu půdy hlinité nebo hlinopísčité, vápenité a přiměřeně vlhké, nejlépe na otevřených stanovištích s mírným průvanem. Na vláhu je náročnější než rybíz. Její nedostatek působí růstové a vývojové poruchy. Plody zůstávají drobné, nevyvíjejí se a listy opadávají.

Podmínky pro pěstování nejsou vhodné na těžkých, jílovitých, kyselých a dlouhodobě zamořených půdách. V takových podmínkách obrůstá lišejníky a brzy odumírá.

Dobře roste a plodí také v polostínu. Naopak na silné osluněných stanovištích jsou zralé plody často poškozovány slunečním svitem, na osluněné straně plodu dochází k úžehu, bělavým skvrnám na slupce a zhoršené chuti dužniny. 

K nízkým teplotám v době květu je odolnější než černý rybíz. Ačkoliv mají odrůdy angreštu vysoký stupeň samosprašnosti, doporučuje se vysazovat spolu alespoň dvě současně kvetoucí. Bylo dokázáno, že při vynuceném opylení pouze vlastním pylem, byly plody výrazně menší.

U nás se angrešt tradičně pěstuje v stromkovém tvaru, roubovaný na meruzalku zlatou. Po výsadbě se zapěstuje pět až šest kosterních větví a v dalších letech se provádí kombinace prosvětlovacího a zkracovacího řezu. V tomto tvaru nastupuje do plné plodnosti ve třetím roce po výsadbě. 

Do konzumní zralosti plody dozrávají v červenci. Odrůdové rozdíly ve zralosti jsou u tohoto druhu malé, činí asi 10 dnů mezi velmi raně zrající a pozdní odrůdou. Plně vyzrálé plody jsou především atraktivním stolním ovocem. Pro výrobu kompotů a také pro výkup pro účely potravinářského průmyslu, na zpracování na pektin, se plody sklízejí v zeleném stavu. V této zralosti (konzervárenské) jsou ještě tvrdé a malé. Kalendářně je to přibližně o měsíc dříve než v konzumní zralosti. 

Většina novějších odrůd českého původu má vyšší stupeň odolnosti k antraknóze listů Pseudopeziza ribis, a v poslední době i k hnědému (dříve americkému) padlí angreštovému Sphaerothaca uvae, které se již běžně vyskytuje ve všech oblastech, proto se odolnost proti padlí stala jedním z důležitých parametrů při výběru odrůdy. Málo odolné odrůdy se s ohledem na nutnou chemickou ochranu nevyplácí pěstovat. Padlí napadá plody a jednoleté přírůstky a na zahrádce proti padlí pomůže odstraňování vrcholových částí přírůstků obrostu již brzy po sklizni - nejpozději v předjaří před rašením, a to i u odolnějších odrůd. Nové odrůdy odolné k hnědému padlí angreštovému již mají větší plody, slabší slupku a velmi dobré chuťové vlastnosti.